Ruský prezident Vladimir Putin podle zprávy serveru Axios oznámil svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko během příštích dvou měsíců zesílí vojenskou ofenzivu na východní Ukrajině. K rozhovoru mezi oběma lídry mělo dojít 3. července. Po telefonátu Trump údajně sdělil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to celé zabrat.“
Putin měl během hovoru uvést, že cílem Ruska je dobýt celé administrativní území již částečně okupovaných ukrajinských oblastí, především Doněcké a Luhanské. V posledních týdnech přitom Moskva zesílila útoky v Doněcké oblasti a pokouší se proniknout i do Dněpropetrovské oblasti, která byla zatím válkou relativně ušetřena.
Ruské síly v současnosti ovládají přibližně pětinu ukrajinského území. Konkrétně kontrolují většinu Luhanské oblasti, dvě třetiny Doněcké a části Záporožské a Chersonské oblasti. Všechny čtyři regiony Rusko jednostranně anektovalo na základě neuznávaných referend v roce 2022, ačkoliv tento krok mezinárodní společenství neakceptovalo.
V návaznosti na vývoj na bojišti a Putinovu rétoriku Trump 13. července oznámil, že Spojené státy Ukrajině dodají další baterie protiraketového systému Patriot. Doplnil však, že výdaje za tyto zbraně Spojeným státům částečně uhradí NATO.
„Pošleme jim Patrioty, které akutně potřebují. Putin mluví slušně, ale večer pak všechno bombarduje. To není v pořádku,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci u vojenské základny Andrews.
Tato změna představuje zásadní obrat v Trumpově přístupu. Od svého nástupu do druhého prezidentského období se totiž vyhýbal schvalování nových zbrojních balíčků pro Ukrajinu a argumentoval tím, že přílišná americká angažovanost brání mírovému řešení. Dodávky zbraní do Ukrajiny tak dosud pokračovaly jen díky financím uvolněným ještě za předchozí administrativy Joea Bidena.
Podle serveru Axios nyní Trump připravuje nový plán pomoci, který by mohl obsahovat i ofenzivní výzbroj včetně raket dlouhého doletu. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, ale podle zákulisních informací se očekává, že prezident vystoupí s velmi tvrdým prohlášením.
„Trump je na Putina hodně naštvaný. To, co oznámí, bude velmi silné,“ uvedl senátor Lindsey Graham.
Trumpův postoj k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému byl dříve výrazně negativní. Ještě v únoru o něm mluvil jako o „hereckém amatérovi“ a „autokratovi“, který blokuje mír. Nyní se ale zdá, že oba státníci navázali nový druh komunikace. Zelenskyj po schůzce se západními představiteli v Římě 10. července řekl, že dosáhl politické dohody s Trumpem ohledně obnovení dodávek vojenské pomoci.
„Získali jsme důležitá politická ujištění. Nyní se ladí detaily na úrovni expertů, aby zbraně přišly včas,“ řekl Zelenskyj po jednání.
Západní spojenci Ukrajiny se snaží najít jednotný postoj. Generální tajemník NATO Mark Rutte má dnes, 14. července, jednat s Trumpem o dalším postupu. Přímá vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou, která letos dvakrát proběhla v Istanbulu, zatím nepřinesla žádný posun směrem k příměří. Výsledkem byly pouze výměny zajatců, ale Rusko trvá na maximalistických požadavcích.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.