Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že o dalším postupu ví v tuto chvíli jen sám prezident, zatímco zbytek světa může pouze odhadovat. Trump již obdržel podrobné hlášení o vojenských možnostech a sám uvedl, že zvažuje velmi razantní kroky. Povzbuzen nedávným úspěchem operace ve Venezuele, kterou označil za jeden z největších triumfů v historii USA, čelí nyní pokušení nasadit proti Teheránu sílu podobného kalibru.
Možnosti útoku jsou rozsáhlé, o čemž svědčí loňské nálety neviditelných bombardérů B-2 na íránské jaderné komplexy. Pentagon má údajně připravený dlouhý seznam cílů, který zahrnuje nejen klíčovou infrastrukturu, ale i složky režimu přímo odpovědné za represe. Kromě klasických náletů se spekuluje o skrytých operacích, kybernetických útocích a metodách psychologického boje, které by měly za cíl rozložit velení íránských ozbrojených sil zevnitř.
Analytici však varují, že Írán není Venezuela a pokus o svržení jedné figury pravděpodobně nepovede k okamžitému kolapsu celého systému. Islámská republika je režimem zoceleným dekádami konfliktů, a i když je oslabena předchozími údery, stále disponuje silnou armádou. Trump si je navíc dobře vědom historických pastí, což dokazují jeho zmínky o neúspěšné záchranné misi Jimmyho Cartera z roku 1980, která tehdejšímu prezidentovi zlomila vaz u voleb.
Otázkou zůstává, čeho chce Trumpova administrativa v Íránu vlastně dosáhnout. Odborníci se domnívají, že primárním cílem není nutně změna režimu, ale spíše vynucení ústupků v jaderném programu nebo zastavení násilí v ulicích. Zatímco navenek Teherán volí agresivní rétoriku, v zákulisí údajně vysílá signály o ochotě vyjednávat, což potvrzují i někteří členové Trumpova týmu s tím, že diplomacie zůstává první volbou.
Do diskuse o dalším postupu výrazně promlouvá také viceprezident J. D. Vance, který patří k zastáncům diplomatického řešení. Podle jeho názoru by nejrozumnějším krokem bylo zahájit skutečná jednání o jaderném programu, která by odrážela potřeby Spojených států. Problémem však je, že pokračující zabíjení demonstrantů může v očích veřejnosti proměnit diplomatickou snahu v projev slabosti, což by mohlo podkopat morálku protestujících.
Vojenský úder by sice mohl vyvolat paniku v řadách režimu a povzbudit opozici, nese s sebou však i riziko opačného efektu. Existuje reálná šance, že by se íránská společnost v reakci na zahraniční agresi sjednotila pod vlastní vlajkou, což by pozici náboženských vůdců paradoxně upevnilo. Navíc Teherán stále vlastní arzenál balistických raket a má v regionu spojence, jako jsou Hútiové v Jemenu nebo šíitské milice v Iráku, kteří mohou citelně zasáhnout.
K rázné akci vyzývají prezidenta i postavy z exilu, například syn posledního šáha Rezá Pahlaví, podle kterého by brzký zásah mohl zachránit mnoho životů. Tvrdí, že pouze kolaps současného zřízení přinese konec všech regionálních problémů. V Bílém domě si však dobře uvědomují, že realita je mnohem komplikovanější a každý krok může mít dalekosáhlé následky pro stabilitu celého Blízkého východu.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.