Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová potvrdila, že o dalším postupu ví v tuto chvíli jen sám prezident, zatímco zbytek světa může pouze odhadovat. Trump již obdržel podrobné hlášení o vojenských možnostech a sám uvedl, že zvažuje velmi razantní kroky. Povzbuzen nedávným úspěchem operace ve Venezuele, kterou označil za jeden z největších triumfů v historii USA, čelí nyní pokušení nasadit proti Teheránu sílu podobného kalibru.
Možnosti útoku jsou rozsáhlé, o čemž svědčí loňské nálety neviditelných bombardérů B-2 na íránské jaderné komplexy. Pentagon má údajně připravený dlouhý seznam cílů, který zahrnuje nejen klíčovou infrastrukturu, ale i složky režimu přímo odpovědné za represe. Kromě klasických náletů se spekuluje o skrytých operacích, kybernetických útocích a metodách psychologického boje, které by měly za cíl rozložit velení íránských ozbrojených sil zevnitř.
Analytici však varují, že Írán není Venezuela a pokus o svržení jedné figury pravděpodobně nepovede k okamžitému kolapsu celého systému. Islámská republika je režimem zoceleným dekádami konfliktů, a i když je oslabena předchozími údery, stále disponuje silnou armádou. Trump si je navíc dobře vědom historických pastí, což dokazují jeho zmínky o neúspěšné záchranné misi Jimmyho Cartera z roku 1980, která tehdejšímu prezidentovi zlomila vaz u voleb.
Otázkou zůstává, čeho chce Trumpova administrativa v Íránu vlastně dosáhnout. Odborníci se domnívají, že primárním cílem není nutně změna režimu, ale spíše vynucení ústupků v jaderném programu nebo zastavení násilí v ulicích. Zatímco navenek Teherán volí agresivní rétoriku, v zákulisí údajně vysílá signály o ochotě vyjednávat, což potvrzují i někteří členové Trumpova týmu s tím, že diplomacie zůstává první volbou.
Do diskuse o dalším postupu výrazně promlouvá také viceprezident J. D. Vance, který patří k zastáncům diplomatického řešení. Podle jeho názoru by nejrozumnějším krokem bylo zahájit skutečná jednání o jaderném programu, která by odrážela potřeby Spojených států. Problémem však je, že pokračující zabíjení demonstrantů může v očích veřejnosti proměnit diplomatickou snahu v projev slabosti, což by mohlo podkopat morálku protestujících.
Vojenský úder by sice mohl vyvolat paniku v řadách režimu a povzbudit opozici, nese s sebou však i riziko opačného efektu. Existuje reálná šance, že by se íránská společnost v reakci na zahraniční agresi sjednotila pod vlastní vlajkou, což by pozici náboženských vůdců paradoxně upevnilo. Navíc Teherán stále vlastní arzenál balistických raket a má v regionu spojence, jako jsou Hútiové v Jemenu nebo šíitské milice v Iráku, kteří mohou citelně zasáhnout.
K rázné akci vyzývají prezidenta i postavy z exilu, například syn posledního šáha Rezá Pahlaví, podle kterého by brzký zásah mohl zachránit mnoho životů. Tvrdí, že pouze kolaps současného zřízení přinese konec všech regionálních problémů. V Bílém domě si však dobře uvědomují, že realita je mnohem komplikovanější a každý krok může mít dalekosáhlé následky pro stabilitu celého Blízkého východu.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".
Překvapivý byl svým způsobem poslední útok medvěda, ke kterému došlo u sousedů na Slovensku. Zvíře totiž neváhalo vstoupit do obce, kde zaútočilo na člověka, jenž naštěstí neutrpěl vážná zranění. O události informoval zpravodajský web televize JOJ.
Spojené státy americké se vzpamatovávají z naprosto nečekané zprávy o úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o opravdového amerického patriota.
Skončí dusno ve vztahu mezi nejvyššími ústavními činiteli? Prezident Petr Pavel se vyjádřil tak, že by se nyní mohl vztah mezi Pražským hradem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) opět uklidnit. Podle Pavla je totiž stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit.
Írán letos při společných útocích americké a izraelské armády přišel o nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Ajatolláhův syn nyní opět přislíbil spoluobčanům, že přijde odplata za mučednickou smrt jeho otce.
Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Na Ukrajině se i po více než čtyřech letech stále bojuje a z nejnovějších informací nevyplývá, že by eventuální mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem měly vést k úspěchu. Šéf Kremlu Vladimir Putin je naopak odhodlán pokračovat ve válce alespoň do té chvíle, než jeho krajané získají celý Donbas.
Americkou politikou otřásla nečekaná a zdrcující zpráva. Náhle zemřel respektovaný senátor za republikány Lindsey Graham. Bylo mu 71 let. Politik podle pozůstalých onemocněl v posledních dnech, přičemž onemocnění mělo velmi rychlý průběh.
Mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem dostávají další vážné trhliny. Írán v uplynulých hodinách opět uzavřel Hormuzský průliv, přičemž jeho revoluční gardy zaútočily na další loď. Američané opět reagovali údery proti íránským cílům.
Obyčejné Kubánce se v současné situaci sluší politovat. Karibskou zemi totiž postihl druhý celonárodní blackout během pouhých pěti dnů. Celkově jde již o devátý případ úplného výpadku dodávek elektřiny od roku 2024 a čtvrtý v letošním roce, informoval web DW.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl znovu důrazně varovat Írán, protože se dozvěděl, že tamní režim nadále usiluje o jeho život. Šéf Bílého domu zmínil, že armáda má připravené stovky raket a také pokyny pro případ, že dojde k atentátu na jeho osobu.