Evropské nemocnice se stávají stále častějším cílem kybernetických útoků, které kromě obrovských finančních škod představují i přímé riziko pro lidské životy. Útočníci se zaměřují na citlivá zdravotní data, která lze snadno zpeněžit, a často ochromují celé nemocniční systémy. Zatímco zdravotnictví je podle statistik nejčastějším terčem kybernetických útoků, investice do jeho zabezpečení zůstávají hluboko pod úrovní jiných odvětví.
To dokládá i případ frankfurtské univerzitní nemocnice, která se po masivním útoku v roce 2023 musela doslova odříznout od internetu. Lékaři přešli zpět na tužku, papír a telefon. Podle lékaře a krizového plánovače Simona Meiera si nemocnice dodnes plně neobnovila své systémy. Náklady na obnovu se přitom šplhají do statisíců eur, přičemž běžná cena za jeden velký incident v EU dosahuje až 300 000 eur.
Dopad těchto útoků může být fatální. V Británii loni zemřel pacient poté, co se kvůli útoku zpozdil výsledek krevního testu. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil podobné útoky za otázky „života a smrti“.
Podle odborníka na kyberbezpečnost Christose Xenakise z Univerzity v Pireu jde z pohledu hackerů o ideální byznys – data jsou snadno dostupná a draze prodejná. Útoky typu ransomware, kdy útočníci uzamknou systémy a požadují výkupné, tvoří nejčastější scénář. Hackeři tak nejen kradou data, ale rovněž paralyzují nemocnice a žádají miliony eur za jejich odblokování.
Například v barcelonské nemocnici Clínic si útočníci řekli o 4,5 milionu dolarů. Nemocnice ale odmítla zaplatit.
Kromě finančně motivovaných útoků přibývají i útoky geopolitické, zejména ze strany proruských skupin, které se snaží narušit zdravotnické systémy západních zemí.
Přesto jen 27 % zdravotnických zařízení má vypracovaný obranný plán proti ransomware útokům a 40 % vůbec neškolí personál v oblasti kyberbezpečnosti. Podle Xenakise panuje v sektoru chabá „kyberhygiena“ a bezpečnostní povědomí je mizivé. Ochrana dat je stále vnímána jako luxus, nikoli nutnost.
Zkušenosti z praxe ukazují, že nemocnice často nezajišťují ani základní bezpečnostní pravidla. Xenakis popisuje, jak ho nechali samotného v ordinaci s přístupem k nezabezpečenému počítači. Podobné opomenutí je z hlediska kybernetické bezpečnosti nemyslitelné.
Sabina Magalini, bývalá profesorka chirurgie v Římě, která vedla evropský projekt PANACEA zaměřený na kyberbezpečnost ve zdravotnictví, připomíná, že nemocnice fungují jako „přístavy“ – s neustálým pohybem lidí – což z nich činí složité prostředí pro zabezpečení. Přetížený personál často odmítá složité přihlašování do systémů, což vytváří další slabiny.
Podle Xenakise je navíc nemožné předejít všem chybám lidského faktoru, zvlášť když hackeři využívají umělou inteligenci k vytváření sofistikovaných phishingových útoků. Odpovědí by měly být inteligentní detekční systémy schopné včasného odhalení útoku.
Další problém představují konzultační firmy v oblasti kyberbezpečnosti, které často sídlí mimo Evropu. Magalini volá po „evropském způsobu ochrany“ zdravotnických systémů.
Státy však podle odborníků stále investují málo. Například Německo podle Meiera sice zavádí nové regulace, ale kyberbezpečnost nemocnic výrazně nepodporuje. V případě útoku na frankfurtskou nemocnici sehrála roli náhoda – bez rychlé reakce by mohlo dojít ke kolapsu celé databáze.
Evropská komise letos reagovala akčním plánem na posílení kyberbezpečnosti ve zdravotnictví. Počítá s vytvořením podpůrného centra pod agenturou ENISA, rychlou reakční jednotkou a „kybervouchery“ pro menší zdravotnická zařízení.
Podle Markuse Kallioly z finského fondu Sitra jde o dobrý krok, ale málo ambiciózní. EU by měla jít dál – vnímat kyberbezpečnost jako otázku národní bezpečnosti, zavést povinné standardy, zařadit kyberškolení do vzdělání zdravotníků a pořádat celoevropská cvičení.
Kromě akčního plánu Komise postupně zavádí i širší legislativu – směrnici NIS2, zákon o kybernetické odolnosti, AI Act nebo nové regulace zdravotnických zařízení. Problémem ale zůstává nesourodé a pomalé zavádění těchto opatření v praxi.
„Regulace nestačí. Musíme je konečně převést do reality,“ varuje Kalliola.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.