Šíření klimatických hoaxů přetváří současnou krizi v hrozící katastrofu, varuje nejnovější rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie). Tým vědců analyzoval 300 odborných studií a došel k závěru, že lži a polopravdy šířené zejména fosilním průmyslem, některými pravicovými politiky a vybranými státy zásadně brzdí boj s klimatickou změnou.
Podle autorů se popírání změny klimatu vyvinulo v promyšlené kampaně, které už necílí pouze na samotnou vědu, ale i na diskreditaci možných řešení. Typickým příkladem je šíření falešného tvrzení, že nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny ve Španělsku způsobily obnovitelné zdroje. Klíčovou roli v šíření těchto manipulací hrají online boti a trollové, kteří zesilují lživé narativy a ovlivňují veřejnou debatu.
„Bez důvěryhodných informací nemůže fungovat demokracie ani efektivní klimatická politika,“ zdůraznil Dr. Klaus Jensen z Kodaňské univerzity, jeden z hlavních autorů zprávy. Vědec připomněl, že čas je kritický: během pěti let je potřeba snížit emise skleníkových plynů o polovinu, a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. „Pokud selžeme v zajištění informační integrity, promění se klimatická krize v nekontrolovatelnou katastrofu,“ dodal.
Rostoucí znepokojení z dezinformací o klimatu vyjádřila i OSN. Její zvláštní zpravodajka Elisa Morgera minulý týden navrhla, aby byl greenwashing a vědomé šíření lží ze strany fosilního průmyslu kriminalizováno. Podobné iniciativy plánují podpořit i účastnické země nadcházející klimatické konference COP30 v Brazílii.
Zpráva Ipie identifikuje tzv. „dvojí klam“, který používá fosilní průmysl: nejdříve popírá svou roli v klimatické krizi, a zároveň se snaží vytvořit falešný obraz své „zelené“ odpovědnosti. Podobné strategie uplatňují i další odvětví – americké elektrárny, živočišná výroba, letecký i turistický průmysl nebo výrobci rychlého občerstvení.
Mezi vlivnými šiřiteli dezinformací se ve zprávě objevuje i bývalý americký prezident Donald Trump, který opakovaně označil klimatickou vědu za „blbost“ a „velký podvod“. Jeho výroky podle výzkumu výrazně přispěly k masovému šíření dezinformací, a to nejen lidmi, ale i armádou automatizovaných účtů. Zpráva zároveň poukazuje na roli ruských trollích farem, které záměrně manipulují diskusi o klimatu ve světě.
Problém se však neomezuje jen na sociální sítě. Vědci varují, že lobbistické skupiny, konzervativní think-tanky a části médií cíleně ovlivňují politiky. V Evropě se proti vědeckému konsenzu staví především pravicově-populistické strany jako německá AfD, španělská Vox nebo francouzský Národní sbor. Konzervativní média podle zprávy často dávají prostor klimatickému skepticismu a konspiračním teoriím.
Evropská unie už podniká kroky k omezení vlivu těchto dezinformací. Digitální balíček služeb (Digital Services Act) se zaměřuje na regulaci obsahu na platformách a požaduje větší transparentnost. Vedle toho probíhají soudní procesy proti firmám a jednotlivcům, kteří vědomě šířili lži o klimatu. Vědci navíc upozorňují, že dlouhodobě je klíčové investovat do vzdělání – lidé by měli být schopni rozeznat manipulaci a pracovat s důvěryhodnými daty.
Zpráva rovněž upozorňuje na mezery ve výzkumu – ten se totiž dosud soustředil převážně na anglicky mluvící země a Západ, zatímco Afrika či části Asie zůstávají v analýzách upozaděné. Pokud má být boj s klimatickými lžemi skutečně globální, musí se podle autorů zohlednit i regiony, kde zatím výzkum chybí.
Poselství vědců je naléhavé: pokud svět nedokáže zastavit lavinu klimatických dezinformací, nebude možné krizi řešit efektivně. A to by mohlo vést k naprostému selhání snah o záchranu planety.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.