Desátý ročník rozsáhlé policejní akce Speed Marathon začíná ve středu 9. dubna a na českých silnicích se objeví desítky dopravních hlídek. Policisté budou měřit rychlost na téměř tisíci stanovištích po celé zemi. Kde přesně se vám radary postaví?
V Česku od středy 9. dubna probíhá desátý ročník mezinárodní policejní akce Speed Marathon, během které tisíce policistů z více než 20 evropských zemí vyrazí na silnice s cílem zamezit překračování rychlostních limitů. Tento rok se očekává rekordní počet měřených míst, jen v Česku jich bude 984.
"Speed Marathon je největší synchronizovaná, organizovaná a komplexní akce zaměřená na překročení povolené rychlosti na světě. Zahrnuje účast dopravní policie z více než 20 evropských zemí a mobilizuje desítky tisíc policistů, aby prosazovali vnitrostátní rychlostní limity pomocí přímých zásahů i automatizované vynucovací technologie," uvedlo mezinárodní policejní sdružení Roadpol na svých stránkách.
Tento projekt není výhradně doménou profesionálních policistů. V České republice se totiž do akce mohou zapojit i běžní občané, kteří mají možnost nahlásit riziková místa, kde by mohly být radary umístěny. "Lidé aktivně hlásili riziková místa na našem specializovaném serveru, což bylo velmi úspěšné," uvedla policie. Tento způsob zapojení veřejnosti není v Evropě běžný, kromě Česka a Estonska to funguje i ve Francii, Srbsku, Maďarsku, Irsku, Chorvatsku a Lucembursku.
V loňském roce se během akce zkontrolovalo přes tři miliony aut na více než 10 000 stanovištích. Pro letošní rok Roadpol avizuje ještě vyšší čísla. V Česku podle informací redakce Aktuálně.cz počet stanovišť dosahuje 984. Nejvíce měřicích míst připravili v Ústeckém kraji, kde bude 130 radarem vybavených stanovišť. Naopak v Zlínském a Středočeském kraji se počet radarem měřených míst pohybuje pouze okolo 22.
V rámci letošní akce se měření rychlosti zaměří nejen na uzavřené obce, ale častěji také na silnice I., II. a III. třídy, stejně jako na dálnice. Tento trend není náhodný, protože právě silnice nižších tříd jsou podle údajů Evropské komise místem, kde se stává nejvíce smrtelných nehod. "Celých 52 procent smrtelných nehod se stane právě na 'vesnických komunikacích'," uvedla komise.
V roce 2023 v Evropské unii zahynulo při dopravních nehodách 19 800 lidí, což představuje pokles o tři procenta oproti roku 2022. I přesto Evropská komise upozorňuje na příliš pomalý pokrok v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Většina členských států totiž není na dobré cestě, aby dosáhla cíle snížit do roku 2030 počet smrtelných nehod na polovinu.
Pokrok je v tomto směru nerovnoměrný. Zatímco některé země jako Bulharsko, Dánsko, Litva, Polsko a Slovinsko se zlepšily výrazně, v jiných, jako je Irsko a Estonsko, počet nehod dokonce vzrostl.
Pokud jde o bezpečnost silničního provozu v Evropě, na vrcholu žebříčku stále zůstávají Švédsko a Dánsko, kde počet smrtelných nehod na milion obyvatel je nejnižší. Česká republika se s 45 úmrtími na milion obyvatel nachází těsně nad průměrem EU. I přesto si Česká republika meziročně polepšila o 2 % a ve srovnání s rokem 2019 dokonce o 20 %.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?