Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Karaganov v rozhovoru nešetřil ostrými výrazy a prohlásil, že v případě ruského neúspěchu by Vladimir Putin neváhal sáhnout k nejtvrdším opatřením. Podle jeho slov by fyzický konec Evropy byl nevyhnutelným důsledkem snahy Západu o strategickou porážku Ruska. Karaganov se domnívá, že ruská vláda byla doposud k evropským zemím až příliš trpělivá a opatrná, což on sám dlouhodobě kritizuje.
Své úvahy o jaderném trestu Karaganov opírá o přesvědčení, že evropské elity ztratily schopnost racionálně uvažovat. Současné lídry označil za intelektuálně degradované jedince, kteří zapomněli na hrůzy skutečné války. Domnívá se, že Evropané žijí v nebezpečné iluzi, že se jich přímý vojenský konflikt na jejich vlastním území nemůže týkat.
Cílem ruské politiky by nyní podle něj mělo být „přivést Evropu k rozumu“. Ideálním nástrojem k tomuto vystřízlivění má být právě obnovení strachu z jaderného arzenálu. Karaganov věří, že pouze hrozba totálního zničení může donutit západní země zastavit podporu Ukrajiny. Pokud k tomu nedojde, Rusko prý bude muset přejít k přímým úderům, a to nejdříve konvenčními a následně i jadernými zbraněmi.
V rozhovoru dokonce padly i konkrétní termíny a cíle. Karaganov naznačil, že k eskalaci by mohlo dojít v horizontu jednoho až dvou let. Jako možné cíle prvních omezených jaderných útoků v minulosti zmiňoval polskou Poznaň, nyní se však jeho výhrůžky stále častěji obracejí i proti Británii a Německu. Spojené státy by podle jeho teorie na zničení svých evropských spojenců nereagovaly, protože by nechtěly riskovat vlastní zkázu.
Tyto mrazivé vzkazy z Moskvy přicházejí v době, kdy napětí roste i v dalších částech světa. Britská armáda například nedávno vyslala své důstojníky do Grónska, aby podpořila dánskou přítomnost v Arktidě. Tento krok je reakcí na rostoucí ruskou a čínskou aktivitu v regionu, ale také na nevyzpytatelnou politiku Donalda Trumpa, který se opakovaně nechal slyšet, že by USA měly nad tímto strategickým ostrovem převzít kontrolu.
Downing Street v reakci na hrozby uvedla, že bere bezpečnost Arktidy i celé Evropy velmi vážně. Posílení vojenských cvičení v rámci NATO má sloužit jako jasný odstrašující signál proti jakékoliv agresi. Londýn zároveň potvrzuje, že úzce spolupracuje se spojenci na sledování ruských „stínových lodí“, které se snaží obcházet sankce a financovat ruskou válečnou mašinérii.
Karaganovovy výroky jsou sice často vnímány jako součást psychologické války, přesto v evropských metropolích vyvolávají značné znepokojení.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.