Desátý ročník rozsáhlé policejní akce Speed Marathon začíná ve středu 9. dubna a na českých silnicích se objeví desítky dopravních hlídek. Policisté budou měřit rychlost na téměř tisíci stanovištích po celé zemi. Kde přesně se vám radary postaví?
V Česku od středy 9. dubna probíhá desátý ročník mezinárodní policejní akce Speed Marathon, během které tisíce policistů z více než 20 evropských zemí vyrazí na silnice s cílem zamezit překračování rychlostních limitů. Tento rok se očekává rekordní počet měřených míst, jen v Česku jich bude 984.
"Speed Marathon je největší synchronizovaná, organizovaná a komplexní akce zaměřená na překročení povolené rychlosti na světě. Zahrnuje účast dopravní policie z více než 20 evropských zemí a mobilizuje desítky tisíc policistů, aby prosazovali vnitrostátní rychlostní limity pomocí přímých zásahů i automatizované vynucovací technologie," uvedlo mezinárodní policejní sdružení Roadpol na svých stránkách.
Tento projekt není výhradně doménou profesionálních policistů. V České republice se totiž do akce mohou zapojit i běžní občané, kteří mají možnost nahlásit riziková místa, kde by mohly být radary umístěny. "Lidé aktivně hlásili riziková místa na našem specializovaném serveru, což bylo velmi úspěšné," uvedla policie. Tento způsob zapojení veřejnosti není v Evropě běžný, kromě Česka a Estonska to funguje i ve Francii, Srbsku, Maďarsku, Irsku, Chorvatsku a Lucembursku.
V loňském roce se během akce zkontrolovalo přes tři miliony aut na více než 10 000 stanovištích. Pro letošní rok Roadpol avizuje ještě vyšší čísla. V Česku podle informací redakce Aktuálně.cz počet stanovišť dosahuje 984. Nejvíce měřicích míst připravili v Ústeckém kraji, kde bude 130 radarem vybavených stanovišť. Naopak v Zlínském a Středočeském kraji se počet radarem měřených míst pohybuje pouze okolo 22.
V rámci letošní akce se měření rychlosti zaměří nejen na uzavřené obce, ale častěji také na silnice I., II. a III. třídy, stejně jako na dálnice. Tento trend není náhodný, protože právě silnice nižších tříd jsou podle údajů Evropské komise místem, kde se stává nejvíce smrtelných nehod. "Celých 52 procent smrtelných nehod se stane právě na 'vesnických komunikacích'," uvedla komise.
V roce 2023 v Evropské unii zahynulo při dopravních nehodách 19 800 lidí, což představuje pokles o tři procenta oproti roku 2022. I přesto Evropská komise upozorňuje na příliš pomalý pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Většina členských států totiž není na dobré cestě, aby dosáhla cíle snížit do roku 2030 počet smrtelných nehod na polovinu.
Pokrok je v tomto směru nerovnoměrný. Zatímco některé země jako Bulharsko, Dánsko, Litva, Polsko a Slovinsko se zlepšily výrazně, v jiných, jako je Irsko a Estonsko, počet nehod dokonce vzrostl.
Pokud jde o bezpečnost silničního provozu v Evropě, na vrcholu žebříčku stále zůstávají Švédsko a Dánsko, kde počet smrtelných nehod na milion obyvatel je nejnižší. Česká republika se s 45 úmrtími na milion obyvatel nachází těsně nad průměrem EU. I přesto si Česká republika meziročně polepšila o 2 % a ve srovnání s rokem 2019 dokonce o 20 %.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.