Po celém světě rostoucí teploty způsobené klimatickými změnami zvyšují pravděpodobnost extrémního počasí, ať už jde o sucha, nebo silné srážky, které mají devastující dopad na lidi i životní prostředí. Proč je ale počasí stále extrémnější? Odpověď podle expertů oslovených agenturou AP leží ve vodní cyklu.
Například v Kalifornii zmizely srážky na několik let, aby se v roce 2023 vrátily s rekordními dešti a sněžením. To vedlo k nadměrnému růstu vegetace, která se následně stala palivem pro ničivé požáry v Los Angeles poté, co se sucho znovu vrátilo.
Ale jak může globální oteplování způsobovat zároveň sucha i prudké lijáky? Odpověď leží v samotném fungování vodního cyklu.
Voda se neustále pohybuje mezi Zemí a atmosférou v procesu zvaném hydrologický cyklus. Tento cyklus se v důsledku klimatických změn stále zrychluje, především kvůli spalování fosilních paliv, jako je uhlí a plyn.
Vyšší teploty umožňují atmosféře absorbovat více vodní páry z vodních ploch, vegetace i půdy. Nad pevninou tato vyšší poptávka po vlhkosti vede k intenzivnějším a delším obdobím sucha, přičemž některé suché oblasti se dokonce rozšiřují. Když však nakonec začne pršet, často jde o intenzivní a destruktivní srážky.
„Globální oteplování v podstatě mění atmosféru v obří houbičku, která dokáže nasáknout více vlhkosti,“ vysvětluje klimatolog Jonathan Overpeck z Michiganské univerzity. „A když se pak vytvoří podmínky pro déšť, je to jako když tu houbičku zmáčknete – voda se uvolní najednou a ve velkém množství.“
Odborníci uvádějí, že atmosféra pojme o 7 % více vodní páry na každý stupeň Celsia oteplení.
Oceány pohlcují většinu přebytečného tepla planety, což způsobuje rozpínání vody a tání ledovců, což vede ke zvyšování hladiny moří. Teplejší voda zároveň poskytuje energii pro silnější hurikány a cyklony, které mohou během krátké doby přinést extrémní množství srážek.
V roce 2023 například bouře Daniel vyvolala masivní záplavy ve východní Libyi, když obrovské srážky prolomily dvě přehrady a vyslaly ničivou vlnu vody do pobřežního města Derna. Podle vědců klimatické změny tuto bouři učinily mnohem pravděpodobnější.
Klimatické změny ovlivňují i sněhovou pokrývku, která hraje klíčovou roli v koloběhu vody.
Tající sníh pomáhá doplňovat zásoby vody v přehradách a řekách, které jsou zásadní pro zásobování pitnou vodou i zemědělství. Jenže množství sněhu se obecně snižuje, a když už napadne, půda ho často pohltí ještě předtím, než stihne naplnit vodní zdroje.
Teplejší zimy také znamenají delší vegetační období, což vede k vyšším ztrátám vody odpařováním. A přestože celkově sněží méně, klimatické změny mohou zároveň způsobovat extrémnější sněhové bouře.
„Všechny tyto jevy souvisejí s oteplováním, o kterém víme s naprostou jistotou, že je způsobeno téměř výhradně lidskou činností,“ říká Overpeck. „Dobrá zpráva je, že víme, jak to zastavit – pokud budeme chtít.“
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.