Šíření klimatických hoaxů přetváří současnou krizi v hrozící katastrofu, varuje nejnovější rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie). Tým vědců analyzoval 300 odborných studií a došel k závěru, že lži a polopravdy šířené zejména fosilním průmyslem, některými pravicovými politiky a vybranými státy zásadně brzdí boj s klimatickou změnou.
Podle autorů se popírání změny klimatu vyvinulo v promyšlené kampaně, které už necílí pouze na samotnou vědu, ale i na diskreditaci možných řešení. Typickým příkladem je šíření falešného tvrzení, že nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny ve Španělsku způsobily obnovitelné zdroje. Klíčovou roli v šíření těchto manipulací hrají online boti a trollové, kteří zesilují lživé narativy a ovlivňují veřejnou debatu.
„Bez důvěryhodných informací nemůže fungovat demokracie ani efektivní klimatická politika,“ zdůraznil Dr. Klaus Jensen z Kodaňské univerzity, jeden z hlavních autorů zprávy. Vědec připomněl, že čas je kritický: během pěti let je potřeba snížit emise skleníkových plynů o polovinu, a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. „Pokud selžeme v zajištění informační integrity, promění se klimatická krize v nekontrolovatelnou katastrofu,“ dodal.
Rostoucí znepokojení z dezinformací o klimatu vyjádřila i OSN. Její zvláštní zpravodajka Elisa Morgera minulý týden navrhla, aby byl greenwashing a vědomé šíření lží ze strany fosilního průmyslu kriminalizováno. Podobné iniciativy plánují podpořit i účastnické země nadcházející klimatické konference COP30 v Brazílii.
Zpráva Ipie identifikuje tzv. „dvojí klam“, který používá fosilní průmysl: nejdříve popírá svou roli v klimatické krizi, a zároveň se snaží vytvořit falešný obraz své „zelené“ odpovědnosti. Podobné strategie uplatňují i další odvětví – americké elektrárny, živočišná výroba, letecký i turistický průmysl nebo výrobci rychlého občerstvení.
Mezi vlivnými šiřiteli dezinformací se ve zprávě objevuje i bývalý americký prezident Donald Trump, který opakovaně označil klimatickou vědu za „blbost“ a „velký podvod“. Jeho výroky podle výzkumu výrazně přispěly k masovému šíření dezinformací, a to nejen lidmi, ale i armádou automatizovaných účtů. Zpráva zároveň poukazuje na roli ruských trollích farem, které záměrně manipulují diskusi o klimatu ve světě.
Problém se však neomezuje jen na sociální sítě. Vědci varují, že lobbistické skupiny, konzervativní think-tanky a části médií cíleně ovlivňují politiky. V Evropě se proti vědeckému konsenzu staví především pravicově-populistické strany jako německá AfD, španělská Vox nebo francouzský Národní sbor. Konzervativní média podle zprávy často dávají prostor klimatickému skepticismu a konspiračním teoriím.
Evropská unie už podniká kroky k omezení vlivu těchto dezinformací. Digitální balíček služeb (Digital Services Act) se zaměřuje na regulaci obsahu na platformách a požaduje větší transparentnost. Vedle toho probíhají soudní procesy proti firmám a jednotlivcům, kteří vědomě šířili lži o klimatu. Vědci navíc upozorňují, že dlouhodobě je klíčové investovat do vzdělání – lidé by měli být schopni rozeznat manipulaci a pracovat s důvěryhodnými daty.
Zpráva rovněž upozorňuje na mezery ve výzkumu – ten se totiž dosud soustředil převážně na anglicky mluvící země a Západ, zatímco Afrika či části Asie zůstávají v analýzách upozaděné. Pokud má být boj s klimatickými lžemi skutečně globální, musí se podle autorů zohlednit i regiony, kde zatím výzkum chybí.
Poselství vědců je naléhavé: pokud svět nedokáže zastavit lavinu klimatických dezinformací, nebude možné krizi řešit efektivně. A to by mohlo vést k naprostému selhání snah o záchranu planety.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
V obci Dien Phuong, která je pravidelně postihována záplavami, se architektonická firma Tropical Space inspirovala místními tradičními domy a navrhla ateliér nazvaný Terra Cotta Studio. Místo, aby se stavba bránila vodě, její perforované cihlové stěny umožňují řece Thu Bon, aby jí během monzunů volně protékala. Tímto způsobem je minimalizováno poškození konstrukce a ateliér je chráněn. Kromě toho tento design zajišťuje vynikající cirkulaci vzduchu a stín, což je ideální pro horké a vlhké klima centrálního Vietnamu.
Americký viceprezident JD Vance označil únorovou konfrontaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně za "užitečnou". Vance pro tisk uvedl, že ačkoli nelituje ostré výměny názorů, incident pomohl odhalit skutečné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem.
V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Spojené státy mají v plánu zavést nová pravidla, která omezí dobu pobytu zahraničních studentů na území USA. Oddělení pro vnitřní bezpečnost (DHS) oznámilo, že se chystá zveřejnit návrh regulace, která by mohla zásadně změnit dosavadní systém. Ten, platný od roku 1978, umožňoval držitelům studentských víz zůstat v zemi po celou dobu, dokud byli zapsáni na denní studium a dělali pokroky ve svém akademickém programu.