Evropská unie, kdysi považovaná za světového lídra v oblasti klimatické politiky, nyní podle webu Politico čelí krizi, která snižuje její vliv na mezinárodní scéně. Vnitřní spory a neschopnost dohodnout se na nových klimatických cílech vedly k tomu, že unie nemohla na nedávném summitu OSN představit konkrétní plány. To otevřelo prostor jiným velmocím, zejména Číně, aby převzaly iniciativu a utvrdily si svou pozici.
Evropská komise navrhla snížení emisí do roku 2040 o 90 %, ale tento návrh se setkal s odporem, především ve Francii, Polsku a Česku. Kvůli tomuto neúspěchu jednání nemohly státy EU schválit ani mezilehlý cíl pro rok 2035, který vyžaduje Pařížská dohoda.
Místo toho musela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na summit v New Yorku odcestovat pouze s „prohlášením o záměru“, které nemá právní závaznost. Podle diplomatů se EU soustředí spíše na vnitřní problémy, jako jsou ekonomické tlaky, militarizace a rostoucí vliv krajní pravice, což brání plnému angažování v klimatických jednáních.
Zatímco EU řeší vnitřní spory, Čína je připravena zaplnit vzniklé vakuum v globálních klimatických rozhovorech. Li Shuo, ředitel China Climate Hub v Asia Society Policy Institute, uvedl, že v Číně se na EU nyní pohlíží spíše jako na „střední mocnost“. EU se tradičně snažila vést klimatické snahy a očekávala, že se k ní připojí i ostatní státy.
S tím, jak se však Pařížská dohoda otevírá revizím, Čína pravděpodobně oznámí nové cíle pro snižování emisí. I když se očekává, že nebudou tak ambiciózní, jak by si EU přála, kvůli vlastním problémům nebude mít Evropská unie dostatečnou kredibilitu, aby se k nim mohla vyjádřit.
Tento nedostatek vlivu je patrný i v tom, že tradiční spojenci EU, jako jsou malé ostrovní státy, které jsou nejvíce ohroženy vzestupem mořské hladiny, nyní projevují zájem o spolupráci s Čínou. Tyto státy si totiž uvědomují, že Čína má obrovský potenciál v oblasti čistých energií. Od roku 2022 investovaly čínské firmy nejméně 210 miliard dolarů do projektů čisté energie mimo svou zemi, což je podle expertů srovnatelné s rozsahem Marshallova plánu.
Pařížská dohoda z roku 2015 je právně závazný mezinárodní dohoda o změně klimatu. Stanovuje globální cíl udržet nárůst průměrné teploty planety výrazně pod 2 °C nad předindustriálními hodnotami, a usilovat o omezení na 1,5 °C.
Každá země, která k dohodě přistoupila, má povinnost pravidelně předkládat své národně stanovené příspěvky (NDCs), které shrnují její opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Tyto příspěvky se mají postupně zpřísňovat. I když dohoda neobsahuje formální sankce za nesplnění cílů, spoléhá na mezinárodní tlak a transparentnost, aby motivovala státy k ambicióznějším krokům.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.