Americký ministr zahraničí Marco Rubio vnesl zmatek do řad evropských spojenců, když během summitu NATO v Haagu nečekaně vystoupil proti okamžitému zpřísnění sankcí vůči Rusku. Jeho postoj zaskočil nejen evropské diplomaty, ale i ministry zahraničí, kteří předchozí večer při soukromé večeři slyšeli odlišné vyjádření.
Rubio za zavřenými dveřmi přiznal, že Rusko blokuje mírová jednání s Ukrajinou, a naznačil, že Senát USA bude připraven posílit sankce po schválení Trumpova daňového balíku „Big Beautiful Bill“. Veřejně ale během rozhovoru s Politico obhajoval zdrženlivost Bílého domu. „Pokud uděláme to, co si tady všichni přejí – a to je rozdrtit je novými sankcemi – ztratíme možnost s nimi mluvit o příměří. A pak kdo s nimi bude mluvit?“ řekl Rubio.
Tato dvojí rétorika vyvolala v Evropě nejistotu. Vysoce postavený americký představitel později uvedl, že Rubio sděluje stále totéž, ale různí partneři kladou důraz na jiné části jeho sdělení. Podle tohoto činitele Rubio trvá na tom, že Trump věří v dosažení míru skrze jednání, že nové sankce by tyto rozhovory mohly znemožnit, a že Senát si i nadále zachovává vlastní nezávislost.
Přesto je zřejmé, že americká administrativa ztrácí důvěru u některých evropských partnerů. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski měl podle diplomatických zdrojů během uzavřeného jednání ostře upozornit, že ruské útoky na Kyjev by neměly zůstat bez odpovědi. „Tohle by nemělo být zadarmo,“ uvedl.
Evropská unie mezitím připravuje nové kolo sankcí zaměřených na snížení ruských příjmů z ropy. Plánuje snížit cenový strop na vývoz ropy po moři, přestože čelí odporu Maďarska a Slovenska, které nesouhlasí s ukončením nákupu ruských fosilních paliv do roku 2027. Podle unijních diplomatů však Evropa potřebuje americký vliv, aby mohla na Moskvu vyvinout větší tlak.
Rubio potvrdil, že spolupracuje se senátorem Lindsey Grahamem na podobě zákona, který by v případě, že Rusko odmítne diplomatická jednání, uvalil 500% clo na dovoz zboží z těch zemí, jež dál obchodují s Ruskem. Grahamův návrh má více než 80 spolupředkladatelů, což by mělo stačit k přehlasování případného prezidentského veta, avšak republikánský lídr Senátu John Thune naznačil, že bude čekat na Trumpův jasný signál.
Přesto Rubio ujistil, že žádné existující sankce nebyly zrušeny. „Snažíme se dát prezidentovi dostatek flexibility. Pokud nové sankce přijdou, bude to znamenat, že možnost jednání už neexistuje,“ dodal.
Za zavřenými dveřmi vnímají pobaltské a severské země Rubia jako partnera, který na rozdíl od některých vyjádření na veřejnosti nemá iluze o povaze ruského režimu. Přesto zůstává otázkou, zda bude Trump ochoten na Moskvu skutečně přitlačit.
„Trump tvrdí, že chce válku ukončit. Ale jediný způsob, jak toho docílit, je zvýšit tlak na Putina,“ prohlásil jeden z evropských diplomatů. „A tady má k dispozici nástroj – ale zatím ho nevyužívá.“
Kritika z Evropy přichází v době, kdy Trump slaví uzavření příměří mezi Izraelem a Íránem. Právě to mnozí spojenci považují za důvod k další diplomatické zdrženlivosti. Zatímco ale jedna válka možná utichla, ta na Ukrajině nadále zuří. A jak podotkl německý diplomat Christian Forwick: „Pokud budeme dál měnit cla a sankce každých pár týdnů, není možné pro firmy plánovat podnikání v transatlantickém prostoru.“
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. Upřímnou soustrast rodině již vyjádřili i někteří představitelé státu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) byla Brejchová výjimečnou herečkou.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.