Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyjádřil obdiv k americkému technologickému magnátovi Elonu Muskovi. Ve středu při vystoupení před studenty Moskevské státní technické univerzity Baumana označil zakladatele SpaceX a poradce současného prezidenta Donalda Trumpa za mimořádnou osobnost a vzácného vizionáře.
„Existuje jeden člověk – žije ve Spojených státech – jmenuje se Musk. Dá se říct, že doslova sní o Marsu,“ řekl Putin podle informací ruské státní agentury TASS. Dále dodal, že takové osobnosti, které jsou zcela pohlceny jednou myšlenkou, se mezi lidmi objevují jen velmi zřídka.
Putin dokonce Muska přirovnal k legendárnímu sovětskému konstruktérovi Sergeji Koroljovovi, který stál za rozvojem sovětského kosmického programu během Studené války. Tímto srovnáním Putin vyzdvihl Muskův vliv na moderní dobývání vesmíru a technologický pokrok.
Nejde však o první případ, kdy ruský prezident Elona Muska veřejně ocenil. Už během svého loňského rozhovoru s bývalým moderátorem stanice Fox News Tuckerem Carlsonem o Muskovi prohlásil, že „ho nelze zastavit“. V téže debatě rovněž vyjádřil zájem hledat „společnou řeč“ v oblastech, jako je umělá inteligence.
Musk, který se stal politicky výraznější postavou během amerických prezidentských voleb v roce 2024, kdy podporoval Donalda Trumpa, je však zároveň v centru kontroverzí kvůli svému postoji k válce na Ukrajině. Kyjev ho opakovaně obviňuje z šíření kremelské propagandy a z přebírání ruských narativů ohledně invaze.
Miliardář kritizoval pokračující americkou podporu Ukrajině bez zřetelného „konce hry“ a opakovaně veřejně napadal prezidenta Volodymyra Zelenského. Jeho výroky vyvolaly ostrou reakci nejen na Ukrajině, ale i mezi západními spojenci.
Na druhou stranu je Musk v Rusku vnímán s rostoucím respektem, a to nejen kvůli svým technickým úspěchům, ale také kvůli jeho skeptickému postoji k americkému zahraničněpolitickému angažmá. Pro Putina je zřejmě symbolem technologického génia, který se nebojí jít proti proudu.
Zároveň se ukazuje, že mezi Ruskem a určitými technologickými lídry na Západě vznikají překvapivá ideová průsečíky, zejména v oblastech, kde převládá zájem o technologický pokrok, vesmírný výzkum a geopolitické přehodnocení globálních priorit.
Vzhledem k Muskovu rostoucímu vlivu na americkou politiku a technologický směr USA může být jeho vztah s Ruskem i do budoucna citlivým bodem ve vztazích mezi Washingtonem a Moskvou. Ať už jsou sympatie Putina vůči Muskovi motivovány obdivem, pragmatismem nebo geopolitickým kalkulem, jedna věc je jistá – Elon Musk zůstává jednou z nejvlivnějších a nejrozporuplnějších postav současného světa.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.