Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo pole BBC hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Po odvysílání této scény začaly na čínské sociální síti Weibo kolovat výzvy k bojkotu značek, se kterými Jun Ji-hyun spolupracuje. Ostříží zrak uživatelů zaznamenal, že americká značka La Mer, francouzský Louis Vuitton a švýcarský výrobce hodinek Piaget stáhli fotografie herečky ze svých účtů. Na účtu Louis Vuitton se objevil komentář, který značku vyzývá, aby s herečkou okamžitě ukončila spolupráci po celém světě, jinak bude bojkotována navždy.
Tato kontroverze oživila debatu o neoficiálním čínském zákazu jihokorejské zábavy, který trvá už téměř deset let. I když Čína nikdy oficiálně neuznala zákaz, všeobecně se věří, že jde o protest proti rozhodnutí Jižní Koreje nasadit v roce 2016 americký protiraketový systém, což Čína považuje za hrozbu. I když se v posledních měsících zdálo, že se vztahy mezi oběma zeměmi oteplují, kontroverze kolem seriálu vyvolala novou vlnu podpory pro tento zákaz.
Kromě zmíněné věty se uživatelé internetu pustili i do dalších scén, které podle nich zobrazují Čínu ve špatném světle. Jako příklad uvádějí scénu, která měla zobrazovat město Ta-lien, ale ve skutečnosti se údajně natáčela v Hongkongu a ukazovala zchátralé budovy. Uživatelům se nelíbila ani scéna s červeným kobercem se žlutými hvězdami, která jim připomínala čínskou vlajku. Hereččin „vrávoravý“ přízvuk při recitaci staré čínské básně také nezůstal bez povšimnutí.
Jun Ji-hyun se ale našli i zastánci. Někteří uživatelé na Weibo bránili herečku s tím, že není autorkou scénáře a za obsah nemůže nést odpovědnost. Jeden z komentářů uvedl, že herečka je pouze herečka a nemůže znát historii země a složité vztahy mezi státy, a za incident obvinil „ignoranci“ tvůrců a scénáristů seriálu.
Tento postoj se však setkal s ostrou kritikou. Mnozí lidé tvrdili, že herečka jejího formátu si může scénář vybrat a přečíst, a nikdo ji nemůže nutit do ničeho, s čím nesouhlasí. Čínští spotřebitelé jsou známí tím, že dokážou využít svou obrovskou kupní sílu jako nástroj nátlaku, pokud se cítí být uraženi.
Od roku 2016, kdy Čína uvalila neoficiální zákaz na jihokorejskou kulturu, je Jun Ji-hyun v čínském zábavním průmyslu prakticky neviditelná, stejně jako mnoho dalších korejských celebrit. Na začátku letošního roku se přitom objevily naděje na zrušení zákazu, když se zdálo, že se vztahy mezi oběma zeměmi oteplují.
Čína se však v posledním desetiletí stala velmocí v oblasti popkultury a dokáže si sama zajistit zábavu pro svých 1,3 miliardy obyvatel. Pro mnohé čínské diváky je kontroverze kolem seriálu Tempest dalším důvodem, proč se od korejské tvorby držet dál. Jak řekl jeden z uživatelů Weibo: „Je rok 2025 a vy se pořád díváte na korejské seriály, to je tak laciné!“
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.