Desátý ročník rozsáhlé policejní akce Speed Marathon začíná ve středu 9. dubna a na českých silnicích se objeví desítky dopravních hlídek. Policisté budou měřit rychlost na téměř tisíci stanovištích po celé zemi. Kde přesně se vám radary postaví?
V Česku od středy 9. dubna probíhá desátý ročník mezinárodní policejní akce Speed Marathon, během které tisíce policistů z více než 20 evropských zemí vyrazí na silnice s cílem zamezit překračování rychlostních limitů. Tento rok se očekává rekordní počet měřených míst, jen v Česku jich bude 984.
"Speed Marathon je největší synchronizovaná, organizovaná a komplexní akce zaměřená na překročení povolené rychlosti na světě. Zahrnuje účast dopravní policie z více než 20 evropských zemí a mobilizuje desítky tisíc policistů, aby prosazovali vnitrostátní rychlostní limity pomocí přímých zásahů i automatizované vynucovací technologie," uvedlo mezinárodní policejní sdružení Roadpol na svých stránkách.
Tento projekt není výhradně doménou profesionálních policistů. V České republice se totiž do akce mohou zapojit i běžní občané, kteří mají možnost nahlásit riziková místa, kde by mohly být radary umístěny. "Lidé aktivně hlásili riziková místa na našem specializovaném serveru, což bylo velmi úspěšné," uvedla policie. Tento způsob zapojení veřejnosti není v Evropě běžný, kromě Česka a Estonska to funguje i ve Francii, Srbsku, Maďarsku, Irsku, Chorvatsku a Lucembursku.
V loňském roce se během akce zkontrolovalo přes tři miliony aut na více než 10 000 stanovištích. Pro letošní rok Roadpol avizuje ještě vyšší čísla. V Česku podle informací redakce Aktuálně.cz počet stanovišť dosahuje 984. Nejvíce měřicích míst připravili v Ústeckém kraji, kde bude 130 radarem vybavených stanovišť. Naopak v Zlínském a Středočeském kraji se počet radarem měřených míst pohybuje pouze okolo 22.
V rámci letošní akce se měření rychlosti zaměří nejen na uzavřené obce, ale častěji také na silnice I., II. a III. třídy, stejně jako na dálnice. Tento trend není náhodný, protože právě silnice nižších tříd jsou podle údajů Evropské komise místem, kde se stává nejvíce smrtelných nehod. "Celých 52 procent smrtelných nehod se stane právě na 'vesnických komunikacích'," uvedla komise.
V roce 2023 v Evropské unii zahynulo při dopravních nehodách 19 800 lidí, což představuje pokles o tři procenta oproti roku 2022. I přesto Evropská komise upozorňuje na příliš pomalý pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Většina členských států totiž není na dobré cestě, aby dosáhla cíle snížit do roku 2030 počet smrtelných nehod na polovinu.
Pokrok je v tomto směru nerovnoměrný. Zatímco některé země jako Bulharsko, Dánsko, Litva, Polsko a Slovinsko se zlepšily výrazně, v jiných, jako je Irsko a Estonsko, počet nehod dokonce vzrostl.
Pokud jde o bezpečnost silničního provozu v Evropě, na vrcholu žebříčku stále zůstávají Švédsko a Dánsko, kde počet smrtelných nehod na milion obyvatel je nejnižší. Česká republika se s 45 úmrtími na milion obyvatel nachází těsně nad průměrem EU. I přesto si Česká republika meziročně polepšila o 2 % a ve srovnání s rokem 2019 dokonce o 20 %.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.