Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Na zimní olympiádě v Miláně a Cortině v roce 2026 se uvažuje o nasazení těchto systémů v krasobruslení, kde by technologie přesně počítaly rotace při skocích. Dále by se AI mohla uplatnit v disciplínách jako big air, halfpipe či skoky na lyžích k měření výšky skoků a úhlů odrazu.
U sportů typu gymnastiky či krasobruslení, které spoléhají na lidské rozhodování, je AI vnímána jako lék na chyby způsobené omezeným vnímáním člověka nebo únavou. Příkladem komplikací byl incident gymnastky Jordan Chiles v Paříži 2024, kdy chyba v hodnocení obtížnosti a následné pozdní podání protestu o několik sekund vyvolalo obrovskou kontroverzi. Technologie by také měly předcházet podvodům a dohodám mezi rozhodčími, které v minulosti poznamenaly například krasobruslařské soutěže v Salt Lake City.
Výzkum v oblasti sportovní gymnastiky ovšem ukazuje, že AI s sebou nese i určité napětí, protože může být až příliš přesná. Algoritmus dokáže odhalit odchylky v úhlech končetin, které jsou lidským okem nepostřehnutelné, a trestat sportovce za nedokonalosti, které dosud nikomu nevadily. Existuje také riziko nových forem podjatosti, pokud by byl systém trénován například převážně na mužských výkonech. Navíc umělá inteligence zatím nedokáže plně zachytit umělecký dojem a emoce, což jsou prvky pro tyto disciplíny zásadní.
V akčních sportech, jako je snowboarding, jsou tyto obavy ještě výraznější kvůli důrazu na kreativitu a individuální styl. V roce 2006 přišla Američanka Lindsey Jacobellis o zlato kvůli akrobatickému prvku, který sice patří ke kultuře sportu, ale v rámci striktních olympijských pravidel ji stál vítězství. Kritici se obávají, že standardizace skrze algoritmy může potlačit inovace, protože AI nebude vědět, jak ohodnotit zcela nový trik, který zatím v databázi neexistuje.
AI byla již testována v roce 2025 na X Games v disciplíně SuperPipe, kde video kamery a algoritmy generovaly nezávislé skóre paralelně s lidskými rozhodčími. Reakce byly rozporuplné, někteří vítali transparentnost, jiní varovali před ztrátou duše sportu. Vliv umělé inteligence se přitom netýká jen rozhodování, ale proniká i do tréninkových metod a analýz pro fanoušky, kterým nabízí biomechanické přehledy v reálném čase.
Olympijská agenda sice usiluje o spravedlivější sport, ale integrace AI tichým způsobem mění definici samotné výjimečnosti. Pokud budou elitní rozhodčí postupně nahrazováni, může to ovlivnit výchovu budoucích generací sportovců i celkový vývoj disciplín. Výzvou pro olympijské hnutí tak zůstává otázka, jak využít technologii, aniž by došlo k vyprázdnění kulturních hodnot, které dávají každému sportu jeho smysl.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.