Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Zástupci vládních kabinetů G7 se v těchto dnech v rámci pařížského setkání věnují tématům, jako jsou biologická rozmanitost nebo ochrana vodních zdrojů. Globální oteplování však na oficiálním seznamu bodů k projednání chybí. Francouzští hostitelé se tímto krokem snaží vyjít vstříc Washingtonu, jelikož Donald Trump dlouhodobě označuje klimatické změny za podvod a Spojené státy pod jeho vedením odstoupily z několika mezinárodních klimatických dohod.
Poradce francouzské ministryně pro ekologickou tranzici Monique Barbutové novinářům pod podmínkou anonymity vysvětlil, že přímá konfrontace s USA ohledně klimatu by v rámci G7 nevyslala dobrý signál. Postoje Spojených států jsou podle něj dostatečně známé, a proto se Francie rozhodla soustředit na méně kontroverzní okruhy, kde lze dosáhnout shody.
Navzdory tomuto ústupu ze strany Francie se Spojené státy rozhodly nevyslat do Paříže vysoce postaveného politického zástupce. Zatímco ostatních šest členských zemí zastupují přímo ministři, Washington reprezentuje pouze Usha-Maria Turnerová, asistentka administrátora americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).
Německá vláda, jejíž ministr životního prostředí Carsten Schneider se schůzky účastní, vyjádřila pro francouzský přístup pochopení. Podle německých představitelů je důležité udržet Spojené státy u jednacího stolu i v jiných důležitých otázkách, jako je ochrana biodiverzity. Německá strana navíc ocenila, že se USA podařilo přesvědčit ke svolání samostatného setkání ministrů životního prostředí v rámci skupiny G20, které nyní Washington předsedá.
Zcela odlišný postoj zaujali ekologičtí aktivisté, kteří postup Francie ostře kritizují. Považují za paradoxní, že Francie na jedné straně kritizuje výsledky loňské klimatické konference COP jako málo ambiciózní, ale ve chvíli, kdy sama určuje program důležitého jednání, se rozhodne nejdůležitější environmentální problém současnosti ignorovat.
Neziskové organizace, jako například 350.org, neskrývají zklamání. Podle jejich vyjádření je odmítání diskuse o „slonovi v místnosti“, tedy o klimatické krizi, promarněnou příležitostí k vyvinutí tlaku na největší světové znečišťovatele. Postup Francie vnímají jako kapitulaci před ideologickým postojem současné americké administrativy.
Podle vyjádření zástupců francouzského ministerstva pro ekologickou tranzici však nyní žijeme v komplexní době, kdy ochrana životního prostředí přestává být na mezinárodní scéně prioritou. Francie se tak v rámci pragmatické diplomacie snaží zachránit alespoň základy spolupráce v rámci G7, i když za cenu vynechání klíčových globálních témat.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.