Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že o dalším postupu ví v tuto chvíli jen sám prezident, zatímco zbytek světa může pouze odhadovat. Trump již obdržel podrobné hlášení o vojenských možnostech a sám uvedl, že zvažuje velmi razantní kroky. Povzbuzen nedávným úspěchem operace ve Venezuele, kterou označil za jeden z největších triumfů v historii USA, čelí nyní pokušení nasadit proti Teheránu sílu podobného kalibru.
Možnosti útoku jsou rozsáhlé, o čemž svědčí loňské nálety neviditelných bombardérů B-2 na íránské jaderné komplexy. Pentagon má údajně připravený dlouhý seznam cílů, který zahrnuje nejen klíčovou infrastrukturu, ale i složky režimu přímo odpovědné za represe. Kromě klasických náletů se spekuluje o skrytých operacích, kybernetických útocích a metodách psychologického boje, které by měly za cíl rozložit velení íránských ozbrojených sil zevnitř.
Analytici však varují, že Írán není Venezuela a pokus o svržení jedné figury pravděpodobně nepovede k okamžitému kolapsu celého systému. Islámská republika je režimem zoceleným dekádami konfliktů, a i když je oslabena předchozími údery, stále disponuje silnou armádou. Trump si je navíc dobře vědom historických pastí, což dokazují jeho zmínky o neúspěšné záchranné misi Jimmyho Cartera z roku 1980, která tehdejšímu prezidentovi zlomila vaz u voleb.
Otázkou zůstává, čeho chce Trumpova administrativa v Íránu vlastně dosáhnout. Odborníci se domnívají, že primárním cílem není nutně změna režimu, ale spíše vynucení ústupků v jaderném programu nebo zastavení násilí v ulicích. Zatímco navenek Teherán volí agresivní rétoriku, v zákulisí údajně vysílá signály o ochotě vyjednávat, což potvrzují i někteří členové Trumpova týmu s tím, že diplomacie zůstává první volbou.
Do diskuse o dalším postupu výrazně promlouvá také viceprezident J. D. Vance, který patří k zastáncům diplomatického řešení. Podle jeho názoru by nejrozumnějším krokem bylo zahájit skutečná jednání o jaderném programu, která by odrážela potřeby Spojených států. Problémem však je, že pokračující zabíjení demonstrantů může v očích veřejnosti proměnit diplomatickou snahu v projev slabosti, což by mohlo podkopat morálku protestujících.
Vojenský úder by sice mohl vyvolat paniku v řadách režimu a povzbudit opozici, nese s sebou však i riziko opačného efektu. Existuje reálná šance, že by se íránská společnost v reakci na zahraniční agresi sjednotila pod vlastní vlajkou, což by pozici náboženských vůdců paradoxně upevnilo. Navíc Teherán stále vlastní arzenál balistických raket a má v regionu spojence, jako jsou Hútiové v Jemenu nebo šíitské milice v Iráku, kteří mohou citelně zasáhnout.
K rázné akci vyzývají prezidenta i postavy z exilu, například syn posledního šáha Rezá Pahlaví, podle kterého by brzký zásah mohl zachránit mnoho životů. Tvrdí, že pouze kolaps současného zřízení přinese konec všech regionálních problémů. V Bílém domě si však dobře uvědomují, že realita je mnohem komplikovanější a každý krok může mít dalekosáhlé následky pro stabilitu celého Blízkého východu.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) chce podniknout inspekční cestu na Ukrajinu, aby zjistil, v jakém stavu je ropovod Družba. Ropa jím totiž momentálně na Slovensko a do Maďarska neproudí. Fico si dnes bude volat s ukrajinským prezidentem.
V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty.
Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee řekl zaměstnancům velvyslanectví, aby Izrael opustili dnes, pokud o tom uvažují. Uvedl to americký deník New York Times. Výzva diplomata k jeho podřízeným může souviset s očekáváním, že se bude stupňovat napětí v regionu.
Další dějství války mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem je na spadnutí. I když už se bývalí partneři neměli znovu setkávat u soudu, zřejmě se justice opět bude zabývat tím, k čemu mezi nimi došlo. Potvrzují to slova právního zástupce jednoho z aktérů.
Předseda poslanecké Sněmovny Tomio Okamura (SPD) by se v březnu mohl po devíti letech objevit v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Podle dostupných informací obdržel pozvánku do druhého březnového vydání relace.
V Česku už na přelomu února a března panuje jarní počasí. Nic se na tom nezmění ani o víkendu, kdy se navíc nad území republiky dostane saharský prach. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Dádu Patrasovou potkalo něco, s čím rozhodně nepočítala. Na sociálních sítích se totiž začala šířit zpráva o jejím údajném úmrtí. V takovém případě existuje jediná možná obrana. Patrasová se ozvala, aby uklidnila všechny fanoušky v Česku i na Slovensku.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neplánuje navyšovat obranné výdaje až tak, aby naplnilo závazky v rámci NATO. Za prioritu kabinetu označil zdraví občanů. Babiše následně zkritizoval předseda předchozí české vlády.
Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Šéf Světového hospodářského fóra (WEF) Børge Brende rezignoval na svou funkci poté, co se na veřejnost dostaly informace o jeho vazbách na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Brende opouští post prezidenta a výkonného ředitele po více než osmi letech vedení organizace, která je známá především pořádáním každoročního lednového setkání světových lídrů ve švýcarském Davosu.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.