Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Součástí dohody je také společný vývoj protibalistického projektu protivzdušné obrany s názvem FREYJA, na kterém se vedle Francie a Ukrajiny podílí řada evropských států včetně Dánska, Německa či Velké Británie. V této iniciativě jsou nápadně neaktivní Spojené státy. Pokud francouzský plán uspěje, mohl by Washington ztratit svůj dosavadní monopol na export přesných zbraní a protivzdušné obrany do zemí NATO. Klíčovým bodem balíku je dodávka těžkého systému protivzdušné obrany SAMP/T a jeho vylepšené verze SAMP/T NG, které využívají moderní radary a střely Aster-30. Tyto systémy jsou pro Ukrajinu klíčové, protože dokážou likvidovat ruské balistické rakety. Na rozdíl od amerických Patriotů navíc francouzské dodávky munice zůstávají stabilní a nejsou ovlivněny domácí politikou.
Dohoda zavazuje Francii dodat do konce roku 2026 dva systémy SAMP/T a v následujících letech čtyři až osm modernizovaných verzí s označením NG. Hlavním limitem však zůstává nízká produkce střel Aster-30, která má do roku 2028 stoupnout na pouhých 300 kusů ročně, což nepokryje intenzivní ruské ostřelování. Dalším pilířem pomoci je transfer 16 stíhaček Rafale od společnosti Dassault. Tyto letouny generace 4.5 svými senzory a elektronikou překonávají stroje ruského letectva a znamenají pro ukrajinské piloty zásadní technologický skok. Výcvik prvních čtyř ukrajinských pilotů začne ještě letos, přičemž první stíhačky by měly na ukrajinské nebe vzlétnout v roce 2028. Do budoucna se navíc diskutuje o vybudování flotily čítající až 100 těchto strojů.
Francie se s dodávkou stíhaček Rafale snaží konkurovat Švédsku, které nedávno oznámilo poskytnutí letounů Gripen. Vzhledem k současným prioritním zakázkám Dassaultu pro Francii, Indii či Emiráty je však reálné dokončení případné stovkové flotily pro Ukrajinu splnitelné až v polovině třicátých let. Významnou posilu představuje také licenční výroba střel s plochou dráhou letu SCALP, známých v britské verzi jako Storm Shadow. Tyto vysoce přesné rakety s milionovou hodnotou Ukrajina v minulosti úspěšně použila k likvidaci ruského armádního velitelství v Kurské oblasti nebo ponorky v Sevastopolu. Výroba střel SCALP byla po ruské invazi obnovena a Francie jich ročně produkuje desítky, což je pro potřeby ukrajinské armády málo.
Možnost vyrábět střely SCALP přímo na Ukrajině by proto mohla vykrýt kritický nedostatek zbraní pro údery na chráněné cíle, které dnes Kyjev musí napadat méně účinnými drony. V dlouhodobém horizontu by pak licenční výroba mohla oběma zemím přinést zajímavé exportní příležitosti na světových trzích. Poslední významnou položkou jsou sady AASM Hammer, které mění běžné gravitační bomby na přesně naváděnou munici s výklopnými křídly pro delší dolet. Ukrajina tyto francouzské systémy používá od ledna 2024 s vysokou přesností například k eliminaci operátorů ruských dronů, přičemž Francie dosud spolehlivě dodávala 60 kusů měsíčně.
Získání licence na výrobu sad Hammer umožní ukrajinské armádě modernizovat své vlastní, méně přesné naváděcí sady Vyrivňuvač (Equalizer) na mezinárodní úroveň. Společný podnik s francouzským výrobcem Safran navíc dává Ukrajincům možnost testovat vylepšení přímo v bojových podmínkách. Díky tomu mohou ukrajinští inženýři vyvinout verzi, která bude levnější a spolehlivější než konkurenční americké, ruské či čínské naváděné bomby, což po skončení bojů posílí exportní potenciál obou zemí.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.