Pokud na Ukrajině prohrajeme, do dvou let pošleme na Evropu jaderné zbraně, tvrdí vlivný ruský politik

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 17. ledna 2026 17:42
Sdílej:

Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.

Karaganov v rozhovoru nešetřil ostrými výrazy a prohlásil, že v případě ruského neúspěchu by Vladimir Putin neváhal sáhnout k nejtvrdším opatřením. Podle jeho slov by fyzický konec Evropy byl nevyhnutelným důsledkem snahy Západu o strategickou porážku Ruska. Karaganov se domnívá, že ruská vláda byla doposud k evropským zemím až příliš trpělivá a opatrná, což on sám dlouhodobě kritizuje.

Své úvahy o jaderném trestu Karaganov opírá o přesvědčení, že evropské elity ztratily schopnost racionálně uvažovat. Současné lídry označil za intelektuálně degradované jedince, kteří zapomněli na hrůzy skutečné války. Domnívá se, že Evropané žijí v nebezpečné iluzi, že se jich přímý vojenský konflikt na jejich vlastním území nemůže týkat.

Cílem ruské politiky by nyní podle něj mělo být „přivést Evropu k rozumu“. Ideálním nástrojem k tomuto vystřízlivění má být právě obnovení strachu z jaderného arzenálu. Karaganov věří, že pouze hrozba totálního zničení může donutit západní země zastavit podporu Ukrajiny. Pokud k tomu nedojde, Rusko prý bude muset přejít k přímým úderům, a to nejdříve konvenčními a následně i jadernými zbraněmi.

V rozhovoru dokonce padly i konkrétní termíny a cíle. Karaganov naznačil, že k eskalaci by mohlo dojít v horizontu jednoho až dvou let. Jako možné cíle prvních omezených jaderných útoků v minulosti zmiňoval polskou Poznaň, nyní se však jeho výhrůžky stále častěji obracejí i proti Británii a Německu. Spojené státy by podle jeho teorie na zničení svých evropských spojenců nereagovaly, protože by nechtěly riskovat vlastní zkázu.

Tyto mrazivé vzkazy z Moskvy přicházejí v době, kdy napětí roste i v dalších částech světa. Britská armáda například nedávno vyslala své důstojníky do Grónska, aby podpořila dánskou přítomnost v Arktidě. Tento krok je reakcí na rostoucí ruskou a čínskou aktivitu v regionu, ale také na nevyzpytatelnou politiku Donalda Trumpa, který se opakovaně nechal slyšet, že by USA měly nad tímto strategickým ostrovem převzít kontrolu.

Downing Street v reakci na hrozby uvedla, že bere bezpečnost Arktidy i celé Evropy velmi vážně. Posílení vojenských cvičení v rámci NATO má sloužit jako jasný odstrašující signál proti jakékoliv agresi. Londýn zároveň potvrzuje, že úzce spolupracuje se spojenci na sledování ruských „stínových lodí“, které se snaží obcházet sankce a financovat ruskou válečnou mašinérii.

Karaganovovy výroky jsou sice často vnímány jako součást psychologické války, přesto v evropských metropolích vyvolávají značné znepokojení.  

Stalo se
Novinky
Írán

Íránská vláda zakázala vývoz potravin a zemědělských produktů

Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.

Novinky
Donald Trump

„Chtějí mluvit, ale už je pozdě.“ Trump odmítl možnost vyjednávání s Íránem.

Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.

Novinky
Ilustrační fotografie

Eskalující konflikt na Blízkém východě zvedá ceny ropy. Jedna země z něj ale profituje

Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Čtvrtý den bez jediného východiska. Válka s Íránem přerostla v mohutný regionální konflikt

I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.