Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyjádřil obdiv k americkému technologickému magnátovi Elonu Muskovi. Ve středu při vystoupení před studenty Moskevské státní technické univerzity Baumana označil zakladatele SpaceX a poradce současného prezidenta Donalda Trumpa za mimořádnou osobnost a vzácného vizionáře.
„Existuje jeden člověk – žije ve Spojených státech – jmenuje se Musk. Dá se říct, že doslova sní o Marsu,“ řekl Putin podle informací ruské státní agentury TASS. Dále dodal, že takové osobnosti, které jsou zcela pohlceny jednou myšlenkou, se mezi lidmi objevují jen velmi zřídka.
Putin dokonce Muska přirovnal k legendárnímu sovětskému konstruktérovi Sergeji Koroljovovi, který stál za rozvojem sovětského kosmického programu během Studené války. Tímto srovnáním Putin vyzdvihl Muskův vliv na moderní dobývání vesmíru a technologický pokrok.
Nejde však o první případ, kdy ruský prezident Elona Muska veřejně ocenil. Už během svého loňského rozhovoru s bývalým moderátorem stanice Fox News Tuckerem Carlsonem o Muskovi prohlásil, že „ho nelze zastavit“. V téže debatě rovněž vyjádřil zájem hledat „společnou řeč“ v oblastech, jako je umělá inteligence.
Musk, který se stal politicky výraznější postavou během amerických prezidentských voleb v roce 2024, kdy podporoval Donalda Trumpa, je však zároveň v centru kontroverzí kvůli svému postoji k válce na Ukrajině. Kyjev ho opakovaně obviňuje z šíření kremelské propagandy a z přebírání ruských narativů ohledně invaze.
Miliardář kritizoval pokračující americkou podporu Ukrajině bez zřetelného „konce hry“ a opakovaně veřejně napadal prezidenta Volodymyra Zelenského. Jeho výroky vyvolaly ostrou reakci nejen na Ukrajině, ale i mezi západními spojenci.
Na druhou stranu je Musk v Rusku vnímán s rostoucím respektem, a to nejen kvůli svým technickým úspěchům, ale také kvůli jeho skeptickému postoji k americkému zahraničněpolitickému angažmá. Pro Putina je zřejmě symbolem technologického génia, který se nebojí jít proti proudu.
Zároveň se ukazuje, že mezi Ruskem a určitými technologickými lídry na Západě vznikají překvapivá ideová průsečíky, zejména v oblastech, kde převládá zájem o technologický pokrok, vesmírný výzkum a geopolitické přehodnocení globálních priorit.
Vzhledem k Muskovu rostoucímu vlivu na americkou politiku a technologický směr USA může být jeho vztah s Ruskem i do budoucna citlivým bodem ve vztazích mezi Washingtonem a Moskvou. Ať už jsou sympatie Putina vůči Muskovi motivovány obdivem, pragmatismem nebo geopolitickým kalkulem, jedna věc je jistá – Elon Musk zůstává jednou z nejvlivnějších a nejrozporuplnějších postav současného světa.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.