Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Putin se na záběrech ze začátku páteční přehlídky objevil po boku čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ze zemí Evropské unie dorazil jediný významný politik. Slovenský premiér Robert Fico přistál v ruské metropoli ve čtvrtek večer. Vládní letoun musel letěl alternativní cestou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii, protože pobaltské státy zakázaly jeho přelet přes vlastní vzdušný prostor.
Šéf Kremlu promluvil po minutě ticha a prohlásil, že Rusko "bylo a vždy bude nezničitelnou bariérou proti nacismu, rusofobii a antisemitismu". "Pravda a spravedlnost je na naší straně," řekl podle BBC a podotkl, že "celá země, společnost a národ podporují" účastníky války na Ukrajině, kterou opět označil termínem "speciální vojenská operace".
Podle Moskvy se přehlídky zúčastnilo 27 světových lídrů. Kromě čínského a slovenského zástupce přijeli brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či jeho venezuelský protějšek Nicolas Maduro. Evropu reprezentuje i srbská hlava státu Aleksandar Vučić.
Video: Vojenská přehlídka v Moskvě u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. | YouTube
Ruský prezident vyhlásil po dobu oslav vítězství ve druhé světové válce příměří. Boje se měly zastavit o půlnoci na čtvrtek moskevského času na 72 hodin, podle Kyjeva ale klid zbraní na Ukrajině nepanuje. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že ve čtvrtek před polednem mluvil s ukrajinským velením, které mu potvrdilo, že Putinovo "přehlídkové" příměří je jedna velká fraška. Ruská armáda totiž podle Kyjeva nedodržuje vlastní klid zbraní.
"Podle našich vojenských dat pokračovaly ruské jednotky v útoku podél celé fronty," sdělil vrchní ukrajinský diplomat. Rusové měli porušit příměří ve více než 730 případech, podle ministra podnikli další útoky na zemi i ze vzduchu.
"Odpovídáme vhodně na všechny útoky a sdílíme všechny relevantní informace o porušení příměří se Spojenými státy, EU a evropskými partnery, všemi dalšími státy a mezinárodními organizacemi. Nedovolíme Putinovi oblbnout kohokoliv, když ani nedodrží své vlastní slovo," dodal Sibyha.
Rusko slaví konec druhé světové války až 9. května, protože dnešní datum odpovídá dni německé kapitulace podle moskevského času. Za minulého režimu se 9. května slavilo i v tehdejším Československu. V dnešním Česku se slaví o den dříve.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že se podařilo ujednat příměří, v němž Írán souhlasil se zásadním ústupkem: úplným koncem obohacování uranu. Na své platformě Truth Social Trump uvedl, že Spojené státy pomohou z trosek zničených íránských základen vyzvednout a zneškodnit veškeré zásoby jaderného materiálu. Podle něj je celý tamní program pod přísným dohledem satelitů Vesmírných sil, které potvrzují, že s materiálem od náletů nikdo nemanipuloval.
Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.