Ruský prezident Vladimir Putin podle zprávy serveru Axios oznámil svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko během příštích dvou měsíců zesílí vojenskou ofenzivu na východní Ukrajině. K rozhovoru mezi oběma lídry mělo dojít 3. července. Po telefonátu Trump údajně sdělil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to celé zabrat.“
Putin měl během hovoru uvést, že cílem Ruska je dobýt celé administrativní území již částečně okupovaných ukrajinských oblastí, především Doněcké a Luhanské. V posledních týdnech přitom Moskva zesílila útoky v Doněcké oblasti a pokouší se proniknout i do Dněpropetrovské oblasti, která byla zatím válkou relativně ušetřena.
Ruské síly v současnosti ovládají přibližně pětinu ukrajinského území. Konkrétně kontrolují většinu Luhanské oblasti, dvě třetiny Doněcké a části Záporožské a Chersonské oblasti. Všechny čtyři regiony Rusko jednostranně anektovalo na základě neuznávaných referend v roce 2022, ačkoliv tento krok mezinárodní společenství neakceptovalo.
V návaznosti na vývoj na bojišti a Putinovu rétoriku Trump 13. července oznámil, že Spojené státy Ukrajině dodají další baterie protiraketového systému Patriot. Doplnil však, že výdaje za tyto zbraně Spojeným státům částečně uhradí NATO.
„Pošleme jim Patrioty, které akutně potřebují. Putin mluví slušně, ale večer pak všechno bombarduje. To není v pořádku,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci u vojenské základny Andrews.
Tato změna představuje zásadní obrat v Trumpově přístupu. Od svého nástupu do druhého prezidentského období se totiž vyhýbal schvalování nových zbrojních balíčků pro Ukrajinu a argumentoval tím, že přílišná americká angažovanost brání mírovému řešení. Dodávky zbraní do Ukrajiny tak dosud pokračovaly jen díky financím uvolněným ještě za předchozí administrativy Joea Bidena.
Podle serveru Axios nyní Trump připravuje nový plán pomoci, který by mohl obsahovat i ofenzivní výzbroj včetně raket dlouhého doletu. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, ale podle zákulisních informací se očekává, že prezident vystoupí s velmi tvrdým prohlášením.
„Trump je na Putina hodně naštvaný. To, co oznámí, bude velmi silné,“ uvedl senátor Lindsey Graham.
Trumpův postoj k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému byl dříve výrazně negativní. Ještě v únoru o něm mluvil jako o „hereckém amatérovi“ a „autokratovi“, který blokuje mír. Nyní se ale zdá, že oba státníci navázali nový druh komunikace. Zelenskyj po schůzce se západními představiteli v Římě 10. července řekl, že dosáhl politické dohody s Trumpem ohledně obnovení dodávek vojenské pomoci.
„Získali jsme důležitá politická ujištění. Nyní se ladí detaily na úrovni expertů, aby zbraně přišly včas,“ řekl Zelenskyj po jednání.
Západní spojenci Ukrajiny se snaží najít jednotný postoj. Generální tajemník NATO Mark Rutte má dnes, 14. července, jednat s Trumpem o dalším postupu. Přímá vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou, která letos dvakrát proběhla v Istanbulu, zatím nepřinesla žádný posun směrem k příměří. Výsledkem byly pouze výměny zajatců, ale Rusko trvá na maximalistických požadavcích.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.