Česká republika čelí v nadcházejících volbách značným rizikům, a to zejména ze strany Ruska. Analytici podle webu Politico upozorňují na masivní příliv proruské propagandy a dezinformací, který by mohl ovlivnit výsledek hlasování. Současný premiér Petr Fiala proto říká, že jde o volbu, která rozhodne o geopolitické budoucnosti země. Podle něj se hlasuje o tom, zda Česko zůstane pevnou součástí Západu, nebo se začne přiklánět k Východu.
Výzkum investigativního novináře Vojtěcha Boháče z Voxpotu ukázal, že objem dezinformací stoupl po invazi na Ukrajinu až na 5000 článků měsíčně. Na 16 největších dezinformačních webech se objevuje dokonce více obsahu než ve všech tradičních českých médiích dohromady. Zprávy sahají od kritiky EU a NATO až po absurdní konspirační teorie, jako je tvrzení, že Brusel propaguje kanibalismus jako řešení klimatické změny.
Podle Kristíny Šefčíkové z Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI) není cílem proruské dezinformační kampaně podpora konkrétního kandidáta, ale spíše celkové oslabení České republiky. Messaging se v poslední době zaměřuje na zpochybňování legitimity voleb a demokracie jako takové. Je to tedy jasný příklad použití kremelského scénáře.
Rusko není jedinou zahraniční mocností, která zasahuje do českých záležitostí, aktivní roli hraje také Čína, ale její vliv je méně viditelný. V současné době je Rusko bezpochyby hlavním tématem. Podle odborníků používá Kreml agresivní metody hybridní války. Ruská tajná služba například využívá Telegram k náboru nových agentů pro špionážní operace a kybernetické útoky na české území.
Vítězství Andreje Babiše, který v průzkumech vede, by mohlo změnit geopolitické směřování země. Babiš by se po případném vítězství přidal k dalším proruským lídrům v EU, jako jsou Viktor Orbán a Robert Fico, kteří neustále podkopávají jednotu EU v otázkách týkajících se Ukrajiny. Fiala proto tvrdí, že Babiš pomáhá Vladimiru Putinovi, a Babiš naopak premiéra obviňuje z eskalace války, a dokonce říká, že "sní o válce s Ruskem".
Babišův program zahrnuje ukončení iniciativy ohledně dodávek munice pro Kyjev. V rozhovorech mluví o nutnosti „kompromisu“, který by ukončil boje na Ukrajině. Babišova strana ANO také navrhuje zrušení právní úpravy, která usnadňuje stíhání osob předávajících citlivé informace cizím mocnostem, včetně Ruska. Fiala zdůrazňuje, že Babiš je proti výdajům na obranu a mluví o míru bez jakýchkoli podmínek.
Podle politického analytika Tomáše Cirhana z Masarykovy univerzity je Babiš spíše pragmatický populista, který se snaží získat podporu voličů, jež se obávají, že vyšší výdaje na obranu půjdou na úkor domácích služeb. Připomíná, že Babiš měl jako premiér v letech 2017-2021 ohledně Ruska pevný postoj. Ostatně, mnoho bude záležet na tom, s kým by Babiš sestavil koalici.
Boj proti dezinformacím je však komplikovaný. Zatímco některé ruské státní weby jsou v Česku zakázány, podle Boháče z Voxpotu čtvrtina českých falešných zpráv přímo překládá nebo parafrázuje ruská státní média. Česká republika je hodnocena jako „silná“ v boji proti dezinformacím, ale zpráva zároveň varuje před rostoucím pocitem nejistoty ve společnosti a narůstající nedůvěrou vůči státu, politikům a médiím. To je pravděpodobně přesně to, co chce Moskva slyšet.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.