Navzdory obavám z izraelské anexe uvítali Palestinci na Západním břehu Jordánu rozhodnutí mezinárodního společenství uznat jejich stát. Pro mnohé z nich, jako je Abdel Aziz Majarmeh, který přišel o svého třináctiletého syna Isláma, je to důležitý symbolický akt.
Isláma zastřelili izraelští vojáci u vjezdu do uprchlického tábora Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. V té chvíli tam stál i jeho otec Abdel Aziz, který si stěžuje, že se nemá jak bránit. Izraelci mají podle něj plnou kontrolu, a dokonce i samotná Palestinská autonomie je bezmocná a jen plní jejich rozhodnutí.
Izraelská armáda, která incident prověřuje, uvedla, že střílela, aby zneškodnila hrozbu, kterou představovali podezřelí v uzavřené vojenské oblasti. Neposkytla však žádné vysvětlení k tomu, jakou hrozbu mohl třináctiletý chlapec představovat. Před třemi desetiletími byly Džanín a další města na Západním břehu Jordánu předány pod plnou kontrolu Palestinské autonomie v rámci mírových dohod z Osla. Tyto dohody měly položit základy pro vznik budoucího palestinského státu.
Izrael však tvrdí, že se tato města stala útočištěm pro terorismus, a proto v lednu poslal do Džanínu a sousedního Tulkaremu tanky, aby rozdrtil ozbrojené palestinské skupiny. Od té doby zde zůstaly izraelské síly, srovnaly se zemí rozsáhlé oblasti táborů a zničily budovy. V současné době je zhruba 40 % Džanínu vojenskou oblastí, kterou obývají izraelští vojáci. Z tohoto důvodu byla vysídlena čtvrtina obyvatel, včetně celého uprchlického tábora. Starosta Džanínu, Mohammed Jarrar, tvrdí, že se nejedná o bezpečnostní operaci, nýbrž o politický plán Izraele anektovat Západní břeh Jordánu.
Kromě toho se Palestinská autonomie potýká s dlouhodobou ekonomickou krizí způsobenou Izraelem, který zadržuje daňové příjmy, jež potřebuje k placení učitelů a policistů. Izrael tvrdí, že autonomie tyto peníze používá k financování terorismu a kompenzuje jimi rodiny zabitých palestinských ozbrojenců. Palestinská autonomie však popírá, že by tento program stále fungoval.
I přes tyto problémy a obavy z izraelské anexe považuje starosta Jarrar uznání palestinského státu za důležité. Potvrzuje to totiž podle něj skutečnost, že palestinský lid má právo na vlastní stát, i když je v současnosti pod okupací. Jarrar je si vědom toho, že uznání může vést k větší okupaci ze strany Izraele, ale i přesto je přesvědčen, že je tento krok důležitější, protože formuje budoucnost palestinského lidu a vyzývá mezinárodní společenství k obraně jejich práv.
Uznání palestinského státu je odrazem politické propasti, která existuje mezi Izraelem a jeho evropskými spojenci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jasně prohlásil, že "žádný palestinský stát nebude" a že Izrael bude usilovat o rozšíření osad na Západním břehu Jordánu. Ministr financí Bezalel Smotrich navrhl plán na formální anexi 82 % území, což by vytvořilo palestinské enklávy odříznuté od sebe. V současné době žije na Západním břehu Jordánu zhruba půl milionu osadníků. Přestože je zakládání civilních osad na okupovaném území podle Ženevských úmluv nelegální, Izrael tvrdí, že má historické židovské právo na Západní břeh Jordánu.
Ayman Soufan, jehož dům je obklopen izraelskými osadami, se ptá, kdo ho má chránit, když ho Izraelci neustále obtěžují a napadají. Jeho rodina postavila dům poblíž vesnice Burin před desítkami let, jen pár let po izraelské okupaci v roce 1967. Dříve se očekávalo, že tyto oblasti budou předány budoucímu palestinskému státu. Namísto toho se ale osady rozrůstají a podle organizací na ochranu lidských práv izraelské síly stále častěji podporují útoky osadníků. Navzdory tomu, že se situace zhoršuje, Ayman se nevzdává a říká, že svůj dům neopustí, ledaže by ho vynesli mrtvého. Pro něj je mezinárodní uznání palestinského státu důležitým politickým faktem, který má čelit izraelským faktům na místě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.