V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Změna přístupu se může projevit již toto úterý, kdy má Trumpa navštívit německý kancléř Friedrich Merz. Původní plány počítaly s tím, že jejich setkání proběhne téměř výhradně za zavřenými dveřmi, ovšem víkendové údery v Íránu mohou toto rozhodnutí zvrátit. Jelikož Merz vyjádřil těmto vojenským akcím mnohem silnější podporu než jiní evropští lídři, mohl by pro Trumpa sloužit jako užitečný spojenec, pokud se prezident rozhodne tiskovou konferenci nakonec zařadit.
Důvody pro útlum těchto veřejných vystoupení jsou dvojího druhu. Podle zdrojů z diplomatických kruhů si sami zahraniční lídři stále častěji přejí, aby nebyli vystavováni zdlouhavým výslechům médií přímo v Oválné pracovně. Státníci se na tato setkání museli velmi pečlivě připravovat, protože účast v "show" byla cenou za přístup k prezidentovi. Například britský premiér Keir Starmer se snažil prolomit ledy dopisem od krále Karla III. a jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa s sebou přivezl golfové profesionály, aby na Trumpa udělal dojem.
Mnozí představitelé států však dospěli k názoru, že provádění diplomacie před živými kamerami nese příliš vysoké riziko, že se něco pokazí. Samotný Trump podle vysokého představitele Bílého domu s těmito žádostmi o soukromí nemá problém a zdá se, že ho stará rutina také začala nudit. Prezidentův tým navíc začal pociťovat, že tyto scény z Oválné pracovny již nepřinášejí očekávaný politický prospěch v očích americké veřejnosti, která nesleduje kabelové zprávy tak intenzivně jako dříve.
Uvnitř Bílého domu panuje obava, že přílišné zaměření na zahraniční politiku a uzavřenost v honosných prostorách pracovny by mohly uškodit Trumpovým volebním preferencím. Strategie se proto posunula směrem k většímu počtu uzavřených schůzek, jako tomu bylo minulý týden při setkání se starostou New Yorku Zohranem Mamdanim nebo s generálním ředitelem společnosti Netflix. Trump sice s médii stále mluví, ale častěji volí neformální prostor při odletech z Bílého domu nebo na palubě Air Force One.
Tento nový pragmatismus je také reakcí na kritiku z vlastních řad. Loni Trump hostil ve Washingtonu 46 světových lídrů, což vyvolalo nevoli i u některých jeho dřívějších spojenců. Marjorie Taylor Greene tehdy veřejně kritizovala prezidenta za to, že se odklání od agendy "Amerika na prvním místě", zejména po návštěvě syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa. Trump tehdy sice útoky odmítl, ale návštěvu al-Sharaa již nechal proběhnout za zavřenými dveřmi, zatímco o týden později saúdskému korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi dopřál plnou mediální pozornost.
Rozdíly v přístupu k různým státníkům jsou patrné i nadále. Zatímco autokraté jako Nayib Bukele nebo bin Salmán se dočkali vřelého přijetí a obhajoby před nepříjemnými dotazy novinářů, lídři jako Zelenskyj nebo Ramaphosa museli čelit mnohem napjatější atmosféře. Tato selektivní diplomacie je trnem v oku demokratům, kteří Trumpovi vyčítají lhostejnost k tradičním americkým spojenectvím.
Evropští diplomaté potvrzují, že i když už existuje osvědčený model, jak setkání s Trumpem přežít, veřejná část schůzky zabírá příliš mnoho drahocenného času. Ten pak chybí pro projednání podstatných záležitostí, které by se před kamerami ani probírat neměly. Merzova návštěva tak bude dalším testem, zda převáží potřeba věcné diskuse, nebo pokušení využít příznivého spojence k vytvoření dalšího televizního obrazu úspěšné politiky.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.