Rubio otočil ze dne na den. Odmítl zpřísnění sankcí proti Rusku

Marco Rubio
Marco Rubio, foto: U.S. Department of State
Klára Marková 26. června 2025 09:26
Sdílej:

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vnesl zmatek do řad evropských spojenců, když během summitu NATO v Haagu nečekaně vystoupil proti okamžitému zpřísnění sankcí vůči Rusku. Jeho postoj zaskočil nejen evropské diplomaty, ale i ministry zahraničí, kteří předchozí večer při soukromé večeři slyšeli odlišné vyjádření.

Rubio za zavřenými dveřmi přiznal, že Rusko blokuje mírová jednání s Ukrajinou, a naznačil, že Senát USA bude připraven posílit sankce po schválení Trumpova daňového balíku „Big Beautiful Bill“. Veřejně ale během rozhovoru s Politico obhajoval zdrženlivost Bílého domu. „Pokud uděláme to, co si tady všichni přejí – a to je rozdrtit je novými sankcemi – ztratíme možnost s nimi mluvit o příměří. A pak kdo s nimi bude mluvit?“ řekl Rubio.

Tato dvojí rétorika vyvolala v Evropě nejistotu. Vysoce postavený americký představitel později uvedl, že Rubio sděluje stále totéž, ale různí partneři kladou důraz na jiné části jeho sdělení. Podle tohoto činitele Rubio trvá na tom, že Trump věří v dosažení míru skrze jednání, že nové sankce by tyto rozhovory mohly znemožnit, a že Senát si i nadále zachovává vlastní nezávislost.

Přesto je zřejmé, že americká administrativa ztrácí důvěru u některých evropských partnerů. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski měl podle diplomatických zdrojů během uzavřeného jednání ostře upozornit, že ruské útoky na Kyjev by neměly zůstat bez odpovědi. „Tohle by nemělo být zadarmo,“ uvedl.

Evropská unie mezitím připravuje nové kolo sankcí zaměřených na snížení ruských příjmů z ropy. Plánuje snížit cenový strop na vývoz ropy po moři, přestože čelí odporu Maďarska a Slovenska, které nesouhlasí s ukončením nákupu ruských fosilních paliv do roku 2027. Podle unijních diplomatů však Evropa potřebuje americký vliv, aby mohla na Moskvu vyvinout větší tlak.

Rubio potvrdil, že spolupracuje se senátorem Lindsey Grahamem na podobě zákona, který by v případě, že Rusko odmítne diplomatická jednání, uvalil 500% clo na dovoz zboží z těch zemí, jež dál obchodují s Ruskem. Grahamův návrh má více než 80 spolupředkladatelů, což by mělo stačit k přehlasování případného prezidentského veta, avšak republikánský lídr Senátu John Thune naznačil, že bude čekat na Trumpův jasný signál.

Přesto Rubio ujistil, že žádné existující sankce nebyly zrušeny. „Snažíme se dát prezidentovi dostatek flexibility. Pokud nové sankce přijdou, bude to znamenat, že možnost jednání už neexistuje,“ dodal.

Za zavřenými dveřmi vnímají pobaltské a severské země Rubia jako partnera, který na rozdíl od některých vyjádření na veřejnosti nemá iluze o povaze ruského režimu. Přesto zůstává otázkou, zda bude Trump ochoten na Moskvu skutečně přitlačit.

„Trump tvrdí, že chce válku ukončit. Ale jediný způsob, jak toho docílit, je zvýšit tlak na Putina,“ prohlásil jeden z evropských diplomatů. „A tady má k dispozici nástroj – ale zatím ho nevyužívá.“

Kritika z Evropy přichází v době, kdy Trump slaví uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Právě to mnozí spojenci považují za důvod k další diplomatické zdrženlivosti. Zatímco ale jedna válka možná utichla, ta na Ukrajině nadále zuří. A jak podotkl německý diplomat Christian Forwick: „Pokud budeme dál měnit cla a sankce každých pár týdnů, není možné pro firmy plánovat podnikání v transatlantickém prostoru.“ 

Témata:
Stalo se