Navzdory obavám z izraelské anexe uvítali Palestinci na Západním břehu Jordánu rozhodnutí mezinárodního společenství uznat jejich stát. Pro mnohé z nich, jako je Abdel Aziz Majarmeh, který přišel o svého třináctiletého syna Isláma, je to důležitý symbolický akt.
Isláma zastřelili izraelští vojáci u vjezdu do uprchlického tábora Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. V té chvíli tam stál i jeho otec Abdel Aziz, který si stěžuje, že se nemá jak bránit. Izraelci mají podle něj plnou kontrolu, a dokonce i samotná Palestinská autonomie je bezmocná a jen plní jejich rozhodnutí.
Izraelská armáda, která incident prověřuje, uvedla, že střílela, aby zneškodnila hrozbu, kterou představovali podezřelí v uzavřené vojenské oblasti. Neposkytla však žádné vysvětlení k tomu, jakou hrozbu mohl třináctiletý chlapec představovat. Před třemi desetiletími byly Džanín a další města na Západním břehu Jordánu předány pod plnou kontrolu Palestinské autonomie v rámci mírových dohod z Osla. Tyto dohody měly položit základy pro vznik budoucího palestinského státu.
Izrael však tvrdí, že se tato města stala útočištěm pro terorismus, a proto v lednu poslal do Džanínu a sousedního Tulkaremu tanky, aby rozdrtil ozbrojené palestinské skupiny. Od té doby zde zůstaly izraelské síly, srovnaly se zemí rozsáhlé oblasti táborů a zničily budovy. V současné době je zhruba 40 % Džanínu vojenskou oblastí, kterou obývají izraelští vojáci. Z tohoto důvodu byla vysídlena čtvrtina obyvatel, včetně celého uprchlického tábora. Starosta Džanínu, Mohammed Jarrar, tvrdí, že se nejedná o bezpečnostní operaci, nýbrž o politický plán Izraele anektovat Západní břeh Jordánu.
Kromě toho se Palestinská autonomie potýká s dlouhodobou ekonomickou krizí způsobenou Izraelem, který zadržuje daňové příjmy, jež potřebuje k placení učitelů a policistů. Izrael tvrdí, že autonomie tyto peníze používá k financování terorismu a kompenzuje jimi rodiny zabitých palestinských ozbrojenců. Palestinská autonomie však popírá, že by tento program stále fungoval.
I přes tyto problémy a obavy z izraelské anexe považuje starosta Jarrar uznání palestinského státu za důležité. Potvrzuje to totiž podle něj skutečnost, že palestinský lid má právo na vlastní stát, i když je v současnosti pod okupací. Jarrar je si vědom toho, že uznání může vést k větší okupaci ze strany Izraele, ale i přesto je přesvědčen, že je tento krok důležitější, protože formuje budoucnost palestinského lidu a vyzývá mezinárodní společenství k obraně jejich práv.
Uznání palestinského státu je odrazem politické propasti, která existuje mezi Izraelem a jeho evropskými spojenci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jasně prohlásil, že "žádný palestinský stát nebude" a že Izrael bude usilovat o rozšíření osad na Západním břehu Jordánu. Ministr financí Bezalel Smotrich navrhl plán na formální anexi 82 % území, což by vytvořilo palestinské enklávy odříznuté od sebe. V současné době žije na Západním břehu Jordánu zhruba půl milionu osadníků. Přestože je zakládání civilních osad na okupovaném území podle Ženevských úmluv nelegální, Izrael tvrdí, že má historické židovské právo na Západní břeh Jordánu.
Ayman Soufan, jehož dům je obklopen izraelskými osadami, se ptá, kdo ho má chránit, když ho Izraelci neustále obtěžují a napadají. Jeho rodina postavila dům poblíž vesnice Burin před desítkami let, jen pár let po izraelské okupaci v roce 1967. Dříve se očekávalo, že tyto oblasti budou předány budoucímu palestinskému státu. Namísto toho se ale osady rozrůstají a podle organizací na ochranu lidských práv izraelské síly stále častěji podporují útoky osadníků. Navzdory tomu, že se situace zhoršuje, Ayman se nevzdává a říká, že svůj dům neopustí, ledaže by ho vynesli mrtvého. Pro něj je mezinárodní uznání palestinského státu důležitým politickým faktem, který má čelit izraelským faktům na místě.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.