Šíření klimatických hoaxů přetváří současnou krizi v hrozící katastrofu, varuje nejnovější rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie). Tým vědců analyzoval 300 odborných studií a došel k závěru, že lži a polopravdy šířené zejména fosilním průmyslem, některými pravicovými politiky a vybranými státy zásadně brzdí boj s klimatickou změnou.
Podle autorů se popírání změny klimatu vyvinulo v promyšlené kampaně, které už necílí pouze na samotnou vědu, ale i na diskreditaci možných řešení. Typickým příkladem je šíření falešného tvrzení, že nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny ve Španělsku způsobily obnovitelné zdroje. Klíčovou roli v šíření těchto manipulací hrají online boti a trollové, kteří zesilují lživé narativy a ovlivňují veřejnou debatu.
„Bez důvěryhodných informací nemůže fungovat demokracie ani efektivní klimatická politika,“ zdůraznil Dr. Klaus Jensen z Kodaňské univerzity, jeden z hlavních autorů zprávy. Vědec připomněl, že čas je kritický: během pěti let je potřeba snížit emise skleníkových plynů o polovinu, a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. „Pokud selžeme v zajištění informační integrity, promění se klimatická krize v nekontrolovatelnou katastrofu,“ dodal.
Rostoucí znepokojení z dezinformací o klimatu vyjádřila i OSN. Její zvláštní zpravodajka Elisa Morgera minulý týden navrhla, aby byl greenwashing a vědomé šíření lží ze strany fosilního průmyslu kriminalizováno. Podobné iniciativy plánují podpořit i účastnické země nadcházející klimatické konference COP30 v Brazílii.
Zpráva Ipie identifikuje tzv. „dvojí klam“, který používá fosilní průmysl: nejdříve popírá svou roli v klimatické krizi, a zároveň se snaží vytvořit falešný obraz své „zelené“ odpovědnosti. Podobné strategie uplatňují i další odvětví – americké elektrárny, živočišná výroba, letecký i turistický průmysl nebo výrobci rychlého občerstvení.
Mezi vlivnými šiřiteli dezinformací se ve zprávě objevuje i bývalý americký prezident Donald Trump, který opakovaně označil klimatickou vědu za „blbost“ a „velký podvod“. Jeho výroky podle výzkumu výrazně přispěly k masovému šíření dezinformací, a to nejen lidmi, ale i armádou automatizovaných účtů. Zpráva zároveň poukazuje na roli ruských trollích farem, které záměrně manipulují diskusi o klimatu ve světě.
Problém se však neomezuje jen na sociální sítě. Vědci varují, že lobbistické skupiny, konzervativní think-tanky a části médií cíleně ovlivňují politiky. V Evropě se proti vědeckému konsenzu staví především pravicově-populistické strany jako německá AfD, španělská Vox nebo francouzský Národní sbor. Konzervativní média podle zprávy často dávají prostor klimatickému skepticismu a konspiračním teoriím.
Evropská unie už podniká kroky k omezení vlivu těchto dezinformací. Digitální balíček služeb (Digital Services Act) se zaměřuje na regulaci obsahu na platformách a požaduje větší transparentnost. Vedle toho probíhají soudní procesy proti firmám a jednotlivcům, kteří vědomě šířili lži o klimatu. Vědci navíc upozorňují, že dlouhodobě je klíčové investovat do vzdělání – lidé by měli být schopni rozeznat manipulaci a pracovat s důvěryhodnými daty.
Zpráva rovněž upozorňuje na mezery ve výzkumu – ten se totiž dosud soustředil převážně na anglicky mluvící země a Západ, zatímco Afrika či části Asie zůstávají v analýzách upozaděné. Pokud má být boj s klimatickými lžemi skutečně globální, musí se podle autorů zohlednit i regiony, kde zatím výzkum chybí.
Poselství vědců je naléhavé: pokud svět nedokáže zastavit lavinu klimatických dezinformací, nebude možné krizi řešit efektivně. A to by mohlo vést k naprostému selhání snah o záchranu planety.
Snad jen Jiří Bartoška byl větší tváří karlovarského festivalu než Marek Eben. Právě slavný moderátor se letos opakovaně chopil slova, aby hereckého kolegu připomněl. Organizátorům sice složil poklonu, ale přiznal, že bez Bartošky to není úplně ono.
Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
Asi všichni jsme se domnívali, že Dara Rolins bude mít radost z návratu Pavla Nedvěda do Česka. Teď už je to ale úplně jasné. Slovenská zpěvačka poskytla důkaz v podobě všeříkající fotografie ze svého domova.
Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika.
Je vysoce pravděpodobné, že americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se setkají ještě letos. Podle zpravodajské stanice CNN to v pátek řekl šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Felix Slováček nemohl chybět v Karlových Varech, ale manželku Dádu Patrasovou nechal doma, ačkoliv se spolu před časem objevili mezi lidmi, kterým se ona po smrti jejich milované dcery Aničky vyhýbala. Co říká jeho žena na Slováčkovu přítomnost na filmovém festivalu?
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman.