Šíření klimatických hoaxů přetváří současnou krizi v hrozící katastrofu, varuje nejnovější rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie). Tým vědců analyzoval 300 odborných studií a došel k závěru, že lži a polopravdy šířené zejména fosilním průmyslem, některými pravicovými politiky a vybranými státy zásadně brzdí boj s klimatickou změnou.
Podle autorů se popírání změny klimatu vyvinulo v promyšlené kampaně, které už necílí pouze na samotnou vědu, ale i na diskreditaci možných řešení. Typickým příkladem je šíření falešného tvrzení, že nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny ve Španělsku způsobily obnovitelné zdroje. Klíčovou roli v šíření těchto manipulací hrají online boti a trollové, kteří zesilují lživé narativy a ovlivňují veřejnou debatu.
„Bez důvěryhodných informací nemůže fungovat demokracie ani efektivní klimatická politika,“ zdůraznil Dr. Klaus Jensen z Kodaňské univerzity, jeden z hlavních autorů zprávy. Vědec připomněl, že čas je kritický: během pěti let je potřeba snížit emise skleníkových plynů o polovinu, a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. „Pokud selžeme v zajištění informační integrity, promění se klimatická krize v nekontrolovatelnou katastrofu,“ dodal.
Rostoucí znepokojení z dezinformací o klimatu vyjádřila i OSN. Její zvláštní zpravodajka Elisa Morgera minulý týden navrhla, aby byl greenwashing a vědomé šíření lží ze strany fosilního průmyslu kriminalizováno. Podobné iniciativy plánují podpořit i účastnické země nadcházející klimatické konference COP30 v Brazílii.
Zpráva Ipie identifikuje tzv. „dvojí klam“, který používá fosilní průmysl: nejdříve popírá svou roli v klimatické krizi, a zároveň se snaží vytvořit falešný obraz své „zelené“ odpovědnosti. Podobné strategie uplatňují i další odvětví – americké elektrárny, živočišná výroba, letecký i turistický průmysl nebo výrobci rychlého občerstvení.
Mezi vlivnými šiřiteli dezinformací se ve zprávě objevuje i bývalý americký prezident Donald Trump, který opakovaně označil klimatickou vědu za „blbost“ a „velký podvod“. Jeho výroky podle výzkumu výrazně přispěly k masovému šíření dezinformací, a to nejen lidmi, ale i armádou automatizovaných účtů. Zpráva zároveň poukazuje na roli ruských trollích farem, které záměrně manipulují diskusi o klimatu ve světě.
Problém se však neomezuje jen na sociální sítě. Vědci varují, že lobbistické skupiny, konzervativní think-tanky a části médií cíleně ovlivňují politiky. V Evropě se proti vědeckému konsenzu staví především pravicově-populistické strany jako německá AfD, španělská Vox nebo francouzský Národní sbor. Konzervativní média podle zprávy často dávají prostor klimatickému skepticismu a konspiračním teoriím.
Evropská unie už podniká kroky k omezení vlivu těchto dezinformací. Digitální balíček služeb (Digital Services Act) se zaměřuje na regulaci obsahu na platformách a požaduje větší transparentnost. Vedle toho probíhají soudní procesy proti firmám a jednotlivcům, kteří vědomě šířili lži o klimatu. Vědci navíc upozorňují, že dlouhodobě je klíčové investovat do vzdělání – lidé by měli být schopni rozeznat manipulaci a pracovat s důvěryhodnými daty.
Zpráva rovněž upozorňuje na mezery ve výzkumu – ten se totiž dosud soustředil převážně na anglicky mluvící země a Západ, zatímco Afrika či části Asie zůstávají v analýzách upozaděné. Pokud má být boj s klimatickými lžemi skutečně globální, musí se podle autorů zohlednit i regiony, kde zatím výzkum chybí.
Poselství vědců je naléhavé: pokud svět nedokáže zastavit lavinu klimatických dezinformací, nebude možné krizi řešit efektivně. A to by mohlo vést k naprostému selhání snah o záchranu planety.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.