Česká republika čelí v nadcházejících volbách značným rizikům, a to zejména ze strany Ruska. Analytici podle webu Politico upozorňují na masivní příliv proruské propagandy a dezinformací, který by mohl ovlivnit výsledek hlasování. Současný premiér Petr Fiala proto říká, že jde o volbu, která rozhodne o geopolitické budoucnosti země. Podle něj se hlasuje o tom, zda Česko zůstane pevnou součástí Západu, nebo se začne přiklánět k Východu.
Výzkum investigativního novináře Vojtěcha Boháče z Voxpotu ukázal, že objem dezinformací stoupl po invazi na Ukrajinu až na 5000 článků měsíčně. Na 16 největších dezinformačních webech se objevuje dokonce více obsahu než ve všech tradičních českých médiích dohromady. Zprávy sahají od kritiky EU a NATO až po absurdní konspirační teorie, jako je tvrzení, že Brusel propaguje kanibalismus jako řešení klimatické změny.
Podle Kristíny Šefčíkové z Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI) není cílem proruské dezinformační kampaně podpora konkrétního kandidáta, ale spíše celkové oslabení České republiky. Messaging se v poslední době zaměřuje na zpochybňování legitimity voleb a demokracie jako takové. Je to tedy jasný příklad použití kremelského scénáře.
Rusko není jedinou zahraniční mocností, která zasahuje do českých záležitostí, aktivní roli hraje také Čína, ale její vliv je méně viditelný. V současné době je Rusko bezpochyby hlavním tématem. Podle odborníků používá Kreml agresivní metody hybridní války. Ruská tajná služba například využívá Telegram k náboru nových agentů pro špionážní operace a kybernetické útoky na české území.
Vítězství Andreje Babiše, který v průzkumech vede, by mohlo změnit geopolitické směřování země. Babiš by se po případném vítězství přidal k dalším proruským lídrům v EU, jako jsou Viktor Orbán a Robert Fico, kteří neustále podkopávají jednotu EU v otázkách týkajících se Ukrajiny. Fiala proto tvrdí, že Babiš pomáhá Vladimiru Putinovi, a Babiš naopak premiéra obviňuje z eskalace války, a dokonce říká, že "sní o válce s Ruskem".
Babišův program zahrnuje ukončení iniciativy ohledně dodávek munice pro Kyjev. V rozhovorech mluví o nutnosti „kompromisu“, který by ukončil boje na Ukrajině. Babišova strana ANO také navrhuje zrušení právní úpravy, která usnadňuje stíhání osob předávajících citlivé informace cizím mocnostem, včetně Ruska. Fiala zdůrazňuje, že Babiš je proti výdajům na obranu a mluví o míru bez jakýchkoli podmínek.
Podle politického analytika Tomáše Cirhana z Masarykovy univerzity je Babiš spíše pragmatický populista, který se snaží získat podporu voličů, jež se obávají, že vyšší výdaje na obranu půjdou na úkor domácích služeb. Připomíná, že Babiš měl jako premiér v letech 2017-2021 ohledně Ruska pevný postoj. Ostatně, mnoho bude záležet na tom, s kým by Babiš sestavil koalici.
Boj proti dezinformacím je však komplikovaný. Zatímco některé ruské státní weby jsou v Česku zakázány, podle Boháče z Voxpotu čtvrtina českých falešných zpráv přímo překládá nebo parafrázuje ruská státní média. Česká republika je hodnocena jako „silná“ v boji proti dezinformacím, ale zpráva zároveň varuje před rostoucím pocitem nejistoty ve společnosti a narůstající nedůvěrou vůči státu, politikům a médiím. To je pravděpodobně přesně to, co chce Moskva slyšet.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.