Ruský prezident Vladimir Putin včera poprvé od ukrajinské ofenzívy překročil hranice Kurské oblasti a osobně navštívil frontové linie. Kreml podle BBC zveřejnil záběry, na nichž je ruský vůdce zachycen v bojové výstroji, jak si potřásá rukou s vojáky a prochází velitelským centrem. Tato návštěva přichází v době, kdy Rusko oznámilo, že jeho operace na vytlačení ukrajinských sil z regionu se nachází v závěrečné fázi.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov uvedl, že ruské síly již znovu získaly přes 1 100 kilometrů čtverečních území, které Ukrajina obsadila během svého loňského útoku. Putin podle ruských médií během své návštěvy vydal rozkaz k „úplnému osvobození“ Kurské oblasti.
Putinova cesta na frontu se odehrála ve stejný den, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že američtí vyjednavači míří do Moskvy k jednání o možném příměří. Trump neprozradil podrobnosti, ale Bílý dům později potvrdil, že jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff dorazí do ruské metropole koncem týdne. „Doufám, že bude příměří. Teď je to na Rusku,“ uvedl Trump.
Podle nejnovějších informací ukrajinské síly ztrácejí pozice na východě i jihu země. Ve středu si boje vyžádaly životy nejméně osmi lidí. V Kursku ruské jednotky zatlačily ukrajinské vojáky zpět poté, co loni v srpnu nečekaně pronikly přes hranice.
Putin se při návštěvě Kurska osobně setkal s vojáky a ujistil je o podpoře Kremlu. „Počítám s tím, že všechny bojové úkoly budou splněny a území Kurské oblasti bude brzy zcela osvobozeno od nepřítele,“ prohlásil.
Gerasimov dodal, že ruské jednotky zajaly 430 ukrajinských vojáků, které Putin označil za „teroristy“.
Ukrajinský vrchní velitel Oleksandr Syrsky naznačil, že se některé ukrajinské jednotky v Kursku stahují na „výhodnější pozice“.
Záběry z dronů zachycují město Sudža, kde se údajně ruské jednotky posouvají vpřed.
Kreml tvrdí, že operace v Kursku je téměř u konce a že v nejbližší době dojde k jejímu úplnému završení. Mezitím však USA v úterý obnovily dodávky zbraní a zpravodajskou podporu Ukrajině, což přidává na nejistotě ohledně dalšího vývoje konfliktu.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
