Americký ministr zahraničí Marco Rubio vnesl zmatek do řad evropských spojenců, když během summitu NATO v Haagu nečekaně vystoupil proti okamžitému zpřísnění sankcí vůči Rusku. Jeho postoj zaskočil nejen evropské diplomaty, ale i ministry zahraničí, kteří předchozí večer při soukromé večeři slyšeli odlišné vyjádření.
Rubio za zavřenými dveřmi přiznal, že Rusko blokuje mírová jednání s Ukrajinou, a naznačil, že Senát USA bude připraven posílit sankce po schválení Trumpova daňového balíku „Big Beautiful Bill“. Veřejně ale během rozhovoru s Politico obhajoval zdrženlivost Bílého domu. „Pokud uděláme to, co si tady všichni přejí – a to je rozdrtit je novými sankcemi – ztratíme možnost s nimi mluvit o příměří. A pak kdo s nimi bude mluvit?“ řekl Rubio.
Tato dvojí rétorika vyvolala v Evropě nejistotu. Vysoce postavený americký představitel později uvedl, že Rubio sděluje stále totéž, ale různí partneři kladou důraz na jiné části jeho sdělení. Podle tohoto činitele Rubio trvá na tom, že Trump věří v dosažení míru skrze jednání, že nové sankce by tyto rozhovory mohly znemožnit, a že Senát si i nadále zachovává vlastní nezávislost.
Přesto je zřejmé, že americká administrativa ztrácí důvěru u některých evropských partnerů. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski měl podle diplomatických zdrojů během uzavřeného jednání ostře upozornit, že ruské útoky na Kyjev by neměly zůstat bez odpovědi. „Tohle by nemělo být zadarmo,“ uvedl.
Evropská unie mezitím připravuje nové kolo sankcí zaměřených na snížení ruských příjmů z ropy. Plánuje snížit cenový strop na vývoz ropy po moři, přestože čelí odporu Maďarska a Slovenska, které nesouhlasí s ukončením nákupu ruských fosilních paliv do roku 2027. Podle unijních diplomatů však Evropa potřebuje americký vliv, aby mohla na Moskvu vyvinout větší tlak.
Rubio potvrdil, že spolupracuje se senátorem Lindsey Grahamem na podobě zákona, který by v případě, že Rusko odmítne diplomatická jednání, uvalil 500% clo na dovoz zboží z těch zemí, jež dál obchodují s Ruskem. Grahamův návrh má více než 80 spolupředkladatelů, což by mělo stačit k přehlasování případného prezidentského veta, avšak republikánský lídr Senátu John Thune naznačil, že bude čekat na Trumpův jasný signál.
Přesto Rubio ujistil, že žádné existující sankce nebyly zrušeny. „Snažíme se dát prezidentovi dostatek flexibility. Pokud nové sankce přijdou, bude to znamenat, že možnost jednání už neexistuje,“ dodal.
Za zavřenými dveřmi vnímají pobaltské a severské země Rubia jako partnera, který na rozdíl od některých vyjádření na veřejnosti nemá iluze o povaze ruského režimu. Přesto zůstává otázkou, zda bude Trump ochoten na Moskvu skutečně přitlačit.
„Trump tvrdí, že chce válku ukončit. Ale jediný způsob, jak toho docílit, je zvýšit tlak na Putina,“ prohlásil jeden z evropských diplomatů. „A tady má k dispozici nástroj – ale zatím ho nevyužívá.“
Kritika z Evropy přichází v době, kdy Trump slaví uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Právě to mnozí spojenci považují za důvod k další diplomatické zdrženlivosti. Zatímco ale jedna válka možná utichla, ta na Ukrajině nadále zuří. A jak podotkl německý diplomat Christian Forwick: „Pokud budeme dál měnit cla a sankce každých pár týdnů, není možné pro firmy plánovat podnikání v transatlantickém prostoru.“
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
