Osud šestadvacetiletého Erfana Soltáního vyvolává v mezinárodním společenství vlnu zděšení. Mladý muž, který byl zatčen teprve minulý čtvrtek v Karadži u Teheránu, má být podle zpráv lidskoprávních organizací popraven již během dnešní středy. Celý proces od jeho zadržení přes odsouzení až k plánovanému vykonání rozsudku smrti trval necelý týden. Rodina byla o trestu informována jen pár dní po jeho zmizení během nejsilnějších protestů.
Lidskoprávní organizace Amnesty International varuje, že íránské úřady se opětovně uchylují k bleskovým soudům, aby potlačily jakýkoliv odpor. Podle informovaných zdrojů byl Soltánímu zcela odepřen přístup k obhajobě i spravedlivému procesu. Jeho sestra, která je shodou okolností právnička, se marně pokoušela nahlédnout do spisu. Úřady jí však jakýkoliv přístup k dokumentaci znemožnily, což jen potvrzuje netransparentnost celého řízení.
Donald Trump na tyto zprávy reagoval velmi ostře a pohrozil Íránu ráznými kroky. Americký prezident uvedl, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet, pokud režim začne demonstranty věšet. Přestože neupřesnil detaily, naznačil, že v sázce jsou různé formy pomoci včetně ekonomických opatření. Podle jeho slov by takové jednání Teheránu mělo pro zemi velmi vážné a neblahé důsledky.
Íránská justice však ústy svého šéfa vzkázala, že v rychlém trestání hodlá pokračovat. Gholamhossein Mohseni-Ejei prohlásil, že tresty musí přijít okamžitě, aby měly na společnost patřičný odstrašující účinek. Podle něj by pozdní reakce po několika měsících již neměla takový vliv. Tento postoj je přímou výzvou americkým varováním a naznačuje, že režim nehodlá pod vnějším tlakem ustoupit.
Čína se k situaci vyjádřila zdrženlivěji a zdůraznila svůj odmítavý postoj k jakémukoliv vnějšímu zasahování do íránských záležitostí. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí uvedla, že Peking nepodporuje hrozby silou v mezinárodních vztazích. Reagovala tak na Trumpova slova o silné akci, která by mohla následovat. Čína tak zůstává jedním z mála států, které se otevřeně nestaví na stranu protestujících.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot označil současné represe v Íránu za možná nejbrutálnější v moderních dějinách země. Podle něj musí násilí páchané na civilistech okamžitě skončit. Odhady počtu obětí se sice liší, ale organizace HRANA uvádí již přes dva a půl tisíce potvrzených úmrtí. Mezi mrtvými jsou desítky dětí i náhodní kolemjdoucí, kteří se demonstrací přímo neúčastnili.
Íránská mise při OSN americkou rétoriku odmítá a označuje ji za pokus o vyvolání chaosu a změnu režimu. Podle teheránských diplomatů se Washington snaží vytvořit záminku pro vojenskou intervenci, podobně jako v minulosti. Íránci prý svou zemi ubrání a americké plány opět selžou. Celá situace je navíc komplikována téměř úplným vypnutím internetu, které úřady v zemi zavedly.
Lékaři z íránských nemocnic hlásí naprosté přetížení a kritický nedostatek materiálu pro ošetřování zraněných. Mnohá zdravotnická zařízení jsou přeplněna lidmi se střelnými poraněními, které jim způsobily bezpečnostní složky. Lidskoprávní aktivisté se obávají, že informační blokáda slouží právě k zakrytí těchto masakrů. Svět se tak o skutečném rozsahu tragédie dozvídá jen skrze útržkovitá svědectví.
Osud Erfana Soltáního se tak stal symbolem boje nové generace Íránců za svobodu. Pokud bude jeho poprava skutečně vykonána, může to znamenat definitivní zlom v mezinárodních vztazích. Donald Trump již nyní zrušil veškerá plánovaná jednání s íránskými představiteli.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.