Evropské nemocnice se stávají stále častějším cílem kybernetických útoků, které kromě obrovských finančních škod představují i přímé riziko pro lidské životy. Útočníci se zaměřují na citlivá zdravotní data, která lze snadno zpeněžit, a často ochromují celé nemocniční systémy. Zatímco zdravotnictví je podle statistik nejčastějším terčem kybernetických útoků, investice do jeho zabezpečení zůstávají hluboko pod úrovní jiných odvětví.
To dokládá i případ frankfurtské univerzitní nemocnice, která se po masivním útoku v roce 2023 musela doslova odříznout od internetu. Lékaři přešli zpět na tužku, papír a telefon. Podle lékaře a krizového plánovače Simona Meiera si nemocnice dodnes plně neobnovila své systémy. Náklady na obnovu se přitom šplhají do statisíců eur, přičemž běžná cena za jeden velký incident v EU dosahuje až 300 000 eur.
Dopad těchto útoků může být fatální. V Británii loni zemřel pacient poté, co se kvůli útoku zpozdil výsledek krevního testu. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil podobné útoky za otázky „života a smrti“.
Podle odborníka na kyberbezpečnost Christose Xenakise z Univerzity v Pireu jde z pohledu hackerů o ideální byznys – data jsou snadno dostupná a draze prodejná. Útoky typu ransomware, kdy útočníci uzamknou systémy a požadují výkupné, tvoří nejčastější scénář. Hackeři tak nejen kradou data, ale rovněž paralyzují nemocnice a žádají miliony eur za jejich odblokování.
Například v barcelonské nemocnici Clínic si útočníci řekli o 4,5 milionu dolarů. Nemocnice ale odmítla zaplatit.
Kromě finančně motivovaných útoků přibývají i útoky geopolitické, zejména ze strany proruských skupin, které se snaží narušit zdravotnické systémy západních zemí.
Přesto jen 27 % zdravotnických zařízení má vypracovaný obranný plán proti ransomware útokům a 40 % vůbec neškolí personál v oblasti kyberbezpečnosti. Podle Xenakise panuje v sektoru chabá „kyberhygiena“ a bezpečnostní povědomí je mizivé. Ochrana dat je stále vnímána jako luxus, nikoli nutnost.
Zkušenosti z praxe ukazují, že nemocnice často nezajišťují ani základní bezpečnostní pravidla. Xenakis popisuje, jak ho nechali samotného v ordinaci s přístupem k nezabezpečenému počítači. Podobné opomenutí je z hlediska kybernetické bezpečnosti nemyslitelné.
Sabina Magalini, bývalá profesorka chirurgie v Římě, která vedla evropský projekt PANACEA zaměřený na kyberbezpečnost ve zdravotnictví, připomíná, že nemocnice fungují jako „přístavy“ – s neustálým pohybem lidí – což z nich činí složité prostředí pro zabezpečení. Přetížený personál často odmítá složité přihlašování do systémů, což vytváří další slabiny.
Podle Xenakise je navíc nemožné předejít všem chybám lidského faktoru, zvlášť když hackeři využívají umělou inteligenci k vytváření sofistikovaných phishingových útoků. Odpovědí by měly být inteligentní detekční systémy schopné včasného odhalení útoku.
Další problém představují konzultační firmy v oblasti kyberbezpečnosti, které často sídlí mimo Evropu. Magalini volá po „evropském způsobu ochrany“ zdravotnických systémů.
Státy však podle odborníků stále investují málo. Například Německo podle Meiera sice zavádí nové regulace, ale kyberbezpečnost nemocnic výrazně nepodporuje. V případě útoku na frankfurtskou nemocnici sehrála roli náhoda – bez rychlé reakce by mohlo dojít ke kolapsu celé databáze.
Evropská komise letos reagovala akčním plánem na posílení kyberbezpečnosti ve zdravotnictví. Počítá s vytvořením podpůrného centra pod agenturou ENISA, rychlou reakční jednotkou a „kybervouchery“ pro menší zdravotnická zařízení.
Podle Markuse Kallioly z finského fondu Sitra jde o dobrý krok, ale málo ambiciózní. EU by měla jít dál – vnímat kyberbezpečnost jako otázku národní bezpečnosti, zavést povinné standardy, zařadit kyberškolení do vzdělání zdravotníků a pořádat celoevropská cvičení.
Kromě akčního plánu Komise postupně zavádí i širší legislativu – směrnici NIS2, zákon o kybernetické odolnosti, AI Act nebo nové regulace zdravotnických zařízení. Problémem ale zůstává nesourodé a pomalé zavádění těchto opatření v praxi.
„Regulace nestačí. Musíme je konečně převést do reality,“ varuje Kalliola.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
