Česká republika čelí v nadcházejících volbách značným rizikům, a to zejména ze strany Ruska. Analytici podle webu Politico upozorňují na masivní příliv proruské propagandy a dezinformací, který by mohl ovlivnit výsledek hlasování. Současný premiér Petr Fiala proto říká, že jde o volbu, která rozhodne o geopolitické budoucnosti země. Podle něj se hlasuje o tom, zda Česko zůstane pevnou součástí Západu, nebo se začne přiklánět k Východu.
Výzkum investigativního novináře Vojtěcha Boháče z Voxpotu ukázal, že objem dezinformací stoupl po invazi na Ukrajinu až na 5000 článků měsíčně. Na 16 největších dezinformačních webech se objevuje dokonce více obsahu než ve všech tradičních českých médiích dohromady. Zprávy sahají od kritiky EU a NATO až po absurdní konspirační teorie, jako je tvrzení, že Brusel propaguje kanibalismus jako řešení klimatické změny.
Podle Kristíny Šefčíkové z Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI) není cílem proruské dezinformační kampaně podpora konkrétního kandidáta, ale spíše celkové oslabení České republiky. Messaging se v poslední době zaměřuje na zpochybňování legitimity voleb a demokracie jako takové. Je to tedy jasný příklad použití kremelského scénáře.
Rusko není jedinou zahraniční mocností, která zasahuje do českých záležitostí, aktivní roli hraje také Čína, ale její vliv je méně viditelný. V současné době je Rusko bezpochyby hlavním tématem. Podle odborníků používá Kreml agresivní metody hybridní války. Ruská tajná služba například využívá Telegram k náboru nových agentů pro špionážní operace a kybernetické útoky na české území.
Vítězství Andreje Babiše, který v průzkumech vede, by mohlo změnit geopolitické směřování země. Babiš by se po případném vítězství přidal k dalším proruským lídrům v EU, jako jsou Viktor Orbán a Robert Fico, kteří neustále podkopávají jednotu EU v otázkách týkajících se Ukrajiny. Fiala proto tvrdí, že Babiš pomáhá Vladimiru Putinovi, a Babiš naopak premiéra obviňuje z eskalace války, a dokonce říká, že "sní o válce s Ruskem".
Babišův program zahrnuje ukončení iniciativy ohledně dodávek munice pro Kyjev. V rozhovorech mluví o nutnosti „kompromisu“, který by ukončil boje na Ukrajině. Babišova strana ANO také navrhuje zrušení právní úpravy, která usnadňuje stíhání osob předávajících citlivé informace cizím mocnostem, včetně Ruska. Fiala zdůrazňuje, že Babiš je proti výdajům na obranu a mluví o míru bez jakýchkoli podmínek.
Podle politického analytika Tomáše Cirhana z Masarykovy univerzity je Babiš spíše pragmatický populista, který se snaží získat podporu voličů, jež se obávají, že vyšší výdaje na obranu půjdou na úkor domácích služeb. Připomíná, že Babiš měl jako premiér v letech 2017-2021 ohledně Ruska pevný postoj. Ostatně, mnoho bude záležet na tom, s kým by Babiš sestavil koalici.
Boj proti dezinformacím je však komplikovaný. Zatímco některé ruské státní weby jsou v Česku zakázány, podle Boháče z Voxpotu čtvrtina českých falešných zpráv přímo překládá nebo parafrázuje ruská státní média. Česká republika je hodnocena jako „silná“ v boji proti dezinformacím, ale zpráva zároveň varuje před rostoucím pocitem nejistoty ve společnosti a narůstající nedůvěrou vůči státu, politikům a médiím. To je pravděpodobně přesně to, co chce Moskva slyšet.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.