Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Putin se na záběrech ze začátku páteční přehlídky objevil po boku čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ze zemí Evropské unie dorazil jediný významný politik. Slovenský premiér Robert Fico přistál v ruské metropoli ve čtvrtek večer. Vládní letoun musel letěl alternativní cestou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii, protože pobaltské státy zakázaly jeho přelet přes vlastní vzdušný prostor.
Šéf Kremlu promluvil po minutě ticha a prohlásil, že Rusko "bylo a vždy bude nezničitelnou bariérou proti nacismu, rusofobii a antisemitismu". "Pravda a spravedlnost je na naší straně," řekl podle BBC a podotkl, že "celá země, společnost a národ podporují" účastníky války na Ukrajině, kterou opět označil termínem "speciální vojenská operace".
Podle Moskvy se přehlídky zúčastnilo 27 světových lídrů. Kromě čínského a slovenského zástupce přijeli brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či jeho venezuelský protějšek Nicolas Maduro. Evropu reprezentuje i srbská hlava státu Aleksandar Vučić.
Video: Vojenská přehlídka v Moskvě u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. | YouTube
Ruský prezident vyhlásil po dobu oslav vítězství ve druhé světové válce příměří. Boje se měly zastavit o půlnoci na čtvrtek moskevského času na 72 hodin, podle Kyjeva ale klid zbraní na Ukrajině nepanuje. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že ve čtvrtek před polednem mluvil s ukrajinským velením, které mu potvrdilo, že Putinovo "přehlídkové" příměří je jedna velká fraška. Ruská armáda totiž podle Kyjeva nedodržuje vlastní klid zbraní.
"Podle našich vojenských dat pokračovaly ruské jednotky v útoku podél celé fronty," sdělil vrchní ukrajinský diplomat. Rusové měli porušit příměří ve více než 730 případech, podle ministra podnikli další útoky na zemi i ze vzduchu.
"Odpovídáme vhodně na všechny útoky a sdílíme všechny relevantní informace o porušení příměří se Spojenými státy, EU a evropskými partnery, všemi dalšími státy a mezinárodními organizacemi. Nedovolíme Putinovi oblbnout kohokoliv, když ani nedodrží své vlastní slovo," dodal Sibyha.
Rusko slaví konec druhé světové války až 9. května, protože dnešní datum odpovídá dni německé kapitulace podle moskevského času. Za minulého režimu se 9. května slavilo i v tehdejším Československu. V dnešním Česku se slaví o den dříve.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.