Nejvyšší soud Spojeného království ve středu učinil historické rozhodnutí, když jednomyslně stanovil, že pojmy „žena“ a „pohlaví“ podle britského zákona o rovnosti z roku 2010 znamenají výhradně biologickou ženu a biologické pohlaví. Rozsudek okamžitě vyvolal silné reakce napříč společností a znamená zásadní vítězství pro tzv. genderkritické feministky, zatímco představuje těžkou ránu pro aktivisty bojující za práva transgender osob.
Rozsudek vynesl místopředseda soudu Patrick Hodge, který uvedl, že výklad, podle něhož by se do definice „ženy“ počítaly i osoby s Gender Recognition Certificate (GRC), je „nelogický a nepraktický“. Podle něj musí být výklad zákona založen na biologickém pohlaví, a nikoli na tom získaném právně nebo úředně, uvedl server Politico.
Celý případ se táhne od roku 2018, kdy tehdejší skotská vláda vedená Nicolou Sturgeon zavedla legislativu na podporu zastoupení žen ve veřejných orgánech. Do této definice byly zahrnuty i transgender ženy s GRC. Soudy ve Skotsku původně rozhodly, že pohlaví není omezeno pouze na biologické, ale že je třeba přihlížet i ke změně uznané státem. Tuto interpretaci však nyní Nejvyšší soud zamítl.
Rozsudek podle právních expertů může mít dalekosáhlé dopady na poskytování služeb výhradně pro ženy – včetně nemocnic, azylových domů či sportovních klubů. Vláda Spojeného království rozhodnutí přivítala a uvedla, že rozsudek přinesl „jasnost a důvěru“ pro poskytovatele služeb i ženy samotné.
„Prostory určené výhradně ženám jsou chráněny zákonem a tato vláda je bude vždy chránit,“ uvedl vládní mluvčí krátce po vynesení rozsudku.
Aktivistická skupina For Women Scotland, která zažalovala skotskou vládu, rozsudek označila za „zásadní vítězství“ a vyjádřila přesvědčení, že soud vrátil význam právnímu pojetí biologického pohlaví.
Naopak zastánci práv transgender osob rozsudek tvrdě kritizovali. Podle organizace Scottish Trans je rozhodnutí nebezpečným precedentem, který oslabuje základní ochranu trans osob v právním systému. Vedoucí organizace Vic Valentine uvedl, že „rozsudek podkopává hlavní smysl zákona o uznávání pohlaví“ a upozornil na to, že u soudu nebyl vyslechnut jediný transgender člověk.
„Je alarmující, že rozhodnutí, které se přímo týká trans lidí, bylo učiněno bez jejich přímého zastoupení nebo výpovědi. Výsledkem je, že hlas trans lidí zcela chyběl,“ dodal Valentine.
Místopředseda soudu Hodge se sice snažil zmírnit ostrost dopadů slovy, že rozsudek nemá být vnímán jako vítězství jedné skupiny nad druhou, ale dodal, že zákon o rovnosti i nadále chrání transgender osoby prostřednictvím ustanovení o „přeměně pohlaví“.
Nový skotský první ministr John Swinney, který se tématům pohlaví doposud vyhýbal, prohlásil, že jeho vláda „rozsudek respektuje“ a bude se zabývat jeho dopady. Dodal, že cílem bude nadále chránit práva všech.
Rozsudek je však už nyní považován za zlomový v otázce definice pohlaví ve Velké Británii. Očekává se, že ovlivní nejen další legislativní debaty ve Skotsku, Anglii a Walesu, ale i postoje vládních institucí a poskytovatelů veřejných služeb k otázce transgender osob a jejich právního postavení.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.