Šíření klimatických hoaxů přetváří současnou krizi v hrozící katastrofu, varuje nejnovější rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie). Tým vědců analyzoval 300 odborných studií a došel k závěru, že lži a polopravdy šířené zejména fosilním průmyslem, některými pravicovými politiky a vybranými státy zásadně brzdí boj s klimatickou změnou.
Podle autorů se popírání změny klimatu vyvinulo v promyšlené kampaně, které už necílí pouze na samotnou vědu, ale i na diskreditaci možných řešení. Typickým příkladem je šíření falešného tvrzení, že nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny ve Španělsku způsobily obnovitelné zdroje. Klíčovou roli v šíření těchto manipulací hrají online boti a trollové, kteří zesilují lživé narativy a ovlivňují veřejnou debatu.
„Bez důvěryhodných informací nemůže fungovat demokracie ani efektivní klimatická politika,“ zdůraznil Dr. Klaus Jensen z Kodaňské univerzity, jeden z hlavních autorů zprávy. Vědec připomněl, že čas je kritický: během pěti let je potřeba snížit emise skleníkových plynů o polovinu, a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. „Pokud selžeme v zajištění informační integrity, promění se klimatická krize v nekontrolovatelnou katastrofu,“ dodal.
Rostoucí znepokojení z dezinformací o klimatu vyjádřila i OSN. Její zvláštní zpravodajka Elisa Morgera minulý týden navrhla, aby byl greenwashing a vědomé šíření lží ze strany fosilního průmyslu kriminalizováno. Podobné iniciativy plánují podpořit i účastnické země nadcházející klimatické konference COP30 v Brazílii.
Zpráva Ipie identifikuje tzv. „dvojí klam“, který používá fosilní průmysl: nejdříve popírá svou roli v klimatické krizi, a zároveň se snaží vytvořit falešný obraz své „zelené“ odpovědnosti. Podobné strategie uplatňují i další odvětví – americké elektrárny, živočišná výroba, letecký i turistický průmysl nebo výrobci rychlého občerstvení.
Mezi vlivnými šiřiteli dezinformací se ve zprávě objevuje i bývalý americký prezident Donald Trump, který opakovaně označil klimatickou vědu za „blbost“ a „velký podvod“. Jeho výroky podle výzkumu výrazně přispěly k masovému šíření dezinformací, a to nejen lidmi, ale i armádou automatizovaných účtů. Zpráva zároveň poukazuje na roli ruských trollích farem, které záměrně manipulují diskusi o klimatu ve světě.
Problém se však neomezuje jen na sociální sítě. Vědci varují, že lobbistické skupiny, konzervativní think-tanky a části médií cíleně ovlivňují politiky. V Evropě se proti vědeckému konsenzu staví především pravicově-populistické strany jako německá AfD, španělská Vox nebo francouzský Národní sbor. Konzervativní média podle zprávy často dávají prostor klimatickému skepticismu a konspiračním teoriím.
Evropská unie už podniká kroky k omezení vlivu těchto dezinformací. Digitální balíček služeb (Digital Services Act) se zaměřuje na regulaci obsahu na platformách a požaduje větší transparentnost. Vedle toho probíhají soudní procesy proti firmám a jednotlivcům, kteří vědomě šířili lži o klimatu. Vědci navíc upozorňují, že dlouhodobě je klíčové investovat do vzdělání – lidé by měli být schopni rozeznat manipulaci a pracovat s důvěryhodnými daty.
Zpráva rovněž upozorňuje na mezery ve výzkumu – ten se totiž dosud soustředil převážně na anglicky mluvící země a Západ, zatímco Afrika či části Asie zůstávají v analýzách upozaděné. Pokud má být boj s klimatickými lžemi skutečně globální, musí se podle autorů zohlednit i regiony, kde zatím výzkum chybí.
Poselství vědců je naléhavé: pokud svět nedokáže zastavit lavinu klimatických dezinformací, nebude možné krizi řešit efektivně. A to by mohlo vést k naprostému selhání snah o záchranu planety.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.