Americký ministr zahraničí Marco Rubio vnesl zmatek do řad evropských spojenců, když během summitu NATO v Haagu nečekaně vystoupil proti okamžitému zpřísnění sankcí vůči Rusku. Jeho postoj zaskočil nejen evropské diplomaty, ale i ministry zahraničí, kteří předchozí večer při soukromé večeři slyšeli odlišné vyjádření.
Rubio za zavřenými dveřmi přiznal, že Rusko blokuje mírová jednání s Ukrajinou, a naznačil, že Senát USA bude připraven posílit sankce po schválení Trumpova daňového balíku „Big Beautiful Bill“. Veřejně ale během rozhovoru s Politico obhajoval zdrženlivost Bílého domu. „Pokud uděláme to, co si tady všichni přejí – a to je rozdrtit je novými sankcemi – ztratíme možnost s nimi mluvit o příměří. A pak kdo s nimi bude mluvit?“ řekl Rubio.
Tato dvojí rétorika vyvolala v Evropě nejistotu. Vysoce postavený americký představitel později uvedl, že Rubio sděluje stále totéž, ale různí partneři kladou důraz na jiné části jeho sdělení. Podle tohoto činitele Rubio trvá na tom, že Trump věří v dosažení míru skrze jednání, že nové sankce by tyto rozhovory mohly znemožnit, a že Senát si i nadále zachovává vlastní nezávislost.
Přesto je zřejmé, že americká administrativa ztrácí důvěru u některých evropských partnerů. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski měl podle diplomatických zdrojů během uzavřeného jednání ostře upozornit, že ruské útoky na Kyjev by neměly zůstat bez odpovědi. „Tohle by nemělo být zadarmo,“ uvedl.
Evropská unie mezitím připravuje nové kolo sankcí zaměřených na snížení ruských příjmů z ropy. Plánuje snížit cenový strop na vývoz ropy po moři, přestože čelí odporu Maďarska a Slovenska, které nesouhlasí s ukončením nákupu ruských fosilních paliv do roku 2027. Podle unijních diplomatů však Evropa potřebuje americký vliv, aby mohla na Moskvu vyvinout větší tlak.
Rubio potvrdil, že spolupracuje se senátorem Lindsey Grahamem na podobě zákona, který by v případě, že Rusko odmítne diplomatická jednání, uvalil 500% clo na dovoz zboží z těch zemí, jež dál obchodují s Ruskem. Grahamův návrh má více než 80 spolupředkladatelů, což by mělo stačit k přehlasování případného prezidentského veta, avšak republikánský lídr Senátu John Thune naznačil, že bude čekat na Trumpův jasný signál.
Přesto Rubio ujistil, že žádné existující sankce nebyly zrušeny. „Snažíme se dát prezidentovi dostatek flexibility. Pokud nové sankce přijdou, bude to znamenat, že možnost jednání už neexistuje,“ dodal.
Za zavřenými dveřmi vnímají pobaltské a severské země Rubia jako partnera, který na rozdíl od některých vyjádření na veřejnosti nemá iluze o povaze ruského režimu. Přesto zůstává otázkou, zda bude Trump ochoten na Moskvu skutečně přitlačit.
„Trump tvrdí, že chce válku ukončit. Ale jediný způsob, jak toho docílit, je zvýšit tlak na Putina,“ prohlásil jeden z evropských diplomatů. „A tady má k dispozici nástroj – ale zatím ho nevyužívá.“
Kritika z Evropy přichází v době, kdy Trump slaví uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Právě to mnozí spojenci považují za důvod k další diplomatické zdrženlivosti. Zatímco ale jedna válka možná utichla, ta na Ukrajině nadále zuří. A jak podotkl německý diplomat Christian Forwick: „Pokud budeme dál měnit cla a sankce každých pár týdnů, není možné pro firmy plánovat podnikání v transatlantickém prostoru.“
Ukrajinská armáda čelí sílícímu tlaku ze strany Ruska, které změnilo svůj způsob boje a místo velkých formací nasazuje menší útočné jednotky podporované drony. Kvůli tomu Ukrajina přechází na novou strategii opevňování – kratší obranné linie, nižší a lépe maskovaná opevnění, a větší důraz na ochranu proti bezpilotním prostředkům. Přesto se výstavba obrany potýká s chaosem, nedostatkem vojáků i špatnou koordinací mezi různými složkami státu.
Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Český hydrometeorologický ústav v sobotu aktualizoval varování před nebezpečným počasím. Rozšířil výstrahu před zvýšeným rizikem požárů, které se nyní týká i severní části Plzeňského kraje. Zároveň upozorňuje na blížící se tropické teploty, které v neděli zasáhnou východní část republiky, konkrétně Moravu a Slezsko.
Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Zatímco na severní polokouli vrcholí léto a lidé se potí v horkých dnech, Země je právě nyní nejvzdálenější od Slunce. Ve čtvrtek v 15:55 východního času dosáhla planeta bodu zvaného afelium – tedy nejvzdálenějšího místa své oběžné dráhy od Slunce. Země je v tomto okamžiku asi o 5 milionů kilometrů dál než v lednu, kdy se nachází v nejbližším bodě, zvaném perihelium.
Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Slavnostní zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se neslo ve znamení výjimečného okamžiku. Na plátně tu měl světovou premiéru dokument „Musíme to zarámovat!“, který přináší dosud nezveřejněnou osobní výpověď zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky (†78). Intimní snímek, na kterém od roku 2020 pracovali režiséři Milan Kuchynka a Jakub Jurásek, vznikl jako reakce na zrušený pandemický ročník festivalu – a stal se neplánovaným, ale důstojným rozloučením s výraznou osobností české kultury.
Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
Na letišti v Palma de Mallorca došlo v sobotu brzy ráno k mimořádné události. Letadlo společnosti Ryanair mířící do Manchesteru bylo evakuováno kvůli podezření na požár. Incident se odehrál kolem půl jedné v noci a vyžádal si ošetření 18 osob, přičemž šest cestujících bylo převezeno do nemocnice.
V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
