Blízký východ se ocitl na pokraji totálního konfliktu. Americký prezident Donald Trump vyostřil své hrozby vůči Teheránu a v souvislosti s koncem ultimáta pro uvolnění Hormuzského průlivu varoval před zánikem celé jedné civilizace. Na své sociální síti Truth Social naznačil, že pokud Írán neustoupí, Spojené státy zahájí masivní vojenskou operaci. Trump sice prohlásil, že si takovou zkázu nepřeje, ale vidí v ní cestu k úplné výměně režimu a nastolení nové éry bez korupce a vydírání, které Teheránu vyčítá.
Napětí se již přelilo do konkrétních vojenských akcí. Americké letectvo v noci zaútočilo na strategický ostrov Charg, kde se zaměřilo na vojenské sklady, námořní miny a raketové bunkry. Bílý dům zdůraznil, že se údery tentokrát vyhnuly ropným terminálům. Jde o další vlnu útoků po březnových operacích, tentokrát však nálety slouží jako přímá výstraha před vypršením úterního ultimáta. Trump navíc varoval, že příštími cíli mohou být i íránské elektrárny a další civilní zařízení.
Do koordinovaného postupu se zapojil také Izrael, jehož letectvo systematicky ničí íránskou dopravní infrastrukturu. Útoky směřují na klíčové dálnice, mosty a železnice, které Teherán využívá k transportu vojenského materiálu a raket. Izraelská armáda (IDF) dokonce vyzvala íránské civilisty, aby se po dobu dvanácti hodin zcela vyhnuli cestování vlakem. Krátce po tomto varování byla hlášena série explozí na železničních tratích po celé zemi.
Z Íránu již přicházejí zprávy o prvních obětech a rozsáhlé destrukci. V Kášánu zahynuli po zásahu mostu dva lidé a útoky v Karadži si vyžádaly řadu zraněných. Rakety zasáhly důležité dopravní tepny, včetně dálnice mezi Tabrízem a Teheránem nebo mostů v provincii Kom. Cílem této strategie je zřejmě úplné ochromení íránské logistiky a zamezení pohybu ozbrojených sil.
Americká administrativa i sám Trump rezolutně odmítají, že by ničení civilních objektů, jako jsou mosty či elektrárny, představovalo porušení válečného práva. Washington trvá na tom, že prioritou je zajištění bezpečnosti světového obchodu a ukončení íránské blokády strategického průlivu, kterou Írán používá jako nástroj nátlaku na zbytek světa.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.
Severní Korea v sobotu otestovala další balistickou raketu. Informoval o tom generální štáb jihokorejské armády. Soul vyzval sousední zemi, aby s podobnými testy přestala. Nedá se nicméně předpokládat, že by tato výzva byla vyslyšena.
Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.
Přítomnost plísní na potravinách většinou vnímáme především jako senzorický či estetický problém. To podstatné ale je, že plísně mohou znamenat i významné, často pouhým okem zcela neviditelné zdravotní riziko. Jejich působením mohou vznikat toxické i rakovinotvorné látky. Pokud jsme schopni plíseň sami odhalit, nikdy plesnivé potraviny nekonzumujme a rozhodně nestačí odstranit zasaženou část pokrmu.
Česko od pátku řeší předem avizovanou absenci prezidenta Petra Pavla ve volební místnosti během obecních voleb, které se uskuteční příští týden. Do hlavy státu si rýpl i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.