V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.
V případě tzv. nesporného rozvodu, kdy se partneři na rozvodu i podmínkách po něm dohodnou, vyjde celý proces na zhruba 4 až 5 tisíc korun. Tato částka zahrnuje soudní poplatek, případné ověření podpisů a drobné výdaje. Pokud ale do procesu vstoupí advokát, může celková cena vzrůst až na 25 tisíc korun.
U sporného rozvodu je situace výrazně složitější a dražší. „Podstatně vyšší náklady jsou spojené se sporným rozvodem, tedy rozvodem, kdy se manželé na rozvodu nedohodnou. V první řadě je třeba počítat s poplatkem za sporný rozvod, jehož výše je od ledna 2025 5 000 Kč. Další výdaje souvisejí zejména s honorářem advokáta a znaleckými posudky,“ uvádí Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz.
Celková částka za sporný rozvod se nejčastěji pohybuje mezi 30 až 50 tisíci korunami, ale v případech, kdy se řeší nemovitosti, firmy nebo péče o děti, se může vyšplhat i přes 100 tisíc korun.
Značný podíl na konečné sumě má také právní pomoc. Hodinové sazby advokátů se v současnosti pohybují mezi 1 500 a 3 000 korunami. U jednodušších rozvodů si právníci často účtují paušální sazby, u těch komplikovanějších pak hraje roli každá konzultace.
Důležitou částí rozvodu je také vypořádání společného jmění manželů. „Poplatek za podání návrhu na rozvod k soudu je 2 000 Kč. K této částce je případně třeba připočítat soudní poplatek 5 000 Kč za každou nemovitost a 15 000 Kč za každý podnik,“ říká Marek Pavlík, zakladatel portálu hypotecnikalkulacka.cz.
Nedohodnou-li se manželé na rozdělení majetku, mají tři roky na to, aby požádali soud. Pokud tak neučiní, nastupuje tzv. zákonná fikce vypořádání – majetek zůstává ve spoluvlastnictví, movité věci připadnou tomu, kdo je užívá.
Pozitivní zprávou je, že řízení o úpravě péče o děti je v Česku od soudních poplatků zcela osvobozeno. Návrh si mohou rodiče sepsat sami nebo požádat o pomoc sociálně-právní ochranu dětí či navštívit bezplatnou právní poradnu.
Lidé v tíživé životní situaci mají možnost požádat soud o osvobození od soudních poplatků. Stačí vyplnit příslušný formulář dostupný na webu ministerstva spravedlnosti a doložit potřebné dokumenty, například potvrzení o dávkách v hmotné nouzi.
Nejlepší cestou, jak ušetřit, je podle odborníků rozvod dohodou. „Nejlevnější a zároveň nejrychlejší cestou je, když se s manželem nebo manželkou dohodnete na společném návrhu. Tím minimalizujete soudní výdaje i potřebu právníků. Pomoci může i mediace,“ uzavírá Petr Jermář z Banky.cz.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.