Putin vyhlásil příměří na Ukrajině

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Klára Marková 28. dubna 2025 16:59
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil jednostranné třídenní příměří na Ukrajině. Přerušení bojových operací má platit od půlnoci 8. května do půlnoci 11. května a souvisí s připomínkou Dne vítězství nad nacistickým Německem, který Rusko tradičně slaví 9. května. Informoval o tom v pondělí Kreml.

Podle oficiálního prohlášení bylo rozhodnutí učiněno „z humanitárních důvodů“. Kreml zdůraznil, že se během této doby zastaví „všechny vojenské operace“ vedené ruskými silami.

Na oznámení okamžitě reagovala Ukrajina. Poradce vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského prohlásil, že „příměří musí být bezpodmínečné, protože jakákoli jiná forma je pouze Putinovou taktickou hrou“.

Ukrajinská strana se obává, že by Rusko mohlo příměří využít k přeskupení jednotek, přesunům techniky nebo jiným přípravám na další ofenzivy. Skepticismus Ukrajiny není bezdůvodný — podobné zkušenosti má už z minulosti.

K podobné situaci došlo i během letošních velikonočních svátků. Putin tehdy jednostranně vyhlásil 30hodinové velikonoční příměří, které Ukrajina přijala s velkou nedůvěrou. Přesto souhlasila.

Následně však ukrajinská armáda obvinila ruské síly, že během velikonočního příměří provedly více než 2 900 útoků podél frontových linií. Moskva naopak tvrdila, že porušování příměří bylo na straně Ukrajiny. Obě strany se navzájem obviňovaly, což podkopalo důvěru v podobné jednostranné iniciativy.

Rusko také v minulosti odmítlo americký návrh na 30denní příměří, který byl Kyjevem podpořen.

Den vítězství 9. května je v Rusku jedním z nejvýznamnějších státních svátků. V tento den si země připomíná kapitulaci nacistického Německa v roce 1945. Slavnosti tradičně zahrnují vojenské přehlídky a politická prohlášení o síle a jednotě ruského národa.

Oznámení příměří v souvislosti s tímto datem tak může být i symbolickým gestem pro domácí i mezinárodní publikum — avšak v podmínkách pokračující války na Ukrajině zůstává jeho skutečný dopad velmi nejistý.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Nemoc, která trápí miliony důchodců jen v Evropě, stále neumíme léčit. Těžké je ji vůbec diagnostikovat

Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.

Novinky
Kasym-Žomart Tokajev a Vladimir Putin

Kazašský prezident veřejně ponížil Putina. Vyzval ho, aby přestal válčit s Ukrajinou

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.

Novinky
F-15

Americká armáda podnikla další rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na Írán

Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.

Novinky
Ilustrační foto

Rozsáhlé požáry v Evropě vytváří nový problém. Místa, která nikdo nechce pojistit

Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.