Nejnovější aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů od Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) jasně ukazuje, že úbytek mořského ledu a ničení životního prostředí neustále tlačí mnohé živočišné i rostlinné druhy k vyhynutí. Podle tohoto celosvětově nejuznávanějšího hodnocení rizika vyhynutí je nyní ohrožena více než čtvrtina ze všech 172 620 posuzovaných druhů živočichů, rostlin a hub. Celkem 48 646 druhů se v současnosti potýká s hrozbou vyhynutí.
Tři druhy arktických tuleňů se nyní v důsledku globálního oteplování ocitly v nebezpečí. Arktida se otepluje přibližně čtyřikrát rychleji než zbytek planety, což vede k rychlému ústupu mořského ledu. Na něm jsou však tuleni kriticky závislí, jelikož ho využívají k odpočinku, přístupu k potravě i k rozmnožování a výchově mláďat.
Z tohoto důvodu byl tuleň kroužkovaný zařazen do kategorie ohrožený, zatímco tuleň vousatý a tuleň grónský se posunuli do kategorie téměř ohrožený. Jak upozornila Kit Kovacs z IUCN, ochrana arktických tuleňů je klíčová i pro zachování celé tamní křehké ekologické rovnováhy. Řídnutí mořského ledu totiž ohrožuje i ostatní mořské savce, jako jsou mroži, a zasáhne i potravní řetězec, jelikož se sníží počet tuleňů coby kořisti například pro lední medvědy.
Aktualizace přinesla také rozsáhlé přehodnocení stavu světových populací ptáků. Na základě devítileté práce tisíců odborníků bylo zjištěno, že 61 % ptačích druhů je celosvětově na ústupu, což představuje značný nárůst oproti 44 % v roce 2016. Hlavní příčinou tohoto dramatického poklesu je ztráta a znehodnocování jejich přirozeného prostředí, za což může především zemědělství a masivní těžba dřeva.
Mezi rizikové oblasti patří především Madagaskar, Západní Afrika a Střední Amerika, kde dochází k masivní ztrátě tropických lesů. Některé druhy, jako například zoborožec černoprsý ze Západní a Střední Afriky, jsou navíc ohroženy lovem a obchodem s divokou zvěří. Ptáci hrají v ekosystému zásadní úlohu: rozptylují semena, opylují rostliny, kontrolují škůdce a fungují jako mrchožrouti. Například zoborožci dokážou v některých oblastech rozptýlit až 12 700 velkých semen na kilometr čtvereční denně.
Červený seznam sice zaznamenává znepokojivé příznaky vymírání, ale Jon Paul Rodríguez z IUCN ho přirovnává k teploměru, který ukazuje, že je potřeba jednat. Konstatoval, že ačkoliv síly stojící za ničením biodiverzity jsou silné a rozšířené, existují funkční postupy, ale je na ně bohužel potřeba více zdrojů a odborníků, než je v současnosti k dispozici.
Světová konference IUCN o ochraně přírody, kde byl seznam zveřejněn, se konala v Abú Dhabí a zdůraznila provázanost otázek klimatu a biodiverzity. Diskuse a priority stanovené na tomto kongresu by měly následně ovlivnit i jednání na nadcházející konferenci OSN o změně klimatu (COP30). V neposlední řadě slouží Červený seznam jako klíčový nástroj pro prioritizaci investic do ochrany přírody, aby měly co největší dopad.
Aktualizovaný výzkum přinesl naštěstí i jeden pozitivní příklad. Populace želvy zelenavé (Chelonia mydas) se po dlouhodobém úsilí o ochranu zotavují a byly přesunuty z kategorie ohrožený do kategorie málo dotčený. Počty těchto mořských želv, které obývají tropické a subtropické vody, se od sedmdesátých let zvýšily přibližně o 28 %. Tento úspěch je výsledkem desítky let trvající ochrany snášejících samic a jejich vajec, stejně jako omezení obchodu a neudržitelného lovu.
Zejména ochranářské snahy na ostrově Ascension, v Brazílii, Mexiku a na Havaji vedly k tomu, že se některé populace přiblížily původní úrovni před komerčním využíváním. Přes tento úspěch však IUCN upozorňuje, že druh není zcela z nejhoršího venku, neboť velká část jeho prostředí je nadále zranitelná vlivem rozvoje pobřeží, a vliv klimatické změny zůstává hrozbou.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.