Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Chodorkovskij, který byl kdysi nejbohatším mužem Ruska a strávil deset let v sibiřském vězení, se domnívá, že ruské tajné služby plánují operace, jejichž cílem není nutně smrt konkrétních obětí. Hlavním záměrem má být psychologický tlak a destabilizace britské společnosti. Podle něj si Putin vybral právě Spojené království jako svého „hlavního nepřítele“.
Bývalý majitel společnosti Jukos tvrdí, že současné prezidentství Donalda Trumpa vnímá ruský lídr jako „okno příležitosti“. To by mohl využít nejen k útokům v Británii, ale také k demonstraci síly na hranicích NATO, například hromaděním vojsk u Estonska. Chodorkovskij však podotýká, že toto okno se může zavřít po listopadových volbách do amerického Kongresu.
Jedinou účinnou obranou proti těmto brutálním metodám je podle Chodorkovského „zrcadlová odpověď“. Připomněl situaci z 50. a 60. let, kdy vlna násilných operací tajných služeb opadla poté, co Západ začal odpovídat stejně tvrdě. Otázkou však zůstává, zda je dnešní britská společnost na takový protiúder připravena.
K tématu sankcí se dvaašedesátiletý opozičník vyjádřil skepticky. Podle něj víra Západu v to, že sankce proti oligarchům donutí Putina ukončit válku na Ukrajině, vychází z chybného pochopení ruských reálií. V diktatuře podle něj žádní skuteční oligarchové neexistují – bohatí podnikatelé bez zbraní jsou pro režim pouze „potravou“ a nemají na Putina žádný reálný vliv.
Chodorkovskij v rozhovoru zmínil i Romana Abramoviče, bývalého majitele klubu Chelsea. Naznačil, že Kreml má velký zájem o osud 2,5 miliardy liber z prodeje klubu, které jsou momentálně zmrazené. Podle jeho zdrojů by Moskva ráda tyto prostředky v budoucnu využila na rekonstrukci území pod svou kontrolou, což je v přímém rozporu s požadavky britské vlády.
Navzdory tomu, že ho ruská vláda loni v říjnu prohlásila za „teroristu“, se Chodorkovskij snaží na osobní riziko nemyslet. Přiznává, že v Británii neexistuje absolutní ochrana před atentátem, a připomíná svou jizvu na tváři z vězení jako důkaz toho, že mu jde o život dlouhodobě.
Současná krize na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu podle něj Putina krátkodobě posilují, neboť zvyšují příjmy Kremlu z ropy. Přesto Chodorkovskij nevěří v dlouhověkost Putinova systému. Odhaduje, že k zásadním změnám v Rusku dojde v horizontu pěti až sedmi let, kdy se současná struktura bude muset od základů zbourat a postavit znovu.
Na otázku, zda počítá s návratem do vlasti, odpověděl s nadsázkou i nadějí. „Jsem o jedenáct let mladší než Putin, takže šanci mám,“ uzavřel muž, který po svém propuštění v roce 2013 našel azyl právě v Londýně.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.