V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Změna přístupu se může projevit již toto úterý, kdy má Trumpa navštívit německý kancléř Friedrich Merz. Původní plány počítaly s tím, že jejich setkání proběhne téměř výhradně za zavřenými dveřmi, ovšem víkendové údery v Íránu mohou toto rozhodnutí zvrátit. Jelikož Merz vyjádřil těmto vojenským akcím mnohem silnější podporu než jiní evropští lídři, mohl by pro Trumpa sloužit jako užitečný spojenec, pokud se prezident rozhodne tiskovou konferenci nakonec zařadit.
Důvody pro útlum těchto veřejných vystoupení jsou dvojího druhu. Podle zdrojů z diplomatických kruhů si sami zahraniční lídři stále častěji přejí, aby nebyli vystavováni zdlouhavým výslechům médií přímo v Oválné pracovně. Státníci se na tato setkání museli velmi pečlivě připravovat, protože účast v "show" byla cenou za přístup k prezidentovi. Například britský premiér Keir Starmer se snažil prolomit ledy dopisem od krále Karla III. a jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa s sebou přivezl golfové profesionály, aby na Trumpa udělal dojem.
Mnozí představitelé států však dospěli k názoru, že provádění diplomacie před živými kamerami nese příliš vysoké riziko, že se něco pokazí. Samotný Trump podle vysokého představitele Bílého domu s těmito žádostmi o soukromí nemá problém a zdá se, že ho stará rutina také začala nudit. Prezidentův tým navíc začal pociťovat, že tyto scény z Oválné pracovny již nepřinášejí očekávaný politický prospěch v očích americké veřejnosti, která nesleduje kabelové zprávy tak intenzivně jako dříve.
Uvnitř Bílého domu panuje obava, že přílišné zaměření na zahraniční politiku a uzavřenost v honosných prostorách pracovny by mohly uškodit Trumpovým volebním preferencím. Strategie se proto posunula směrem k většímu počtu uzavřených schůzek, jako tomu bylo minulý týden při setkání se starostou New Yorku Zohranem Mamdanim nebo s generálním ředitelem společnosti Netflix. Trump sice s médii stále mluví, ale častěji volí neformální prostor při odletech z Bílého domu nebo na palubě Air Force One.
Tento nový pragmatismus je také reakcí na kritiku z vlastních řad. Loni Trump hostil ve Washingtonu 46 světových lídrů, což vyvolalo nevoli i u některých jeho dřívějších spojenců. Marjorie Taylor Greene tehdy veřejně kritizovala prezidenta za to, že se odklání od agendy "Amerika na prvním místě", zejména po návštěvě syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa. Trump tehdy sice útoky odmítl, ale návštěvu al-Sharaa již nechal proběhnout za zavřenými dveřmi, zatímco o týden později saúdskému korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi dopřál plnou mediální pozornost.
Rozdíly v přístupu k různým státníkům jsou patrné i nadále. Zatímco autokraté jako Nayib Bukele nebo bin Salmán se dočkali vřelého přijetí a obhajoby před nepříjemnými dotazy novinářů, lídři jako Zelenskyj nebo Ramaphosa museli čelit mnohem napjatější atmosféře. Tato selektivní diplomacie je trnem v oku demokratům, kteří Trumpovi vyčítají lhostejnost k tradičním americkým spojenectvím.
Evropští diplomaté potvrzují, že i když už existuje osvědčený model, jak setkání s Trumpem přežít, veřejná část schůzky zabírá příliš mnoho drahocenného času. Ten pak chybí pro projednání podstatných záležitostí, které by se před kamerami ani probírat neměly. Merzova návštěva tak bude dalším testem, zda převáží potřeba věcné diskuse, nebo pokušení využít příznivého spojence k vytvoření dalšího televizního obrazu úspěšné politiky.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
