Osud šestadvacetiletého Erfana Soltáního vyvolává v mezinárodním společenství vlnu zděšení. Mladý muž, který byl zatčen teprve minulý čtvrtek v Karadži u Teheránu, má být podle zpráv lidskoprávních organizací popraven již během dnešní středy. Celý proces od jeho zadržení přes odsouzení až k plánovanému vykonání rozsudku smrti trval necelý týden. Rodina byla o trestu informována jen pár dní po jeho zmizení během nejsilnějších protestů.
Lidskoprávní organizace Amnesty International varuje, že íránské úřady se opětovně uchylují k bleskovým soudům, aby potlačily jakýkoliv odpor. Podle informovaných zdrojů byl Soltánímu zcela odepřen přístup k obhajobě i spravedlivému procesu. Jeho sestra, která je shodou okolností právnička, se marně pokoušela nahlédnout do spisu. Úřady jí však jakýkoliv přístup k dokumentaci znemožnily, což jen potvrzuje netransparentnost celého řízení.
Donald Trump na tyto zprávy reagoval velmi ostře a pohrozil Íránu ráznými kroky. Americký prezident uvedl, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet, pokud režim začne demonstranty věšet. Přestože neupřesnil detaily, naznačil, že v sázce jsou různé formy pomoci včetně ekonomických opatření. Podle jeho slov by takové jednání Teheránu mělo pro zemi velmi vážné a neblahé důsledky.
Íránská justice však ústy svého šéfa vzkázala, že v rychlém trestání hodlá pokračovat. Gholamhossein Mohseni-Ejei prohlásil, že tresty musí přijít okamžitě, aby měly na společnost patřičný odstrašující účinek. Podle něj by pozdní reakce po několika měsících již neměla takový vliv. Tento postoj je přímou výzvou americkým varováním a naznačuje, že režim nehodlá pod vnějším tlakem ustoupit.
Čína se k situaci vyjádřila zdrženlivěji a zdůraznila svůj odmítavý postoj k jakémukoliv vnějšímu zasahování do íránských záležitostí. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí uvedla, že Peking nepodporuje hrozby silou v mezinárodních vztazích. Reagovala tak na Trumpova slova o silné akci, která by mohla následovat. Čína tak zůstává jedním z mála států, které se otevřeně nestaví na stranu protestujících.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot označil současné represe v Íránu za možná nejbrutálnější v moderních dějinách země. Podle něj musí násilí páchané na civilistech okamžitě skončit. Odhady počtu obětí se sice liší, ale organizace HRANA uvádí již přes dva a půl tisíce potvrzených úmrtí. Mezi mrtvými jsou desítky dětí i náhodní kolemjdoucí, kteří se demonstrací přímo neúčastnili.
Íránská mise při OSN americkou rétoriku odmítá a označuje ji za pokus o vyvolání chaosu a změnu režimu. Podle teheránských diplomatů se Washington snaží vytvořit záminku pro vojenskou intervenci, podobně jako v minulosti. Íránci prý svou zemi ubrání a americké plány opět selžou. Celá situace je navíc komplikována téměř úplným vypnutím internetu, které úřady v zemi zavedly.
Lékaři z íránských nemocnic hlásí naprosté přetížení a kritický nedostatek materiálu pro ošetřování zraněných. Mnohá zdravotnická zařízení jsou přeplněna lidmi se střelnými poraněními, které jim způsobily bezpečnostní složky. Lidskoprávní aktivisté se obávají, že informační blokáda slouží právě k zakrytí těchto masakrů. Svět se tak o skutečném rozsahu tragédie dozvídá jen skrze útržkovitá svědectví.
Osud Erfana Soltáního se tak stal symbolem boje nové generace Íránců za svobodu. Pokud bude jeho poprava skutečně vykonána, může to znamenat definitivní zlom v mezinárodních vztazích. Donald Trump již nyní zrušil veškerá plánovaná jednání s íránskými představiteli.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si myslí, že do voleb v USA je šance dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky News. Washington vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jménem Kyjeva naopak vyloučil, že by se ukrajinská armáda vzdávala území bez boje.