Putin vyhlásil příměří na Ukrajině

Podle oficiálního prohlášení bylo rozhodnutí učiněno „z humanitárních důvodů“. Kreml zdůraznil, že se během této doby zastaví „všechny vojenské operace“ vedené ruskými silami.

Na oznámení okamžitě reagovala Ukrajina. Poradce vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského prohlásil, že „příměří musí být bezpodmínečné, protože jakákoli jiná forma je pouze Putinovou taktickou hrou“.

Ukrajinská strana se obává, že by Rusko mohlo příměří využít k přeskupení jednotek, přesunům techniky nebo jiným přípravám na další ofenzivy. Skepticismus Ukrajiny není bezdůvodný — podobné zkušenosti má už z minulosti.

K podobné situaci došlo i během letošních velikonočních svátků. Putin tehdy jednostranně vyhlásil 30hodinové velikonoční příměří, které Ukrajina přijala s velkou nedůvěrou. Přesto souhlasila.

Následně však ukrajinská armáda obvinila ruské síly, že během velikonočního příměří provedly více než 2 900 útoků podél frontových linií. Moskva naopak tvrdila, že porušování příměří bylo na straně Ukrajiny. Obě strany se navzájem obviňovaly, což podkopalo důvěru v podobné jednostranné iniciativy.

Rusko také v minulosti odmítlo americký návrh na 30denní příměří, který byl Kyjevem podpořen.

Den vítězství 9. května je v Rusku jedním z nejvýznamnějších státních svátků. V tento den si země připomíná kapitulaci nacistického Německa v roce 1945. Slavnosti tradičně zahrnují vojenské přehlídky a politická prohlášení o síle a jednotě ruského národa.

Oznámení příměří v souvislosti s tímto datem tak může být i symbolickým gestem pro domácí i mezinárodní publikum — avšak v podmínkách pokračující války na Ukrajině zůstává jeho skutečný dopad velmi nejistý.