Polsko po průniku ruských dronů aktivovalo článek 4 NATO. Co to ale znamená?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: NATO
Klára Marková 12. září 2025 08:55
Sdílej:

Polsko ohlásilo devatenáct narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. V důsledku toho premiér Donald Tusk oznámil, že země aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy. Drony byly sestřeleny stíhačkami NATO. Bylo to poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy aliance použila střelbu. Polské ministerstvo vnitra informovalo, že se po celém Polsku našlo celkem šestnáct dronů.

Polští představitelé tento incident označili za ruskou provokaci. Polský premiér Tusk prohlásil, že ačkoli situace neznamená válečný stav, je Polsko blíže konfliktu než kdykoli od druhé světové války. Prezident Karol Nawrocki dodal, že šlo o pokus Ruska otestovat schopnosti a reakce NATO, a poděkoval, protože země těmito testy prošla.

Severoatlantická aliance se řídí principem, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Článek 4 smlouvy NATO uvádí, že jakákoli členská země může formálně upozornit hlavní rozhodovací orgán, Severoatlantickou radu, na jakýkoli problém, který ohrožuje její územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Po takovém upozornění se rada sejde, aby projednala další kroky.

Aktivace článku 4 neznamená útok na Alianci. Často je tento článek zaměňován s článkem 5, který je základním kamenem smlouvy. Ten uvádí, že ozbrojený útok na jednoho člena je považován za útok na všechny a vyzývá k poskytnutí pomoci napadenému členovi. Jednání podle článku 4 by mohlo vést ke společnému rozhodnutí nebo akci jménem celé Aliance, protože všechna rozhodnutí jsou přijímána konsensuálně.

Článek 4 byl v minulosti spuštěn celkem sedmkrát. Nejnověji o to požádalo Polsko a několik dalších zemí bezprostředně po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Předtím Polsko aktivovalo článek 4 v březnu 2014, když stoupalo napětí kvůli ruské anexi Krymu. Všechna ostatní použití článku 4 se týkala Turecka, které žádalo o konzultace kvůli hrozbám z Iráku a Sýrie.

NATO nyní situaci vyhodnocuje, ačkoli americký prezident Donald Trump naznačil, že narušení vzdušného prostoru mohlo být neúmyslné. Podle Trumpa se mohlo jednat o chybu a nevidí důvod k radosti z celé situace. V Polsku je v současné době umístěno přibližně 10 000 amerických vojáků.

Stalo se
Novinky
Teherán

Vězni čekající v největší íránské věznici na popravu zahájili protestní hladovku

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

Novinky
Benjamin Netanjahu

Netanjahu míří do jámy lvové? Na schůzce s Trumpem může dopadnout jako kdysi Zelenskyj

Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.

Novinky
Lindsey Graham

Ve Washingtonu začínají smuteční obřady na počest Grahama. Dorazil Netanjahu i Zelenskyj

Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.

Novinky
Špagety

Snídaně, oběd a večeře. Je jídlo v průběhu celého dne opravdu zdravé? Vědci jsou na stopě revolučního objevu

Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.