Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Lídři evropských mocností vysílají podle expertů výrazně rozporuplné signály. Francouzský prezident Emmanuel Macron zaujal nejtvrdší postoj, když Trumpovo chování označil za „nový koloniální přístup“ a odmítl politiku založenou na zastrašování. Tato rozhodnost může pramenit i z jeho nízké popularity doma, kde se snaží profilovat jako silný proevropský vůdce schopný čelit vnějším hrozbám.
Naproti tomu německý kancléř Friedrich Merz dává přednost deeskalaci. Varuje před spirálou odvetných opatření, přestože naznačuje, že Evropa by na stupňující se nátlak mohla odpovědět. Merzova opatrnost odráží jeho snahu stabilizovat vlastní pozici po náročném roce od vítězství ve volbách v roce 2025, které mu zatím nepřineslo očekávaný nárůst popularity u německé veřejnosti.
Specifickou roli hraje italská premiérka Giorgia Meloniová, která se stylizuje do pozice prostředníka. Na rozdíl od svých kolegů v Paříži a Berlíně si Meloniová udržuje vysokou podporu voličů, kteří její přístup ke Washingtonu schvalují. Snaha o management konfliktu namísto přímé konfrontace však dále prohlubuje nejednotnost evropského bloku.
Tuto nečitelnost umocňují lídři jako Viktor Orbán nebo Robert Fico, kteří se vyhýbají otevřené kritice Trumpových hrozeb vůči dánské suverenitě. Jejich soustředění na bilaterální kanály s Bílým domem signalizuje rozkol v momentě, kdy je jednota nejvíce zapotřebí. Pokud bude tento vzorec pokračovat, hrozí, že se Trumpovy územní ambice začnou jevit jako nevyhnutelné téma k jednání, nikoliv jako nepřípustné porušení mezinárodního práva.
Evropská veřejnost přitom od svých vlád očekává jasné slovo. Hostilita vůči Trumpovi je mezi obyvateli rozšířená a neschopnost politického středu bránit základní principy bezpečnosti nahrává krajní pravici. Ta zatím k situaci v Grónsku povětšinou mlčí, což je strategický tah – na jedné straně stojí její důraz na národní suverenitu, na druhé touha po požehnání z Washingtonu.
Zatímco se politický střed tříští, jasnou rétoriku nabízejí některé levicové strany napříč kontinentem. V Británii zaznívají hlasy po stažení amerických sil ze základen, v Německu Die Linke volá po aktivním odporu a ve Francii se dokonce otevírá otázka vystoupení z NATO. Tyto postoje, ač radikální, představují čitelnou politickou odpověď na imperiální ambice Spojených států.
Čas pro Evropu se krátí a podceňování hrozeb z Bílého domu jako pouhého blafování rizika nesnižuje. Pokud tradiční lídři nenaleznou společnou řeč a neodváží se pojmenovat Trumpovy kroky jako přímé ohrožení poválečného bezpečnostního uspořádání, riskují ztrátu vlastní legitimity i stability celého kontinentu.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.