Moskva měla při jednání v Saúdské Arábii požadovat, aby získala plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou, včetně území, která dosud neovládá. S odvoláním na své zdroje to uvedl list Moscow Times.
Ruská taktika v mírových jednáních se podle zdrojů The Moscow Times soustředí na jejich záměrné protahování. Kreml tak chce získat čas k obsazení co největší části ukrajinského území a posílit svou vyjednávací pozici vůči USA.
„Čas je momentálně na naší straně a my se ho pokusíme využít co nejlépe,“ uvedl ruský diplomat pro The Moscow Times. Moskva přitom požaduje plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou –, a to v jejich administrativních hranicích. „(Ruská) ústava neobsahuje mechanismus, jak by se Rusko regionů vzdalo. Potřebujeme celé Záporoží a celý Chersonský region,“ řekl listu úředník blízký Kremlu.
Podle jiného ruského představitele Kreml doufá, že Washington vyvine tlak na Kyjev, aby se z těchto oblastí stáhl. „Buď je Trump přinutí (ukrajinské jednotky), aby odešly, nebo nám řeknou: Vstupte do vleklých jednání a paralelně použijte vojenskou sílu k nastolení kontroly. To je pro nás nejhorší varianta, protože přechod přes řeku je vždy bolestivá operace,“ tvrdí ruský zdroj.
Další možností by podle něj mohlo být obsazení části jiného ukrajinského regionu, například Dněpropetrovské nebo Sumské oblasti, a její následná výměna za Cherson a Záporoží.
Izraelský vojenský expert David Sharp je však k ruským plánům skeptický. „Pro Rusy je už obsazení jen několika vesnic velkým úspěchem,“ řekl. K dobytí Chersonu nebo Záporoží by podle něj muselo dojít k zásadnímu posílení ruské armády nebo ke kolapsu ukrajinské obrany. „Jinak je to pro Rusko nereálné,“ dodal.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.