Evropské nemocnice se stávají stále častějším cílem kybernetických útoků, které kromě obrovských finančních škod představují i přímé riziko pro lidské životy. Útočníci se zaměřují na citlivá zdravotní data, která lze snadno zpeněžit, a často ochromují celé nemocniční systémy. Zatímco zdravotnictví je podle statistik nejčastějším terčem kybernetických útoků, investice do jeho zabezpečení zůstávají hluboko pod úrovní jiných odvětví.
To dokládá i případ frankfurtské univerzitní nemocnice, která se po masivním útoku v roce 2023 musela doslova odříznout od internetu. Lékaři přešli zpět na tužku, papír a telefon. Podle lékaře a krizového plánovače Simona Meiera si nemocnice dodnes plně neobnovila své systémy. Náklady na obnovu se přitom šplhají do statisíců eur, přičemž běžná cena za jeden velký incident v EU dosahuje až 300 000 eur.
Dopad těchto útoků může být fatální. V Británii loni zemřel pacient poté, co se kvůli útoku zpozdil výsledek krevního testu. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil podobné útoky za otázky „života a smrti“.
Podle odborníka na kyberbezpečnost Christose Xenakise z Univerzity v Pireu jde z pohledu hackerů o ideální byznys – data jsou snadno dostupná a draze prodejná. Útoky typu ransomware, kdy útočníci uzamknou systémy a požadují výkupné, tvoří nejčastější scénář. Hackeři tak nejen kradou data, ale rovněž paralyzují nemocnice a žádají miliony eur za jejich odblokování.
Například v barcelonské nemocnici Clínic si útočníci řekli o 4,5 milionu dolarů. Nemocnice ale odmítla zaplatit.
Kromě finančně motivovaných útoků přibývají i útoky geopolitické, zejména ze strany proruských skupin, které se snaží narušit zdravotnické systémy západních zemí.
Přesto jen 27 % zdravotnických zařízení má vypracovaný obranný plán proti ransomware útokům a 40 % vůbec neškolí personál v oblasti kyberbezpečnosti. Podle Xenakise panuje v sektoru chabá „kyberhygiena“ a bezpečnostní povědomí je mizivé. Ochrana dat je stále vnímána jako luxus, nikoli nutnost.
Zkušenosti z praxe ukazují, že nemocnice často nezajišťují ani základní bezpečnostní pravidla. Xenakis popisuje, jak ho nechali samotného v ordinaci s přístupem k nezabezpečenému počítači. Podobné opomenutí je z hlediska kybernetické bezpečnosti nemyslitelné.
Sabina Magalini, bývalá profesorka chirurgie v Římě, která vedla evropský projekt PANACEA zaměřený na kyberbezpečnost ve zdravotnictví, připomíná, že nemocnice fungují jako „přístavy“ – s neustálým pohybem lidí – což z nich činí složité prostředí pro zabezpečení. Přetížený personál často odmítá složité přihlašování do systémů, což vytváří další slabiny.
Podle Xenakise je navíc nemožné předejít všem chybám lidského faktoru, zvlášť když hackeři využívají umělou inteligenci k vytváření sofistikovaných phishingových útoků. Odpovědí by měly být inteligentní detekční systémy schopné včasného odhalení útoku.
Další problém představují konzultační firmy v oblasti kyberbezpečnosti, které často sídlí mimo Evropu. Magalini volá po „evropském způsobu ochrany“ zdravotnických systémů.
Státy však podle odborníků stále investují málo. Například Německo podle Meiera sice zavádí nové regulace, ale kyberbezpečnost nemocnic výrazně nepodporuje. V případě útoku na frankfurtskou nemocnici sehrála roli náhoda – bez rychlé reakce by mohlo dojít ke kolapsu celé databáze.
Evropská komise letos reagovala akčním plánem na posílení kyberbezpečnosti ve zdravotnictví. Počítá s vytvořením podpůrného centra pod agenturou ENISA, rychlou reakční jednotkou a „kybervouchery“ pro menší zdravotnická zařízení.
Podle Markuse Kallioly z finského fondu Sitra jde o dobrý krok, ale málo ambiciózní. EU by měla jít dál – vnímat kyberbezpečnost jako otázku národní bezpečnosti, zavést povinné standardy, zařadit kyberškolení do vzdělání zdravotníků a pořádat celoevropská cvičení.
Kromě akčního plánu Komise postupně zavádí i širší legislativu – směrnici NIS2, zákon o kybernetické odolnosti, AI Act nebo nové regulace zdravotnických zařízení. Problémem ale zůstává nesourodé a pomalé zavádění těchto opatření v praxi.
„Regulace nestačí. Musíme je konečně převést do reality,“ varuje Kalliola.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině, což značí posun v jeho dosavadní politice. Tento komentář, který pronesl v neděli, přichází poté, co dříve odmítal odsoudit Moskvu za invazi. V únoru dokonce jeho administrativa podpořila Rusko a Severní Koreu při hlasování proti rezoluci OSN, která měla bránit územní celistvost Ukrajiny.
Ve světle blížícího se veřejného posledního rozloučení s charismatickým konzervativním aktivistou Charliem Kirkem se vyšetřování jeho vraždy soustředí na online aktivity, poznámky a nápisy na nábojnicích, které zanechal údajný vrah. Úřady podle CNN prověřují, zda mohl být vražedným motivem vztah Tylera Robinsona s jeho transgender partnerem.
Vrtulníky české armády by v následujících dnech měly začít operovat v Polsku, které o jejich vyslání požádalo po průniku ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce.