Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že o dalším postupu ví v tuto chvíli jen sám prezident, zatímco zbytek světa může pouze odhadovat. Trump již obdržel podrobné hlášení o vojenských možnostech a sám uvedl, že zvažuje velmi razantní kroky. Povzbuzen nedávným úspěchem operace ve Venezuele, kterou označil za jeden z největších triumfů v historii USA, čelí nyní pokušení nasadit proti Teheránu sílu podobného kalibru.
Možnosti útoku jsou rozsáhlé, o čemž svědčí loňské nálety neviditelných bombardérů B-2 na íránské jaderné komplexy. Pentagon má údajně připravený dlouhý seznam cílů, který zahrnuje nejen klíčovou infrastrukturu, ale i složky režimu přímo odpovědné za represe. Kromě klasických náletů se spekuluje o skrytých operacích, kybernetických útocích a metodách psychologického boje, které by měly za cíl rozložit velení íránských ozbrojených sil zevnitř.
Analytici však varují, že Írán není Venezuela a pokus o svržení jedné figury pravděpodobně nepovede k okamžitému kolapsu celého systému. Islámská republika je režimem zoceleným dekádami konfliktů, a i když je oslabena předchozími údery, stále disponuje silnou armádou. Trump si je navíc dobře vědom historických pastí, což dokazují jeho zmínky o neúspěšné záchranné misi Jimmyho Cartera z roku 1980, která tehdejšímu prezidentovi zlomila vaz u voleb.
Otázkou zůstává, čeho chce Trumpova administrativa v Íránu vlastně dosáhnout. Odborníci se domnívají, že primárním cílem není nutně změna režimu, ale spíše vynucení ústupků v jaderném programu nebo zastavení násilí v ulicích. Zatímco navenek Teherán volí agresivní rétoriku, v zákulisí údajně vysílá signály o ochotě vyjednávat, což potvrzují i někteří členové Trumpova týmu s tím, že diplomacie zůstává první volbou.
Do diskuse o dalším postupu výrazně promlouvá také viceprezident J. D. Vance, který patří k zastáncům diplomatického řešení. Podle jeho názoru by nejrozumnějším krokem bylo zahájit skutečná jednání o jaderném programu, která by odrážela potřeby Spojených států. Problémem však je, že pokračující zabíjení demonstrantů může v očích veřejnosti proměnit diplomatickou snahu v projev slabosti, což by mohlo podkopat morálku protestujících.
Vojenský úder by sice mohl vyvolat paniku v řadách režimu a povzbudit opozici, nese s sebou však i riziko opačného efektu. Existuje reálná šance, že by se íránská společnost v reakci na zahraniční agresi sjednotila pod vlastní vlajkou, což by pozici náboženských vůdců paradoxně upevnilo. Navíc Teherán stále vlastní arzenál balistických raket a má v regionu spojence, jako jsou Hútiové v Jemenu nebo šíitské milice v Iráku, kteří mohou citelně zasáhnout.
K rázné akci vyzývají prezidenta i postavy z exilu, například syn posledního šáha Rezá Pahlaví, podle kterého by brzký zásah mohl zachránit mnoho životů. Tvrdí, že pouze kolaps současného zřízení přinese konec všech regionálních problémů. V Bílém domě si však dobře uvědomují, že realita je mnohem komplikovanější a každý krok může mít dalekosáhlé následky pro stabilitu celého Blízkého východu.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.