Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Zatímco první administrativní kroky zahrnovaly skeptický postoj vůči vědeckým důkazům a podporu fosilních paliv, jeho druhé funkční období jde ještě dál. Krok, který bude v současnosti pravděpodobně napaden soudy, je zrušení většiny regulačních opatření zaměřených na ochranu klimatu.
V rámci tohoto kroku se podle CNN Trumpova administrativa rozhodla, že emise skleníkových plynů neohrožují lidské zdraví. Toto rozhodnutí by mohlo znamenat konec většiny ochrany životního prostředí, jak ji známe dnes, a otevřít tak dveře pro pokračování v politice zaměřené na fosilní paliva.
Tato změna však není jediná. Trumpova vláda podnikla kroky, které mají negativní dopad na podporu obnovitelných zdrojů energie. Mnohé politiky, které byly implementovány za administrativy Joea Bidena, jako například daňové úlevy pro elektromobily, budou v příštím měsíci ukončeny.
Stejně tak se Trumpova administrativa rozhodla zrušit vládní pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, což ve výsledku vede ke zvyšování cen elektřiny. Zatímco mnozí v Kongresu a mezi republikány podporují zrušení přísnějších emisních standardů pro automobily, Trumpova administrativa usiluje o odstranění pravomoci Kalifornie zakázat prodej nových benzinových a naftových vozidel od roku 2035.
Mezi dalšími kroky, které mohou mít dlouhodobý vliv, je i rozhodnutí o zrušení "nalezení ohrožení" z roku 2009. Tento nález byl základem pro regulaci skleníkových plynů pod zákonem o čistém vzduchu (Clean Air Act), což USA umožňovalo přijímat konkrétní opatření proti klimatickým změnám. Tento krok Trumpovy administrativy by mohl zásadně změnit celý přístup k environmentálním regulacím a oslabit úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. Proti tomuto rozhodnutí je však možné vznést právní výzvy.
Není divu, že lidé jako Lee Zeldin, administrátor EPA, tento krok označují za "největší deregulaci v historii Spojených států". Tento postoj vyvolává silné reakce nejen u těch, kteří odmítají uznat klimatickou změnu jako reálný problém, ale i u těch, kteří naopak vnímají ohrožení životního prostředí jako jednu z největších hrozeb pro lidstvo.
Americká vláda svou novou politiku v oblasti klimatu ospravedlňuje zprávou, kterou si objednala od pěti skeptiků vůči klimatickým změnám. To, co Trumpova administrativa představuje jako důkaz, je však v odborné veřejnosti považováno za pokus o zmanipulování vědeckých faktů, což vede k obavám, že v zemi, která se kdysi profilovala jako lídr v oblasti ochrany klimatu, dnes dominují zájmy fosilního průmyslu.
Zatímco Trumpova administrativa argumentuje, že je potřeba snížit závislost na regulacích a podpořit podniky, odborníci jako Katie Dykes z Connecticut’s Department of Energy and Environmental Protection varují před drastickými důsledky této politiky.
"Vidíme, že dopady změny klimatu jsou dnes součástí každodenního života obyvatel a těchto dopadů přibývá rychleji a jsou silnější, než jsme očekávali," uvedla Dykes. Tento přístup, který opouští desetiletí trvající úsilí o ochranu zdraví veřejnosti, má podle odborníků dlouhodobě neblahé dopady na životní prostředí i na životní podmínky obyvatel USA.
Trumpova administrativní politika nešetří ani vědecké pracovníky. Zprávy o klimatických změnách, které byly vládními vědci dlouhodobě vytvářeny, byly odstraněny z veřejných webových stránek, což vede k tomu, že klimatické změny se stávají stále méně viditelným problémem v politickém i veřejném diskurzu. Zatímco vědecký konsensus varuje před neodvratnými dopady změny klimatu, Trump a jeho administrativa zůstávají v rozporu s většinou odborné veřejnosti.
Tato politika, která se více zaměřuje na "rozmrazení" energetického průmyslu než na řešení environmentálních problémů, je podle mnoha odborníků krokem zpět. Zatímco se ve světě připravují plány na snížení emisí a přechod k udržitelným zdrojům, Spojené státy pod Trumpovým vedením riskují, že se stanou hlavním hráčem na špatné straně klimatických změn.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Světově proslulý kouzelník David Blaine se v rámci přípravy na jeden ze svých nebezpečných kousků rozhodl spolknout vodu se dvěma živými zlatými rybkami. Ačkoliv se tento záběr objevil ve speciálu stanice ABC z roku 2013, záznam nikdy nezmínil, že vznikl přímo v newyorském domě odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato skutečnost vyšla najevo při zkoumání dokumentů ministerstva spravedlnosti, které odhalují desítky zpráv a telefonátů mezi oběma muži.
Podezřelým ze střelby na večeři Asociace korespondentů Bílého domu je jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z kalifornského Torrance. Tento vysoce vzdělaný učitel a amatérský vývojář videoher byl podle dostupných informací odpůrcem politiky prezidenta Donalda Trumpa. Allen byl zadržen poté, co došlo k incidentu na slavnostní akci, které se účastnil prezident i další představitelé administrativy.
Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.