V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Změna přístupu se může projevit již toto úterý, kdy má Trumpa navštívit německý kancléř Friedrich Merz. Původní plány počítaly s tím, že jejich setkání proběhne téměř výhradně za zavřenými dveřmi, ovšem víkendové údery v Íránu mohou toto rozhodnutí zvrátit. Jelikož Merz vyjádřil těmto vojenským akcím mnohem silnější podporu než jiní evropští lídři, mohl by pro Trumpa sloužit jako užitečný spojenec, pokud se prezident rozhodne tiskovou konferenci nakonec zařadit.
Důvody pro útlum těchto veřejných vystoupení jsou dvojího druhu. Podle zdrojů z diplomatických kruhů si sami zahraniční lídři stále častěji přejí, aby nebyli vystavováni zdlouhavým výslechům médií přímo v Oválné pracovně. Státníci se na tato setkání museli velmi pečlivě připravovat, protože účast v "show" byla cenou za přístup k prezidentovi. Například britský premiér Keir Starmer se snažil prolomit ledy dopisem od krále Karla III. a jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa s sebou přivezl golfové profesionály, aby na Trumpa udělal dojem.
Mnozí představitelé států však dospěli k názoru, že provádění diplomacie před živými kamerami nese příliš vysoké riziko, že se něco pokazí. Samotný Trump podle vysokého představitele Bílého domu s těmito žádostmi o soukromí nemá problém a zdá se, že ho stará rutina také začala nudit. Prezidentův tým navíc začal pociťovat, že tyto scény z Oválné pracovny již nepřinášejí očekávaný politický prospěch v očích americké veřejnosti, která nesleduje kabelové zprávy tak intenzivně jako dříve.
Uvnitř Bílého domu panuje obava, že přílišné zaměření na zahraniční politiku a uzavřenost v honosných prostorách pracovny by mohly uškodit Trumpovým volebním preferencím. Strategie se proto posunula směrem k většímu počtu uzavřených schůzek, jako tomu bylo minulý týden při setkání se starostou New Yorku Zohranem Mamdanim nebo s generálním ředitelem společnosti Netflix. Trump sice s médii stále mluví, ale častěji volí neformální prostor při odletech z Bílého domu nebo na palubě Air Force One.
Tento nový pragmatismus je také reakcí na kritiku z vlastních řad. Loni Trump hostil ve Washingtonu 46 světových lídrů, což vyvolalo nevoli i u některých jeho dřívějších spojenců. Marjorie Taylor Greene tehdy veřejně kritizovala prezidenta za to, že se odklání od agendy "Amerika na prvním místě", zejména po návštěvě syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa. Trump tehdy sice útoky odmítl, ale návštěvu al-Sharaa již nechal proběhnout za zavřenými dveřmi, zatímco o týden později saúdskému korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi dopřál plnou mediální pozornost.
Rozdíly v přístupu k různým státníkům jsou patrné i nadále. Zatímco autokraté jako Nayib Bukele nebo bin Salmán se dočkali vřelého přijetí a obhajoby před nepříjemnými dotazy novinářů, lídři jako Zelenskyj nebo Ramaphosa museli čelit mnohem napjatější atmosféře. Tato selektivní diplomacie je trnem v oku demokratům, kteří Trumpovi vyčítají lhostejnost k tradičním americkým spojenectvím.
Evropští diplomaté potvrzují, že i když už existuje osvědčený model, jak setkání s Trumpem přežít, veřejná část schůzky zabírá příliš mnoho drahocenného času. Ten pak chybí pro projednání podstatných záležitostí, které by se před kamerami ani probírat neměly. Merzova návštěva tak bude dalším testem, zda převáží potřeba věcné diskuse, nebo pokušení využít příznivého spojence k vytvoření dalšího televizního obrazu úspěšné politiky.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.