Prezident Petr Pavel v pátek oznámil, že omilostnil pět osob, které byly odsouzeny za různé trestné činy. Ve čtyřech případech se jednalo o tresty související s pěstováním a distribucí marihuany, zatímco pátý případ se týká muže, který zavinil tragickou dopravní nehodu. Celkem už prezident Pavel ve své funkci udělil devět milostí.
Kancelář prezidenta republiky uvedla, že jde o druhou sérii milostí, které hlava státu udělila od svého nástupu do úřadu. Všechny udělené milosti byly podmíněny humanitárními důvody, mezi něž patří špatný zdravotní stav odsouzených, jejich sociální situace či rodinné vazby.
Tři muži, kteří byli omilostněni, si odpykávali tresty od tří do čtyř let za pěstování marihuany. Prezident jim prominul zbytek trestů s odkazem na jejich vysoký věk, zdravotní problémy a skutečnost, že dosud nebyli trestáni. Kromě toho přihlédl i k tomu, že si již odpykali podstatnou část trestu a že ve výkonu trestu byli hodnoceni pozitivně. Po propuštění se mají vrátit ke svým rodinám, kde mají zajištěné sociální i finanční zázemí.
Další případ omilostněného se rovněž týká marihuany. Jde o 32letého muže, který byl odsouzen za distribuci omamné látky. Prezident mu odpustil zbytek pětiletého trestu poté, co vzal v úvahu, že muž trpí rakovinou, obchod s drogami neinicioval a z jeho prodeje neměl žádný zisk. Přihlédnuto bylo i k tomu, že před odsouzením nebyl trestán a že má na svobodě partnerku a dvě malé děti, o které se chce starat.
Pátý omilostněný je 49letý muž, který byl odsouzen kvůli dopravní nehodě, při níž se srazil s vlakem. Tragická srážka si vyžádala dva lidské životy – zemřeli jeho vlastní bratr a syn. Muž si měl odpykat ještě 16 měsíců, ale prezident se rozhodl mu trest prominout s ohledem na ztrátu jeho blízkých, vážná zranění, která při nehodě utrpěl, a skutečnost, že nebyl pod vlivem alkoholu ani jiných omamných látek.
Prezidentská kancelář dále uvedla, že v době nehody měl muž čistý trestní rejstřík a že je v místě svého bydliště vnímán jako slušný a oblíbený člověk. Dalším důvodem milosti byla skutečnost, že má ještě jednoho syna, který studuje na střední škole a potřebuje jeho podporu. Milost se však nevztahuje na zákaz řízení, který zůstává v platnosti.
Prezident Pavel se k udělení milostí vyjádřil v tom smyslu, že je vnímá jako výjimečný nástroj, který by měl být využíván pouze v humanitárně odůvodněných případech. Zdůraznil, že rozhodování o milostech probíhá na základě pečlivé analýzy každého jednotlivého případu, včetně doporučení odborníků a příslušných institucí.
Milosti udělené Pavlem odrážejí jeho přístup k této prezidentské pravomoci, který se liší od jeho předchůdce Miloše Zemana. Zatímco Zeman uděloval milosti velmi zřídka a většinou šlo o vážně nemocné osoby, Pavel se zaměřuje i na případy, kdy považuje uložený trest za nepřiměřeně přísný ve vztahu k okolnostem činu.
Páteční rozhodnutí vyvolalo smíšené reakce. Zastánci mírnější drogové politiky vítají Pavlovo rozhodnutí jako krok správným směrem, zatímco jeho kritici namítají, že tím může vyslat špatný signál ohledně potírání drogové kriminality. U milosti udělené řidiči, který způsobil nehodu, se objevily názory, že i přes tragické následky nehody a osobní ztráty by měl být trest vykonán v plném rozsahu.
Odborníci upozorňují, že debata o prezidentských milostech bude pokračovat, a to nejen kvůli Pavlovým rozhodnutím, ale i v souvislosti s širší diskusí o roli prezidenta v justičním systému. V příštích měsících se očekává další analýza toho, jakým způsobem bude Pavel tuto pravomoc využívat.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.