Ruský prezident Vladimir Putin podle zprávy serveru Axios oznámil svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko během příštích dvou měsíců zesílí vojenskou ofenzivu na východní Ukrajině. K rozhovoru mezi oběma lídry mělo dojít 3. července. Po telefonátu Trump údajně sdělil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to celé zabrat.“
Putin měl během hovoru uvést, že cílem Ruska je dobýt celé administrativní území již částečně okupovaných ukrajinských oblastí, především Doněcké a Luhanské. V posledních týdnech přitom Moskva zesílila útoky v Doněcké oblasti a pokouší se proniknout i do Dněpropetrovské oblasti, která byla zatím válkou relativně ušetřena.
Ruské síly v současnosti ovládají přibližně pětinu ukrajinského území. Konkrétně kontrolují většinu Luhanské oblasti, dvě třetiny Doněcké a části Záporožské a Chersonské oblasti. Všechny čtyři regiony Rusko jednostranně anektovalo na základě neuznávaných referend v roce 2022, ačkoliv tento krok mezinárodní společenství neakceptovalo.
V návaznosti na vývoj na bojišti a Putinovu rétoriku Trump 13. července oznámil, že Spojené státy Ukrajině dodají další baterie protiraketového systému Patriot. Doplnil však, že výdaje za tyto zbraně Spojeným státům částečně uhradí NATO.
„Pošleme jim Patrioty, které akutně potřebují. Putin mluví slušně, ale večer pak všechno bombarduje. To není v pořádku,“ prohlásil Trump na tiskové konferenci u vojenské základny Andrews.
Tato změna představuje zásadní obrat v Trumpově přístupu. Od svého nástupu do druhého prezidentského období se totiž vyhýbal schvalování nových zbrojních balíčků pro Ukrajinu a argumentoval tím, že přílišná americká angažovanost brání mírovému řešení. Dodávky zbraní do Ukrajiny tak dosud pokračovaly jen díky financím uvolněným ještě za předchozí administrativy Joea Bidena.
Podle serveru Axios nyní Trump připravuje nový plán pomoci, který by mohl obsahovat i ofenzivní výzbroj včetně raket dlouhého doletu. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo, ale podle zákulisních informací se očekává, že prezident vystoupí s velmi tvrdým prohlášením.
„Trump je na Putina hodně naštvaný. To, co oznámí, bude velmi silné,“ uvedl senátor Lindsey Graham.
Trumpův postoj k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému byl dříve výrazně negativní. Ještě v únoru o něm mluvil jako o „hereckém amatérovi“ a „autokratovi“, který blokuje mír. Nyní se ale zdá, že oba státníci navázali nový druh komunikace. Zelenskyj po schůzce se západními představiteli v Římě 10. července řekl, že dosáhl politické dohody s Trumpem ohledně obnovení dodávek vojenské pomoci.
„Získali jsme důležitá politická ujištění. Nyní se ladí detaily na úrovni expertů, aby zbraně přišly včas,“ řekl Zelenskyj po jednání.
Západní spojenci Ukrajiny se snaží najít jednotný postoj. Generální tajemník NATO Mark Rutte má dnes, 14. července, jednat s Trumpem o dalším postupu. Přímá vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou, která letos dvakrát proběhla v Istanbulu, zatím nepřinesla žádný posun směrem k příměří. Výsledkem byly pouze výměny zajatců, ale Rusko trvá na maximalistických požadavcích.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.