Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Karaganov v rozhovoru nešetřil ostrými výrazy a prohlásil, že v případě ruského neúspěchu by Vladimir Putin neváhal sáhnout k nejtvrdším opatřením. Podle jeho slov by fyzický konec Evropy byl nevyhnutelným důsledkem snahy Západu o strategickou porážku Ruska. Karaganov se domnívá, že ruská vláda byla doposud k evropským zemím až příliš trpělivá a opatrná, což on sám dlouhodobě kritizuje.
Své úvahy o jaderném trestu Karaganov opírá o přesvědčení, že evropské elity ztratily schopnost racionálně uvažovat. Současné lídry označil za intelektuálně degradované jedince, kteří zapomněli na hrůzy skutečné války. Domnívá se, že Evropané žijí v nebezpečné iluzi, že se jich přímý vojenský konflikt na jejich vlastním území nemůže týkat.
Cílem ruské politiky by nyní podle něj mělo být „přivést Evropu k rozumu“. Ideálním nástrojem k tomuto vystřízlivění má být právě obnovení strachu z jaderného arzenálu. Karaganov věří, že pouze hrozba totálního zničení může donutit západní země zastavit podporu Ukrajiny. Pokud k tomu nedojde, Rusko prý bude muset přejít k přímým úderům, a to nejdříve konvenčními a následně i jadernými zbraněmi.
V rozhovoru dokonce padly i konkrétní termíny a cíle. Karaganov naznačil, že k eskalaci by mohlo dojít v horizontu jednoho až dvou let. Jako možné cíle prvních omezených jaderných útoků v minulosti zmiňoval polskou Poznaň, nyní se však jeho výhrůžky stále častěji obracejí i proti Británii a Německu. Spojené státy by podle jeho teorie na zničení svých evropských spojenců nereagovaly, protože by nechtěly riskovat vlastní zkázu.
Tyto mrazivé vzkazy z Moskvy přicházejí v době, kdy napětí roste i v dalších částech světa. Britská armáda například nedávno vyslala své důstojníky do Grónska, aby podpořila dánskou přítomnost v Arktidě. Tento krok je reakcí na rostoucí ruskou a čínskou aktivitu v regionu, ale také na nevyzpytatelnou politiku Donalda Trumpa, který se opakovaně nechal slyšet, že by USA měly nad tímto strategickým ostrovem převzít kontrolu.
Downing Street v reakci na hrozby uvedla, že bere bezpečnost Arktidy i celé Evropy velmi vážně. Posílení vojenských cvičení v rámci NATO má sloužit jako jasný odstrašující signál proti jakékoliv agresi. Londýn zároveň potvrzuje, že úzce spolupracuje se spojenci na sledování ruských „stínových lodí“, které se snaží obcházet sankce a financovat ruskou válečnou mašinérii.
Karaganovovy výroky jsou sice často vnímány jako součást psychologické války, přesto v evropských metropolích vyvolávají značné znepokojení.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.