Ruský prezident Vladimir Putin podle zprávy serveru Axios oznámil svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko během příštích dvou měsíců zesílí vojenskou ofenzivu na východní Ukrajině. K rozhovoru mezi oběma lídry mělo dojít 3. července. Po telefonátu Trump údajně sdělil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to celé zabrat.“
Putin měl během hovoru uvést, že cílem Ruska je dobýt celé administrativní území již částečně okupovaných ukrajinských oblastí, především Doněcké a Luhanské. V posledních týdnech přitom Moskva zesílila útoky v Doněcké oblasti a pokouší se proniknout i do Dněpropetrovské oblasti, která byla zatím válkou relativně ušetřena.
Ruské síly v současnosti ovládají přibližně pětinu ukrajinského území. Konkrétně kontrolují většinu Luhanské oblasti, dvě třetiny Doněcké a části Záporožské a Chersonské oblasti. Všechny čtyři regiony Rusko jednostranně anektovalo na základě neuznávaných referend v roce 2022, ačkoliv tento krok mezinárodní společenství neakceptovalo.
V návaznosti na vývoj na bojišti a Putinovu rétoriku Trump 13. července oznámil, že Spojené státy Ukrajině dodají další baterie protiraketového systému Patriot. Doplnil však, že výdaje za tyto zbraně Spojeným státům částečně uhradí NATO.
„Pošleme jim Patrioty, které akutně potřebují. Putin mluví slušně, ale večer pak všechno bombarduje. To není v pořádku,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci u vojenské základny Andrews.
Tato změna představuje zásadní obrat v Trumpově přístupu. Od svého nástupu do druhého prezidentského období se totiž vyhýbal schvalování nových zbrojních balíčků pro Ukrajinu a argumentoval tím, že přílišná americká angažovanost brání mírovému řešení. Dodávky zbraní do Ukrajiny tak dosud pokračovaly jen díky financím uvolněným ještě za předchozí administrativy Joea Bidena.
Podle serveru Axios nyní Trump připravuje nový plán pomoci, který by mohl obsahovat i ofenzivní výzbroj včetně raket dlouhého doletu. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, ale podle zákulisních informací se očekává, že prezident vystoupí s velmi tvrdým prohlášením.
„Trump je na Putina hodně naštvaný. To, co oznámí, bude velmi silné,“ uvedl senátor Lindsey Graham.
Trumpův postoj k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému byl dříve výrazně negativní. Ještě v únoru o něm mluvil jako o „hereckém amatérovi“ a „autokratovi“, který blokuje mír. Nyní se ale zdá, že oba státníci navázali nový druh komunikace. Zelenskyj po schůzce se západními představiteli v Římě 10. července řekl, že dosáhl politické dohody s Trumpem ohledně obnovení dodávek vojenské pomoci.
„Získali jsme důležitá politická ujištění. Nyní se ladí detaily na úrovni expertů, aby zbraně přišly včas,“ řekl Zelenskyj po jednání.
Západní spojenci Ukrajiny se snaží najít jednotný postoj. Generální tajemník NATO Mark Rutte má dnes, 14. července, jednat s Trumpem o dalším postupu. Přímá vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou, která letos dvakrát proběhla v Istanbulu, zatím nepřinesla žádný posun směrem k příměří. Výsledkem byly pouze výměny zajatců, ale Rusko trvá na maximalistických požadavcích.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.