Evropská unie, kdysi považovaná za světového lídra v oblasti klimatické politiky, nyní podle webu Politico čelí krizi, která snižuje její vliv na mezinárodní scéně. Vnitřní spory a neschopnost dohodnout se na nových klimatických cílech vedly k tomu, že unie nemohla na nedávném summitu OSN představit konkrétní plány. To otevřelo prostor jiným velmocím, zejména Číně, aby převzaly iniciativu a utvrdily si svou pozici.
Evropská komise navrhla snížení emisí do roku 2040 o 90 %, ale tento návrh se setkal s odporem, především ve Francii, Polsku a Česku. Kvůli tomuto neúspěchu jednání nemohly státy EU schválit ani mezilehlý cíl pro rok 2035, který vyžaduje Pařížská dohoda.
Místo toho musela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na summit v New Yorku odcestovat pouze s „prohlášením o záměru“, které nemá právní závaznost. Podle diplomatů se EU soustředí spíše na vnitřní problémy, jako jsou ekonomické tlaky, militarizace a rostoucí vliv krajní pravice, což brání plnému angažování v klimatických jednáních.
Zatímco EU řeší vnitřní spory, Čína je připravena zaplnit vzniklé vakuum v globálních klimatických rozhovorech. Li Shuo, ředitel China Climate Hub v Asia Society Policy Institute, uvedl, že v Číně se na EU nyní pohlíží spíše jako na „střední mocnost“. EU se tradičně snažila vést klimatické snahy a očekávala, že se k ní připojí i ostatní státy.
S tím, jak se však Pařížská dohoda otevírá revizím, Čína pravděpodobně oznámí nové cíle pro snižování emisí. I když se očekává, že nebudou tak ambiciózní, jak by si EU přála, kvůli vlastním problémům nebude mít Evropská unie dostatečnou kredibilitu, aby se k nim mohla vyjádřit.
Tento nedostatek vlivu je patrný i v tom, že tradiční spojenci EU, jako jsou malé ostrovní státy, které jsou nejvíce ohroženy vzestupem mořské hladiny, nyní projevují zájem o spolupráci s Čínou. Tyto státy si totiž uvědomují, že Čína má obrovský potenciál v oblasti čistých energií. Od roku 2022 investovaly čínské firmy nejméně 210 miliard dolarů do projektů čisté energie mimo svou zemi, což je podle expertů srovnatelné s rozsahem Marshallova plánu.
Pařížská dohoda z roku 2015 je právně závazný mezinárodní dohoda o změně klimatu. Stanovuje globální cíl udržet nárůst průměrné teploty planety výrazně pod 2 °C nad předindustriálními hodnotami, a usilovat o omezení na 1,5 °C.
Každá země, která k dohodě přistoupila, má povinnost pravidelně předkládat své národně stanovené příspěvky (NDCs), které shrnují její opatření ke snížení emisí skleníkových plynů. Tyto příspěvky se mají postupně zpřísňovat. I když dohoda neobsahuje formální sankce za nesplnění cílů, spoléhá na mezinárodní tlak a transparentnost, aby motivovala státy k ambicióznějším krokům.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.