Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Celá situace vyplynula z dotazu japonského novináře, který se prezidenta ptal na důvody, proč Washington neinformoval své spojence v Evropě a Asii o chystaném útoku na Írán předem. Trump na to odpověděl s tím, že klíčovým prvkem operace byl moment překvapení. „U úderu, jako byl tento, nechcete nic signalizovat dopředu. Šli jsme do toho velmi tvrdě a nikomu jsme to neřekli, protože jsme chtěli překvapit,“ vysvětlil prezident.
Vzápětí však dodal větu, která v místnosti vyvolala rozpačitou odezvu: „A kdo ví o momentu překvapení víc než právě Japonsko?“ Zatímco někteří přítomní se pousmáli, Trump pokračoval a s šibalským výrazem se obrátil přímo na premiérku s otázkou: „A proč jste mi vlastně neřekli o Pearl Harboru?“
V tu chvíli smích v místnosti utichl. Premiérka Takaiči viditelně znervózněla a podle očitých svědků jen překvapeně zamrkala a poposedla si na židli. Odkaz na událost ze 7. prosince 1941, která stála život téměř 2 400 Američanů a zatáhla Spojené státy do druhé světové války, vnesl do diplomatického jednání nečekané napětí.
Trumpovi příznivci na sociálních sítích jeho pohotovou reakci okamžitě oslavovali. Například prezidentův syn Eric Trump na platformě X napsal, že šlo o jednu z nejlepších odpovědí novináři v historii. Kritici jsou však k tomuto stylu diplomacie skeptičtější a poukazují na to, že podobné výroky mohou zbytečně jitřit staré rány a komplikovat vztahy s klíčovými partnery.
Není to poprvé, co Donald Trump použil historii druhé světové války k popíchnutí svých hostů. Podobný moment nastal již loni při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Když kancléř zmínil výročí vylodění spojenců v Normandii (D-day), Trump suše poznamenal, že pro kancléře to tehdy zřejmě „nebyl úplně příjemný den“.
Prezidentův neformální styl komunikace sice baví jeho voliče, ale pro diplomaty zůstává neustálou výzvou. Připomínat Japonsku porážku, která skončila svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, se v kruzích vysoké politiky obvykle nepovažuje za nejšťastnější způsob, jak budovat důvěru v době probíhajícího válečného konfliktu na Blízkém východě.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.