Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
Kanadský premiér Mark Carney již od začátku roku prosazuje užší spolupráci takzvaných středních mocností v reakci na nepředvídatelnou politiku Washingtonu. Navrhovaná dohoda by Kanadě otevřela nové trhy pro výrobky, které již nemůže snadno vyvážet do Spojených států kvůli obchodním sporům s Donaldem Trumpem.
Ottawa disponuje bohatými zásobami kritických surovin a vzácných zemin, které Evropská unie naléhavě potřebuje ke snížení své závislosti na Číně. Evropská unie přitom snahy o diverzifikaci dodávek těchto klíčových minerálů řeší již delší dobu skrze legislativu o kritických surovinách.
Analytik Joël Reland z organizace UK in a Changing Europe označil pro The Guardian unijní nabídku za přelomový krok, i když jeho konkrétní podoba zůstává prozatím velmi obecná. Podle něho se spolupráce v krátkodobém horizontu zaměří především na neformálnější aliance v oblastech bezpečnosti a hospodářské generality.
Německý europoslanec Tobias Cremer uvedl, že by prohloubený vztah mezi Unií a Kanadou mohl posloužit jako model pro další demokratické země. Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange doplnil, že koncept přidruženého členství představuje protiváhu k prosazování práva silnějšího v mezinárodních vztazích.
Ekonom Fabian Zuleeg z Evropského politického centra v této souvislosti upozornil na potřebu rozvíjet nové modely partnerství přesahující dosavadní Rámec Evropského hospodářského prostoru. Nabídka postupného nebo částečného přidružení by mohla otevřít dveře ke flexibilnější integraci pro zájemce ze třetích zemí. Myšlenka přidruženého členství byla v minulosti zmiňována také v souvislosti s Ukrajinou jako způsob, jak Kyjev přiblížit k unijním strukturám bez nutnosti okamžitého plnohodnotného vstupu.
Návrh Evropské komise zároveň vyvolal otázky ohledně budoucího postavení Velké Británie, která se po odchodu z Evropské unie vydala cestou úplného přerušení těsných vazeb. Britský premiér Keir Starmer usiluje o restart vzájemných vztahů s Bruselem, nicméně stanovené cíle pro první rok zůstávají skromné a dosud nebyly naplněny. Bývalá možnost těsnějšího přidružení byla v britském případě promarněna prosazením tvrdé formy brexitu.
V současném britském politickém prostředí se navíc podpora pro jakoukoliv formu přidruženého členství hledá složitě, což dokládá i postoj politika Andyho Burnhama soustředěného na domácí témata. Spojené království se tak nachází v situaci, kdy Evropská unie nabízí velkorysejší modely partnerství vzdálenějším zámořským spojencům. Nabídka vůči Kanadě ukazuje, že Evropská komise je ochotna budovat výrazně hlubší aliance, pokud existuje vzájemná vůle a společné strategické zájmy.
Ruská armáda podnikla rozsáhlý letecký útok na ukrajinskou energetickou síť a zasáhla zařízení v okolí Kyjeva i v dalších regionech. Podle ukrajinských představitelů si údery zaměřené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Jednalo se o nejmasivnější kombinovaný útok na energetické objekty za poslední měsíce. Útoky následovaly po několika dnech intenzivních dronových náletů zaměřených především na ukrajinskou metropoli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.