Prezident Petr Pavel v pátek oznámil, že omilostnil pět osob, které byly odsouzeny za různé trestné činy. Ve čtyřech případech se jednalo o tresty související s pěstováním a distribucí marihuany, zatímco pátý případ se týká muže, který zavinil tragickou dopravní nehodu. Celkem už prezident Pavel ve své funkci udělil devět milostí.
Kancelář prezidenta republiky uvedla, že jde o druhou sérii milostí, které hlava státu udělila od svého nástupu do úřadu. Všechny udělené milosti byly podmíněny humanitárními důvody, mezi něž patří špatný zdravotní stav odsouzených, jejich sociální situace či rodinné vazby.
Tři muži, kteří byli omilostněni, si odpykávali tresty od tří do čtyř let za pěstování marihuany. Prezident jim prominul zbytek trestů s odkazem na jejich vysoký věk, zdravotní problémy a skutečnost, že dosud nebyli trestáni. Kromě toho přihlédl i k tomu, že si již odpykali podstatnou část trestu a že ve výkonu trestu byli hodnoceni pozitivně. Po propuštění se mají vrátit ke svým rodinám, kde mají zajištěné sociální i finanční zázemí.
Další případ omilostněného se rovněž týká marihuany. Jde o 32letého muže, který byl odsouzen za distribuci omamné látky. Prezident mu odpustil zbytek pětiletého trestu poté, co vzal v úvahu, že muž trpí rakovinou, obchod s drogami neinicioval a z jeho prodeje neměl žádný zisk. Přihlédnuto bylo i k tomu, že před odsouzením nebyl trestán a že má na svobodě partnerku a dvě malé děti, o které se chce starat.
Pátý omilostněný je 49letý muž, který byl odsouzen kvůli dopravní nehodě, při níž se srazil s vlakem. Tragická srážka si vyžádala dva lidské životy – zemřeli jeho vlastní bratr a syn. Muž si měl odpykat ještě 16 měsíců, ale prezident se rozhodl mu trest prominout s ohledem na ztrátu jeho blízkých, vážná zranění, která při nehodě utrpěl, a skutečnost, že nebyl pod vlivem alkoholu ani jiných omamných látek.
Prezidentská kancelář dále uvedla, že v době nehody měl muž čistý trestní rejstřík a že je v místě svého bydliště vnímán jako slušný a oblíbený člověk. Dalším důvodem milosti byla skutečnost, že má ještě jednoho syna, který studuje na střední škole a potřebuje jeho podporu. Milost se však nevztahuje na zákaz řízení, který zůstává v platnosti.
Prezident Pavel se k udělení milostí vyjádřil v tom smyslu, že je vnímá jako výjimečný nástroj, který by měl být využíván pouze v humanitárně odůvodněných případech. Zdůraznil, že rozhodování o milostech probíhá na základě pečlivé analýzy každého jednotlivého případu, včetně doporučení odborníků a příslušných institucí.
Milosti udělené Pavlem odrážejí jeho přístup k této prezidentské pravomoci, který se liší od jeho předchůdce Miloše Zemana. Zatímco Zeman uděloval milosti velmi zřídka a většinou šlo o vážně nemocné osoby, Pavel se zaměřuje i na případy, kdy považuje uložený trest za nepřiměřeně přísný ve vztahu k okolnostem činu.
Páteční rozhodnutí vyvolalo smíšené reakce. Zastánci mírnější drogové politiky vítají Pavlovo rozhodnutí jako krok správným směrem, zatímco jeho kritici namítají, že tím může vyslat špatný signál ohledně potírání drogové kriminality. U milosti udělené řidiči, který způsobil nehodu, se objevily názory, že i přes tragické následky nehody a osobní ztráty by měl být trest vykonán v plném rozsahu.
Odborníci upozorňují, že debata o prezidentských milostech bude pokračovat, a to nejen kvůli Pavlovým rozhodnutím, ale i v souvislosti s širší diskusí o roli prezidenta v justičním systému. V příštích měsících se očekává další analýza toho, jakým způsobem bude Pavel tuto pravomoc využívat.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.
S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.