Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo pole BBC hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Po odvysílání této scény začaly na čínské sociální síti Weibo kolovat výzvy k bojkotu značek, se kterými Jun Ji-hyun spolupracuje. Ostříží zrak uživatelů zaznamenal, že americká značka La Mer, francouzský Louis Vuitton a švýcarský výrobce hodinek Piaget stáhli fotografie herečky ze svých účtů. Na účtu Louis Vuitton se objevil komentář, který značku vyzývá, aby s herečkou okamžitě ukončila spolupráci po celém světě, jinak bude bojkotována navždy.
Tato kontroverze oživila debatu o neoficiálním čínském zákazu jihokorejské zábavy, který trvá už téměř deset let. I když Čína nikdy oficiálně neuznala zákaz, všeobecně se věří, že jde o protest proti rozhodnutí Jižní Koreje nasadit v roce 2016 americký protiraketový systém, což Čína považuje za hrozbu. I když se v posledních měsících zdálo, že se vztahy mezi oběma zeměmi oteplují, kontroverze kolem seriálu vyvolala novou vlnu podpory pro tento zákaz.
Kromě zmíněné věty se uživatelé internetu pustili i do dalších scén, které podle nich zobrazují Čínu ve špatném světle. Jako příklad uvádějí scénu, která měla zobrazovat město Ta-lien, ale ve skutečnosti se údajně natáčela v Hongkongu a ukazovala zchátralé budovy. Uživatelům se nelíbila ani scéna s červeným kobercem se žlutými hvězdami, která jim připomínala čínskou vlajku. Hereččin „vrávoravý“ přízvuk při recitaci staré čínské básně také nezůstal bez povšimnutí.
Jun Ji-hyun se ale našli i zastánci. Někteří uživatelé na Weibo bránili herečku s tím, že není autorkou scénáře a za obsah nemůže nést odpovědnost. Jeden z komentářů uvedl, že herečka je pouze herečka a nemůže znát historii země a složité vztahy mezi státy, a za incident obvinil „ignoranci“ tvůrců a scénáristů seriálu.
Tento postoj se však setkal s ostrou kritikou. Mnozí lidé tvrdili, že herečka jejího formátu si může scénář vybrat a přečíst, a nikdo ji nemůže nutit do ničeho, s čím nesouhlasí. Čínští spotřebitelé jsou známí tím, že dokážou využít svou obrovskou kupní sílu jako nástroj nátlaku, pokud se cítí být uraženi.
Od roku 2016, kdy Čína uvalila neoficiální zákaz na jihokorejskou kulturu, je Jun Ji-hyun v čínském zábavním průmyslu prakticky neviditelná, stejně jako mnoho dalších korejských celebrit. Na začátku letošního roku se přitom objevily naděje na zrušení zákazu, když se zdálo, že se vztahy mezi oběma zeměmi oteplují.
Čína se však v posledním desetiletí stala velmocí v oblasti popkultury a dokáže si sama zajistit zábavu pro svých 1,3 miliardy obyvatel. Pro mnohé čínské diváky je kontroverze kolem seriálu Tempest dalším důvodem, proč se od korejské tvorby držet dál. Jak řekl jeden z uživatelů Weibo: „Je rok 2025 a vy se pořád díváte na korejské seriály, to je tak laciné!“
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.