Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Zatímco první administrativní kroky zahrnovaly skeptický postoj vůči vědeckým důkazům a podporu fosilních paliv, jeho druhé funkční období jde ještě dál. Krok, který bude v současnosti pravděpodobně napaden soudy, je zrušení většiny regulačních opatření zaměřených na ochranu klimatu.
V rámci tohoto kroku se podle CNN Trumpova administrativa rozhodla, že emise skleníkových plynů neohrožují lidské zdraví. Toto rozhodnutí by mohlo znamenat konec většiny ochrany životního prostředí, jak ji známe dnes, a otevřít tak dveře pro pokračování v politice zaměřené na fosilní paliva.
Tato změna však není jediná. Trumpova vláda podnikla kroky, které mají negativní dopad na podporu obnovitelných zdrojů energie. Mnohé politiky, které byly implementovány za administrativy Joea Bidena, jako například daňové úlevy pro elektromobily, budou v příštím měsíci ukončeny.
Stejně tak se Trumpova administrativa rozhodla zrušit vládní pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, což ve výsledku vede ke zvyšování cen elektřiny. Zatímco mnozí v Kongresu a mezi republikány podporují zrušení přísnějších emisních standardů pro automobily, Trumpova administrativa usiluje o odstranění pravomoci Kalifornie zakázat prodej nových benzinových a naftových vozidel od roku 2035.
Mezi dalšími kroky, které mohou mít dlouhodobý vliv, je i rozhodnutí o zrušení "nalezení ohrožení" z roku 2009. Tento nález byl základem pro regulaci skleníkových plynů pod zákonem o čistém vzduchu (Clean Air Act), což USA umožňovalo přijímat konkrétní opatření proti klimatickým změnám. Tento krok Trumpovy administrativy by mohl zásadně změnit celý přístup k environmentálním regulacím a oslabit úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. Proti tomuto rozhodnutí je však možné vznést právní výzvy.
Není divu, že lidé jako Lee Zeldin, administrátor EPA, tento krok označují za "největší deregulaci v historii Spojených států". Tento postoj vyvolává silné reakce nejen u těch, kteří odmítají uznat klimatickou změnu jako reálný problém, ale i u těch, kteří naopak vnímají ohrožení životního prostředí jako jednu z největších hrozeb pro lidstvo.
Americká vláda svou novou politiku v oblasti klimatu ospravedlňuje zprávou, kterou si objednala od pěti skeptiků vůči klimatickým změnám. To, co Trumpova administrativa představuje jako důkaz, je však v odborné veřejnosti považováno za pokus o zmanipulování vědeckých faktů, což vede k obavám, že v zemi, která se kdysi profilovala jako lídr v oblasti ochrany klimatu, dnes dominují zájmy fosilního průmyslu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje, že je potřeba snížit závislost na regulacích a podpořit podniky, odborníci jako Katie Dykes z Connecticut’s Department of Energy and Environmental Protection varují před drastickými důsledky této politiky.
"Vidíme, že dopady změny klimatu jsou dnes součástí každodenního života obyvatel a těchto dopadů přibývá rychleji a jsou silnější, než jsme očekávali," uvedla Dykes. Tento přístup, který opouští desetiletí trvající úsilí o ochranu zdraví veřejnosti, má podle odborníků dlouhodobě neblahé dopady na životní prostředí i na životní podmínky obyvatel USA.
Trumpova administrativní politika nešetří ani vědecké pracovníky. Zprávy o klimatických změnách, které byly vládními vědci dlouhodobě vytvářeny, byly odstraněny z veřejných webových stránek, což vede k tomu, že klimatické změny se stávají stále méně viditelným problémem v politickém i veřejném diskurzu. Zatímco vědecký konsensus varuje před neodvratnými dopady změny klimatu, Trump a jeho administrativa zůstávají v rozporu s většinou odborné veřejnosti.
Tato politika, která se více zaměřuje na "rozmrazení" energetického průmyslu než na řešení environmentálních problémů, je podle mnoha odborníků krokem zpět. Zatímco se ve světě připravují plány na snížení emisí a přechod k udržitelným zdrojům, Spojené státy pod Trumpovým vedením riskují, že se stanou hlavním hráčem na špatné straně klimatických změn.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.