Osud šestadvacetiletého Erfana Soltáního vyvolává v mezinárodním společenství vlnu zděšení. Mladý muž, který byl zatčen teprve minulý čtvrtek v Karadži u Teheránu, má být podle zpráv lidskoprávních organizací popraven již během dnešní středy. Celý proces od jeho zadržení přes odsouzení až k plánovanému vykonání rozsudku smrti trval necelý týden. Rodina byla o trestu informována jen pár dní po jeho zmizení během nejsilnějších protestů.
Lidskoprávní organizace Amnesty International varuje, že íránské úřady se opětovně uchylují k bleskovým soudům, aby potlačily jakýkoliv odpor. Podle informovaných zdrojů byl Soltánímu zcela odepřen přístup k obhajobě i spravedlivému procesu. Jeho sestra, která je shodou okolností právnička, se marně pokoušela nahlédnout do spisu. Úřady jí však jakýkoliv přístup k dokumentaci znemožnily, což jen potvrzuje netransparentnost celého řízení.
Donald Trump na tyto zprávy reagoval velmi ostře a pohrozil Íránu ráznými kroky. Americký prezident uvedl, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet, pokud režim začne demonstranty věšet. Přestože neupřesnil detaily, naznačil, že v sázce jsou různé formy pomoci včetně ekonomických opatření. Podle jeho slov by takové jednání Teheránu mělo pro zemi velmi vážné a neblahé důsledky.
Íránská justice však ústy svého šéfa vzkázala, že v rychlém trestání hodlá pokračovat. Gholamhossein Mohseni-Ejei prohlásil, že tresty musí přijít okamžitě, aby měly na společnost patřičný odstrašující účinek. Podle něj by pozdní reakce po několika měsících již neměla takový vliv. Tento postoj je přímou výzvou americkým varováním a naznačuje, že režim nehodlá pod vnějším tlakem ustoupit.
Čína se k situaci vyjádřila zdrženlivěji a zdůraznila svůj odmítavý postoj k jakémukoliv vnějšímu zasahování do íránských záležitostí. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí uvedla, že Peking nepodporuje hrozby silou v mezinárodních vztazích. Reagovala tak na Trumpova slova o silné akci, která by mohla následovat. Čína tak zůstává jedním z mála států, které se otevřeně nestaví na stranu protestujících.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot označil současné represe v Íránu za možná nejbrutálnější v moderních dějinách země. Podle něj musí násilí páchané na civilistech okamžitě skončit. Odhady počtu obětí se sice liší, ale organizace HRANA uvádí již přes dva a půl tisíce potvrzených úmrtí. Mezi mrtvými jsou desítky dětí i náhodní kolemjdoucí, kteří se demonstrací přímo neúčastnili.
Íránská mise při OSN americkou rétoriku odmítá a označuje ji za pokus o vyvolání chaosu a změnu režimu. Podle teheránských diplomatů se Washington snaží vytvořit záminku pro vojenskou intervenci, podobně jako v minulosti. Íránci prý svou zemi ubrání a americké plány opět selžou. Celá situace je navíc komplikována téměř úplným vypnutím internetu, které úřady v zemi zavedly.
Lékaři z íránských nemocnic hlásí naprosté přetížení a kritický nedostatek materiálu pro ošetřování zraněných. Mnohá zdravotnická zařízení jsou přeplněna lidmi se střelnými poraněními, které jim způsobily bezpečnostní složky. Lidskoprávní aktivisté se obávají, že informační blokáda slouží právě k zakrytí těchto masakrů. Svět se tak o skutečném rozsahu tragédie dozvídá jen skrze útržkovitá svědectví.
Osud Erfana Soltáního se tak stal symbolem boje nové generace Íránců za svobodu. Pokud bude jeho poprava skutečně vykonána, může to znamenat definitivní zlom v mezinárodních vztazích. Donald Trump již nyní zrušil veškerá plánovaná jednání s íránskými představiteli.
V Číně se v posledních týdnech stala virálním hitem mobilní aplikace s mrazivým názvem „Jsi mrtvý?“. Tento digitální nástroj, který cílí na osaměle žijící lidi, vynesl na povrch hluboké společenské problémy druhé nejlidnatější země světa, jako jsou izolace, odcizení mládeže a strach z neviditelného konce.
Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Írán se zmítá v největší vlně protestů za dlouhá desetiletí. Hospodářský kolaps, prudké zdražování a propad měny přerostly v otevřenou politickou vzpouru proti islámské republice a jejímu nejvyššímu vůdci. Režim reaguje osvědčenými metodami, tedy násilím, cenzurou a informační izolací země. Ekonomická krize, ztráta víry v reformy a mocenský aparát vybudovaný po roce 1979 se spojily do situace, která dnes ohrožuje samotné základy íránského státu. Přesto ale má protest minimální šanci na úspěch.
Osud šestadvacetiletého Erfana Soltáního vyvolává v mezinárodním společenství vlnu zděšení. Mladý muž, který byl zatčen teprve minulý čtvrtek v Karadži u Teheránu, má být podle zpráv lidskoprávních organizací popraven již během dnešní středy. Celý proces od jeho zadržení přes odsouzení až k plánovanému vykonání rozsudku smrti trval necelý týden. Rodina byla o trestu informována jen pár dní po jeho zmizení během nejsilnějších protestů.
Královna Camilla se desítky let poté, co k tomu došlo, rozhodla prozradit, že se stala obětí sexuálně motivovaného útoku ve vlaku. Podle svých slov se ubránila a nepříjemnou zkušenost pak na dlouhá léta vytěsnila.
Po neveřejném smutečním obřadu v Brně se kolegové a kamarádi rozloučili s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem i v Praze. Silvestrovský odchod představitele bosse Matějky z Okresního přeboru zaskočil celé Česko.
Vazební stíhání Karlose Vémoly v ostře sledované kauze pokračuje, i když se zápasník nachází po operaci ve vězeňské nemocnici. Nyní se objevily informace, které naznačují zásadní zvrat v případu. Známý sportovec by se podle nich mohl dostat na svobodu.
Americký prezident Donald Trump vyzval protestující íránské občany, aby pokračovali v demonstracích proti režimu ve své zemi. Podle jeho vlastních slov je na cestě pomoc, kterou ale blíže nespecifikoval. Ve Washingtonu však dnes mají proběhnout důležitá jednání.
Nebezpečí ledovky se přesouvá Českem. Meteorologové nově varují před výskytem nebezpečného jevu v severních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tentokrát by mělo jít o slabou ledovku s tloušťkou do dvou milimetrů.
Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.
Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Světoví centrální bankéři dnes přistoupili k nevídanému kroku a vydali společné prohlášení na podporu šéfa amerického Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Devět guvernérů, včetně šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho, vyjádřilo plnou solidaritu s Powellem v reakci na hrozby, kterým čelí ze strany administrativy Donalda Trumpa. Nezávislost centrálních bank označili za základní kámen finanční a ekonomické stability, který je v zájmu všech občanů.