Evropské nemocnice se stávají stále častějším cílem kybernetických útoků, které kromě obrovských finančních škod představují i přímé riziko pro lidské životy. Útočníci se zaměřují na citlivá zdravotní data, která lze snadno zpeněžit, a často ochromují celé nemocniční systémy. Zatímco zdravotnictví je podle statistik nejčastějším terčem kybernetických útoků, investice do jeho zabezpečení zůstávají hluboko pod úrovní jiných odvětví.
To dokládá i případ frankfurtské univerzitní nemocnice, která se po masivním útoku v roce 2023 musela doslova odříznout od internetu. Lékaři přešli zpět na tužku, papír a telefon. Podle lékaře a krizového plánovače Simona Meiera si nemocnice dodnes plně neobnovila své systémy. Náklady na obnovu se přitom šplhají do statisíců eur, přičemž běžná cena za jeden velký incident v EU dosahuje až 300 000 eur.
Dopad těchto útoků může být fatální. V Británii loni zemřel pacient poté, co se kvůli útoku zpozdil výsledek krevního testu. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil podobné útoky za otázky „života a smrti“.
Podle odborníka na kyberbezpečnost Christose Xenakise z Univerzity v Pireu jde z pohledu hackerů o ideální byznys – data jsou snadno dostupná a draze prodejná. Útoky typu ransomware, kdy útočníci uzamknou systémy a požadují výkupné, tvoří nejčastější scénář. Hackeři tak nejen kradou data, ale rovněž paralyzují nemocnice a žádají miliony eur za jejich odblokování.
Například v barcelonské nemocnici Clínic si útočníci řekli o 4,5 milionu dolarů. Nemocnice ale odmítla zaplatit.
Kromě finančně motivovaných útoků přibývají i útoky geopolitické, zejména ze strany proruských skupin, které se snaží narušit zdravotnické systémy západních zemí.
Přesto jen 27 % zdravotnických zařízení má vypracovaný obranný plán proti ransomware útokům a 40 % vůbec neškolí personál v oblasti kyberbezpečnosti. Podle Xenakise panuje v sektoru chabá „kyberhygiena“ a bezpečnostní povědomí je mizivé. Ochrana dat je stále vnímána jako luxus, nikoli nutnost.
Zkušenosti z praxe ukazují, že nemocnice často nezajišťují ani základní bezpečnostní pravidla. Xenakis popisuje, jak ho nechali samotného v ordinaci s přístupem k nezabezpečenému počítači. Podobné opomenutí je z hlediska kybernetické bezpečnosti nemyslitelné.
Sabina Magalini, bývalá profesorka chirurgie v Římě, která vedla evropský projekt PANACEA zaměřený na kyberbezpečnost ve zdravotnictví, připomíná, že nemocnice fungují jako „přístavy“ – s neustálým pohybem lidí – což z nich činí složité prostředí pro zabezpečení. Přetížený personál často odmítá složité přihlašování do systémů, což vytváří další slabiny.
Podle Xenakise je navíc nemožné předejít všem chybám lidského faktoru, zvlášť když hackeři využívají umělou inteligenci k vytváření sofistikovaných phishingových útoků. Odpovědí by měly být inteligentní detekční systémy schopné včasného odhalení útoku.
Další problém představují konzultační firmy v oblasti kyberbezpečnosti, které často sídlí mimo Evropu. Magalini volá po „evropském způsobu ochrany“ zdravotnických systémů.
Státy však podle odborníků stále investují málo. Například Německo podle Meiera sice zavádí nové regulace, ale kyberbezpečnost nemocnic výrazně nepodporuje. V případě útoku na frankfurtskou nemocnici sehrála roli náhoda – bez rychlé reakce by mohlo dojít ke kolapsu celé databáze.
Evropská komise letos reagovala akčním plánem na posílení kyberbezpečnosti ve zdravotnictví. Počítá s vytvořením podpůrného centra pod agenturou ENISA, rychlou reakční jednotkou a „kybervouchery“ pro menší zdravotnická zařízení.
Podle Markuse Kallioly z finského fondu Sitra jde o dobrý krok, ale málo ambiciózní. EU by měla jít dál – vnímat kyberbezpečnost jako otázku národní bezpečnosti, zavést povinné standardy, zařadit kyberškolení do vzdělání zdravotníků a pořádat celoevropská cvičení.
Kromě akčního plánu Komise postupně zavádí i širší legislativu – směrnici NIS2, zákon o kybernetické odolnosti, AI Act nebo nové regulace zdravotnických zařízení. Problémem ale zůstává nesourodé a pomalé zavádění těchto opatření v praxi.
„Regulace nestačí. Musíme je konečně převést do reality,“ varuje Kalliola.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.