Po celém světě rostoucí teploty způsobené klimatickými změnami zvyšují pravděpodobnost extrémního počasí, ať už jde o sucha, nebo silné srážky, které mají devastující dopad na lidi i životní prostředí. Proč je ale počasí stále extrémnější? Odpověď podle expertů oslovených agenturou AP leží ve vodní cyklu.
Například v Kalifornii zmizely srážky na několik let, aby se v roce 2023 vrátily s rekordními dešti a sněžením. To vedlo k nadměrnému růstu vegetace, která se následně stala palivem pro ničivé požáry v Los Angeles poté, co se sucho znovu vrátilo.
Ale jak může globální oteplování způsobovat zároveň sucha i prudké lijáky? Odpověď leží v samotném fungování vodního cyklu.
Voda se neustále pohybuje mezi Zemí a atmosférou v procesu zvaném hydrologický cyklus. Tento cyklus se v důsledku klimatických změn stále zrychluje, především kvůli spalování fosilních paliv, jako je uhlí a plyn.
Vyšší teploty umožňují atmosféře absorbovat více vodní páry z vodních ploch, vegetace i půdy. Nad pevninou tato vyšší poptávka po vlhkosti vede k intenzivnějším a delším obdobím sucha, přičemž některé suché oblasti se dokonce rozšiřují. Když však nakonec začne pršet, často jde o intenzivní a destruktivní srážky.
„Globální oteplování v podstatě mění atmosféru v obří houbičku, která dokáže nasáknout více vlhkosti,“ vysvětluje klimatolog Jonathan Overpeck z Michiganské univerzity. „A když se pak vytvoří podmínky pro déšť, je to jako když tu houbičku zmáčknete – voda se uvolní najednou a ve velkém množství.“
Odborníci uvádějí, že atmosféra pojme o 7 % více vodní páry na každý stupeň Celsia oteplení.
Oceány pohlcují většinu přebytečného tepla planety, což způsobuje rozpínání vody a tání ledovců, což vede ke zvyšování hladiny moří. Teplejší voda zároveň poskytuje energii pro silnější hurikány a cyklony, které mohou během krátké doby přinést extrémní množství srážek.
V roce 2023 například bouře Daniel vyvolala masivní záplavy ve východní Libyi, když obrovské srážky prolomily dvě přehrady a vyslaly ničivou vlnu vody do pobřežního města Derna. Podle vědců klimatické změny tuto bouři učinily mnohem pravděpodobnější.
Klimatické změny ovlivňují i sněhovou pokrývku, která hraje klíčovou roli v koloběhu vody.
Tající sníh pomáhá doplňovat zásoby vody v přehradách a řekách, které jsou zásadní pro zásobování pitnou vodou i zemědělství. Jenže množství sněhu se obecně snižuje, a když už napadne, půda ho často pohltí ještě předtím, než stihne naplnit vodní zdroje.
Teplejší zimy také znamenají delší vegetační období, což vede k vyšším ztrátám vody odpařováním. A přestože celkově sněží méně, klimatické změny mohou zároveň způsobovat extrémnější sněhové bouře.
„Všechny tyto jevy souvisejí s oteplováním, o kterém víme s naprostou jistotou, že je způsobeno téměř výhradně lidskou činností,“ říká Overpeck. „Dobrá zpráva je, že víme, jak to zastavit – pokud budeme chtít.“
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.