Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Součástí dohody je také společný vývoj protibalistického projektu protivzdušné obrany s názvem FREYJA, na kterém se vedle Francie a Ukrajiny podílí řada evropských států včetně Dánska, Německa či Velké Británie. V této iniciativě jsou nápadně neaktivní Spojené státy. Pokud francouzský plán uspěje, mohl by Washington ztratit svůj dosavadní monopol na export přesných zbraní a protivzdušné obrany do zemí NATO. Klíčovým bodem balíku je dodávka těžkého systému protivzdušné obrany SAMP/T a jeho vylepšené verze SAMP/T NG, které využívají moderní radary a střely Aster-30. Tyto systémy jsou pro Ukrajinu klíčové, protože dokážou likvidovat ruské balistické rakety. Na rozdíl od amerických Patriotů navíc francouzské dodávky munice zůstávají stabilní a nejsou ovlivněny domácí politikou.
Dohoda zavazuje Francii dodat do konce roku 2026 dva systémy SAMP/T a v následujících letech čtyři až osm modernizovaných verzí s označením NG. Hlavním limitem však zůstává nízká produkce střel Aster-30, která má do roku 2028 stoupnout na pouhých 300 kusů ročně, což nepokryje intenzivní ruské ostřelování. Dalším pilířem pomoci je transfer 16 stíhaček Rafale od společnosti Dassault. Tyto letouny generace 4.5 svými senzory a elektronikou překonávají stroje ruského letectva a znamenají pro ukrajinské piloty zásadní technologický skok. Výcvik prvních čtyř ukrajinských pilotů začne ještě letos, přičemž první stíhačky by měly na ukrajinské nebe vzlétnout v roce 2028. Do budoucna se navíc diskutuje o vybudování flotily čítající až 100 těchto strojů.
Francie se s dodávkou stíhaček Rafale snaží konkurovat Švédsku, které nedávno oznámilo poskytnutí letounů Gripen. Vzhledem k současným prioritním zakázkám Dassaultu pro Francii, Indii či Emiráty je však reálné dokončení případné stovkové flotily pro Ukrajinu splnitelné až v polovině třicátých let. Významnou posilu představuje také licenční výroba střel s plochou dráhou letu SCALP, známých v britské verzi jako Storm Shadow. Tyto vysoce přesné rakety s milionovou hodnotou Ukrajina v minulosti úspěšně použila k likvidaci ruského armádního velitelství v Kurské oblasti nebo ponorky v Sevastopolu. Výroba střel SCALP byla po ruské invazi obnovena a Francie jich ročně produkuje desítky, což je pro potřeby ukrajinské armády málo.
Možnost vyrábět střely SCALP přímo na Ukrajině by proto mohla vykrýt kritický nedostatek zbraní pro údery na chráněné cíle, které dnes Kyjev musí napadat méně účinnými drony. V dlouhodobém horizontu by pak licenční výroba mohla oběma zemím přinést zajímavé exportní příležitosti na světových trzích. Poslední významnou položkou jsou sady AASM Hammer, které mění běžné gravitační bomby na přesně naváděnou munici s výklopnými křídly pro delší dolet. Ukrajina tyto francouzské systémy používá od ledna 2024 s vysokou přesností například k eliminaci operátorů ruských dronů, přičemž Francie dosud spolehlivě dodávala 60 kusů měsíčně.
Získání licence na výrobu sad Hammer umožní ukrajinské armádě modernizovat své vlastní, méně přesné naváděcí sady Vyrivňuvač (Equalizer) na mezinárodní úroveň. Společný podnik s francouzským výrobcem Safran navíc dává Ukrajincům možnost testovat vylepšení přímo v bojových podmínkách. Díky tomu mohou ukrajinští inženýři vyvinout verzi, která bude levnější a spolehlivější než konkurenční americké, ruské či čínské naváděné bomby, což po skončení bojů posílí exportní potenciál obou zemí.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.