Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Jedním z klíčových důvodů, proč jsou ruské útoky tak efektivní, je podle expertů dědictví sovětské éry. Ukrajinský energetický systém byl po desetiletí budován jako součást centralizované sítě propojené s Ruskem a Běloruskem.
Rusko tak disponuje detailními znalostmi o vnitřní architektuře ukrajinské sítě, což mu umožňuje s chirurgickou přesností cílit na nejzranitelnější uzly, rozvodny a čerpací stanice. Podle ukrajinských představitelů Rusové přesně vědí, kde zásah způsobí největší dominový efekt a vyřadí z provozu celé čtvrti najednou.
Situaci komplikuje specifický systém dálkového vytápění, který je v ukrajinských městech dominantní. Voda ohřívaná v centrálních teplárnách proudí kilometry potrubí do výměníkových stanic a následně do panelových domů. Pokud dojde k výpadku proudu a čerpadla se zastaví, hrozí v extrémních mrazech zamrznutí vody přímo v potrubí.
To může vést k jeho popraskání a totální devastaci infrastruktury, jejíž oprava je v zimních podmínkách extrémně náročná. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko upozornil, že Rusové navíc používají taktiku opakovaných úderů na stejná místa, čímž ničí čerstvě opravená zařízení a ohrožují životy opravářských čet.
Od října 2025 Rusko zničilo přibližně 15 % předválečné kapacity ukrajinské výroby elektřiny. Systém, který se opírá především o jadernou energii a tepelné elektrárny, je nyní napjatý na maximum a postrádá jakékoli rezervy pro vyrovnávání výpadků.
Přestože se Ukrajina již v roce 2022 odpojila od postsovětské sítě a integrovala se do evropského systému Entso-E, fyzická infrastruktura na jejím území zůstává centralizovaná, a tím pádem i velmi zranitelná vůči fyzickému ničení.
Tento „energetický teror“, jak jej nazývají ukrajinští představitelé, má devastující dopad nejen na domácnosti, ale i na nemocnice a dopravní systémy. Rusko záměrně využívá mrazivé počasí jako zbraň, aby zlomilo odpor civilního obyvatelstva. Přestože se ukrajinským technikům daří stovky domů denně znovu připojovat, tempo ničení zůstává vysoké a zima na Ukrajině zdaleka nekončí.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.