Navzdory obavám z izraelské anexe uvítali Palestinci na Západním břehu Jordánu rozhodnutí mezinárodního společenství uznat jejich stát. Pro mnohé z nich, jako je Abdel Aziz Majarmeh, který přišel o svého třináctiletého syna Isláma, je to důležitý symbolický akt.
Isláma zastřelili izraelští vojáci u vjezdu do uprchlického tábora Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. V té chvíli tam stál i jeho otec Abdel Aziz, který si stěžuje, že se nemá jak bránit. Izraelci mají podle něj plnou kontrolu, a dokonce i samotná Palestinská autonomie je bezmocná a jen plní jejich rozhodnutí.
Izraelská armáda, která incident prověřuje, uvedla, že střílela, aby zneškodnila hrozbu, kterou představovali podezřelí v uzavřené vojenské oblasti. Neposkytla však žádné vysvětlení k tomu, jakou hrozbu mohl třináctiletý chlapec představovat. Před třemi desetiletími byly Džanín a další města na Západním břehu Jordánu předány pod plnou kontrolu Palestinské autonomie v rámci mírových dohod z Osla. Tyto dohody měly položit základy pro vznik budoucího palestinského státu.
Izrael však tvrdí, že se tato města stala útočištěm pro terorismus, a proto v lednu poslal do Džanínu a sousedního Tulkaremu tanky, aby rozdrtil ozbrojené palestinské skupiny. Od té doby zde zůstaly izraelské síly, srovnaly se zemí rozsáhlé oblasti táborů a zničily budovy. V současné době je zhruba 40 % Džanínu vojenskou oblastí, kterou obývají izraelští vojáci. Z tohoto důvodu byla vysídlena čtvrtina obyvatel, včetně celého uprchlického tábora. Starosta Džanínu, Mohammed Jarrar, tvrdí, že se nejedná o bezpečnostní operaci, nýbrž o politický plán Izraele anektovat Západní břeh Jordánu.
Kromě toho se Palestinská autonomie potýká s dlouhodobou ekonomickou krizí způsobenou Izraelem, který zadržuje daňové příjmy, jež potřebuje k placení učitelů a policistů. Izrael tvrdí, že autonomie tyto peníze používá k financování terorismu a kompenzuje jimi rodiny zabitých palestinských ozbrojenců. Palestinská autonomie však popírá, že by tento program stále fungoval.
I přes tyto problémy a obavy z izraelské anexe považuje starosta Jarrar uznání palestinského státu za důležité. Potvrzuje to totiž podle něj skutečnost, že palestinský lid má právo na vlastní stát, i když je v současnosti pod okupací. Jarrar je si vědom toho, že uznání může vést k větší okupaci ze strany Izraele, ale i přesto je přesvědčen, že je tento krok důležitější, protože formuje budoucnost palestinského lidu a vyzývá mezinárodní společenství k obraně jejich práv.
Uznání palestinského státu je odrazem politické propasti, která existuje mezi Izraelem a jeho evropskými spojenci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jasně prohlásil, že "žádný palestinský stát nebude" a že Izrael bude usilovat o rozšíření osad na Západním břehu Jordánu. Ministr financí Bezalel Smotrich navrhl plán na formální anexi 82 % území, což by vytvořilo palestinské enklávy odříznuté od sebe. V současné době žije na Západním břehu Jordánu zhruba půl milionu osadníků. Přestože je zakládání civilních osad na okupovaném území podle Ženevských úmluv nelegální, Izrael tvrdí, že má historické židovské právo na Západní břeh Jordánu.
Ayman Soufan, jehož dům je obklopen izraelskými osadami, se ptá, kdo ho má chránit, když ho Izraelci neustále obtěžují a napadají. Jeho rodina postavila dům poblíž vesnice Burin před desítkami let, jen pár let po izraelské okupaci v roce 1967. Dříve se očekávalo, že tyto oblasti budou předány budoucímu palestinskému státu. Namísto toho se ale osady rozrůstají a podle organizací na ochranu lidských práv izraelské síly stále častěji podporují útoky osadníků. Navzdory tomu, že se situace zhoršuje, Ayman se nevzdává a říká, že svůj dům neopustí, ledaže by ho vynesli mrtvého. Pro něj je mezinárodní uznání palestinského státu důležitým politickým faktem, který má čelit izraelským faktům na místě.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.