Moskva měla při jednání v Saúdské Arábii požadovat, aby získala plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou, včetně území, která dosud neovládá. S odvoláním na své zdroje to uvedl list Moscow Times.
Ruská taktika v mírových jednáních se podle zdrojů The Moscow Times soustředí na jejich záměrné protahování. Kreml tak chce získat čas k obsazení co největší části ukrajinského území a posílit svou vyjednávací pozici vůči USA.
„Čas je momentálně na naší straně a my se ho pokusíme využít co nejlépe,“ uvedl ruský diplomat pro The Moscow Times. Moskva přitom požaduje plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou –, a to v jejich administrativních hranicích. „(Ruská) ústava neobsahuje mechanismus, jak by se Rusko regionů vzdalo. Potřebujeme celé Záporoží a celý Chersonský region,“ řekl listu úředník blízký Kremlu.
Podle jiného ruského představitele Kreml doufá, že Washington vyvine tlak na Kyjev, aby se z těchto oblastí stáhl. „Buď je Trump přinutí (ukrajinské jednotky), aby odešly, nebo nám řeknou: Vstupte do vleklých jednání a paralelně použijte vojenskou sílu k nastolení kontroly. To je pro nás nejhorší varianta, protože přechod přes řeku je vždy bolestivá operace,“ tvrdí ruský zdroj.
Další možností by podle něj mohlo být obsazení části jiného ukrajinského regionu, například Dněpropetrovské nebo Sumské oblasti, a její následná výměna za Cherson a Záporoží.
Izraelský vojenský expert David Sharp je však k ruským plánům skeptický. „Pro Rusy je už obsazení jen několika vesnic velkým úspěchem,“ řekl. K dobytí Chersonu nebo Záporoží by podle něj muselo dojít k zásadnímu posílení ruské armády nebo ke kolapsu ukrajinské obrany. „Jinak je to pro Rusko nereálné,“ dodal.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.