Desátý ročník rozsáhlé policejní akce Speed Marathon začíná ve středu 9. dubna a na českých silnicích se objeví desítky dopravních hlídek. Policisté budou měřit rychlost na téměř tisíci stanovištích po celé zemi. Kde přesně se vám radary postaví?
V Česku od středy 9. dubna probíhá desátý ročník mezinárodní policejní akce Speed Marathon, během které tisíce policistů z více než 20 evropských zemí vyrazí na silnice s cílem zamezit překračování rychlostních limitů. Tento rok se očekává rekordní počet měřených míst, jen v Česku jich bude 984.
"Speed Marathon je největší synchronizovaná, organizovaná a komplexní akce zaměřená na překročení povolené rychlosti na světě. Zahrnuje účast dopravní policie z více než 20 evropských zemí a mobilizuje desítky tisíc policistů, aby prosazovali vnitrostátní rychlostní limity pomocí přímých zásahů i automatizované vynucovací technologie," uvedlo mezinárodní policejní sdružení Roadpol na svých stránkách.
Tento projekt není výhradně doménou profesionálních policistů. V České republice se totiž do akce mohou zapojit i běžní občané, kteří mají možnost nahlásit riziková místa, kde by mohly být radary umístěny. "Lidé aktivně hlásili riziková místa na našem specializovaném serveru, což bylo velmi úspěšné," uvedla policie. Tento způsob zapojení veřejnosti není v Evropě běžný, kromě Česka a Estonska to funguje i ve Francii, Srbsku, Maďarsku, Irsku, Chorvatsku a Lucembursku.
V loňském roce se během akce zkontrolovalo přes tři miliony aut na více než 10 000 stanovištích. Pro letošní rok Roadpol avizuje ještě vyšší čísla. V Česku podle informací redakce Aktuálně.cz počet stanovišť dosahuje 984. Nejvíce měřicích míst připravili v Ústeckém kraji, kde bude 130 radarem vybavených stanovišť. Naopak v Zlínském a Středočeském kraji se počet radarem měřených míst pohybuje pouze okolo 22.
V rámci letošní akce se měření rychlosti zaměří nejen na uzavřené obce, ale častěji také na silnice I., II. a III. třídy, stejně jako na dálnice. Tento trend není náhodný, protože právě silnice nižších tříd jsou podle údajů Evropské komise místem, kde se stává nejvíce smrtelných nehod. "Celých 52 procent smrtelných nehod se stane právě na 'vesnických komunikacích'," uvedla komise.
V roce 2023 v Evropské unii zahynulo při dopravních nehodách 19 800 lidí, což představuje pokles o tři procenta oproti roku 2022. I přesto Evropská komise upozorňuje na příliš pomalý pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Většina členských států totiž není na dobré cestě, aby dosáhla cíle snížit do roku 2030 počet smrtelných nehod na polovinu.
Pokrok je v tomto směru nerovnoměrný. Zatímco některé země jako Bulharsko, Dánsko, Litva, Polsko a Slovinsko se zlepšily výrazně, v jiných, jako je Irsko a Estonsko, počet nehod dokonce vzrostl.
Pokud jde o bezpečnost silničního provozu v Evropě, na vrcholu žebříčku stále zůstávají Švédsko a Dánsko, kde počet smrtelných nehod na milion obyvatel je nejnižší. Česká republika se s 45 úmrtími na milion obyvatel nachází těsně nad průměrem EU. I přesto si Česká republika meziročně polepšila o 2 % a ve srovnání s rokem 2019 dokonce o 20 %.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.