Evropská unie, kdysi považovaná za světového lídra v oblasti klimatické politiky, nyní podle webu Politico čelí krizi, která snižuje její vliv na mezinárodní scéně. Vnitřní spory a neschopnost dohodnout se na nových klimatických cílech vedly k tomu, že unie nemohla na nedávném summitu OSN představit konkrétní plány. To otevřelo prostor jiným velmocím, zejména Číně, aby převzaly iniciativu a utvrdily si svou pozici.
Evropská komise navrhla snížení emisí do roku 2040 o 90 %, ale tento návrh se setkal s odporem, především ve Francii, Polsku a Česku. Kvůli tomuto neúspěchu jednání nemohly státy EU schválit ani mezilehlý cíl pro rok 2035, který vyžaduje Pařížská dohoda.
Místo toho musela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na summit v New Yorku odcestovat pouze s „prohlášením o záměru“, které nemá právní závaznost. Podle diplomatů se EU soustředí spíše na vnitřní problémy, jako jsou ekonomické tlaky, militarizace a rostoucí vliv krajní pravice, což brání plnému angažování v klimatických jednáních.
Zatímco EU řeší vnitřní spory, Čína je připravena zaplnit vzniklé vakuum v globálních klimatických rozhovorech. Li Shuo, ředitel China Climate Hub v Asia Society Policy Institute, uvedl, že v Číně se na EU nyní pohlíží spíše jako na „střední mocnost“. EU se tradičně snažila vést klimatické snahy a očekávala, že se k ní připojí i ostatní státy.
S tím, jak se však Pařížská dohoda otevírá revizím, Čína pravděpodobně oznámí nové cíle pro snižování emisí. I když se očekává, že nebudou tak ambiciózní, jak by si EU přála, kvůli vlastním problémům nebude mít Evropská unie dostatečnou kredibilitu, aby se k nim mohla vyjádřit.
Tento nedostatek vlivu je patrný i v tom, že tradiční spojenci EU, jako jsou malé ostrovní státy, které jsou nejvíce ohroženy vzestupem mořské hladiny, nyní projevují zájem o spolupráci s Čínou. Tyto státy si totiž uvědomují, že Čína má obrovský potenciál v oblasti čistých energií. Od roku 2022 investovaly čínské firmy nejméně 210 miliard dolarů do projektů čisté energie mimo svou zemi, což je podle expertů srovnatelné s rozsahem Marshallova plánu.
Pařížská dohoda z roku 2015 je právně závazný mezinárodní dohoda o změně klimatu. Stanovuje globální cíl udržet nárůst průměrné teploty planety výrazně pod 2 °C nad předindustriálními hodnotami, a usilovat o omezení na 1,5 °C.
Každá země, která k dohodě přistoupila, má povinnost pravidelně předkládat své národně stanovené příspěvky (NDCs), které shrnují její opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Tyto příspěvky se mají postupně zpřísňovat. I když dohoda neobsahuje formální sankce za nesplnění cílů, spoléhá na mezinárodní tlak a transparentnost, aby motivovala státy k ambicióznějším krokům.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.