Osud šestadvacetiletého Erfana Soltáního vyvolává v mezinárodním společenství vlnu zděšení. Mladý muž, který byl zatčen teprve minulý čtvrtek v Karadži u Teheránu, má být podle zpráv lidskoprávních organizací popraven již během dnešní středy. Celý proces od jeho zadržení přes odsouzení až k plánovanému vykonání rozsudku smrti trval necelý týden. Rodina byla o trestu informována jen pár dní po jeho zmizení během nejsilnějších protestů.
Lidskoprávní organizace Amnesty International varuje, že íránské úřady se opětovně uchylují k bleskovým soudům, aby potlačily jakýkoliv odpor. Podle informovaných zdrojů byl Soltánímu zcela odepřen přístup k obhajobě i spravedlivému procesu. Jeho sestra, která je shodou okolností právnička, se marně pokoušela nahlédnout do spisu. Úřady jí však jakýkoliv přístup k dokumentaci znemožnily, což jen potvrzuje netransparentnost celého řízení.
Donald Trump na tyto zprávy reagoval velmi ostře a pohrozil Íránu ráznými kroky. Americký prezident uvedl, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet, pokud režim začne demonstranty věšet. Přestože neupřesnil detaily, naznačil, že v sázce jsou různé formy pomoci včetně ekonomických opatření. Podle jeho slov by takové jednání Teheránu mělo pro zemi velmi vážné a neblahé důsledky.
Íránská justice však ústy svého šéfa vzkázala, že v rychlém trestání hodlá pokračovat. Gholamhossein Mohseni-Ejei prohlásil, že tresty musí přijít okamžitě, aby měly na společnost patřičný odstrašující účinek. Podle něj by pozdní reakce po několika měsících již neměla takový vliv. Tento postoj je přímou výzvou americkým varováním a naznačuje, že režim nehodlá pod vnějším tlakem ustoupit.
Čína se k situaci vyjádřila zdrženlivěji a zdůraznila svůj odmítavý postoj k jakémukoliv vnějšímu zasahování do íránských záležitostí. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí uvedla, že Peking nepodporuje hrozby silou v mezinárodních vztazích. Reagovala tak na Trumpova slova o silné akci, která by mohla následovat. Čína tak zůstává jedním z mála států, které se otevřeně nestaví na stranu protestujících.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot označil současné represe v Íránu za možná nejbrutálnější v moderních dějinách země. Podle něj musí násilí páchané na civilistech okamžitě skončit. Odhady počtu obětí se sice liší, ale organizace HRANA uvádí již přes dva a půl tisíce potvrzených úmrtí. Mezi mrtvými jsou desítky dětí i náhodní kolemjdoucí, kteří se demonstrací přímo neúčastnili.
Íránská mise při OSN americkou rétoriku odmítá a označuje ji za pokus o vyvolání chaosu a změnu režimu. Podle teheránských diplomatů se Washington snaží vytvořit záminku pro vojenskou intervenci, podobně jako v minulosti. Íránci prý svou zemi ubrání a americké plány opět selžou. Celá situace je navíc komplikována téměř úplným vypnutím internetu, které úřady v zemi zavedly.
Lékaři z íránských nemocnic hlásí naprosté přetížení a kritický nedostatek materiálu pro ošetřování zraněných. Mnohá zdravotnická zařízení jsou přeplněna lidmi se střelnými poraněními, které jim způsobily bezpečnostní složky. Lidskoprávní aktivisté se obávají, že informační blokáda slouží právě k zakrytí těchto masakrů. Svět se tak o skutečném rozsahu tragédie dozvídá jen skrze útržkovitá svědectví.
Osud Erfana Soltáního se tak stal symbolem boje nové generace Íránců za svobodu. Pokud bude jeho poprava skutečně vykonána, může to znamenat definitivní zlom v mezinárodních vztazích. Donald Trump již nyní zrušil veškerá plánovaná jednání s íránskými představiteli.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.