Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Putin se na záběrech ze začátku páteční přehlídky objevil po boku čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ze zemí Evropské unie dorazil jediný významný politik. Slovenský premiér Robert Fico přistál v ruské metropoli ve čtvrtek večer. Vládní letoun musel letěl alternativní cestou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii, protože pobaltské státy zakázaly jeho přelet přes vlastní vzdušný prostor.
Šéf Kremlu promluvil po minutě ticha a prohlásil, že Rusko "bylo a vždy bude nezničitelnou bariérou proti nacismu, rusofobii a antisemitismu". "Pravda a spravedlnost je na naší straně," řekl podle BBC a podotkl, že "celá země, společnost a národ podporují" účastníky války na Ukrajině, kterou opět označil termínem "speciální vojenská operace".
Podle Moskvy se přehlídky zúčastnilo 27 světových lídrů. Kromě čínského a slovenského zástupce přijeli brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či jeho venezuelský protějšek Nicolas Maduro. Evropu reprezentuje i srbská hlava státu Aleksandar Vučić.
Video: Vojenská přehlídka v Moskvě u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. | YouTube
Ruský prezident vyhlásil po dobu oslav vítězství ve druhé světové válce příměří. Boje se měly zastavit o půlnoci na čtvrtek moskevského času na 72 hodin, podle Kyjeva ale klid zbraní na Ukrajině nepanuje. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že ve čtvrtek před polednem mluvil s ukrajinským velením, které mu potvrdilo, že Putinovo "přehlídkové" příměří je jedna velká fraška. Ruská armáda totiž podle Kyjeva nedodržuje vlastní klid zbraní.
"Podle našich vojenských dat pokračovaly ruské jednotky v útoku podél celé fronty," sdělil vrchní ukrajinský diplomat. Rusové měli porušit příměří ve více než 730 případech, podle ministra podnikli další útoky na zemi i ze vzduchu.
"Odpovídáme vhodně na všechny útoky a sdílíme všechny relevantní informace o porušení příměří se Spojenými státy, EU a evropskými partnery, všemi dalšími státy a mezinárodními organizacemi. Nedovolíme Putinovi oblbnout kohokoliv, když ani nedodrží své vlastní slovo," dodal Sibyha.
Rusko slaví konec druhé světové války až 9. května, protože dnešní datum odpovídá dni německé kapitulace podle moskevského času. Za minulého režimu se 9. května slavilo i v tehdejším Československu. V dnešním Česku se slaví o den dříve.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.