Po celém světě rostoucí teploty způsobené klimatickými změnami zvyšují pravděpodobnost extrémního počasí, ať už jde o sucha, nebo silné srážky, které mají devastující dopad na lidi i životní prostředí. Proč je ale počasí stále extrémnější? Odpověď podle expertů oslovených agenturou AP leží ve vodní cyklu.
Například v Kalifornii zmizely srážky na několik let, aby se v roce 2023 vrátily s rekordními dešti a sněžením. To vedlo k nadměrnému růstu vegetace, která se následně stala palivem pro ničivé požáry v Los Angeles poté, co se sucho znovu vrátilo.
Ale jak může globální oteplování způsobovat zároveň sucha i prudké lijáky? Odpověď leží v samotném fungování vodního cyklu.
Voda se neustále pohybuje mezi Zemí a atmosférou v procesu zvaném hydrologický cyklus. Tento cyklus se v důsledku klimatických změn stále zrychluje, především kvůli spalování fosilních paliv, jako je uhlí a plyn.
Vyšší teploty umožňují atmosféře absorbovat více vodní páry z vodních ploch, vegetace i půdy. Nad pevninou tato vyšší poptávka po vlhkosti vede k intenzivnějším a delším obdobím sucha, přičemž některé suché oblasti se dokonce rozšiřují. Když však nakonec začne pršet, často jde o intenzivní a destruktivní srážky.
„Globální oteplování v podstatě mění atmosféru v obří houbičku, která dokáže nasáknout více vlhkosti,“ vysvětluje klimatolog Jonathan Overpeck z Michiganské univerzity. „A když se pak vytvoří podmínky pro déšť, je to jako když tu houbičku zmáčknete – voda se uvolní najednou a ve velkém množství.“
Odborníci uvádějí, že atmosféra pojme o 7 % více vodní páry na každý stupeň Celsia oteplení.
Oceány pohlcují většinu přebytečného tepla planety, což způsobuje rozpínání vody a tání ledovců, což vede ke zvyšování hladiny moří. Teplejší voda zároveň poskytuje energii pro silnější hurikány a cyklony, které mohou během krátké doby přinést extrémní množství srážek.
V roce 2023 například bouře Daniel vyvolala masivní záplavy ve východní Libyi, když obrovské srážky prolomily dvě přehrady a vyslaly ničivou vlnu vody do pobřežního města Derna. Podle vědců klimatické změny tuto bouři učinily mnohem pravděpodobnější.
Klimatické změny ovlivňují i sněhovou pokrývku, která hraje klíčovou roli v koloběhu vody.
Tající sníh pomáhá doplňovat zásoby vody v přehradách a řekách, které jsou zásadní pro zásobování pitnou vodou i zemědělství. Jenže množství sněhu se obecně snižuje, a když už napadne, půda ho často pohltí ještě předtím, než stihne naplnit vodní zdroje.
Teplejší zimy také znamenají delší vegetační období, což vede k vyšším ztrátám vody odpařováním. A přestože celkově sněží méně, klimatické změny mohou zároveň způsobovat extrémnější sněhové bouře.
„Všechny tyto jevy souvisejí s oteplováním, o kterém víme s naprostou jistotou, že je způsobeno téměř výhradně lidskou činností,“ říká Overpeck. „Dobrá zpráva je, že víme, jak to zastavit – pokud budeme chtít.“
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.