Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo pole BBC hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Po odvysílání této scény začaly na čínské sociální síti Weibo kolovat výzvy k bojkotu značek, se kterými Jun Ji-hyun spolupracuje. Ostříží zrak uživatelů zaznamenal, že americká značka La Mer, francouzský Louis Vuitton a švýcarský výrobce hodinek Piaget stáhli fotografie herečky ze svých účtů. Na účtu Louis Vuitton se objevil komentář, který značku vyzývá, aby s herečkou okamžitě ukončila spolupráci po celém světě, jinak bude bojkotována navždy.
Tato kontroverze oživila debatu o neoficiálním čínském zákazu jihokorejské zábavy, který trvá už téměř deset let. I když Čína nikdy oficiálně neuznala zákaz, všeobecně se věří, že jde o protest proti rozhodnutí Jižní Koreje nasadit v roce 2016 americký protiraketový systém, což Čína považuje za hrozbu. I když se v posledních měsících zdálo, že se vztahy mezi oběma zeměmi oteplují, kontroverze kolem seriálu vyvolala novou vlnu podpory pro tento zákaz.
Kromě zmíněné věty se uživatelé internetu pustili i do dalších scén, které podle nich zobrazují Čínu ve špatném světle. Jako příklad uvádějí scénu, která měla zobrazovat město Ta-lien, ale ve skutečnosti se údajně natáčela v Hongkongu a ukazovala zchátralé budovy. Uživatelům se nelíbila ani scéna s červeným kobercem se žlutými hvězdami, která jim připomínala čínskou vlajku. Hereččin „vrávoravý“ přízvuk při recitaci staré čínské básně také nezůstal bez povšimnutí.
Jun Ji-hyun se ale našli i zastánci. Někteří uživatelé na Weibo bránili herečku s tím, že není autorkou scénáře a za obsah nemůže nést odpovědnost. Jeden z komentářů uvedl, že herečka je pouze herečka a nemůže znát historii země a složité vztahy mezi státy, a za incident obvinil „ignoranci“ tvůrců a scénáristů seriálu.
Tento postoj se však setkal s ostrou kritikou. Mnozí lidé tvrdili, že herečka jejího formátu si může scénář vybrat a přečíst, a nikdo ji nemůže nutit do ničeho, s čím nesouhlasí. Čínští spotřebitelé jsou známí tím, že dokážou využít svou obrovskou kupní sílu jako nástroj nátlaku, pokud se cítí být uraženi.
Od roku 2016, kdy Čína uvalila neoficiální zákaz na jihokorejskou kulturu, je Jun Ji-hyun v čínském zábavním průmyslu prakticky neviditelná, stejně jako mnoho dalších korejských celebrit. Na začátku letošního roku se přitom objevily naděje na zrušení zákazu, když se zdálo, že se vztahy mezi oběma zeměmi oteplují.
Čína se však v posledním desetiletí stala velmocí v oblasti popkultury a dokáže si sama zajistit zábavu pro svých 1,3 miliardy obyvatel. Pro mnohé čínské diváky je kontroverze kolem seriálu Tempest dalším důvodem, proč se od korejské tvorby držet dál. Jak řekl jeden z uživatelů Weibo: „Je rok 2025 a vy se pořád díváte na korejské seriály, to je tak laciné!“
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.