Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Zatímco první administrativní kroky zahrnovaly skeptický postoj vůči vědeckým důkazům a podporu fosilních paliv, jeho druhé funkční období jde ještě dál. Krok, který bude v současnosti pravděpodobně napaden soudy, je zrušení většiny regulačních opatření zaměřených na ochranu klimatu.
V rámci tohoto kroku se podle CNN Trumpova administrativa rozhodla, že emise skleníkových plynů neohrožují lidské zdraví. Toto rozhodnutí by mohlo znamenat konec většiny ochrany životního prostředí, jak ji známe dnes, a otevřít tak dveře pro pokračování v politice zaměřené na fosilní paliva.
Tato změna však není jediná. Trumpova vláda podnikla kroky, které mají negativní dopad na podporu obnovitelných zdrojů energie. Mnohé politiky, které byly implementovány za administrativy Joea Bidena, jako například daňové úlevy pro elektromobily, budou v příštím měsíci ukončeny.
Stejně tak se Trumpova administrativa rozhodla zrušit vládní pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, což ve výsledku vede ke zvyšování cen elektřiny. Zatímco mnozí v Kongresu a mezi republikány podporují zrušení přísnějších emisních standardů pro automobily, Trumpova administrativa usiluje o odstranění pravomoci Kalifornie zakázat prodej nových benzinových a naftových vozidel od roku 2035.
Mezi dalšími kroky, které mohou mít dlouhodobý vliv, je i rozhodnutí o zrušení "nalezení ohrožení" z roku 2009. Tento nález byl základem pro regulaci skleníkových plynů pod zákonem o čistém vzduchu (Clean Air Act), což USA umožňovalo přijímat konkrétní opatření proti klimatickým změnám. Tento krok Trumpovy administrativy by mohl zásadně změnit celý přístup k environmentálním regulacím a oslabit úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. Proti tomuto rozhodnutí je však možné vznést právní výzvy.
Není divu, že lidé jako Lee Zeldin, administrátor EPA, tento krok označují za "největší deregulaci v historii Spojených států". Tento postoj vyvolává silné reakce nejen u těch, kteří odmítají uznat klimatickou změnu jako reálný problém, ale i u těch, kteří naopak vnímají ohrožení životního prostředí jako jednu z největších hrozeb pro lidstvo.
Americká vláda svou novou politiku v oblasti klimatu ospravedlňuje zprávou, kterou si objednala od pěti skeptiků vůči klimatickým změnám. To, co Trumpova administrativa představuje jako důkaz, je však v odborné veřejnosti považováno za pokus o zmanipulování vědeckých faktů, což vede k obavám, že v zemi, která se kdysi profilovala jako lídr v oblasti ochrany klimatu, dnes dominují zájmy fosilního průmyslu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje, že je potřeba snížit závislost na regulacích a podpořit podniky, odborníci jako Katie Dykes z Connecticut’s Department of Energy and Environmental Protection varují před drastickými důsledky této politiky.
"Vidíme, že dopady změny klimatu jsou dnes součástí každodenního života obyvatel a těchto dopadů přibývá rychleji a jsou silnější, než jsme očekávali," uvedla Dykes. Tento přístup, který opouští desetiletí trvající úsilí o ochranu zdraví veřejnosti, má podle odborníků dlouhodobě neblahé dopady na životní prostředí i na životní podmínky obyvatel USA.
Trumpova administrativní politika nešetří ani vědecké pracovníky. Zprávy o klimatických změnách, které byly vládními vědci dlouhodobě vytvářeny, byly odstraněny z veřejných webových stránek, což vede k tomu, že klimatické změny se stávají stále méně viditelným problémem v politickém i veřejném diskurzu. Zatímco vědecký konsensus varuje před neodvratnými dopady změny klimatu, Trump a jeho administrativa zůstávají v rozporu s většinou odborné veřejnosti.
Tato politika, která se více zaměřuje na "rozmrazení" energetického průmyslu než na řešení environmentálních problémů, je podle mnoha odborníků krokem zpět. Zatímco se ve světě připravují plány na snížení emisí a přechod k udržitelným zdrojům, Spojené státy pod Trumpovým vedením riskují, že se stanou hlavním hráčem na špatné straně klimatických změn.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
