Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Zatímco první administrativní kroky zahrnovaly skeptický postoj vůči vědeckým důkazům a podporu fosilních paliv, jeho druhé funkční období jde ještě dál. Krok, který bude v současnosti pravděpodobně napaden soudy, je zrušení většiny regulačních opatření zaměřených na ochranu klimatu.
V rámci tohoto kroku se podle CNN Trumpova administrativa rozhodla, že emise skleníkových plynů neohrožují lidské zdraví. Toto rozhodnutí by mohlo znamenat konec většiny ochrany životního prostředí, jak ji známe dnes, a otevřít tak dveře pro pokračování v politice zaměřené na fosilní paliva.
Tato změna však není jediná. Trumpova vláda podnikla kroky, které mají negativní dopad na podporu obnovitelných zdrojů energie. Mnohé politiky, které byly implementovány za administrativy Joea Bidena, jako například daňové úlevy pro elektromobily, budou v příštím měsíci ukončeny.
Stejně tak se Trumpova administrativa rozhodla zrušit vládní pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, což ve výsledku vede ke zvyšování cen elektřiny. Zatímco mnozí v Kongresu a mezi republikány podporují zrušení přísnějších emisních standardů pro automobily, Trumpova administrativa usiluje o odstranění pravomoci Kalifornie zakázat prodej nových benzinových a naftových vozidel od roku 2035.
Mezi dalšími kroky, které mohou mít dlouhodobý vliv, je i rozhodnutí o zrušení "nalezení ohrožení" z roku 2009. Tento nález byl základem pro regulaci skleníkových plynů pod zákonem o čistém vzduchu (Clean Air Act), což USA umožňovalo přijímat konkrétní opatření proti klimatickým změnám. Tento krok Trumpovy administrativy by mohl zásadně změnit celý přístup k environmentálním regulacím a oslabit úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. Proti tomuto rozhodnutí je však možné vznést právní výzvy.
Není divu, že lidé jako Lee Zeldin, administrátor EPA, tento krok označují za "největší deregulaci v historii Spojených států". Tento postoj vyvolává silné reakce nejen u těch, kteří odmítají uznat klimatickou změnu jako reálný problém, ale i u těch, kteří naopak vnímají ohrožení životního prostředí jako jednu z největších hrozeb pro lidstvo.
Americká vláda svou novou politiku v oblasti klimatu ospravedlňuje zprávou, kterou si objednala od pěti skeptiků vůči klimatickým změnám. To, co Trumpova administrativa představuje jako důkaz, je však v odborné veřejnosti považováno za pokus o zmanipulování vědeckých faktů, což vede k obavám, že v zemi, která se kdysi profilovala jako lídr v oblasti ochrany klimatu, dnes dominují zájmy fosilního průmyslu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje, že je potřeba snížit závislost na regulacích a podpořit podniky, odborníci jako Katie Dykes z Connecticut’s Department of Energy and Environmental Protection varují před drastickými důsledky této politiky.
"Vidíme, že dopady změny klimatu jsou dnes součástí každodenního života obyvatel a těchto dopadů přibývá rychleji a jsou silnější, než jsme očekávali," uvedla Dykes. Tento přístup, který opouští desetiletí trvající úsilí o ochranu zdraví veřejnosti, má podle odborníků dlouhodobě neblahé dopady na životní prostředí i na životní podmínky obyvatel USA.
Trumpova administrativní politika nešetří ani vědecké pracovníky. Zprávy o klimatických změnách, které byly vládními vědci dlouhodobě vytvářeny, byly odstraněny z veřejných webových stránek, což vede k tomu, že klimatické změny se stávají stále méně viditelným problémem v politickém i veřejném diskurzu. Zatímco vědecký konsensus varuje před neodvratnými dopady změny klimatu, Trump a jeho administrativa zůstávají v rozporu s většinou odborné veřejnosti.
Tato politika, která se více zaměřuje na "rozmrazení" energetického průmyslu než na řešení environmentálních problémů, je podle mnoha odborníků krokem zpět. Zatímco se ve světě připravují plány na snížení emisí a přechod k udržitelným zdrojům, Spojené státy pod Trumpovým vedením riskují, že se stanou hlavním hráčem na špatné straně klimatických změn.
Uspořádat rozhovor s hlavou státu je obvykle na novináři, který musí oficiálně požádat o setkání. Avšak v případě běloruského diktátora Alexandra Lukašenka to bylo naopak. Od jara se jeho spojenci vytrvale snažili kontaktovat novináře Simona Shustera s nabídkou rozhovoru. Nebylo okamžitě zřejmé, co Bělorusové chtějí, jelikož se novinář zabýval spíše Ruskem a Ukrajinou. Lukašenkův režim platí za jeden z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na světě, a má téměř nulové vztahy se čtyřmi z pěti sousedních států. Jeho závislost na Rusku je téměř stoprocentní. Od roku 2022 Rusko využívá Bělorusko jako hlavní základnu, výcvikové středisko a zdroj zásob pro svou invazi na Ukrajinu. Přestože Lukašenko se vyhnul přímému zapojení do bojů, Ukrajina i většina Evropy ho považují za Putinova spojence.
Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.