Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Zástupci vládních kabinetů G7 se v těchto dnech v rámci pařížského setkání věnují tématům, jako jsou biologická rozmanitost nebo ochrana vodních zdrojů. Globální oteplování však na oficiálním seznamu bodů k projednání chybí. Francouzští hostitelé se tímto krokem snaží vyjít vstříc Washingtonu, jelikož Donald Trump dlouhodobě označuje klimatické změny za podvod a Spojené státy pod jeho vedením odstoupily z několika mezinárodních klimatických dohod.
Poradce francouzské ministryně pro ekologickou tranzici Monique Barbutové novinářům pod podmínkou anonymity vysvětlil, že přímá konfrontace s USA ohledně klimatu by v rámci G7 nevyslala dobrý signál. Postoje Spojených států jsou podle něj dostatečně známé, a proto se Francie rozhodla soustředit na méně kontroverzní okruhy, kde lze dosáhnout shody.
Navzdory tomuto ústupu ze strany Francie se Spojené státy rozhodly nevyslat do Paříže vysoce postaveného politického zástupce. Zatímco ostatních šest členských zemí zastupují přímo ministři, Washington reprezentuje pouze Usha-Maria Turnerová, asistentka administrátora americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).
Německá vláda, jejíž ministr životního prostředí Carsten Schneider se schůzky účastní, vyjádřila pro francouzský přístup pochopení. Podle německých představitelů je důležité udržet Spojené státy u jednacího stolu i v jiných důležitých otázkách, jako je ochrana biodiverzity. Německá strana navíc ocenila, že se USA podařilo přesvědčit ke svolání samostatného setkání ministrů životního prostředí v rámci skupiny G20, které nyní Washington předsedá.
Zcela odlišný postoj zaujali ekologičtí aktivisté, kteří postup Francie ostře kritizují. Považují za paradoxní, že Francie na jedné straně kritizuje výsledky loňské klimatické konference COP jako málo ambiciózní, ale ve chvíli, kdy sama určuje program důležitého jednání, se rozhodne nejdůležitější environmentální problém současnosti ignorovat.
Neziskové organizace, jako například 350.org, neskrývají zklamání. Podle jejich vyjádření je odmítání diskuse o „slonovi v místnosti“, tedy o klimatické krizi, promarněnou příležitostí k vyvinutí tlaku na největší světové znečišťovatele. Postup Francie vnímají jako kapitulaci před ideologickým postojem současné americké administrativy.
Podle vyjádření zástupců francouzského ministerstva pro ekologickou tranzici však nyní žijeme v komplexní době, kdy ochrana životního prostředí přestává být na mezinárodní scéně prioritou. Francie se tak v rámci pragmatické diplomacie snaží zachránit alespoň základy spolupráce v rámci G7, i když za cenu vynechání klíčových globálních témat.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.