Nejvyšší soud Spojeného království ve středu učinil historické rozhodnutí, když jednomyslně stanovil, že pojmy „žena“ a „pohlaví“ podle britského zákona o rovnosti z roku 2010 znamenají výhradně biologickou ženu a biologické pohlaví. Rozsudek okamžitě vyvolal silné reakce napříč společností a znamená zásadní vítězství pro tzv. genderkritické feministky, zatímco představuje těžkou ránu pro aktivisty bojující za práva transgender osob.
Rozsudek vynesl místopředseda soudu Patrick Hodge, který uvedl, že výklad, podle něhož by se do definice „ženy“ počítaly i osoby s Gender Recognition Certificate (GRC), je „nelogický a nepraktický“. Podle něj musí být výklad zákona založen na biologickém pohlaví, a nikoli na tom získaném právně nebo úředně, uvedl server Politico.
Celý případ se táhne od roku 2018, kdy tehdejší skotská vláda vedená Nicolou Sturgeon zavedla legislativu na podporu zastoupení žen ve veřejných orgánech. Do této definice byly zahrnuty i transgender ženy s GRC. Soudy ve Skotsku původně rozhodly, že pohlaví není omezeno pouze na biologické, ale že je třeba přihlížet i ke změně uznané státem. Tuto interpretaci však nyní Nejvyšší soud zamítl.
Rozsudek podle právních expertů může mít dalekosáhlé dopady na poskytování služeb výhradně pro ženy – včetně nemocnic, azylových domů či sportovních klubů. Vláda Spojeného království rozhodnutí přivítala a uvedla, že rozsudek přinesl „jasnost a důvěru“ pro poskytovatele služeb i ženy samotné.
„Prostory určené výhradně ženám jsou chráněny zákonem a tato vláda je bude vždy chránit,“ uvedl vládní mluvčí krátce po vynesení rozsudku.
Aktivistická skupina For Women Scotland, která zažalovala skotskou vládu, rozsudek označila za „zásadní vítězství“ a vyjádřila přesvědčení, že soud vrátil význam právnímu pojetí biologického pohlaví.
Naopak zastánci práv transgender osob rozsudek tvrdě kritizovali. Podle organizace Scottish Trans je rozhodnutí nebezpečným precedentem, který oslabuje základní ochranu trans osob v právním systému. Vedoucí organizace Vic Valentine uvedl, že „rozsudek podkopává hlavní smysl zákona o uznávání pohlaví“ a upozornil na to, že u soudu nebyl vyslechnut jediný transgender člověk.
„Je alarmující, že rozhodnutí, které se přímo týká trans lidí, bylo učiněno bez jejich přímého zastoupení nebo výpovědi. Výsledkem je, že hlas trans lidí zcela chyběl,“ dodal Valentine.
Místopředseda soudu Hodge se sice snažil zmírnit ostrost dopadů slovy, že rozsudek nemá být vnímán jako vítězství jedné skupiny nad druhou, ale dodal, že zákon o rovnosti i nadále chrání transgender osoby prostřednictvím ustanovení o „přeměně pohlaví“.
Nový skotský první ministr John Swinney, který se tématům pohlaví doposud vyhýbal, prohlásil, že jeho vláda „rozsudek respektuje“ a bude se zabývat jeho dopady. Dodal, že cílem bude nadále chránit práva všech.
Rozsudek je však už nyní považován za zlomový v otázce definice pohlaví ve Velké Británii. Očekává se, že ovlivní nejen další legislativní debaty ve Skotsku, Anglii a Walesu, ale i postoje vládních institucí a poskytovatelů veřejných služeb k otázce transgender osob a jejich právního postavení.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.