Polsko ohlásilo devatenáct narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. V důsledku toho premiér Donald Tusk oznámil, že země aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy. Drony byly sestřeleny stíhačkami NATO. Bylo to poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy aliance použila střelbu. Polské ministerstvo vnitra informovalo, že se po celém Polsku našlo celkem šestnáct dronů.
Polští představitelé tento incident označili za ruskou provokaci. Polský premiér Tusk prohlásil, že ačkoli situace neznamená válečný stav, je Polsko blíže konfliktu než kdykoli od druhé světové války. Prezident Karol Nawrocki dodal, že šlo o pokus Ruska otestovat schopnosti a reakce NATO, a poděkoval, protože země těmito testy prošla.
Severoatlantická aliance se řídí principem, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Článek 4 smlouvy NATO uvádí, že jakákoli členská země může formálně upozornit hlavní rozhodovací orgán, Severoatlantickou radu, na jakýkoli problém, který ohrožuje její územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Po takovém upozornění se rada sejde, aby projednala další kroky.
Aktivace článku 4 neznamená útok na Alianci. Často je tento článek zaměňován s článkem 5, který je základním kamenem smlouvy. Ten uvádí, že ozbrojený útok na jednoho člena je považován za útok na všechny a vyzývá k poskytnutí pomoci napadenému členovi. Jednání podle článku 4 by mohlo vést ke společnému rozhodnutí nebo akci jménem celé Aliance, protože všechna rozhodnutí jsou přijímána konsensuálně.
Článek 4 byl v minulosti spuštěn celkem sedmkrát. Nejnověji o to požádalo Polsko a několik dalších zemí bezprostředně po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Předtím Polsko aktivovalo článek 4 v březnu 2014, když stoupalo napětí kvůli ruské anexi Krymu. Všechna ostatní použití článku 4 se týkala Turecka, které žádalo o konzultace kvůli hrozbám z Iráku a Sýrie.
NATO nyní situaci vyhodnocuje, ačkoli americký prezident Donald Trump naznačil, že narušení vzdušného prostoru mohlo být neúmyslné. Podle Trumpa se mohlo jednat o chybu a nevidí důvod k radosti z celé situace. V Polsku je v současné době umístěno přibližně 10 000 amerických vojáků.
Velká Británie rozšiřuje své jaderné schopnosti a hodlá k tomu využít nové stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně, jako je například gravitační bomba B61-12. Royal Air Force plánuje koupit 12 stíhaček F-35A Lightning II. Tyto letouny se stanou součástí mise NATO, čímž se Velká Británie po odchodu z NATO v 90. letech znovu zapojí do jaderných dohod.
Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.
Evropská unie se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se dohodli na nových finančních sankcích vůči Rusku. Přestože panuje shoda na tom, že je potřeba vyvíjet tlak na Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, obě strany mají rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout. Bílý dům preferuje obchodní nástroje, jako jsou cla, zatímco EU upřednostňuje formální sankce na společnosti a finanční instituce, které obchodují s Ruskem.
Princ Harry překvapivě navštívil Kyjev. Cílem jeho cesty bylo vyjádřit podporu zraněným vojákům a podpořit proces jejich rehabilitace. Během své cesty do hlavního města Ukrajiny, kam přijel na pozvání tamní vlády, se s týmem své nadace Invictus Games chystá představit nové iniciativy.
Polsko ohlásilo devatenáct narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. V důsledku toho premiér Donald Tusk oznámil, že země aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy. Drony byly sestřeleny stíhačkami NATO. Bylo to poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy aliance použila střelbu. Polské ministerstvo vnitra informovalo, že se po celém Polsku našlo celkem šestnáct dronů.
Princ Harry je od pondělí na několikadenní návštěvě rodné Velké Británie, která má jasně daný program. Do středečního večera se však nevědělo, zda se setká se svým otcem. Palác nakonec potvrdil, že král Karel III. strávil se synem několik desítek minut, informovala BBC.
Po posledním rozloučení se Jiří Krampol dočkal v pondělí i zádušní mše v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, který se však stal terčem zloby z některých kruhů. Ozvala se například Krampolova exmanželka. Schmiedberger se ale nedal a rozhodl se reagovat.
Karel Šíp je lidem nejvíce na očích ve Všechnopárty. Spousta lidí nejspíš ani neví, že nejde o jeho jediný kšeft. Známý moderátor má totiž i po osmdesátce druhý pořad, s nímž cestuje po celém Česku.
Velmi vážným případem střelby se v minulém týdnu zabývali brněnští policisté. Muž v Brně na ulici střelil do hlavy ženu, která nadále zůstává v nemocnici. Podezřelému hrozí až dvacet let za mřížemi.
V jednu chvíli už to s Českým slavíkem nevypadalo dobře, ale Nově se ho v posledních letech podařilo resuscitovat. Další ročník ankety, která zachycuje popularitu tuzemských hudebních interpretů, proběhne zhruba za dva měsíce. Co víme o letošním ročníku?
Banány patří k nejoblíbenějšímu ovoci na světě. Ročně se jich zkonzumuje více než 100 miliard, což z nich činí jeden z nejvýznamnějších exportních artiklů mezi tropickým ovocem. Nicméně, globální klimatické změny představují vážnou hrozbu pro jejich produkci. Podle nedávné studie by se oblast vhodná pro pěstování banánů v Latinské Americe a Karibiku mohla zmenšit až o šedesát procent.
Podle dokumentů, které má k dispozici redakce Politico, a výpovědí dvou datových anotátorů, změnila společnost Apple svůj přístup k trénování umělé inteligence. Nové směrnice, které obdrželi zaměstnanci subdodavatelské společnosti v Barceloně, naznačují posun v přístupu k politicky citlivým tématům, jako jsou diverzita a inkluze, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.