Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Karaganov v rozhovoru nešetřil ostrými výrazy a prohlásil, že v případě ruského neúspěchu by Vladimir Putin neváhal sáhnout k nejtvrdším opatřením. Podle jeho slov by fyzický konec Evropy byl nevyhnutelným důsledkem snahy Západu o strategickou porážku Ruska. Karaganov se domnívá, že ruská vláda byla doposud k evropským zemím až příliš trpělivá a opatrná, což on sám dlouhodobě kritizuje.
Své úvahy o jaderném trestu Karaganov opírá o přesvědčení, že evropské elity ztratily schopnost racionálně uvažovat. Současné lídry označil za intelektuálně degradované jedince, kteří zapomněli na hrůzy skutečné války. Domnívá se, že Evropané žijí v nebezpečné iluzi, že se jich přímý vojenský konflikt na jejich vlastním území nemůže týkat.
Cílem ruské politiky by nyní podle něj mělo být „přivést Evropu k rozumu“. Ideálním nástrojem k tomuto vystřízlivění má být právě obnovení strachu z jaderného arzenálu. Karaganov věří, že pouze hrozba totálního zničení může donutit západní země zastavit podporu Ukrajiny. Pokud k tomu nedojde, Rusko prý bude muset přejít k přímým úderům, a to nejdříve konvenčními a následně i jadernými zbraněmi.
V rozhovoru dokonce padly i konkrétní termíny a cíle. Karaganov naznačil, že k eskalaci by mohlo dojít v horizontu jednoho až dvou let. Jako možné cíle prvních omezených jaderných útoků v minulosti zmiňoval polskou Poznaň, nyní se však jeho výhrůžky stále častěji obracejí i proti Británii a Německu. Spojené státy by podle jeho teorie na zničení svých evropských spojenců nereagovaly, protože by nechtěly riskovat vlastní zkázu.
Tyto mrazivé vzkazy z Moskvy přicházejí v době, kdy napětí roste i v dalších částech světa. Britská armáda například nedávno vyslala své důstojníky do Grónska, aby podpořila dánskou přítomnost v Arktidě. Tento krok je reakcí na rostoucí ruskou a čínskou aktivitu v regionu, ale také na nevyzpytatelnou politiku Donalda Trumpa, který se opakovaně nechal slyšet, že by USA měly nad tímto strategickým ostrovem převzít kontrolu.
Downing Street v reakci na hrozby uvedla, že bere bezpečnost Arktidy i celé Evropy velmi vážně. Posílení vojenských cvičení v rámci NATO má sloužit jako jasný odstrašující signál proti jakékoliv agresi. Londýn zároveň potvrzuje, že úzce spolupracuje se spojenci na sledování ruských „stínových lodí“, které se snaží obcházet sankce a financovat ruskou válečnou mašinérii.
Karaganovovy výroky jsou sice často vnímány jako součást psychologické války, přesto v evropských metropolích vyvolávají značné znepokojení.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.