Prezident Petr Pavel v pátek oznámil, že omilostnil pět osob, které byly odsouzeny za různé trestné činy. Ve čtyřech případech se jednalo o tresty související s pěstováním a distribucí marihuany, zatímco pátý případ se týká muže, který zavinil tragickou dopravní nehodu. Celkem už prezident Pavel ve své funkci udělil devět milostí.
Kancelář prezidenta republiky uvedla, že jde o druhou sérii milostí, které hlava státu udělila od svého nástupu do úřadu. Všechny udělené milosti byly podmíněny humanitárními důvody, mezi něž patří špatný zdravotní stav odsouzených, jejich sociální situace či rodinné vazby.
Tři muži, kteří byli omilostněni, si odpykávali tresty od tří do čtyř let za pěstování marihuany. Prezident jim prominul zbytek trestů s odkazem na jejich vysoký věk, zdravotní problémy a skutečnost, že dosud nebyli trestáni. Kromě toho přihlédl i k tomu, že si již odpykali podstatnou část trestu a že ve výkonu trestu byli hodnoceni pozitivně. Po propuštění se mají vrátit ke svým rodinám, kde mají zajištěné sociální i finanční zázemí.
Další případ omilostněného se rovněž týká marihuany. Jde o 32letého muže, který byl odsouzen za distribuci omamné látky. Prezident mu odpustil zbytek pětiletého trestu poté, co vzal v úvahu, že muž trpí rakovinou, obchod s drogami neinicioval a z jeho prodeje neměl žádný zisk. Přihlédnuto bylo i k tomu, že před odsouzením nebyl trestán a že má na svobodě partnerku a dvě malé děti, o které se chce starat.
Pátý omilostněný je 49letý muž, který byl odsouzen kvůli dopravní nehodě, při níž se srazil s vlakem. Tragická srážka si vyžádala dva lidské životy – zemřeli jeho vlastní bratr a syn. Muž si měl odpykat ještě 16 měsíců, ale prezident se rozhodl mu trest prominout s ohledem na ztrátu jeho blízkých, vážná zranění, která při nehodě utrpěl, a skutečnost, že nebyl pod vlivem alkoholu ani jiných omamných látek.
Prezidentská kancelář dále uvedla, že v době nehody měl muž čistý trestní rejstřík a že je v místě svého bydliště vnímán jako slušný a oblíbený člověk. Dalším důvodem milosti byla skutečnost, že má ještě jednoho syna, který studuje na střední škole a potřebuje jeho podporu. Milost se však nevztahuje na zákaz řízení, který zůstává v platnosti.
Prezident Pavel se k udělení milostí vyjádřil v tom smyslu, že je vnímá jako výjimečný nástroj, který by měl být využíván pouze v humanitárně odůvodněných případech. Zdůraznil, že rozhodování o milostech probíhá na základě pečlivé analýzy každého jednotlivého případu, včetně doporučení odborníků a příslušných institucí.
Milosti udělené Pavlem odrážejí jeho přístup k této prezidentské pravomoci, který se liší od jeho předchůdce Miloše Zemana. Zatímco Zeman uděloval milosti velmi zřídka a většinou šlo o vážně nemocné osoby, Pavel se zaměřuje i na případy, kdy považuje uložený trest za nepřiměřeně přísný ve vztahu k okolnostem činu.
Páteční rozhodnutí vyvolalo smíšené reakce. Zastánci mírnější drogové politiky vítají Pavlovo rozhodnutí jako krok správným směrem, zatímco jeho kritici namítají, že tím může vyslat špatný signál ohledně potírání drogové kriminality. U milosti udělené řidiči, který způsobil nehodu, se objevily názory, že i přes tragické následky nehody a osobní ztráty by měl být trest vykonán v plném rozsahu.
Odborníci upozorňují, že debata o prezidentských milostech bude pokračovat, a to nejen kvůli Pavlovým rozhodnutím, ale i v souvislosti s širší diskusí o roli prezidenta v justičním systému. V příštích měsících se očekává další analýza toho, jakým způsobem bude Pavel tuto pravomoc využívat.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.
Server televize CNN analyzoval situaci v Gaze a dospěl k závěru, že pozemní útok na Gazu ohrozí jakoukoli dlouhodobou stabilitu a životy izraelských rukojmích. Analytik Cedric Leighton dodal, že by byl „zázrak“, kdyby rukojmí přežili operaci, protože Izraelci v tomto případě nepoužívají přesné, cílené operace.