Polsko, které se v posledním roce a půl pyšnilo pozicí klíčového hráče evropské zahraniční politiky, se nyní potýká s vnitřními spory. Otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem narušuje postavení země na mezinárodní scéně.
Tato rozpolcenost se podle webu Politico plně projeví během návštěvy nově zvoleného pravicového prezidenta Karola Nawrockého v Bílém domě, kde se setká se svým politickým spojencem, Donaldem Trumpem. Ten otevřeně podpořil Nawrockého během letošních polských prezidentských voleb.
Tato návštěva je pro premiéra Donalda Tuska, který zastává proevropské postoje, velmi znepokojující. Premiér poslal Nawrockému vzkaz, ve kterém mu připomněl, že podle polské ústavy je to vláda v čele s premiérem, kdo určuje polskou zahraniční politiku. Tusk poznamenal, že vysvětlení ústavních pravidel prezidentovi si vyžádá nějaký čas, ale je ochoten se tomu trpělivě věnovat.
Návštěva se tak mění v boj o moc mezi dvěma politiky, kteří si vůbec nerozumí. Kancelář prezidenta reagovala s opovržením na instrukce, které obdržela od ministerstva zahraničí ohledně cílů návštěvy v USA. Mluvčí prezidenta, Rafał Leśkiewicz, označil instrukce za „vtip“ vytištěný na jediné stránce. Ministerstvo zahraničí ale trvá na tom, že se jedná o oficiální stanovisko polské vlády, které je stručné.
Podle Radosława Fogiela z parlamentního výboru pro zahraniční věci je vládní přístup redukcionistický. Vláda vidí prezidenta pouze jako mluvčího, který má předčítat připravené instrukce. Fogiel tvrdí, že prezidentova role je mnohem širší. Na druhé straně mluvčí ministerstva zahraničí Paweł Wroński zdůraznil, že prezident sice reprezentuje Polsko, ale prezentuje stanovisko státu, tedy vlády, a to i v případě, že s ním nesouhlasí. Wroński dodal, že nelze mít dvě zahraniční politiky pro jeden stát.
Současný spor je součástí širšího boje o moc. Donald Tusk vede středovou koalici, která se dostala k moci v prosinci 2023 po osmi letech vlády populistické strany Právo a spravedlnost (PiS). Nawrocki byl kandidátem PiS a jeho vítězství v červnu, stejně jako návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, narušilo Tuskův plán na návrat Polska do hlavního proudu Evropské unie.
Tusk sice dosáhl úspěchu, když se mu podařilo odblokovat miliardy eur z fondů EU, které byly zmrazeny kvůli obavám z politizace soudů předchozí vládou. Jeho kabinet byl znovu přijat v čele jednání v Bruselu, což bylo podpořeno také rychlým rozvojem polské armády a obranného rozpočtu. Nyní ale premiér vede válku s Nawrockim, který využívá svůj prezidentský mandát k posílení své role doma i v zahraničí.
Polský prezident se již ve svých prvních týdnech v úřadu snažil vetovat řadu zákonů navržených vládou. Například během bouřlivého setkání s Tuskem a jeho kabinetem se snažil prosazovat své předvolební sliby. I když nebude mít Nawrocki snadnou pozici v domácí politice, v zahraniční má větší volnost. Cesta do Washingtonu je jeho první zahraniční návštěvou, což ukazuje, jak důležité jsou pro Polsko vztahy s USA.
Domácí politické boje v Polsku ale také napínají vztahy s Ukrajinou. Nawrocki nedávno vetoval vládní návrh zákona, který měl pomoci Ukrajincům v Polsku. Argumentoval, že by tento zákon zvýhodnil Ukrajince při získávání zdravotní péče a sociálních dávek. To je podle některých kritiků krok, který by mohl poškodit vztahy s Kyjevem a zároveň nahrávat Rusku. Mluvčí Nawrockého kanceláře ale zdůraznil, že polská podpora ukrajinské obrany zůstává nezměněna.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.