V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Změna přístupu se může projevit již toto úterý, kdy má Trumpa navštívit německý kancléř Friedrich Merz. Původní plány počítaly s tím, že jejich setkání proběhne téměř výhradně za zavřenými dveřmi, ovšem víkendové údery v Íránu mohou toto rozhodnutí zvrátit. Jelikož Merz vyjádřil těmto vojenským akcím mnohem silnější podporu než jiní evropští lídři, mohl by pro Trumpa sloužit jako užitečný spojenec, pokud se prezident rozhodne tiskovou konferenci nakonec zařadit.
Důvody pro útlum těchto veřejných vystoupení jsou dvojího druhu. Podle zdrojů z diplomatických kruhů si sami zahraniční lídři stále častěji přejí, aby nebyli vystavováni zdlouhavým výslechům médií přímo v Oválné pracovně. Státníci se na tato setkání museli velmi pečlivě připravovat, protože účast v "show" byla cenou za přístup k prezidentovi. Například britský premiér Keir Starmer se snažil prolomit ledy dopisem od krále Karla III. a jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa s sebou přivezl golfové profesionály, aby na Trumpa udělal dojem.
Mnozí představitelé států však dospěli k názoru, že provádění diplomacie před živými kamerami nese příliš vysoké riziko, že se něco pokazí. Samotný Trump podle vysokého představitele Bílého domu s těmito žádostmi o soukromí nemá problém a zdá se, že ho stará rutina také začala nudit. Prezidentův tým navíc začal pociťovat, že tyto scény z Oválné pracovny již nepřinášejí očekávaný politický prospěch v očích americké veřejnosti, která nesleduje kabelové zprávy tak intenzivně jako dříve.
Uvnitř Bílého domu panuje obava, že přílišné zaměření na zahraniční politiku a uzavřenost v honosných prostorách pracovny by mohly uškodit Trumpovým volebním preferencím. Strategie se proto posunula směrem k většímu počtu uzavřených schůzek, jako tomu bylo minulý týden při setkání se starostou New Yorku Zohranem Mamdanim nebo s generálním ředitelem společnosti Netflix. Trump sice s médii stále mluví, ale častěji volí neformální prostor při odletech z Bílého domu nebo na palubě Air Force One.
Tento nový pragmatismus je také reakcí na kritiku z vlastních řad. Loni Trump hostil ve Washingtonu 46 světových lídrů, což vyvolalo nevoli i u některých jeho dřívějších spojenců. Marjorie Taylor Greene tehdy veřejně kritizovala prezidenta za to, že se odklání od agendy "Amerika na prvním místě", zejména po návštěvě syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa. Trump tehdy sice útoky odmítl, ale návštěvu al-Sharaa již nechal proběhnout za zavřenými dveřmi, zatímco o týden později saúdskému korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi dopřál plnou mediální pozornost.
Rozdíly v přístupu k různým státníkům jsou patrné i nadále. Zatímco autokraté jako Nayib Bukele nebo bin Salmán se dočkali vřelého přijetí a obhajoby před nepříjemnými dotazy novinářů, lídři jako Zelenskyj nebo Ramaphosa museli čelit mnohem napjatější atmosféře. Tato selektivní diplomacie je trnem v oku demokratům, kteří Trumpovi vyčítají lhostejnost k tradičním americkým spojenectvím.
Evropští diplomaté potvrzují, že i když už existuje osvědčený model, jak setkání s Trumpem přežít, veřejná část schůzky zabírá příliš mnoho drahocenného času. Ten pak chybí pro projednání podstatných záležitostí, které by se před kamerami ani probírat neměly. Merzova návštěva tak bude dalším testem, zda převáží potřeba věcné diskuse, nebo pokušení využít příznivého spojence k vytvoření dalšího televizního obrazu úspěšné politiky.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.