V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.
Tato historická paralela se dnes vrací v souvislosti s ambicí prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko. Jeho poradce Stephen Miller nedávno prohlásil, že svět se řídí železnými zákony síly a moci. Miller má sice pravdu v tom, že USA jsou nejmocnějším státem světa, ale historie nás učí, že skutečná a udržitelná moc nepramení z nátlaku, nýbrž z dobrovolných a oboustranně výhodných spojenectví.
Grónsko je pro obranu Spojených států strategicky zásadní, o čemž věděli už američtí státníci v minulosti. Ministr zahraničí William Seward o jeho koupi uvažoval po zisku Aljašky v roce 1868 a prezident Harry Truman v roce 1946 nabídl Dánsku 100 milionů dolarů ve zlatě. Dánsko prodej odmítlo, ale místo toho byla v roce 1951 uzavřena dohoda o obraně, která Washingtonu zajistila v podstatě neomezený přístup pro vojenské účely.
Právě tento konsenzuální přístup z dob studené války by byl podle CNN pro Thúkydida důkazem politické moudrosti. Amerika tehdy získala vše, co potřebovala k porážce Sovětského svazu, aniž by musela sahat k agresi vůči spojencům. Dnešní význam Grónska je přitom ještě větší než v Trumanově době, protože tající polární led otevírá nové námořní trasy a mění Arktidu v klíčové bojiště globálního obchodu.
Rusko masivně investuje do flotily ledoborců a Čína se prohlásila za „stát blízký Arktidě“ s cílem vybudovat Polární hedvábnou stezku. USA samy o sobě nemohou s ruským vlivem v regionu soupeřit, protože disponují pouze třemi ledoborci oproti padesáti ruským. Navíc ruské pobřeží v Arktidě je desetkrát delší než to americké, které je omezeno pouze na Aljašku.
Tato nerovnováha se však okamžitě mění, pokud do rovnice započítáme alianci NATO. Společně s osmi arktickými spojenci, jako jsou Kanada, Norsko či Dánsko, disponuje Západ pětkrát delším pobřežím než Rusko a flotilou ledoborců, která se té ruské vyrovná. Síla Ameriky v Arktidě tedy netkví v držení jednoho vzdáleného ostrova, ale v síti spojenců, kteří spolupracují na základě vzájemné obrany.
Jakákoli politika, která by riskovala rozbití NATO výměnou za nákup nebo násilné ovládnutí Grónska, by byla strategickým šílenstvím. Trumpův nedávný ústup v Davosu, kde místo koupě ostrova začal vyzdvihovat „neomezenou“ stávající dohodu z roku 1951, se proto jeví jako vítaný návrat k racionalitě. Ukazuje se, že Spojené státy už dávno mají to, co potřebují, díky dekádám budování důvěry.
Otevřenou otázkou však zůstává, kolik z této důvěry se podařilo během posledních týdnů promarnit. Sebevědomí a spolehlivost se v mezinárodních vztazích budují desetiletí, ale ztratit se dají během několika dní. Pro transatlantickou vazbu je nyní zásadní, aby se začaly zacelovat trhliny v soudržnosti NATO, které debaty o „nákupu“ spojeneckého území způsobily.
Skutečnou supervelmocí dělají Spojené státy právě jejich spojenci, což je výhoda, kterou Čína ani Rusko v takové míře nikdy mít nebudou. Pokud bude Washington spoléhat pouze na hrubou sílu a nátlak, riskuje, že dopadne jako starověké Athény. Ty sice získaly Mélos, ale ztratily respekt a loajalitu ostatních, což byl začátek jejich konce.
Grónsko je sice pro americkou bezpečnost neocenitelným klenotem, ale jeho hodnota spočívá v tom, že je součástí širší demokratické aliance. Udržení přátelství s Dánskem a dalšími severskými státy je pro stabilitu v Arktidě důležitější než jakákoliv změna hranic na mapě. Jak učí historie, mocní sice mohou diktovat podmínky, ale jen ti moudří si dokáží své postavení udržet dlouhodobě.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.