Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Součástí dohody je také společný vývoj protibalistického projektu protivzdušné obrany s názvem FREYJA, na kterém se vedle Francie a Ukrajiny podílí řada evropských států včetně Dánska, Německa či Velké Británie. V této iniciativě jsou nápadně neaktivní Spojené státy. Pokud francouzský plán uspěje, mohl by Washington ztratit svůj dosavadní monopol na export přesných zbraní a protivzdušné obrany do zemí NATO. Klíčovým bodem balíku je dodávka těžkého systému protivzdušné obrany SAMP/T a jeho vylepšené verze SAMP/T NG, které využívají moderní radary a střely Aster-30. Tyto systémy jsou pro Ukrajinu klíčové, protože dokážou likvidovat ruské balistické rakety. Na rozdíl od amerických Patriotů navíc francouzské dodávky munice zůstávají stabilní a nejsou ovlivněny domácí politikou.
Dohoda zavazuje Francii dodat do konce roku 2026 dva systémy SAMP/T a v následujících letech čtyři až osm modernizovaných verzí s označením NG. Hlavním limitem však zůstává nízká produkce střel Aster-30, která má do roku 2028 stoupnout na pouhých 300 kusů ročně, což nepokryje intenzivní ruské ostřelování. Dalším pilířem pomoci je transfer 16 stíhaček Rafale od společnosti Dassault. Tyto letouny generace 4.5 svými senzory a elektronikou překonávají stroje ruského letectva a znamenají pro ukrajinské piloty zásadní technologický skok. Výcvik prvních čtyř ukrajinských pilotů začne ještě letos, přičemž první stíhačky by měly na ukrajinské nebe vzlétnout v roce 2028. Do budoucna se navíc diskutuje o vybudování flotily čítající až 100 těchto strojů.
Francie se s dodávkou stíhaček Rafale snaží konkurovat Švédsku, které nedávno oznámilo poskytnutí letounů Gripen. Vzhledem k současným prioritním zakázkám Dassaultu pro Francii, Indii či Emiráty je však reálné dokončení případné stovkové flotily pro Ukrajinu splnitelné až v polovině třicátých let. Významnou posilu představuje také licenční výroba střel s plochou dráhou letu SCALP, známých v britské verzi jako Storm Shadow. Tyto vysoce přesné rakety s milionovou hodnotou Ukrajina v minulosti úspěšně použila k likvidaci ruského armádního velitelství v Kurské oblasti nebo ponorky v Sevastopolu. Výroba střel SCALP byla po ruské invazi obnovena a Francie jich ročně produkuje desítky, což je pro potřeby ukrajinské armády málo.
Možnost vyrábět střely SCALP přímo na Ukrajině by proto mohla vykrýt kritický nedostatek zbraní pro údery na chráněné cíle, které dnes Kyjev musí napadat méně účinnými drony. V dlouhodobém horizontu by pak licenční výroba mohla oběma zemím přinést zajímavé exportní příležitosti na světových trzích. Poslední významnou položkou jsou sady AASM Hammer, které mění běžné gravitační bomby na přesně naváděnou munici s výklopnými křídly pro delší dolet. Ukrajina tyto francouzské systémy používá od ledna 2024 s vysokou přesností například k eliminaci operátorů ruských dronů, přičemž Francie dosud spolehlivě dodávala 60 kusů měsíčně.
Získání licence na výrobu sad Hammer umožní ukrajinské armádě modernizovat své vlastní, méně přesné naváděcí sady Vyrivňuvač (Equalizer) na mezinárodní úroveň. Společný podnik s francouzským výrobcem Safran navíc dává Ukrajincům možnost testovat vylepšení přímo v bojových podmínkách. Díky tomu mohou ukrajinští inženýři vyvinout verzi, která bude levnější a spolehlivější než konkurenční americké, ruské či čínské naváděné bomby, což po skončení bojů posílí exportní potenciál obou zemí.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.