Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo pole BBC hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Po odvysílání této scény začaly na čínské sociální síti Weibo kolovat výzvy k bojkotu značek, se kterými Jun Ji-hyun spolupracuje. Ostříží zrak uživatelů zaznamenal, že americká značka La Mer, francouzský Louis Vuitton a švýcarský výrobce hodinek Piaget stáhli fotografie herečky ze svých účtů. Na účtu Louis Vuitton se objevil komentář, který značku vyzývá, aby s herečkou okamžitě ukončila spolupráci po celém světě, jinak bude bojkotována navždy.
Tato kontroverze oživila debatu o neoficiálním čínském zákazu jihokorejské zábavy, který trvá už téměř deset let. I když Čína nikdy oficiálně neuznala zákaz, všeobecně se věří, že jde o protest proti rozhodnutí Jižní Koreje nasadit v roce 2016 americký protiraketový systém, což Čína považuje za hrozbu. I když se v posledních měsících zdálo, že se vztahy mezi oběma zeměmi oteplují, kontroverze kolem seriálu vyvolala novou vlnu podpory pro tento zákaz.
Kromě zmíněné věty se uživatelé internetu pustili i do dalších scén, které podle nich zobrazují Čínu ve špatném světle. Jako příklad uvádějí scénu, která měla zobrazovat město Ta-lien, ale ve skutečnosti se údajně natáčela v Hongkongu a ukazovala zchátralé budovy. Uživatelům se nelíbila ani scéna s červeným kobercem se žlutými hvězdami, která jim připomínala čínskou vlajku. Hereččin „vrávoravý“ přízvuk při recitaci staré čínské básně také nezůstal bez povšimnutí.
Jun Ji-hyun se ale našli i zastánci. Někteří uživatelé na Weibo bránili herečku s tím, že není autorkou scénáře a za obsah nemůže nést odpovědnost. Jeden z komentářů uvedl, že herečka je pouze herečka a nemůže znát historii země a složité vztahy mezi státy, a za incident obvinil „ignoranci“ tvůrců a scénáristů seriálu.
Tento postoj se však setkal s ostrou kritikou. Mnozí lidé tvrdili, že herečka jejího formátu si může scénář vybrat a přečíst, a nikdo ji nemůže nutit do ničeho, s čím nesouhlasí. Čínští spotřebitelé jsou známí tím, že dokážou využít svou obrovskou kupní sílu jako nástroj nátlaku, pokud se cítí být uraženi.
Od roku 2016, kdy Čína uvalila neoficiální zákaz na jihokorejskou kulturu, je Jun Ji-hyun v čínském zábavním průmyslu prakticky neviditelná, stejně jako mnoho dalších korejských celebrit. Na začátku letošního roku se přitom objevily naděje na zrušení zákazu, když se zdálo, že se vztahy mezi oběma zeměmi oteplují.
Čína se však v posledním desetiletí stala velmocí v oblasti popkultury a dokáže si sama zajistit zábavu pro svých 1,3 miliardy obyvatel. Pro mnohé čínské diváky je kontroverze kolem seriálu Tempest dalším důvodem, proč se od korejské tvorby držet dál. Jak řekl jeden z uživatelů Weibo: „Je rok 2025 a vy se pořád díváte na korejské seriály, to je tak laciné!“
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.