V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Změna přístupu se může projevit již toto úterý, kdy má Trumpa navštívit německý kancléř Friedrich Merz. Původní plány počítaly s tím, že jejich setkání proběhne téměř výhradně za zavřenými dveřmi, ovšem víkendové údery v Íránu mohou toto rozhodnutí zvrátit. Jelikož Merz vyjádřil těmto vojenským akcím mnohem silnější podporu než jiní evropští lídři, mohl by pro Trumpa sloužit jako užitečný spojenec, pokud se prezident rozhodne tiskovou konferenci nakonec zařadit.
Důvody pro útlum těchto veřejných vystoupení jsou dvojího druhu. Podle zdrojů z diplomatických kruhů si sami zahraniční lídři stále častěji přejí, aby nebyli vystavováni zdlouhavým výslechům médií přímo v Oválné pracovně. Státníci se na tato setkání museli velmi pečlivě připravovat, protože účast v "show" byla cenou za přístup k prezidentovi. Například britský premiér Keir Starmer se snažil prolomit ledy dopisem od krále Karla III. a jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa s sebou přivezl golfové profesionály, aby na Trumpa udělal dojem.
Mnozí představitelé států však dospěli k názoru, že provádění diplomacie před živými kamerami nese příliš vysoké riziko, že se něco pokazí. Samotný Trump podle vysokého představitele Bílého domu s těmito žádostmi o soukromí nemá problém a zdá se, že ho stará rutina také začala nudit. Prezidentův tým navíc začal pociťovat, že tyto scény z Oválné pracovny již nepřinášejí očekávaný politický prospěch v očích americké veřejnosti, která nesleduje kabelové zprávy tak intenzivně jako dříve.
Uvnitř Bílého domu panuje obava, že přílišné zaměření na zahraniční politiku a uzavřenost v honosných prostorách pracovny by mohly uškodit Trumpovým volebním preferencím. Strategie se proto posunula směrem k většímu počtu uzavřených schůzek, jako tomu bylo minulý týden při setkání se starostou New Yorku Zohranem Mamdanim nebo s generálním ředitelem společnosti Netflix. Trump sice s médii stále mluví, ale častěji volí neformální prostor při odletech z Bílého domu nebo na palubě Air Force One.
Tento nový pragmatismus je také reakcí na kritiku z vlastních řad. Loni Trump hostil ve Washingtonu 46 světových lídrů, což vyvolalo nevoli i u některých jeho dřívějších spojenců. Marjorie Taylor Greene tehdy veřejně kritizovala prezidenta za to, že se odklání od agendy "Amerika na prvním místě", zejména po návštěvě syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa. Trump tehdy sice útoky odmítl, ale návštěvu al-Sharaa již nechal proběhnout za zavřenými dveřmi, zatímco o týden později saúdskému korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi dopřál plnou mediální pozornost.
Rozdíly v přístupu k různým státníkům jsou patrné i nadále. Zatímco autokraté jako Nayib Bukele nebo bin Salmán se dočkali vřelého přijetí a obhajoby před nepříjemnými dotazy novinářů, lídři jako Zelenskyj nebo Ramaphosa museli čelit mnohem napjatější atmosféře. Tato selektivní diplomacie je trnem v oku demokratům, kteří Trumpovi vyčítají lhostejnost k tradičním americkým spojenectvím.
Evropští diplomaté potvrzují, že i když už existuje osvědčený model, jak setkání s Trumpem přežít, veřejná část schůzky zabírá příliš mnoho drahocenného času. Ten pak chybí pro projednání podstatných záležitostí, které by se před kamerami ani probírat neměly. Merzova návštěva tak bude dalším testem, zda převáží potřeba věcné diskuse, nebo pokušení využít příznivého spojence k vytvoření dalšího televizního obrazu úspěšné politiky.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.