Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Chodorkovskij, který byl kdysi nejbohatším mužem Ruska a strávil deset let v sibiřském vězení, se domnívá, že ruské tajné služby plánují operace, jejichž cílem není nutně smrt konkrétních obětí. Hlavním záměrem má být psychologický tlak a destabilizace britské společnosti. Podle něj si Putin vybral právě Spojené království jako svého „hlavního nepřítele“.
Bývalý majitel společnosti Jukos tvrdí, že současné prezidentství Donalda Trumpa vnímá ruský lídr jako „okno příležitosti“. To by mohl využít nejen k útokům v Británii, ale také k demonstraci síly na hranicích NATO, například hromaděním vojsk u Estonska. Chodorkovskij však podotýká, že toto okno se může zavřít po listopadových volbách do amerického Kongresu.
Jedinou účinnou obranou proti těmto brutálním metodám je podle Chodorkovského „zrcadlová odpověď“. Připomněl situaci z 50. a 60. let, kdy vlna násilných operací tajných služeb opadla poté, co Západ začal odpovídat stejně tvrdě. Otázkou však zůstává, zda je dnešní britská společnost na takový protiúder připravena.
K tématu sankcí se dvaašedesátiletý opozičník vyjádřil skepticky. Podle něj víra Západu v to, že sankce proti oligarchům donutí Putina ukončit válku na Ukrajině, vychází z chybného pochopení ruských reálií. V diktatuře podle něj žádní skuteční oligarchové neexistují – bohatí podnikatelé bez zbraní jsou pro režim pouze „potravou“ a nemají na Putina žádný reálný vliv.
Chodorkovskij v rozhovoru zmínil i Romana Abramoviče, bývalého majitele klubu Chelsea. Naznačil, že Kreml má velký zájem o osud 2,5 miliardy liber z prodeje klubu, které jsou momentálně zmrazené. Podle jeho zdrojů by Moskva ráda tyto prostředky v budoucnu využila na rekonstrukci území pod svou kontrolou, což je v přímém rozporu s požadavky britské vlády.
Navzdory tomu, že ho ruská vláda loni v říjnu prohlásila za „teroristu“, se Chodorkovskij snaží na osobní riziko nemyslet. Přiznává, že v Británii neexistuje absolutní ochrana před atentátem, a připomíná svou jizvu na tváři z vězení jako důkaz toho, že mu jde o život dlouhodobě.
Současná krize na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu podle něj Putina krátkodobě posilují, neboť zvyšují příjmy Kremlu z ropy. Přesto Chodorkovskij nevěří v dlouhověkost Putinova systému. Odhaduje, že k zásadním změnám v Rusku dojde v horizontu pěti až sedmi let, kdy se současná struktura bude muset od základů zbourat a postavit znovu.
Na otázku, zda počítá s návratem do vlasti, odpověděl s nadsázkou i nadějí. „Jsem o jedenáct let mladší než Putin, takže šanci mám,“ uzavřel muž, který po svém propuštění v roce 2013 našel azyl právě v Londýně.
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.