Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Na zimní olympiádě v Miláně a Cortině v roce 2026 se uvažuje o nasazení těchto systémů v krasobruslení, kde by technologie přesně počítaly rotace při skocích. Dále by se AI mohla uplatnit v disciplínách jako big air, halfpipe či skoky na lyžích k měření výšky skoků a úhlů odrazu.
U sportů typu gymnastiky či krasobruslení, které spoléhají na lidské rozhodování, je AI vnímána jako lék na chyby způsobené omezeným vnímáním člověka nebo únavou. Příkladem komplikací byl incident gymnastky Jordan Chiles v Paříži 2024, kdy chyba v hodnocení obtížnosti a následné pozdní podání protestu o několik sekund vyvolalo obrovskou kontroverzi. Technologie by také měly předcházet podvodům a dohodám mezi rozhodčími, které v minulosti poznamenaly například krasobruslařské soutěže v Salt Lake City.
Výzkum v oblasti sportovní gymnastiky ovšem ukazuje, že AI s sebou nese i určité napětí, protože může být až příliš přesná. Algoritmus dokáže odhalit odchylky v úhlech končetin, které jsou lidským okem nepostřehnutelné, a trestat sportovce za nedokonalosti, které dosud nikomu nevadily. Existuje také riziko nových forem podjatosti, pokud by byl systém trénován například převážně na mužských výkonech. Navíc umělá inteligence zatím nedokáže plně zachytit umělecký dojem a emoce, což jsou prvky pro tyto disciplíny zásadní.
V akčních sportech, jako je snowboarding, jsou tyto obavy ještě výraznější kvůli důrazu na kreativitu a individuální styl. V roce 2006 přišla Američanka Lindsey Jacobellis o zlato kvůli akrobatickému prvku, který sice patří ke kultuře sportu, ale v rámci striktních olympijských pravidel ji stál vítězství. Kritici se obávají, že standardizace skrze algoritmy může potlačit inovace, protože AI nebude vědět, jak ohodnotit zcela nový trik, který zatím v databázi neexistuje.
AI byla již testována v roce 2025 na X Games v disciplíně SuperPipe, kde video kamery a algoritmy generovaly nezávislé skóre paralelně s lidskými rozhodčími. Reakce byly rozporuplné, někteří vítali transparentnost, jiní varovali před ztrátou duše sportu. Vliv umělé inteligence se přitom netýká jen rozhodování, ale proniká i do tréninkových metod a analýz pro fanoušky, kterým nabízí biomechanické přehledy v reálném čase.
Olympijská agenda sice usiluje o spravedlivější sport, ale integrace AI tichým způsobem mění definici samotné výjimečnosti. Pokud budou elitní rozhodčí postupně nahrazováni, může to ovlivnit výchovu budoucích generací sportovců i celkový vývoj disciplín. Výzvou pro olympijské hnutí tak zůstává otázka, jak využít technologii, aniž by došlo k vyprázdnění kulturních hodnot, které dávají každému sportu jeho smysl.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. Upřímnou soustrast rodině již vyjádřili i někteří představitelé státu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) byla Brejchová výjimečnou herečkou.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.