Česká republika čelí v nadcházejících volbách značným rizikům, a to zejména ze strany Ruska. Analytici podle webu Politico upozorňují na masivní příliv proruské propagandy a dezinformací, který by mohl ovlivnit výsledek hlasování. Současný premiér Petr Fiala proto říká, že jde o volbu, která rozhodne o geopolitické budoucnosti země. Podle něj se hlasuje o tom, zda Česko zůstane pevnou součástí Západu, nebo se začne přiklánět k Východu.
Výzkum investigativního novináře Vojtěcha Boháče z Voxpotu ukázal, že objem dezinformací stoupl po invazi na Ukrajinu až na 5000 článků měsíčně. Na 16 největších dezinformačních webech se objevuje dokonce více obsahu než ve všech tradičních českých médiích dohromady. Zprávy sahají od kritiky EU a NATO až po absurdní konspirační teorie, jako je tvrzení, že Brusel propaguje kanibalismus jako řešení klimatické změny.
Podle Kristíny Šefčíkové z Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI) není cílem proruské dezinformační kampaně podpora konkrétního kandidáta, ale spíše celkové oslabení České republiky. Messaging se v poslední době zaměřuje na zpochybňování legitimity voleb a demokracie jako takové. Je to tedy jasný příklad použití kremelského scénáře.
Rusko není jedinou zahraniční mocností, která zasahuje do českých záležitostí, aktivní roli hraje také Čína, ale její vliv je méně viditelný. V současné době je Rusko bezpochyby hlavním tématem. Podle odborníků používá Kreml agresivní metody hybridní války. Ruská tajná služba například využívá Telegram k náboru nových agentů pro špionážní operace a kybernetické útoky na české území.
Vítězství Andreje Babiše, který v průzkumech vede, by mohlo změnit geopolitické směřování země. Babiš by se po případném vítězství přidal k dalším proruským lídrům v EU, jako jsou Viktor Orbán a Robert Fico, kteří neustále podkopávají jednotu EU v otázkách týkajících se Ukrajiny. Fiala proto tvrdí, že Babiš pomáhá Vladimiru Putinovi, a Babiš naopak premiéra obviňuje z eskalace války, a dokonce říká, že "sní o válce s Ruskem".
Babišův program zahrnuje ukončení iniciativy ohledně dodávek munice pro Kyjev. V rozhovorech mluví o nutnosti „kompromisu“, který by ukončil boje na Ukrajině. Babišova strana ANO také navrhuje zrušení právní úpravy, která usnadňuje stíhání osob předávajících citlivé informace cizím mocnostem, včetně Ruska. Fiala zdůrazňuje, že Babiš je proti výdajům na obranu a mluví o míru bez jakýchkoli podmínek.
Podle politického analytika Tomáše Cirhana z Masarykovy univerzity je Babiš spíše pragmatický populista, který se snaží získat podporu voličů, jež se obávají, že vyšší výdaje na obranu půjdou na úkor domácích služeb. Připomíná, že Babiš měl jako premiér v letech 2017-2021 ohledně Ruska pevný postoj. Ostatně, mnoho bude záležet na tom, s kým by Babiš sestavil koalici.
Boj proti dezinformacím je však komplikovaný. Zatímco některé ruské státní weby jsou v Česku zakázány, podle Boháče z Voxpotu čtvrtina českých falešných zpráv přímo překládá nebo parafrázuje ruská státní média. Česká republika je hodnocena jako „silná“ v boji proti dezinformacím, ale zpráva zároveň varuje před rostoucím pocitem nejistoty ve společnosti a narůstající nedůvěrou vůči státu, politikům a médiím. To je pravděpodobně přesně to, co chce Moskva slyšet.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.