Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Součástí dohody je také společný vývoj protibalistického projektu protivzdušné obrany s názvem FREYJA, na kterém se vedle Francie a Ukrajiny podílí řada evropských států včetně Dánska, Německa či Velké Británie. V této iniciativě jsou nápadně neaktivní Spojené státy. Pokud francouzský plán uspěje, mohl by Washington ztratit svůj dosavadní monopol na export přesných zbraní a protivzdušné obrany do zemí NATO. Klíčovým bodem balíku je dodávka těžkého systému protivzdušné obrany SAMP/T a jeho vylepšené verze SAMP/T NG, které využívají moderní radary a střely Aster-30. Tyto systémy jsou pro Ukrajinu klíčové, protože dokážou likvidovat ruské balistické rakety. Na rozdíl od amerických Patriotů navíc francouzské dodávky munice zůstávají stabilní a nejsou ovlivněny domácí politikou.
Dohoda zavazuje Francii dodat do konce roku 2026 dva systémy SAMP/T a v následujících letech čtyři až osm modernizovaných verzí s označením NG. Hlavním limitem však zůstává nízká produkce střel Aster-30, která má do roku 2028 stoupnout na pouhých 300 kusů ročně, což nepokryje intenzivní ruské ostřelování. Dalším pilířem pomoci je transfer 16 stíhaček Rafale od společnosti Dassault. Tyto letouny generace 4.5 svými senzory a elektronikou překonávají stroje ruského letectva a znamenají pro ukrajinské piloty zásadní technologický skok. Výcvik prvních čtyř ukrajinských pilotů začne ještě letos, přičemž první stíhačky by měly na ukrajinské nebe vzlétnout v roce 2028. Do budoucna se navíc diskutuje o vybudování flotily čítající až 100 těchto strojů.
Francie se s dodávkou stíhaček Rafale snaží konkurovat Švédsku, které nedávno oznámilo poskytnutí letounů Gripen. Vzhledem k současným prioritním zakázkám Dassaultu pro Francii, Indii či Emiráty je však reálné dokončení případné stovkové flotily pro Ukrajinu splnitelné až v polovině třicátých let. Významnou posilu představuje také licenční výroba střel s plochou dráhou letu SCALP, známých v britské verzi jako Storm Shadow. Tyto vysoce přesné rakety s milionovou hodnotou Ukrajina v minulosti úspěšně použila k likvidaci ruského armádního velitelství v Kurské oblasti nebo ponorky v Sevastopolu. Výroba střel SCALP byla po ruské invazi obnovena a Francie jich ročně produkuje desítky, což je pro potřeby ukrajinské armády málo.
Možnost vyrábět střely SCALP přímo na Ukrajině by proto mohla vykrýt kritický nedostatek zbraní pro údery na chráněné cíle, které dnes Kyjev musí napadat méně účinnými drony. V dlouhodobém horizontu by pak licenční výroba mohla oběma zemím přinést zajímavé exportní příležitosti na světových trzích. Poslední významnou položkou jsou sady AASM Hammer, které mění běžné gravitační bomby na přesně naváděnou munici s výklopnými křídly pro delší dolet. Ukrajina tyto francouzské systémy používá od ledna 2024 s vysokou přesností například k eliminaci operátorů ruských dronů, přičemž Francie dosud spolehlivě dodávala 60 kusů měsíčně.
Získání licence na výrobu sad Hammer umožní ukrajinské armádě modernizovat své vlastní, méně přesné naváděcí sady Vyrivňuvač (Equalizer) na mezinárodní úroveň. Společný podnik s francouzským výrobcem Safran navíc dává Ukrajincům možnost testovat vylepšení přímo v bojových podmínkách. Díky tomu mohou ukrajinští inženýři vyvinout verzi, která bude levnější a spolehlivější než konkurenční americké, ruské či čínské naváděné bomby, což po skončení bojů posílí exportní potenciál obou zemí.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.