Šíření klimatických hoaxů přetváří současnou krizi v hrozící katastrofu, varuje nejnovější rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie). Tým vědců analyzoval 300 odborných studií a došel k závěru, že lži a polopravdy šířené zejména fosilním průmyslem, některými pravicovými politiky a vybranými státy zásadně brzdí boj s klimatickou změnou.
Podle autorů se popírání změny klimatu vyvinulo v promyšlené kampaně, které už necílí pouze na samotnou vědu, ale i na diskreditaci možných řešení. Typickým příkladem je šíření falešného tvrzení, že nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny ve Španělsku způsobily obnovitelné zdroje. Klíčovou roli v šíření těchto manipulací hrají online boti a trollové, kteří zesilují lživé narativy a ovlivňují veřejnou debatu.
„Bez důvěryhodných informací nemůže fungovat demokracie ani efektivní klimatická politika,“ zdůraznil Dr. Klaus Jensen z Kodaňské univerzity, jeden z hlavních autorů zprávy. Vědec připomněl, že čas je kritický: během pěti let je potřeba snížit emise skleníkových plynů o polovinu, a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. „Pokud selžeme v zajištění informační integrity, promění se klimatická krize v nekontrolovatelnou katastrofu,“ dodal.
Rostoucí znepokojení z dezinformací o klimatu vyjádřila i OSN. Její zvláštní zpravodajka Elisa Morgera minulý týden navrhla, aby byl greenwashing a vědomé šíření lží ze strany fosilního průmyslu kriminalizováno. Podobné iniciativy plánují podpořit i účastnické země nadcházející klimatické konference COP30 v Brazílii.
Zpráva Ipie identifikuje tzv. „dvojí klam“, který používá fosilní průmysl: nejdříve popírá svou roli v klimatické krizi, a zároveň se snaží vytvořit falešný obraz své „zelené“ odpovědnosti. Podobné strategie uplatňují i další odvětví – americké elektrárny, živočišná výroba, letecký i turistický průmysl nebo výrobci rychlého občerstvení.
Mezi vlivnými šiřiteli dezinformací se ve zprávě objevuje i bývalý americký prezident Donald Trump, který opakovaně označil klimatickou vědu za „blbost“ a „velký podvod“. Jeho výroky podle výzkumu výrazně přispěly k masovému šíření dezinformací, a to nejen lidmi, ale i armádou automatizovaných účtů. Zpráva zároveň poukazuje na roli ruských trollích farem, které záměrně manipulují diskusi o klimatu ve světě.
Problém se však neomezuje jen na sociální sítě. Vědci varují, že lobbistické skupiny, konzervativní think-tanky a části médií cíleně ovlivňují politiky. V Evropě se proti vědeckému konsenzu staví především pravicově-populistické strany jako německá AfD, španělská Vox nebo francouzský Národní sbor. Konzervativní média podle zprávy často dávají prostor klimatickému skepticismu a konspiračním teoriím.
Evropská unie už podniká kroky k omezení vlivu těchto dezinformací. Digitální balíček služeb (Digital Services Act) se zaměřuje na regulaci obsahu na platformách a požaduje větší transparentnost. Vedle toho probíhají soudní procesy proti firmám a jednotlivcům, kteří vědomě šířili lži o klimatu. Vědci navíc upozorňují, že dlouhodobě je klíčové investovat do vzdělání – lidé by měli být schopni rozeznat manipulaci a pracovat s důvěryhodnými daty.
Zpráva rovněž upozorňuje na mezery ve výzkumu – ten se totiž dosud soustředil převážně na anglicky mluvící země a Západ, zatímco Afrika či části Asie zůstávají v analýzách upozaděné. Pokud má být boj s klimatickými lžemi skutečně globální, musí se podle autorů zohlednit i regiony, kde zatím výzkum chybí.
Poselství vědců je naléhavé: pokud svět nedokáže zastavit lavinu klimatických dezinformací, nebude možné krizi řešit efektivně. A to by mohlo vést k naprostému selhání snah o záchranu planety.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
Aktualizované satelitní snímky ve službě Google Maps odhalily obrovský rozsah zkázy v Pásmu Gazy po tříletém válečném konfliktu. Nově dostupné fotografie ukazují pokračující ničení obytných domů, podniků, náboženských míst i infrastruktury. Záběry zachycují hloubku přetrvávající humanitární krize, které čelí více než dva miliony místních obyvatel. Snímky dokládají, že k devastaci docházelo i po vyhlášení křehkého příměří.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.