Evropská unie, kdysi považovaná za světového lídra v oblasti klimatické politiky, nyní podle webu Politico čelí krizi, která snižuje její vliv na mezinárodní scéně. Vnitřní spory a neschopnost dohodnout se na nových klimatických cílech vedly k tomu, že unie nemohla na nedávném summitu OSN představit konkrétní plány. To otevřelo prostor jiným velmocím, zejména Číně, aby převzaly iniciativu a utvrdily si svou pozici.
Evropská komise navrhla snížení emisí do roku 2040 o 90 %, ale tento návrh se setkal s odporem, především ve Francii, Polsku a Česku. Kvůli tomuto neúspěchu jednání nemohly státy EU schválit ani mezilehlý cíl pro rok 2035, který vyžaduje Pařížská dohoda.
Místo toho musela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na summit v New Yorku odcestovat pouze s „prohlášením o záměru“, které nemá právní závaznost. Podle diplomatů se EU soustředí spíše na vnitřní problémy, jako jsou ekonomické tlaky, militarizace a rostoucí vliv krajní pravice, což brání plnému angažování v klimatických jednáních.
Zatímco EU řeší vnitřní spory, Čína je připravena zaplnit vzniklé vakuum v globálních klimatických rozhovorech. Li Shuo, ředitel China Climate Hub v Asia Society Policy Institute, uvedl, že v Číně se na EU nyní pohlíží spíše jako na „střední mocnost“. EU se tradičně snažila vést klimatické snahy a očekávala, že se k ní připojí i ostatní státy.
S tím, jak se však Pařížská dohoda otevírá revizím, Čína pravděpodobně oznámí nové cíle pro snižování emisí. I když se očekává, že nebudou tak ambiciózní, jak by si EU přála, kvůli vlastním problémům nebude mít Evropská unie dostatečnou kredibilitu, aby se k nim mohla vyjádřit.
Tento nedostatek vlivu je patrný i v tom, že tradiční spojenci EU, jako jsou malé ostrovní státy, které jsou nejvíce ohroženy vzestupem mořské hladiny, nyní projevují zájem o spolupráci s Čínou. Tyto státy si totiž uvědomují, že Čína má obrovský potenciál v oblasti čistých energií. Od roku 2022 investovaly čínské firmy nejméně 210 miliard dolarů do projektů čisté energie mimo svou zemi, což je podle expertů srovnatelné s rozsahem Marshallova plánu.
Pařížská dohoda z roku 2015 je právně závazný mezinárodní dohoda o změně klimatu. Stanovuje globální cíl udržet nárůst průměrné teploty planety výrazně pod 2 °C nad předindustriálními hodnotami, a usilovat o omezení na 1,5 °C.
Každá země, která k dohodě přistoupila, má povinnost pravidelně předkládat své národně stanovené příspěvky (NDCs), které shrnují její opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Tyto příspěvky se mají postupně zpřísňovat. I když dohoda neobsahuje formální sankce za nesplnění cílů, spoléhá na mezinárodní tlak a transparentnost, aby motivovala státy k ambicióznějším krokům.
Redaktorka pro bezpečnost a obranu Deborah Haynes ze Sky News se podělila o svůj děsivý zážitek s ultra vzácným onemocněním, které ji málem připravilo o život. Zatímco si užívala dovolenou na malém ostrově Sark, náhle se jí udělalo nevolno. Během pouhých 48 hodin byla urgentně evakuována do londýnské nemocnice. Díky hrdinským snahám zdravotníků, dobrovolníků a pokročilé medicíně se její život podařilo zachránit.
Čínské úřady, které jsou známé svou přísnou kontrolou internetu a cenzurou politických názorů, mají nový cíl. Rozhodly se vést kampaň proti negativním náladám a pesimismu, které se šíří na sociálních sítích a streamovacích platformách.
Evropská unie, kdysi považovaná za světového lídra v oblasti klimatické politiky, nyní podle webu Politico čelí krizi, která snižuje její vliv na mezinárodní scéně. Vnitřní spory a neschopnost dohodnout se na nových klimatických cílech vedly k tomu, že unie nemohla na nedávném summitu OSN představit konkrétní plány. To otevřelo prostor jiným velmocím, zejména Číně, aby převzaly iniciativu a utvrdily si svou pozici.
Situace v nemocnici al-Šifa, kdysi největším zdravotnickém komplexu v Gaze, je v současnosti kritická. Podle lékařů a svědků je nemocnice zničená, ale uvnitř zdravotníci pracují v katastrofálních podmínkách a jsou zahlceni raněnými po izraelských útocích. Ošetřují vážně zraněné pacienty s minimálním nebo žádným množstvím anestetik a léků proti bolesti.
Během Valného shromáždění OSN a po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským došlo k významné změně v postoji Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Zatímco dříve naznačoval, že by Ukrajina měla odstoupit část svého území, nyní prostřednictvím svého příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdí, že Ukrajina může získat zpět všechna svá území, a dokonce „možná zajít ještě dál“. Tuto změnu postoje vysvětluje tím, že nyní lépe rozumí vojenské a ekonomické situaci a že Rusko má velké ekonomické problémy.
Není pochyb o tom, že umělá inteligence (AI) v posledních letech rychle proniká do zdravotnictví. Jen v USA schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) více než 1 000 nástrojů pro zdravotnictví, a podle nedávného průzkumu Americké lékařské asociace používají AI v nějaké míře více než dvě třetiny lékařů.
Globální zdravotnické organizace a regulační úřady odmítají nepodložená tvrzení Donalda Trumpa, který se pokusil spojit běžně dostupné léky proti bolesti a očkování s autismem. V reakci na to, co Trump uvedl, britský ministr zdravotnictví Wes Streeting vyzval britskou veřejnost, aby „nevěnovala absolutně žádnou pozornost tomu, co Donald Trump říká o medicíně.“
Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“
Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo pole BBC hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.