Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Zástupci unijních států pode webu Politico upozorňují, že po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu Rusko výrazně stupňuje svou kampaň kybernetických útoků, sabotáží a dalších skrytých operací po celé Evropě. V poslední době se unijní země potýkají s téměř denními zprávami o podezřelých incidentech. Mezi ně patří kromě lipského dronu například požár na polské pozemní stanici zajišťující komunikaci systému Starlink, odhalené plány na umístění zápalných zařízení do přepravních uzlů či opakované narušování vzdušného prostoru.
Podle odborníků i unijních představitelů je vysoce pravděpodobné, že stupňující se agresivita a používání stále nebezpečnějších prostředků ze strany Moskvy dříve či později povedou k obětem na životě. Evropský komisař pro spravedlnost Michael McGrath v této souvislosti uvedl, že Unie posiluje své schopnosti předvídat a odhalovat hrozby, aby dokázala v případě narušení demokratické odolnosti reagovat rychle a společně. Pokud by však k úmrtí občanů došlo, čelily by mezinárodní instituce obrovskému tlaku na razantní reakci.
Debaty o nové roli Unie v oblasti bezpečnosti však vyvolávají zásadní spory mezi samotnými členskými státy. Některé metropole, zejména ze zemí východního křídla, varují před překračováním pravomocí Bruselu a zbytečným zdvojováním funkcí Severoatlantické aliance, která tvoří základ evropské bezpečnosti již osm desetiletí. Zástupci těchto států poukazují na riziko zmatků při rozhodování v krizových situacích, kdy je rychlost reakce klíčová.
Důležitým faktorem projednávaných opatření je také nedostatek zabezpečených komunikačních kanálů na úrovni Evropské unie a obavy ze zneužití či úniku citlivých zpravodajských informací. Zástupci některých členských zemí otevřeně přiznávají nedůvěru k sdílení tajných poznatků v unijních formátech z obavy, že by se informace mohly dostat do médií nebo přímo do Moskvy. Z tohoto důvodu dávají přednost sdílení nejcitlivějších dat výhradně v rámci struktur NATO.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přesto prosazuje posílení bezpečnostních kompetencí Unie a navrhuje zavedení nouzového bezpečnostního protokolu či vytvoření Evropské bezpečnostní rady. Tyto iniciativy by se měly stát součástí chystané evropské bezpečnostní strategie. Řada diplomatů však preferuje využití již existujících mechanismů, jako je integrované ujednání o reakci na politické krize, které bylo úspěšně využito například během pandemie.
Analytici z bezpečnostních institutů připomínají, že z pohledu Moskvy neexistuje mezi Unií a Aliancí žádný zásadní rozdíl. Odborníci proto doporučují jasná pravidla pro dělbu práce, v nichž by NATO mělo na starosti sdílení zpravodajských informací a vojenské odstrašení, zatímco Evropská unie by se soustředila na civilní reakci, obnovu infrastruktury a finanční pomoc postiženým státům.
Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Ropný tanker plující pod libérijskou vlajkou byl v Černém moři nedaleko ruského letoviska Soči zasažen námořním dronem. Útok vyvolal rozsáhlý požár a hustý černý dým, který zahalil části města. Podle ruského ministerstva dopravy se podařilo zachránit všech třiadvacet členů posádky, kterými byli indičtí státní příslušníci. Na hladině Černého moře po zásahu hoří surová ropa.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.