Moskva měla při jednání v Saúdské Arábii požadovat, aby získala plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou, včetně území, která dosud neovládá. S odvoláním na své zdroje to uvedl list Moscow Times.
Ruská taktika v mírových jednáních se podle zdrojů The Moscow Times soustředí na jejich záměrné protahování. Kreml tak chce získat čas k obsazení co největší části ukrajinského území a posílit svou vyjednávací pozici vůči USA.
„Čas je momentálně na naší straně a my se ho pokusíme využít co nejlépe,“ uvedl ruský diplomat pro The Moscow Times. Moskva přitom požaduje plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi – Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou –, a to v jejich administrativních hranicích. „(Ruská) ústava neobsahuje mechanismus, jak by se Rusko regionů vzdalo. Potřebujeme celé Záporoží a celý Chersonský region,“ řekl listu úředník blízký Kremlu.
Podle jiného ruského představitele Kreml doufá, že Washington vyvine tlak na Kyjev, aby se z těchto oblastí stáhl. „Buď je Trump přinutí (ukrajinské jednotky), aby odešly, nebo nám řeknou: Vstupte do vleklých jednání a paralelně použijte vojenskou sílu k nastolení kontroly. To je pro nás nejhorší varianta, protože přechod přes řeku je vždy bolestivá operace,“ tvrdí ruský zdroj.
Další možností by podle něj mohlo být obsazení části jiného ukrajinského regionu, například Dněpropetrovské nebo Sumské oblasti, a její následná výměna za Cherson a Záporoží.
Izraelský vojenský expert David Sharp je však k ruským plánům skeptický. „Pro Rusy je už obsazení jen několika vesnic velkým úspěchem,“ řekl. K dobytí Chersonu nebo Záporoží by podle něj muselo dojít k zásadnímu posílení ruské armády nebo ke kolapsu ukrajinské obrany. „Jinak je to pro Rusko nereálné,“ dodal.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.