Evropské nemocnice se stávají stále častějším cílem kybernetických útoků, které kromě obrovských finančních škod představují i přímé riziko pro lidské životy. Útočníci se zaměřují na citlivá zdravotní data, která lze snadno zpeněžit, a často ochromují celé nemocniční systémy. Zatímco zdravotnictví je podle statistik nejčastějším terčem kybernetických útoků, investice do jeho zabezpečení zůstávají hluboko pod úrovní jiných odvětví.
To dokládá i případ frankfurtské univerzitní nemocnice, která se po masivním útoku v roce 2023 musela doslova odříznout od internetu. Lékaři přešli zpět na tužku, papír a telefon. Podle lékaře a krizového plánovače Simona Meiera si nemocnice dodnes plně neobnovila své systémy. Náklady na obnovu se přitom šplhají do statisíců eur, přičemž běžná cena za jeden velký incident v EU dosahuje až 300 000 eur.
Dopad těchto útoků může být fatální. V Británii loni zemřel pacient poté, co se kvůli útoku zpozdil výsledek krevního testu. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil podobné útoky za otázky „života a smrti“.
Podle odborníka na kyberbezpečnost Christose Xenakise z Univerzity v Pireu jde z pohledu hackerů o ideální byznys – data jsou snadno dostupná a draze prodejná. Útoky typu ransomware, kdy útočníci uzamknou systémy a požadují výkupné, tvoří nejčastější scénář. Hackeři tak nejen kradou data, ale rovněž paralyzují nemocnice a žádají miliony eur za jejich odblokování.
Například v barcelonské nemocnici Clínic si útočníci řekli o 4,5 milionu dolarů. Nemocnice ale odmítla zaplatit.
Kromě finančně motivovaných útoků přibývají i útoky geopolitické, zejména ze strany proruských skupin, které se snaží narušit zdravotnické systémy západních zemí.
Přesto jen 27 % zdravotnických zařízení má vypracovaný obranný plán proti ransomware útokům a 40 % vůbec neškolí personál v oblasti kyberbezpečnosti. Podle Xenakise panuje v sektoru chabá „kyberhygiena“ a bezpečnostní povědomí je mizivé. Ochrana dat je stále vnímána jako luxus, nikoli nutnost.
Zkušenosti z praxe ukazují, že nemocnice často nezajišťují ani základní bezpečnostní pravidla. Xenakis popisuje, jak ho nechali samotného v ordinaci s přístupem k nezabezpečenému počítači. Podobné opomenutí je z hlediska kybernetické bezpečnosti nemyslitelné.
Sabina Magalini, bývalá profesorka chirurgie v Římě, která vedla evropský projekt PANACEA zaměřený na kyberbezpečnost ve zdravotnictví, připomíná, že nemocnice fungují jako „přístavy“ – s neustálým pohybem lidí – což z nich činí složité prostředí pro zabezpečení. Přetížený personál často odmítá složité přihlašování do systémů, což vytváří další slabiny.
Podle Xenakise je navíc nemožné předejít všem chybám lidského faktoru, zvlášť když hackeři využívají umělou inteligenci k vytváření sofistikovaných phishingových útoků. Odpovědí by měly být inteligentní detekční systémy schopné včasného odhalení útoku.
Další problém představují konzultační firmy v oblasti kyberbezpečnosti, které často sídlí mimo Evropu. Magalini volá po „evropském způsobu ochrany“ zdravotnických systémů.
Státy však podle odborníků stále investují málo. Například Německo podle Meiera sice zavádí nové regulace, ale kyberbezpečnost nemocnic výrazně nepodporuje. V případě útoku na frankfurtskou nemocnici sehrála roli náhoda – bez rychlé reakce by mohlo dojít ke kolapsu celé databáze.
Evropská komise letos reagovala akčním plánem na posílení kyberbezpečnosti ve zdravotnictví. Počítá s vytvořením podpůrného centra pod agenturou ENISA, rychlou reakční jednotkou a „kybervouchery“ pro menší zdravotnická zařízení.
Podle Markuse Kallioly z finského fondu Sitra jde o dobrý krok, ale málo ambiciózní. EU by měla jít dál – vnímat kyberbezpečnost jako otázku národní bezpečnosti, zavést povinné standardy, zařadit kyberškolení do vzdělání zdravotníků a pořádat celoevropská cvičení.
Kromě akčního plánu Komise postupně zavádí i širší legislativu – směrnici NIS2, zákon o kybernetické odolnosti, AI Act nebo nové regulace zdravotnických zařízení. Problémem ale zůstává nesourodé a pomalé zavádění těchto opatření v praxi.
„Regulace nestačí. Musíme je konečně převést do reality,“ varuje Kalliola.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.