V portugalském letovisku Praia da Luz se znovu rozhořelo intenzivní pátrání po zmizelé britské dívce Madeleine McCannové. Děvčátko zmizelo před osmnácti lety z apartmánu, kde trávilo dovolenou se svou rodinou. Nyní se do případu opět vrací německá policie, která se zaměřila na více než dvacet pozemků ve východní části města. Tato oblast zahrnuje i okolí bývalého bydliště hlavního podezřelého, muže označovaného jako Christian B.
Včera portugalské bezpečnostní složky uzavřely několik polních cest a začaly připravovat terén pro rozsáhlé vyšetřovací práce. V blízké vesnici Atalaia, nedaleko chaty, kde Christian B. žil, byly postaveny bílé stany. Místo obklopují opuštěné studny, zříceniny a staré nádrže na vodu – objekty, které nyní přitahují zvláštní pozornost vyšetřovatelů.
Na místě se pohybuje zhruba třicet německých policistů a forenzních odborníků. K jejich práci se připojili i příslušníci portugalské policie, zatímco britská Metropolitní policie zůstává stranou. Ta ve svém prohlášení uvedla, že sice není fyzicky přítomna, ale je připravena mezinárodní kolegy podpořit podle potřeby.
Při vyšetřování bude využita speciální technologie – radar schopný zkoumat podzemní vrstvy až do hloubky 4,5 metru. Tato zařízení mohou odhalit narušení půdy, dutiny nebo předměty, které by mohly vést k novým důkazům v případu.
Portugalská televize SIC Notícias potvrdila, že cílem operace je nalézt tělo Madeleine nebo jakékoli známky, které by prokazovaly její přítomnost v oblasti. Přestože byly tyto lokality v minulosti několikrát prohledány, policie zatím nezískala žádné jednoznačné stopy.
Christian B., jehož plné jméno nelze v souladu s německými zákony zveřejnit, je nadále považován za hlavního podezřelého. V současnosti si odpykává trest za znásilnění americké seniorky, ke kterému došlo rovněž v Praia da Luz v roce 2005. Přestože byl v souvislosti s případem zmizení Madeleine označován za klíčovou osobu, nikdy proti němu nebyla v tomto ohledu vznesena obžaloba. Sám jakoukoli vinu popírá.
V říjnu loňského roku byl Christian B. v Německu osvobozen v jiném případu týkajícím se znásilnění a sexuálního napadení. Během procesu se však objevily zmínky o jeho možné souvislosti s případem Madeleine McCannové. Navzdory těmto souvislostem německý prokurátor v lednu oznámil, že v dohledné době nebude čelit obvinění.
Co přesně přimělo policii k návratu do oblasti, není v tuto chvíli jasné. Úřady zatím nezveřejnily, zda mají k dispozici nové důkazy nebo svědectví. Zatímco důvod zůstává nejasný, doufají, že tentokrát by mohli být o krok blíže k pravdě.
Britský zpravodaj Dan Whitehead natáčel přímo na místě a hovořil s dlouholetým britským obyvatelem Praia da Luz. Ten si vzpomíná na první fázi vyšetřování, která začala ihned po zmizení Madeleine. „Tohle je jen další kapitola dlouhého příběhu. Pokaždé lidé doufají, že to tentokrát bude jiné, že se konečně dozvíme pravdu,“ řekl Whitehead.
Zmizení Madeleine McCannové 3. května 2007 se stalo jedním z nejmedializovanějších případů pohřešovaných dětí v novodobé historii. Přes obrovské mezinárodní úsilí, rozsáhlé vyšetřování a stovky výslechů nebyla dívka nikdy nalezena. Její případ se stal symbolem neúnavného pátrání a otevřenou ranou pro rodiče i veřejnost.
Madeleine McCannová byla britská holčička, která zmizela 3. května 2007, když jí byly tři roky. Spolu s rodiči a dvěma mladšími sourozenci trávila dovolenou v portugalském letovisku Praia da Luz v oblasti Algarve. V osudný večer spala Madeleine se sourozenci v apartmánu, zatímco její rodiče večeřeli s přáteli v nedaleké restauraci. Když se její matka Kate vrátila kolem desáté hodiny zkontrolovat děti, zjistila, že Madeleine není v posteli a v pokoji chybí.
Případ okamžitě vzbudil celosvětovou pozornost. V následujících dnech se rozběhla masivní pátrací akce, která se postupně proměnila v jednu z největších a nejdražších vyšetřování zmizení dítěte v historii. Případ byl vyšetřován portugalskou policií, později i britskou Metropolitní policií, a zapojily se do něj také soukromé detektivní agentury najaté rodiči.
Rodiče Madeleine, Kate a Gerry McCannovi, oba lékaři, se stali středem mediálního zájmu. V určité fázi byli dokonce portugalskou policií považováni za podezřelé, ale později byli zcela očištěni. Zmizelé dívce byla věnována obrovská mediální kampaň, vznikl nadační fond na podporu jejího nalezení a případ se stal symbolem mezinárodního boje proti únosům dětí.
I po více než 18 letech nebyla Madeleine nalezena. Přes množství stop, svědectví, podezřelých i opakovaných pátrání zůstává osud holčičky neznámý. V roce 2020 označila německá policie jako hlavního podezřelého muže známého jako Christian B., který má kriminální minulost a v době zmizení pobýval v oblasti. Přesto dosud neexistuje přímý důkaz, který by Madeleinein osud objasnil.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.