Ruský prezident Vladimir Putin podle zprávy serveru Axios oznámil svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko během příštích dvou měsíců zesílí vojenskou ofenzivu na východní Ukrajině. K rozhovoru mezi oběma lídry mělo dojít 3. července. Po telefonátu Trump údajně sdělil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to celé zabrat.“
Putin měl během hovoru uvést, že cílem Ruska je dobýt celé administrativní území již částečně okupovaných ukrajinských oblastí, především Doněcké a Luhanské. V posledních týdnech přitom Moskva zesílila útoky v Doněcké oblasti a pokouší se proniknout i do Dněpropetrovské oblasti, která byla zatím válkou relativně ušetřena.
Ruské síly v současnosti ovládají přibližně pětinu ukrajinského území. Konkrétně kontrolují většinu Luhanské oblasti, dvě třetiny Doněcké a části Záporožské a Chersonské oblasti. Všechny čtyři regiony Rusko jednostranně anektovalo na základě neuznávaných referend v roce 2022, ačkoliv tento krok mezinárodní společenství neakceptovalo.
V návaznosti na vývoj na bojišti a Putinovu rétoriku Trump 13. července oznámil, že Spojené státy Ukrajině dodají další baterie protiraketového systému Patriot. Doplnil však, že výdaje za tyto zbraně Spojeným státům částečně uhradí NATO.
„Pošleme jim Patrioty, které akutně potřebují. Putin mluví slušně, ale večer pak všechno bombarduje. To není v pořádku,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci u vojenské základny Andrews.
Tato změna představuje zásadní obrat v Trumpově přístupu. Od svého nástupu do druhého prezidentského období se totiž vyhýbal schvalování nových zbrojních balíčků pro Ukrajinu a argumentoval tím, že přílišná americká angažovanost brání mírovému řešení. Dodávky zbraní do Ukrajiny tak dosud pokračovaly jen díky financím uvolněným ještě za předchozí administrativy Joea Bidena.
Podle serveru Axios nyní Trump připravuje nový plán pomoci, který by mohl obsahovat i ofenzivní výzbroj včetně raket dlouhého doletu. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, ale podle zákulisních informací se očekává, že prezident vystoupí s velmi tvrdým prohlášením.
„Trump je na Putina hodně naštvaný. To, co oznámí, bude velmi silné,“ uvedl senátor Lindsey Graham.
Trumpův postoj k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému byl dříve výrazně negativní. Ještě v únoru o něm mluvil jako o „hereckém amatérovi“ a „autokratovi“, který blokuje mír. Nyní se ale zdá, že oba státníci navázali nový druh komunikace. Zelenskyj po schůzce se západními představiteli v Římě 10. července řekl, že dosáhl politické dohody s Trumpem ohledně obnovení dodávek vojenské pomoci.
„Získali jsme důležitá politická ujištění. Nyní se ladí detaily na úrovni expertů, aby zbraně přišly včas,“ řekl Zelenskyj po jednání.
Západní spojenci Ukrajiny se snaží najít jednotný postoj. Generální tajemník NATO Mark Rutte má dnes, 14. července, jednat s Trumpem o dalším postupu. Přímá vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou, která letos dvakrát proběhla v Istanbulu, zatím nepřinesla žádný posun směrem k příměří. Výsledkem byly pouze výměny zajatců, ale Rusko trvá na maximalistických požadavcích.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
