Nejnovější aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů od Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) jasně ukazuje, že úbytek mořského ledu a ničení životního prostředí neustále tlačí mnohé živočišné i rostlinné druhy k vyhynutí. Podle tohoto celosvětově nejuznávanějšího hodnocení rizika vyhynutí je nyní ohrožena více než čtvrtina ze všech 172 620 posuzovaných druhů živočichů, rostlin a hub. Celkem 48 646 druhů se v současnosti potýká s hrozbou vyhynutí.
Tři druhy arktických tuleňů se nyní v důsledku globálního oteplování ocitly v nebezpečí. Arktida se otepluje přibližně čtyřikrát rychleji než zbytek planety, což vede k rychlému ústupu mořského ledu. Na něm jsou však tuleni kriticky závislí, jelikož ho využívají k odpočinku, přístupu k potravě i k rozmnožování a výchově mláďat.
Z tohoto důvodu byl tuleň kroužkovaný zařazen do kategorie ohrožený, zatímco tuleň vousatý a tuleň grónský se posunuli do kategorie téměř ohrožený. Jak upozornila Kit Kovacs z IUCN, ochrana arktických tuleňů je klíčová i pro zachování celé tamní křehké ekologické rovnováhy. Řídnutí mořského ledu totiž ohrožuje i ostatní mořské savce, jako jsou mroži, a zasáhne i potravní řetězec, jelikož se sníží počet tuleňů coby kořisti například pro lední medvědy.
Aktualizace přinesla také rozsáhlé přehodnocení stavu světových populací ptáků. Na základě devítileté práce tisíců odborníků bylo zjištěno, že 61 % ptačích druhů je celosvětově na ústupu, což představuje značný nárůst oproti 44 % v roce 2016. Hlavní příčinou tohoto dramatického poklesu je ztráta a znehodnocování jejich přirozeného prostředí, za což může především zemědělství a masivní těžba dřeva.
Mezi rizikové oblasti patří především Madagaskar, Západní Afrika a Střední Amerika, kde dochází k masivní ztrátě tropických lesů. Některé druhy, jako například zoborožec černoprsý ze Západní a Střední Afriky, jsou navíc ohroženy lovem a obchodem s divokou zvěří. Ptáci hrají v ekosystému zásadní úlohu: rozptylují semena, opylují rostliny, kontrolují škůdce a fungují jako mrchožrouti. Například zoborožci dokážou v některých oblastech rozptýlit až 12 700 velkých semen na kilometr čtvereční denně.
Červený seznam sice zaznamenává znepokojivé příznaky vymírání, ale Jon Paul Rodríguez z IUCN ho přirovnává k teploměru, který ukazuje, že je potřeba jednat. Konstatoval, že ačkoliv síly stojící za ničením biodiverzity jsou silné a rozšířené, existují funkční postupy, ale je na ně bohužel potřeba více zdrojů a odborníků, než je v současnosti k dispozici.
Světová konference IUCN o ochraně přírody, kde byl seznam zveřejněn, se konala v Abú Dhabí a zdůraznila provázanost otázek klimatu a biodiverzity. Diskuse a priority stanovené na tomto kongresu by měly následně ovlivnit i jednání na nadcházející konferenci OSN o změně klimatu (COP30). V neposlední řadě slouží Červený seznam jako klíčový nástroj pro prioritizaci investic do ochrany přírody, aby měly co největší dopad.
Aktualizovaný výzkum přinesl naštěstí i jeden pozitivní příklad. Populace želvy zelenavé (Chelonia mydas) se po dlouhodobém úsilí o ochranu zotavují a byly přesunuty z kategorie ohrožený do kategorie málo dotčený. Počty těchto mořských želv, které obývají tropické a subtropické vody, se od sedmdesátých let zvýšily přibližně o 28 %. Tento úspěch je výsledkem desítky let trvající ochrany snášejících samic a jejich vajec, stejně jako omezení obchodu a neudržitelného lovu.
Zejména ochranářské snahy na ostrově Ascension, v Brazílii, Mexiku a na Havaji vedly k tomu, že se některé populace přiblížily původní úrovni před komerčním využíváním. Přes tento úspěch však IUCN upozorňuje, že druh není zcela z nejhoršího venku, neboť velká část jeho prostředí je nadále zranitelná vlivem rozvoje pobřeží, a vliv klimatické změny zůstává hrozbou.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.