Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Zatímco první administrativní kroky zahrnovaly skeptický postoj vůči vědeckým důkazům a podporu fosilních paliv, jeho druhé funkční období jde ještě dál. Krok, který bude v současnosti pravděpodobně napaden soudy, je zrušení většiny regulačních opatření zaměřených na ochranu klimatu.
V rámci tohoto kroku se podle CNN Trumpova administrativa rozhodla, že emise skleníkových plynů neohrožují lidské zdraví. Toto rozhodnutí by mohlo znamenat konec většiny ochrany životního prostředí, jak ji známe dnes, a otevřít tak dveře pro pokračování v politice zaměřené na fosilní paliva.
Tato změna však není jediná. Trumpova vláda podnikla kroky, které mají negativní dopad na podporu obnovitelných zdrojů energie. Mnohé politiky, které byly implementovány za administrativy Joea Bidena, jako například daňové úlevy pro elektromobily, budou v příštím měsíci ukončeny.
Stejně tak se Trumpova administrativa rozhodla zrušit vládní pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, což ve výsledku vede ke zvyšování cen elektřiny. Zatímco mnozí v Kongresu a mezi republikány podporují zrušení přísnějších emisních standardů pro automobily, Trumpova administrativa usiluje o odstranění pravomoci Kalifornie zakázat prodej nových benzinových a naftových vozidel od roku 2035.
Mezi dalšími kroky, které mohou mít dlouhodobý vliv, je i rozhodnutí o zrušení "nalezení ohrožení" z roku 2009. Tento nález byl základem pro regulaci skleníkových plynů pod zákonem o čistém vzduchu (Clean Air Act), což USA umožňovalo přijímat konkrétní opatření proti klimatickým změnám. Tento krok Trumpovy administrativy by mohl zásadně změnit celý přístup k environmentálním regulacím a oslabit úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. Proti tomuto rozhodnutí je však možné vznést právní výzvy.
Není divu, že lidé jako Lee Zeldin, administrátor EPA, tento krok označují za "největší deregulaci v historii Spojených států". Tento postoj vyvolává silné reakce nejen u těch, kteří odmítají uznat klimatickou změnu jako reálný problém, ale i u těch, kteří naopak vnímají ohrožení životního prostředí jako jednu z největších hrozeb pro lidstvo.
Americká vláda svou novou politiku v oblasti klimatu ospravedlňuje zprávou, kterou si objednala od pěti skeptiků vůči klimatickým změnám. To, co Trumpova administrativa představuje jako důkaz, je však v odborné veřejnosti považováno za pokus o zmanipulování vědeckých faktů, což vede k obavám, že v zemi, která se kdysi profilovala jako lídr v oblasti ochrany klimatu, dnes dominují zájmy fosilního průmyslu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje, že je potřeba snížit závislost na regulacích a podpořit podniky, odborníci jako Katie Dykes z Connecticut’s Department of Energy and Environmental Protection varují před drastickými důsledky této politiky.
"Vidíme, že dopady změny klimatu jsou dnes součástí každodenního života obyvatel a těchto dopadů přibývá rychleji a jsou silnější, než jsme očekávali," uvedla Dykes. Tento přístup, který opouští desetiletí trvající úsilí o ochranu zdraví veřejnosti, má podle odborníků dlouhodobě neblahé dopady na životní prostředí i na životní podmínky obyvatel USA.
Trumpova administrativní politika nešetří ani vědecké pracovníky. Zprávy o klimatických změnách, které byly vládními vědci dlouhodobě vytvářeny, byly odstraněny z veřejných webových stránek, což vede k tomu, že klimatické změny se stávají stále méně viditelným problémem v politickém i veřejném diskurzu. Zatímco vědecký konsensus varuje před neodvratnými dopady změny klimatu, Trump a jeho administrativa zůstávají v rozporu s většinou odborné veřejnosti.
Tato politika, která se více zaměřuje na "rozmrazení" energetického průmyslu než na řešení environmentálních problémů, je podle mnoha odborníků krokem zpět. Zatímco se ve světě připravují plány na snížení emisí a přechod k udržitelným zdrojům, Spojené státy pod Trumpovým vedením riskují, že se stanou hlavním hráčem na špatné straně klimatických změn.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.