Rozlučme se s tímhle roztomilým zvířátkem. Podle vědců je na pokraji vyhynutí

Tři druhy arktických tuleňů se nyní v důsledku globálního oteplování ocitly v nebezpečí. Arktida se otepluje přibližně čtyřikrát rychleji než zbytek planety, což vede k rychlému ústupu mořského ledu. Na něm jsou však tuleni kriticky závislí, jelikož ho využívají k odpočinku, přístupu k potravě i k rozmnožování a výchově mláďat.

Z tohoto důvodu byl tuleň kroužkovaný zařazen do kategorie ohrožený, zatímco tuleň vousatý a tuleň grónský se posunuli do kategorie téměř ohrožený. Jak upozornila Kit Kovacs z IUCN, ochrana arktických tuleňů je klíčová i pro zachování celé tamní křehké ekologické rovnováhy. Řídnutí mořského ledu totiž ohrožuje i ostatní mořské savce, jako jsou mroži, a zasáhne i potravní řetězec, jelikož se sníží počet tuleňů coby kořisti například pro lední medvědy.

Aktualizace přinesla také rozsáhlé přehodnocení stavu světových populací ptáků. Na základě devítileté práce tisíců odborníků bylo zjištěno, že 61 % ptačích druhů je celosvětově na ústupu, což představuje značný nárůst oproti 44 % v roce 2016. Hlavní příčinou tohoto dramatického poklesu je ztráta a znehodnocování jejich přirozeného prostředí, za což může především zemědělství a masivní těžba dřeva.

Mezi rizikové oblasti patří především Madagaskar, Západní Afrika a Střední Amerika, kde dochází k masivní ztrátě tropických lesů. Některé druhy, jako například zoborožec černoprsý ze Západní a Střední Afriky, jsou navíc ohroženy lovem a obchodem s divokou zvěří. Ptáci hrají v ekosystému zásadní úlohu: rozptylují semena, opylují rostliny, kontrolují škůdce a fungují jako mrchožrouti. Například zoborožci dokážou v některých oblastech rozptýlit až 12 700 velkých semen na kilometr čtvereční denně.

Červený seznam sice zaznamenává znepokojivé příznaky vymírání, ale Jon Paul Rodríguez z IUCN ho přirovnává k teploměru, který ukazuje, že je potřeba jednat. Konstatoval, že ačkoliv síly stojící za ničením biodiverzity jsou silné a rozšířené, existují funkční postupy, ale je na ně bohužel potřeba více zdrojů a odborníků, než je v současnosti k dispozici.

Světová konference IUCN o ochraně přírody, kde byl seznam zveřejněn, se konala v Abú Dhabí a zdůraznila provázanost otázek klimatu a biodiverzity. Diskuse a priority stanovené na tomto kongresu by měly následně ovlivnit i jednání na nadcházející konferenci OSN o změně klimatu (COP30). V neposlední řadě slouží Červený seznam jako klíčový nástroj pro prioritizaci investic do ochrany přírody, aby měly co největší dopad.

Aktualizovaný výzkum přinesl naštěstí i jeden pozitivní příklad. Populace želvy zelenavé (Chelonia mydas) se po dlouhodobém úsilí o ochranu zotavují a byly přesunuty z kategorie ohrožený do kategorie málo dotčený. Počty těchto mořských želv, které obývají tropické a subtropické vody, se od sedmdesátých let zvýšily přibližně o 28 %. Tento úspěch je výsledkem desítky let trvající ochrany snášejících samic a jejich vajec, stejně jako omezení obchodu a neudržitelného lovu.

Zejména ochranářské snahy na ostrově Ascension, v Brazílii, Mexiku a na Havaji vedly k tomu, že se některé populace přiblížily původní úrovni před komerčním využíváním. Přes tento úspěch však IUCN upozorňuje, že druh není zcela z nejhoršího venku, neboť velká část jeho prostředí je nadále zranitelná vlivem rozvoje pobřeží, a vliv klimatické změny zůstává hrozbou.