Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Karaganov v rozhovoru nešetřil ostrými výrazy a prohlásil, že v případě ruského neúspěchu by Vladimir Putin neváhal sáhnout k nejtvrdším opatřením. Podle jeho slov by fyzický konec Evropy byl nevyhnutelným důsledkem snahy Západu o strategickou porážku Ruska. Karaganov se domnívá, že ruská vláda byla doposud k evropským zemím až příliš trpělivá a opatrná, což on sám dlouhodobě kritizuje.
Své úvahy o jaderném trestu Karaganov opírá o přesvědčení, že evropské elity ztratily schopnost racionálně uvažovat. Současné lídry označil za intelektuálně degradované jedince, kteří zapomněli na hrůzy skutečné války. Domnívá se, že Evropané žijí v nebezpečné iluzi, že se jich přímý vojenský konflikt na jejich vlastním území nemůže týkat.
Cílem ruské politiky by nyní podle něj mělo být „přivést Evropu k rozumu“. Ideálním nástrojem k tomuto vystřízlivění má být právě obnovení strachu z jaderného arzenálu. Karaganov věří, že pouze hrozba totálního zničení může donutit západní země zastavit podporu Ukrajiny. Pokud k tomu nedojde, Rusko prý bude muset přejít k přímým úderům, a to nejdříve konvenčními a následně i jadernými zbraněmi.
V rozhovoru dokonce padly i konkrétní termíny a cíle. Karaganov naznačil, že k eskalaci by mohlo dojít v horizontu jednoho až dvou let. Jako možné cíle prvních omezených jaderných útoků v minulosti zmiňoval polskou Poznaň, nyní se však jeho výhrůžky stále častěji obracejí i proti Británii a Německu. Spojené státy by podle jeho teorie na zničení svých evropských spojenců nereagovaly, protože by nechtěly riskovat vlastní zkázu.
Tyto mrazivé vzkazy z Moskvy přicházejí v době, kdy napětí roste i v dalších částech světa. Britská armáda například nedávno vyslala své důstojníky do Grónska, aby podpořila dánskou přítomnost v Arktidě. Tento krok je reakcí na rostoucí ruskou a čínskou aktivitu v regionu, ale také na nevyzpytatelnou politiku Donalda Trumpa, který se opakovaně nechal slyšet, že by USA měly nad tímto strategickým ostrovem převzít kontrolu.
Downing Street v reakci na hrozby uvedla, že bere bezpečnost Arktidy i celé Evropy velmi vážně. Posílení vojenských cvičení v rámci NATO má sloužit jako jasný odstrašující signál proti jakékoliv agresi. Londýn zároveň potvrzuje, že úzce spolupracuje se spojenci na sledování ruských „stínových lodí“, které se snaží obcházet sankce a financovat ruskou válečnou mašinérii.
Karaganovovy výroky jsou sice často vnímány jako součást psychologické války, přesto v evropských metropolích vyvolávají značné znepokojení.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.