V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
Pohřeb se uskutečnil ve čtvrtek ve smuteční síni moskevské centrální nemocnice, která je pod přísným dohledem ruské prezidentské kanceláře. Podle očitých svědků leželo tělo zesnulého v otevřené rakvi, informovala Meduza.
Ruská agentura RIA Novosti původně uvedla, že Putin poslal na pohřeb věnec. Později ale informaci stáhla s tím, že byla chybná. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl ve čtvrtek novinářům, že prezident se obřadu nezúčastnil, protože měl jiný program.
Kreml již dříve označil sebevraždu exministra za šokující. "Šokovalo to i nás," uvedl Peskov pro TASS a zmínil, že probíhá vyšetřování okolností tragédie. "Jeden by mohl spekulovat, ale to je něco pro média a politické analytiky, ale ne pro nás," dodal.
Ruská policie vyšetřuje údajnou sebevraždu Starovojta od pondělí. Zatímco původní informace tvrdily, že byl nalezen bez známek života ve svém domě, později se ukázalo, že se tělo našlo v jeho osobním autě, které stálo ve městě Odincovo u Moskvy. Na těle bylo patrné smrtelné střelné poranění.
Starovojta v pondělí odvolal prezident Putin z funkce ministra obrany. Příslušný prezidentský dekret se objevil na webových stránkách. Politik byl členem vládního kabinetu od loňského května. Vedením ministerstva byl pověřen náměstek Andrej Nikitin.
Peskov k odvolání řekl, že jeho důvodem nebyla ztráta důvěry. Pokud by tomu tak bylo, stálo by to napsáno v dekretu. "Nemám, co víc bych k tomu řekl," reagoval mluvčí na dotaz, zda k odvolání ministra došlo kvůli zpožděním v letecké dopravě či kvůli jeho předchozímu působení ve vedení Kurské oblasti.
Starovojt byl před jmenováním do vládní funkce od roku 2019 gubernátorem Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou, na jejíž území loni vtrhly ukrajinské oddíly. Podle mediálních informací proti němu svědčil stíhaný nástupce ve funkci gubernátora Alexej Smirnov ve věci zpronevěry více než miliardy rublů z regionálního rozpočtu. Peníze byly určeny k vybudování opevnění na hranici.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.