Americký ministr zahraničí Marco Rubio vnesl zmatek do řad evropských spojenců, když během summitu NATO v Haagu nečekaně vystoupil proti okamžitému zpřísnění sankcí vůči Rusku. Jeho postoj zaskočil nejen evropské diplomaty, ale i ministry zahraničí, kteří předchozí večer při soukromé večeři slyšeli odlišné vyjádření.
Rubio za zavřenými dveřmi přiznal, že Rusko blokuje mírová jednání s Ukrajinou, a naznačil, že Senát USA bude připraven posílit sankce po schválení Trumpova daňového balíku „Big Beautiful Bill“. Veřejně ale během rozhovoru s Politico obhajoval zdrženlivost Bílého domu. „Pokud uděláme to, co si tady všichni přejí – a to je rozdrtit je novými sankcemi – ztratíme možnost s nimi mluvit o příměří. A pak kdo s nimi bude mluvit?“ řekl Rubio.
Tato dvojí rétorika vyvolala v Evropě nejistotu. Vysoce postavený americký představitel později uvedl, že Rubio sděluje stále totéž, ale různí partneři kladou důraz na jiné části jeho sdělení. Podle tohoto činitele Rubio trvá na tom, že Trump věří v dosažení míru skrze jednání, že nové sankce by tyto rozhovory mohly znemožnit, a že Senát si i nadále zachovává vlastní nezávislost.
Přesto je zřejmé, že americká administrativa ztrácí důvěru u některých evropských partnerů. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski měl podle diplomatických zdrojů během uzavřeného jednání ostře upozornit, že ruské útoky na Kyjev by neměly zůstat bez odpovědi. „Tohle by nemělo být zadarmo,“ uvedl.
Evropská unie mezitím připravuje nové kolo sankcí zaměřených na snížení ruských příjmů z ropy. Plánuje snížit cenový strop na vývoz ropy po moři, přestože čelí odporu Maďarska a Slovenska, které nesouhlasí s ukončením nákupu ruských fosilních paliv do roku 2027. Podle unijních diplomatů však Evropa potřebuje americký vliv, aby mohla na Moskvu vyvinout větší tlak.
Rubio potvrdil, že spolupracuje se senátorem Lindsey Grahamem na podobě zákona, který by v případě, že Rusko odmítne diplomatická jednání, uvalil 500% clo na dovoz zboží z těch zemí, jež dál obchodují s Ruskem. Grahamův návrh má více než 80 spolupředkladatelů, což by mělo stačit k přehlasování případného prezidentského veta, avšak republikánský lídr Senátu John Thune naznačil, že bude čekat na Trumpův jasný signál.
Přesto Rubio ujistil, že žádné existující sankce nebyly zrušeny. „Snažíme se dát prezidentovi dostatek flexibility. Pokud nové sankce přijdou, bude to znamenat, že možnost jednání už neexistuje,“ dodal.
Za zavřenými dveřmi vnímají pobaltské a severské země Rubia jako partnera, který na rozdíl od některých vyjádření na veřejnosti nemá iluze o povaze ruského režimu. Přesto zůstává otázkou, zda bude Trump ochoten na Moskvu skutečně přitlačit.
„Trump tvrdí, že chce válku ukončit. Ale jediný způsob, jak toho docílit, je zvýšit tlak na Putina,“ prohlásil jeden z evropských diplomatů. „A tady má k dispozici nástroj – ale zatím ho nevyužívá.“
Kritika z Evropy přichází v době, kdy Trump slaví uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Právě to mnozí spojenci považují za důvod k další diplomatické zdrženlivosti. Zatímco ale jedna válka možná utichla, ta na Ukrajině nadále zuří. A jak podotkl německý diplomat Christian Forwick: „Pokud budeme dál měnit cla a sankce každých pár týdnů, není možné pro firmy plánovat podnikání v transatlantickém prostoru.“
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.
Slovensko se nehodlá podílet na financování unijní vojenské pomoci Ukrajině, naznačil premiér Robert Fico (Smer-SD). Bratislava nechápe, proč na sebe Evropská unie bere celou tíhu války. Fico to označil za "největší chybu".
Když David Stypka před více než čtyřmi lety zemřel, doufali fanoušci, že se ještě dočkají alespoň nějakých jeho nahrávek. Přišla jedna oceňovaná deska, kterou všichni považovali za poslední. Nyní ale byla oznámena velká novinka.
Jen zbytek nedělního dne a celé pondělí mají lidé na to, aby si nakoupili. Úterní státní svátek totiž ovlivní provozní dobu obchodů v Česku. A nebude to letos zdaleka naposledy.
Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová připustila, že se měla už dříve pokusit přesvědčit Joea Bidena, aby nekandidoval na druhé funkční období v Bílém domě. Harrisová nakonec byla soupeřkou Donalda Trumpa v loňské prezidentské volbě, ale neuspěla.
Poslední týdny ve vrcholné politice zbývají končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka jedné ze stran koalice Spolu už dlouho před volbami řekla, že nebude obhajovat poslanecký mandát. Detailně ale důvody svého rozhodnutí vysvětlila až nyní.
Ruská armáda v tomto týdnu otestovala novou mezikontinentální raketu s jaderným pohonem. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jde o zbraň, jakou nemá k dispozici žádná jiná armáda na světě.
