Polsko ohlásilo devatenáct narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. V důsledku toho premiér Donald Tusk oznámil, že země aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy. Drony byly sestřeleny stíhačkami NATO. Bylo to poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy aliance použila střelbu. Polské ministerstvo vnitra informovalo, že se po celém Polsku našlo celkem šestnáct dronů.
Polští představitelé tento incident označili za ruskou provokaci. Polský premiér Tusk prohlásil, že ačkoli situace neznamená válečný stav, je Polsko blíže konfliktu než kdykoli od druhé světové války. Prezident Karol Nawrocki dodal, že šlo o pokus Ruska otestovat schopnosti a reakce NATO, a poděkoval, protože země těmito testy prošla.
Severoatlantická aliance se řídí principem, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Článek 4 smlouvy NATO uvádí, že jakákoli členská země může formálně upozornit hlavní rozhodovací orgán, Severoatlantickou radu, na jakýkoli problém, který ohrožuje její územní celistvost, politickou nezávislost nebo bezpečnost. Po takovém upozornění se rada sejde, aby projednala další kroky.
Aktivace článku 4 neznamená útok na Alianci. Často je tento článek zaměňován s článkem 5, který je základním kamenem smlouvy. Ten uvádí, že ozbrojený útok na jednoho člena je považován za útok na všechny a vyzývá k poskytnutí pomoci napadenému členovi. Jednání podle článku 4 by mohlo vést ke společnému rozhodnutí nebo akci jménem celé Aliance, protože všechna rozhodnutí jsou přijímána konsensuálně.
Článek 4 byl v minulosti spuštěn celkem sedmkrát. Nejnověji o to požádalo Polsko a několik dalších zemí bezprostředně po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Předtím Polsko aktivovalo článek 4 v březnu 2014, když stoupalo napětí kvůli ruské anexi Krymu. Všechna ostatní použití článku 4 se týkala Turecka, které žádalo o konzultace kvůli hrozbám z Iráku a Sýrie.
NATO nyní situaci vyhodnocuje, ačkoli americký prezident Donald Trump naznačil, že narušení vzdušného prostoru mohlo být neúmyslné. Podle Trumpa se mohlo jednat o chybu a nevidí důvod k radosti z celé situace. V Polsku je v současné době umístěno přibližně 10 000 amerických vojáků.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.