Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Chodorkovskij, který byl kdysi nejbohatším mužem Ruska a strávil deset let v sibiřském vězení, se domnívá, že ruské tajné služby plánují operace, jejichž cílem není nutně smrt konkrétních obětí. Hlavním záměrem má být psychologický tlak a destabilizace britské společnosti. Podle něj si Putin vybral právě Spojené království jako svého „hlavního nepřítele“.
Bývalý majitel společnosti Jukos tvrdí, že současné prezidentství Donalda Trumpa vnímá ruský lídr jako „okno příležitosti“. To by mohl využít nejen k útokům v Británii, ale také k demonstraci síly na hranicích NATO, například hromaděním vojsk u Estonska. Chodorkovskij však podotýká, že toto okno se může zavřít po listopadových volbách do amerického Kongresu.
Jedinou účinnou obranou proti těmto brutálním metodám je podle Chodorkovského „zrcadlová odpověď“. Připomněl situaci z 50. a 60. let, kdy vlna násilných operací tajných služeb opadla poté, co Západ začal odpovídat stejně tvrdě. Otázkou však zůstává, zda je dnešní britská společnost na takový protiúder připravena.
K tématu sankcí se dvaašedesátiletý opozičník vyjádřil skepticky. Podle něj víra Západu v to, že sankce proti oligarchům donutí Putina ukončit válku na Ukrajině, vychází z chybného pochopení ruských reálií. V diktatuře podle něj žádní skuteční oligarchové neexistují – bohatí podnikatelé bez zbraní jsou pro režim pouze „potravou“ a nemají na Putina žádný reálný vliv.
Chodorkovskij v rozhovoru zmínil i Romana Abramoviče, bývalého majitele klubu Chelsea. Naznačil, že Kreml má velký zájem o osud 2,5 miliardy liber z prodeje klubu, které jsou momentálně zmrazené. Podle jeho zdrojů by Moskva ráda tyto prostředky v budoucnu využila na rekonstrukci území pod svou kontrolou, což je v přímém rozporu s požadavky britské vlády.
Navzdory tomu, že ho ruská vláda loni v říjnu prohlásila za „teroristu“, se Chodorkovskij snaží na osobní riziko nemyslet. Přiznává, že v Británii neexistuje absolutní ochrana před atentátem, a připomíná svou jizvu na tváři z vězení jako důkaz toho, že mu jde o život dlouhodobě.
Současná krize na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu podle něj Putina krátkodobě posilují, neboť zvyšují příjmy Kremlu z ropy. Přesto Chodorkovskij nevěří v dlouhověkost Putinova systému. Odhaduje, že k zásadním změnám v Rusku dojde v horizontu pěti až sedmi let, kdy se současná struktura bude muset od základů zbourat a postavit znovu.
Na otázku, zda počítá s návratem do vlasti, odpověděl s nadsázkou i nadějí. „Jsem o jedenáct let mladší než Putin, takže šanci mám,“ uzavřel muž, který po svém propuštění v roce 2013 našel azyl právě v Londýně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.