V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.
V případě tzv. nesporného rozvodu, kdy se partneři na rozvodu i podmínkách po něm dohodnou, vyjde celý proces na zhruba 4 až 5 tisíc korun. Tato částka zahrnuje soudní poplatek, případné ověření podpisů a drobné výdaje. Pokud ale do procesu vstoupí advokát, může celková cena vzrůst až na 25 tisíc korun.
U sporného rozvodu je situace výrazně složitější a dražší. „Podstatně vyšší náklady jsou spojené se sporným rozvodem, tedy rozvodem, kdy se manželé na rozvodu nedohodnou. V první řadě je třeba počítat s poplatkem za sporný rozvod, jehož výše je od ledna 2025 5 000 Kč. Další výdaje souvisejí zejména s honorářem advokáta a znaleckými posudky,“ uvádí Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz.
Celková částka za sporný rozvod se nejčastěji pohybuje mezi 30 až 50 tisíci korunami, ale v případech, kdy se řeší nemovitosti, firmy nebo péče o děti, se může vyšplhat i přes 100 tisíc korun.
Značný podíl na konečné sumě má také právní pomoc. Hodinové sazby advokátů se v současnosti pohybují mezi 1 500 a 3 000 korunami. U jednodušších rozvodů si právníci často účtují paušální sazby, u těch komplikovanějších pak hraje roli každá konzultace.
Důležitou částí rozvodu je také vypořádání společného jmění manželů. „Poplatek za podání návrhu na rozvod k soudu je 2 000 Kč. K této částce je případně třeba připočítat soudní poplatek 5 000 Kč za každou nemovitost a 15 000 Kč za každý podnik,“ říká Marek Pavlík, zakladatel portálu hypotecnikalkulacka.cz.
Nedohodnou-li se manželé na rozdělení majetku, mají tři roky na to, aby požádali soud. Pokud tak neučiní, nastupuje tzv. zákonná fikce vypořádání – majetek zůstává ve spoluvlastnictví, movité věci připadnou tomu, kdo je užívá.
Pozitivní zprávou je, že řízení o úpravě péče o děti je v Česku od soudních poplatků zcela osvobozeno. Návrh si mohou rodiče sepsat sami nebo požádat o pomoc sociálně-právní ochranu dětí či navštívit bezplatnou právní poradnu.
Lidé v tíživé životní situaci mají možnost požádat soud o osvobození od soudních poplatků. Stačí vyplnit příslušný formulář dostupný na webu ministerstva spravedlnosti a doložit potřebné dokumenty, například potvrzení o dávkách v hmotné nouzi.
Nejlepší cestou, jak ušetřit, je podle odborníků rozvod dohodou. „Nejlevnější a zároveň nejrychlejší cestou je, když se s manželem nebo manželkou dohodnete na společném návrhu. Tím minimalizujete soudní výdaje i potřebu právníků. Pomoci může i mediace,“ uzavírá Petr Jermář z Banky.cz.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.