Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Digitální daň, kterou Británie zavedla v roce 2020, představuje dvouprocentní odvod z příjmů gigantů jako Amazon, Google nebo Apple. Prezident Trump uvedl, že Spojené státy na tento krok odpoví velmi snadno zavedením recipročních cel, která budou mít stejnou nebo vyšší hodnotu než prostředky vybrané britskou stranou. Podle jeho slov by si Londýn měl dávat velký pozor, protože USA jsou připraveny jednat rychle.
Britská vláda v reakci na tyto pohrůžky uvedla, že digitální daň nehodlá zrušit. Mluvčí Downing Street zdůraznil, že postoj Londýna zůstává neměnný a daň považuje za spravedlivý a přiměřený způsob, jak zajistit, aby nadnárodní korporace v Británii platily svůj podíl. Daň se týká firem, jejichž globální obrat z digitálních aktivit přesahuje 500 milionů liber.
Původně měla být tato daň pouze dočasným opatřením, než bude zaveden globální daňový systém pod záštitou OECD. Implementace mezinárodní dohody, která počítala s minimální patnáctiprocentní korporátní daní, se však potýká s neustálými průtahy a námitkami různých států. Trump tvrdí, že Británie a další země zneužívají Spojené státy a cíleně diskriminují jejich nejúspěšnější technologické firmy.
Napětí mezi Washingtonem a Londýnem se vyostřuje i v dalších oblastech, zejména poté, co premiér Keir Starmer vyloučil zapojení britských sil do války v Íránu. Trump již dříve naznačil, že obchodní dohoda mezi oběma zeměmi z května 2025 není nedotknutelná a její podmínky se mohou kdykoliv změnit. Spojené státy navíc zvažují další formy nátlaku na spojence v NATO, kteří dostatečně nepodporují americké vojenské operace na Blízkém východě.
Součástí těchto úvah v Pentagonu je podle uniklých informací i přehodnocení amerického postoje k suverenitě Falklandských ostrovů. Mluvčí britského premiéra na toto téma reagoval prohlášením, že suverenita ostrovů zůstává v rukou Spojeného království. Londýn se podle něj hodlá i nadále opírat o právo obyvatel ostrovů na sebeurčení a o výsledky referenda, v němž se drtivá většina vyjádřila pro setrvání pod britskou správou.
Pentagon mezitím potvrdil, že připravuje pro prezidenta různé varianty, jak zajistit, aby spojenci v NATO přestali být „papírovým tygrem“ a začali plnit své závazky. Tato frustrace plyne především z odmítání některých zemí poskytnout USA přístup na základny nebo právo přeletu pro operace související s konfliktem v Íránu. Mezi zvažovanými kroky bylo i pozastavení členství v alianci pro některé země, ačkoliv k tomu v zakládací smlouvě NATO chybí právní mechanismus.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.