Desátý ročník rozsáhlé policejní akce Speed Marathon začíná ve středu 9. dubna a na českých silnicích se objeví desítky dopravních hlídek. Policisté budou měřit rychlost na téměř tisíci stanovištích po celé zemi. Kde přesně se vám radary postaví?
V Česku od středy 9. dubna probíhá desátý ročník mezinárodní policejní akce Speed Marathon, během které tisíce policistů z více než 20 evropských zemí vyrazí na silnice s cílem zamezit překračování rychlostních limitů. Tento rok se očekává rekordní počet měřených míst, jen v Česku jich bude 984.
"Speed Marathon je největší synchronizovaná, organizovaná a komplexní akce zaměřená na překročení povolené rychlosti na světě. Zahrnuje účast dopravní policie z více než 20 evropských zemí a mobilizuje desítky tisíc policistů, aby prosazovali vnitrostátní rychlostní limity pomocí přímých zásahů i automatizované vynucovací technologie," uvedlo mezinárodní policejní sdružení Roadpol na svých stránkách.
Tento projekt není výhradně doménou profesionálních policistů. V České republice se totiž do akce mohou zapojit i běžní občané, kteří mají možnost nahlásit riziková místa, kde by mohly být radary umístěny. "Lidé aktivně hlásili riziková místa na našem specializovaném serveru, což bylo velmi úspěšné," uvedla policie. Tento způsob zapojení veřejnosti není v Evropě běžný, kromě Česka a Estonska to funguje i ve Francii, Srbsku, Maďarsku, Irsku, Chorvatsku a Lucembursku.
V loňském roce se během akce zkontrolovalo přes tři miliony aut na více než 10 000 stanovištích. Pro letošní rok Roadpol avizuje ještě vyšší čísla. V Česku podle informací redakce Aktuálně.cz počet stanovišť dosahuje 984. Nejvíce měřicích míst připravili v Ústeckém kraji, kde bude 130 radarem vybavených stanovišť. Naopak v Zlínském a Středočeském kraji se počet radarem měřených míst pohybuje pouze okolo 22.
V rámci letošní akce se měření rychlosti zaměří nejen na uzavřené obce, ale častěji také na silnice I., II. a III. třídy, stejně jako na dálnice. Tento trend není náhodný, protože právě silnice nižších tříd jsou podle údajů Evropské komise místem, kde se stává nejvíce smrtelných nehod. "Celých 52 procent smrtelných nehod se stane právě na 'vesnických komunikacích'," uvedla komise.
V roce 2023 v Evropské unii zahynulo při dopravních nehodách 19 800 lidí, což představuje pokles o tři procenta oproti roku 2022. I přesto Evropská komise upozorňuje na příliš pomalý pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Většina členských států totiž není na dobré cestě, aby dosáhla cíle snížit do roku 2030 počet smrtelných nehod na polovinu.
Pokrok je v tomto směru nerovnoměrný. Zatímco některé země jako Bulharsko, Dánsko, Litva, Polsko a Slovinsko se zlepšily výrazně, v jiných, jako je Irsko a Estonsko, počet nehod dokonce vzrostl.
Pokud jde o bezpečnost silničního provozu v Evropě, na vrcholu žebříčku stále zůstávají Švédsko a Dánsko, kde počet smrtelných nehod na milion obyvatel je nejnižší. Česká republika se s 45 úmrtími na milion obyvatel nachází těsně nad průměrem EU. I přesto si Česká republika meziročně polepšila o 2 % a ve srovnání s rokem 2019 dokonce o 20 %.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.