Revoluce na olympijských hrách: Výkony sportovců bude hlídat i umělá inteligence

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 5. února 2026 16:47
Sdílej:

Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her. 

Na zimní olympiádě v Miláně a Cortině v roce 2026 se uvažuje o nasazení těchto systémů v krasobruslení, kde by technologie přesně počítaly rotace při skocích. Dále by se AI mohla uplatnit v disciplínách jako big air, halfpipe či skoky na lyžích k měření výšky skoků a úhlů odrazu.

U sportů typu gymnastiky či krasobruslení, které spoléhají na lidské rozhodování, je AI vnímána jako lék na chyby způsobené omezeným vnímáním člověka nebo únavou. Příkladem komplikací byl incident gymnastky Jordan Chiles v Paříži 2024, kdy chyba v hodnocení obtížnosti a následné pozdní podání protestu o několik sekund vyvolalo obrovskou kontroverzi. Technologie by také měly předcházet podvodům a dohodám mezi rozhodčími, které v minulosti poznamenaly například krasobruslařské soutěže v Salt Lake City.

Výzkum v oblasti sportovní gymnastiky ovšem ukazuje, že AI s sebou nese i určité napětí, protože může být až příliš přesná. Algoritmus dokáže odhalit odchylky v úhlech končetin, které jsou lidským okem nepostřehnutelné, a trestat sportovce za nedokonalosti, které dosud nikomu nevadily. Existuje také riziko nových forem podjatosti, pokud by byl systém trénován například převážně na mužských výkonech. Navíc umělá inteligence zatím nedokáže plně zachytit umělecký dojem a emoce, což jsou prvky pro tyto disciplíny zásadní.

V akčních sportech, jako je snowboarding, jsou tyto obavy ještě výraznější kvůli důrazu na kreativitu a individuální styl. V roce 2006 přišla Američanka Lindsey Jacobellis o zlato kvůli akrobatickému prvku, který sice patří ke kultuře sportu, ale v rámci striktních olympijských pravidel ji stál vítězství. Kritici se obávají, že standardizace skrze algoritmy může potlačit inovace, protože AI nebude vědět, jak ohodnotit zcela nový trik, který zatím v databázi neexistuje.

AI byla již testována v roce 2025 na X Games v disciplíně SuperPipe, kde video kamery a algoritmy generovaly nezávislé skóre paralelně s lidskými rozhodčími. Reakce byly rozporuplné, někteří vítali transparentnost, jiní varovali před ztrátou duše sportu. Vliv umělé inteligence se přitom netýká jen rozhodování, ale proniká i do tréninkových metod a analýz pro fanoušky, kterým nabízí biomechanické přehledy v reálném čase.

Olympijská agenda sice usiluje o spravedlivější sport, ale integrace AI tichým způsobem mění definici samotné výjimečnosti. Pokud budou elitní rozhodčí postupně nahrazováni, může to ovlivnit výchovu budoucích generací sportovců i celkový vývoj disciplín. Výzvou pro olympijské hnutí tak zůstává otázka, jak využít technologii, aniž by došlo k vyprázdnění kulturních hodnot, které dávají každému sportu jeho smysl.

Stalo se