Páteční verdikt Nejvyššího soudu USA, který smetl ze stolu plošná cla prezidenta Donalda Trumpa, vyvolal vlnu opatrného optimismu i v evropských metropolích a v Londýně. Ačkoliv se světoví lídři z rozhodnutí radují, v kuloárech už se připravují na odvetný úder. Obecně se totiž předpokládá, že Trump, jenž verdikt označil za „ostudu“, najde jiné právní cesty, jak svá cla do oběhu vrátit.
Evropská unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou vyzvala k obchodní stabilitě a předvídatelnosti. Brusel je v úzkém kontaktu s Washingtonem a snaží se získat jasné informace o tom, jaké kroky Trumpova administrativa po rozsudku plánuje. Velká Británie, která byla rovněž zasažena, situaci bagatelizuje s tím, že očekává pokračování svých výsadních obchodních vztahů s USA. Britská vláda však přiznala, že analyzuje dopady na své firmy.
V Německu vyvolalo rozhodnutí smíšené pocity. Roland Theis z vládní strany kancléře Friedricha Merze označil verdikt za důkaz funkčnosti amerického systému brzd a protivah, ale zároveň varoval, že to pravděpodobně nepovede k racionálnější spolupráci. Německý strojírenský svaz VDMA se obává, že Trump brzy využije alternativní zákony k tomu, aby patnáctiprocentní clo na evropské zboží znovu zavedl. Kancléř Merz, který se v minulosti snažil o rychlou dohodu s USA, aby zabránil nejhoršímu, nyní sleduje situaci s vědomím, že Evropa musí být připravena na ochranu vlastních zájmů.
Také Kanada reagovala na rozhodnutí soudu jako na potvrzení toho, že Trumpova cla byla neopodstatněná. Kanadský ministr obchodu Dominic LeBlanc uvedl, že ačkoliv má Kanada s USA nejlepší obchodní dohodu, čeká zemi náročné období transformace vzájemných vztahů. Otazníkem zůstává osud miliard dolarů, které už firmy na clech zaplatily. Podle britských obchodních komor rozhodnutí soudu nijak nevyjasnilo, zda a jakým způsobem mohou exportéři žádat o vrácení těchto peněz.
Mezinárodní partneři nyní s napětím očekávají Trumpův „plán B“. Spekuluje se především o využití sekce 232 zákona o rozšíření obchodu, který umožňuje zavádět cla z důvodu národní bezpečnosti, nebo o sekci 301 zaměřené na nespravedlivé obchodní praktiky. Sám Trump již během setkání s guvernéry potvrdil, že se hodlá clům věnovat i nadále. Světový obchod se tak sice dočkal krátkého nadechnutí, ale hrozba nové eskalace obchodní války visí ve vzduchu i nadále.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Britské ozbrojené síly v Norském moři zasáhly proti ruskému letounu poté, co přesunuly svou letadlovou loď za polární kruh na podporu misí NATO. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské hlídkové letadlo Tu-142, známé pod kódovým označením „Bear F“, se koncem minulého týdne opakovaně přiblížilo k britské úderné skupině. Tento manévr britská strana označila za nebezpečný a neprofesionální.
Floridský právník Peter Ticktin, který se označuje za nejlepšího přítele Donalda Trumpa ze středoškolských let na New York Military Academy, intenzivně tlačí na Bílý dům, aby vyhlásil výjimečný stav. Podle jeho představ by měl prezident prostřednictvím krizového dekretu převzít kontrolu nad nadcházejícími podzimními kongresovými volbami. Ticktin varuje před údajným spiknutím Demokratické strany, která chce podle něj získat v legislativním sboru dostatek křesel, aby mohla Trumpa i viceprezidenta JD Vance sesadit z úřadu.
V Teheránu se v pondělí sešel milionový dav, aby doprovodil na poslední cestě zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Rozsah a hloubka smutečního průvodu představují mimořádný zvrat pro zemi, kterou ještě před sedmi měsíci svíraly pouliční protesty s tisíci mrtvými po zásazích vládních bezpečnostních složek. Podle mnohých názorů je toto shromáždění monumentem odrážejícím neuváženou válku, kterou proti Íránu v únoru rozpoutal Donald Trump.
Z Chorvatska, které je oblíbenou dovolenkovou destinací českých občanů, se vracela čtyřčlenná česká rodina, když došlo k dopravní nehodě na dálnici u rakouské obce Großwilfersdorf. Trojice cestujících skončila v nemocnici.
Čína provedla raketový test, který ostatní země v regionu zjevně vnímají jako provokaci. Co se stalo? Jedna z čínských ponorek odpálila balistickou raketu s maketou bojové hlavice v Pacifiku. Informovala o tom BBC. Kdo se Pekingu ozval?
Na jídlo si během dne najde čas snad úplně každý z nás. Pokud si během něj vyhradíte dvě minuty, můžete se třeba zbavit i nadváhy. Vědci totiž přišli na to, jak se zbavit chuti na tučná a nezdravá jídla.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Oto Klempíř (Motoristé) by se jako ministr kultury měl snažit mít dobrou pověst mezi umělci, ale zjevně se mu to úplně nedaří. Svědčí o tom slova jednoho známého herce, který vládního politika neváhal označit za komika.
Napětí by se dalo krájet, protože již zítra začne letošní summit NATO v turecké Ankaře. Česko jako členská země aliance nebude chybět. Není přitom vyloučeno, že si vyslechne kritiku ze strany spojenců kvůli nedostatečnému plnění závazků. Připustil to i premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko má před sebou první ryze červencový týden a jeho dvě rozdílné části. V té první se bude hodit deštník. Následně se ale vyčasí a oteplí, teploty vystoupají až na 31 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.