Česká republika čelí v nadcházejících volbách značným rizikům, a to zejména ze strany Ruska. Analytici podle webu Politico upozorňují na masivní příliv proruské propagandy a dezinformací, který by mohl ovlivnit výsledek hlasování. Současný premiér Petr Fiala proto říká, že jde o volbu, která rozhodne o geopolitické budoucnosti země. Podle něj se hlasuje o tom, zda Česko zůstane pevnou součástí Západu, nebo se začne přiklánět k Východu.
Výzkum investigativního novináře Vojtěcha Boháče z Voxpotu ukázal, že objem dezinformací stoupl po invazi na Ukrajinu až na 5000 článků měsíčně. Na 16 největších dezinformačních webech se objevuje dokonce více obsahu než ve všech tradičních českých médiích dohromady. Zprávy sahají od kritiky EU a NATO až po absurdní konspirační teorie, jako je tvrzení, že Brusel propaguje kanibalismus jako řešení klimatické změny.
Podle Kristíny Šefčíkové z Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI) není cílem proruské dezinformační kampaně podpora konkrétního kandidáta, ale spíše celkové oslabení České republiky. Messaging se v poslední době zaměřuje na zpochybňování legitimity voleb a demokracie jako takové. Je to tedy jasný příklad použití kremelského scénáře.
Rusko není jedinou zahraniční mocností, která zasahuje do českých záležitostí, aktivní roli hraje také Čína, ale její vliv je méně viditelný. V současné době je Rusko bezpochyby hlavním tématem. Podle odborníků používá Kreml agresivní metody hybridní války. Ruská tajná služba například využívá Telegram k náboru nových agentů pro špionážní operace a kybernetické útoky na české území.
Vítězství Andreje Babiše, který v průzkumech vede, by mohlo změnit geopolitické směřování země. Babiš by se po případném vítězství přidal k dalším proruským lídrům v EU, jako jsou Viktor Orbán a Robert Fico, kteří neustále podkopávají jednotu EU v otázkách týkajících se Ukrajiny. Fiala proto tvrdí, že Babiš pomáhá Vladimiru Putinovi, a Babiš naopak premiéra obviňuje z eskalace války, a dokonce říká, že "sní o válce s Ruskem".
Babišův program zahrnuje ukončení iniciativy ohledně dodávek munice pro Kyjev. V rozhovorech mluví o nutnosti „kompromisu“, který by ukončil boje na Ukrajině. Babišova strana ANO také navrhuje zrušení právní úpravy, která usnadňuje stíhání osob předávajících citlivé informace cizím mocnostem, včetně Ruska. Fiala zdůrazňuje, že Babiš je proti výdajům na obranu a mluví o míru bez jakýchkoli podmínek.
Podle politického analytika Tomáše Cirhana z Masarykovy univerzity je Babiš spíše pragmatický populista, který se snaží získat podporu voličů, jež se obávají, že vyšší výdaje na obranu půjdou na úkor domácích služeb. Připomíná, že Babiš měl jako premiér v letech 2017-2021 ohledně Ruska pevný postoj. Ostatně, mnoho bude záležet na tom, s kým by Babiš sestavil koalici.
Boj proti dezinformacím je však komplikovaný. Zatímco některé ruské státní weby jsou v Česku zakázány, podle Boháče z Voxpotu čtvrtina českých falešných zpráv přímo překládá nebo parafrázuje ruská státní média. Česká republika je hodnocena jako „silná“ v boji proti dezinformacím, ale zpráva zároveň varuje před rostoucím pocitem nejistoty ve společnosti a narůstající nedůvěrou vůči státu, politikům a médiím. To je pravděpodobně přesně to, co chce Moskva slyšet.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.