Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Na zimní olympiádě v Miláně a Cortině v roce 2026 se uvažuje o nasazení těchto systémů v krasobruslení, kde by technologie přesně počítaly rotace při skocích. Dále by se AI mohla uplatnit v disciplínách jako big air, halfpipe či skoky na lyžích k měření výšky skoků a úhlů odrazu.
U sportů typu gymnastiky či krasobruslení, které spoléhají na lidské rozhodování, je AI vnímána jako lék na chyby způsobené omezeným vnímáním člověka nebo únavou. Příkladem komplikací byl incident gymnastky Jordan Chiles v Paříži 2024, kdy chyba v hodnocení obtížnosti a následné pozdní podání protestu o několik sekund vyvolalo obrovskou kontroverzi. Technologie by také měly předcházet podvodům a dohodám mezi rozhodčími, které v minulosti poznamenaly například krasobruslařské soutěže v Salt Lake City.
Výzkum v oblasti sportovní gymnastiky ovšem ukazuje, že AI s sebou nese i určité napětí, protože může být až příliš přesná. Algoritmus dokáže odhalit odchylky v úhlech končetin, které jsou lidským okem nepostřehnutelné, a trestat sportovce za nedokonalosti, které dosud nikomu nevadily. Existuje také riziko nových forem podjatosti, pokud by byl systém trénován například převážně na mužských výkonech. Navíc umělá inteligence zatím nedokáže plně zachytit umělecký dojem a emoce, což jsou prvky pro tyto disciplíny zásadní.
V akčních sportech, jako je snowboarding, jsou tyto obavy ještě výraznější kvůli důrazu na kreativitu a individuální styl. V roce 2006 přišla Američanka Lindsey Jacobellis o zlato kvůli akrobatickému prvku, který sice patří ke kultuře sportu, ale v rámci striktních olympijských pravidel ji stál vítězství. Kritici se obávají, že standardizace skrze algoritmy může potlačit inovace, protože AI nebude vědět, jak ohodnotit zcela nový trik, který zatím v databázi neexistuje.
AI byla již testována v roce 2025 na X Games v disciplíně SuperPipe, kde video kamery a algoritmy generovaly nezávislé skóre paralelně s lidskými rozhodčími. Reakce byly rozporuplné, někteří vítali transparentnost, jiní varovali před ztrátou duše sportu. Vliv umělé inteligence se přitom netýká jen rozhodování, ale proniká i do tréninkových metod a analýz pro fanoušky, kterým nabízí biomechanické přehledy v reálném čase.
Olympijská agenda sice usiluje o spravedlivější sport, ale integrace AI tichým způsobem mění definici samotné výjimečnosti. Pokud budou elitní rozhodčí postupně nahrazováni, může to ovlivnit výchovu budoucích generací sportovců i celkový vývoj disciplín. Výzvou pro olympijské hnutí tak zůstává otázka, jak využít technologii, aniž by došlo k vyprázdnění kulturních hodnot, které dávají každému sportu jeho smysl.
Nezávislé kino v Oregonu přišlo o možnost promítat dokumentární snímek o Melanii Trumpové poté, co společnost Amazon zrušila plánovaná představení. Rozhodnutí padlo v reakci na marketingovou strategii kina Lake Theater & Cafe. Vedoucí provozu Jordan Perry uvedl, že vedení Amazonu pobouřily nápisy na vývěsním štítu, jako například: „Abyste porazili svého nepřítele, musíte ho znát. Melania“ nebo „Nosí Melania Pradu? Zjistěte v pátek!“.
Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
Ekonomické analytické centrum CMACP, které má blízko k ruským vládním kruhům, oficiálně potvrdilo začátek systémové bankovní krize v Rusku. Podle expertů již byly naplněny formální parametry pro tento stav, kterému předcházelo dřívější zachycení krize špatných dluhů. Systémy včasného varování ukazují na vysoké riziko masivního vybírání vkladů, které by mohlo vyplout na povrch při dalším vyhrocení ekonomických procesů.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.