Po celém světě rostoucí teploty způsobené klimatickými změnami zvyšují pravděpodobnost extrémního počasí, ať už jde o sucha, nebo silné srážky, které mají devastující dopad na lidi i životní prostředí. Proč je ale počasí stále extrémnější? Odpověď podle expertů oslovených agenturou AP leží ve vodní cyklu.
Například v Kalifornii zmizely srážky na několik let, aby se v roce 2023 vrátily s rekordními dešti a sněžením. To vedlo k nadměrnému růstu vegetace, která se následně stala palivem pro ničivé požáry v Los Angeles poté, co se sucho znovu vrátilo.
Ale jak může globální oteplování způsobovat zároveň sucha i prudké lijáky? Odpověď leží v samotném fungování vodního cyklu.
Voda se neustále pohybuje mezi Zemí a atmosférou v procesu zvaném hydrologický cyklus. Tento cyklus se v důsledku klimatických změn stále zrychluje, především kvůli spalování fosilních paliv, jako je uhlí a plyn.
Vyšší teploty umožňují atmosféře absorbovat více vodní páry z vodních ploch, vegetace i půdy. Nad pevninou tato vyšší poptávka po vlhkosti vede k intenzivnějším a delším obdobím sucha, přičemž některé suché oblasti se dokonce rozšiřují. Když však nakonec začne pršet, často jde o intenzivní a destruktivní srážky.
„Globální oteplování v podstatě mění atmosféru v obří houbičku, která dokáže nasáknout více vlhkosti,“ vysvětluje klimatolog Jonathan Overpeck z Michiganské univerzity. „A když se pak vytvoří podmínky pro déšť, je to jako když tu houbičku zmáčknete – voda se uvolní najednou a ve velkém množství.“
Odborníci uvádějí, že atmosféra pojme o 7 % více vodní páry na každý stupeň Celsia oteplení.
Oceány pohlcují většinu přebytečného tepla planety, což způsobuje rozpínání vody a tání ledovců, což vede ke zvyšování hladiny moří. Teplejší voda zároveň poskytuje energii pro silnější hurikány a cyklony, které mohou během krátké doby přinést extrémní množství srážek.
V roce 2023 například bouře Daniel vyvolala masivní záplavy ve východní Libyi, když obrovské srážky prolomily dvě přehrady a vyslaly ničivou vlnu vody do pobřežního města Derna. Podle vědců klimatické změny tuto bouři učinily mnohem pravděpodobnější.
Klimatické změny ovlivňují i sněhovou pokrývku, která hraje klíčovou roli v koloběhu vody.
Tající sníh pomáhá doplňovat zásoby vody v přehradách a řekách, které jsou zásadní pro zásobování pitnou vodou i zemědělství. Jenže množství sněhu se obecně snižuje, a když už napadne, půda ho často pohltí ještě předtím, než stihne naplnit vodní zdroje.
Teplejší zimy také znamenají delší vegetační období, což vede k vyšším ztrátám vody odpařováním. A přestože celkově sněží méně, klimatické změny mohou zároveň způsobovat extrémnější sněhové bouře.
„Všechny tyto jevy souvisejí s oteplováním, o kterém víme s naprostou jistotou, že je způsobeno téměř výhradně lidskou činností,“ říká Overpeck. „Dobrá zpráva je, že víme, jak to zastavit – pokud budeme chtít.“
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.