Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Chodorkovskij, který byl kdysi nejbohatším mužem Ruska a strávil deset let v sibiřském vězení, se domnívá, že ruské tajné služby plánují operace, jejichž cílem není nutně smrt konkrétních obětí. Hlavním záměrem má být psychologický tlak a destabilizace britské společnosti. Podle něj si Putin vybral právě Spojené království jako svého „hlavního nepřítele“.
Bývalý majitel společnosti Jukos tvrdí, že současné prezidentství Donalda Trumpa vnímá ruský lídr jako „okno příležitosti“. To by mohl využít nejen k útokům v Británii, ale také k demonstraci síly na hranicích NATO, například hromaděním vojsk u Estonska. Chodorkovskij však podotýká, že toto okno se může zavřít po listopadových volbách do amerického Kongresu.
Jedinou účinnou obranou proti těmto brutálním metodám je podle Chodorkovského „zrcadlová odpověď“. Připomněl situaci z 50. a 60. let, kdy vlna násilných operací tajných služeb opadla poté, co Západ začal odpovídat stejně tvrdě. Otázkou však zůstává, zda je dnešní britská společnost na takový protiúder připravena.
K tématu sankcí se dvaašedesátiletý opozičník vyjádřil skepticky. Podle něj víra Západu v to, že sankce proti oligarchům donutí Putina ukončit válku na Ukrajině, vychází z chybného pochopení ruských reálií. V diktatuře podle něj žádní skuteční oligarchové neexistují – bohatí podnikatelé bez zbraní jsou pro režim pouze „potravou“ a nemají na Putina žádný reálný vliv.
Chodorkovskij v rozhovoru zmínil i Romana Abramoviče, bývalého majitele klubu Chelsea. Naznačil, že Kreml má velký zájem o osud 2,5 miliardy liber z prodeje klubu, které jsou momentálně zmrazené. Podle jeho zdrojů by Moskva ráda tyto prostředky v budoucnu využila na rekonstrukci území pod svou kontrolou, což je v přímém rozporu s požadavky britské vlády.
Navzdory tomu, že ho ruská vláda loni v říjnu prohlásila za „teroristu“, se Chodorkovskij snaží na osobní riziko nemyslet. Přiznává, že v Británii neexistuje absolutní ochrana před atentátem, a připomíná svou jizvu na tváři z vězení jako důkaz toho, že mu jde o život dlouhodobě.
Současná krize na Blízkém východě a blokáda Hormuzského průlivu podle něj Putina krátkodobě posilují, neboť zvyšují příjmy Kremlu z ropy. Přesto Chodorkovskij nevěří v dlouhověkost Putinova systému. Odhaduje, že k zásadním změnám v Rusku dojde v horizontu pěti až sedmi let, kdy se současná struktura bude muset od základů zbourat a postavit znovu.
Na otázku, zda počítá s návratem do vlasti, odpověděl s nadsázkou i nadějí. „Jsem o jedenáct let mladší než Putin, takže šanci mám,“ uzavřel muž, který po svém propuštění v roce 2013 našel azyl právě v Londýně.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?