Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Lídři evropských mocností vysílají podle expertů výrazně rozporuplné signály. Francouzský prezident Emmanuel Macron zaujal nejtvrdší postoj, když Trumpovo chování označil za „nový koloniální přístup“ a odmítl politiku založenou na zastrašování. Tato rozhodnost může pramenit i z jeho nízké popularity doma, kde se snaží profilovat jako silný proevropský vůdce schopný čelit vnějším hrozbám.
Naproti tomu německý kancléř Friedrich Merz dává přednost deeskalaci. Varuje před spirálou odvetných opatření, přestože naznačuje, že Evropa by na stupňující se nátlak mohla odpovědět. Merzova opatrnost odráží jeho snahu stabilizovat vlastní pozici po náročném roce od vítězství ve volbách v roce 2025, které mu zatím nepřineslo očekávaný nárůst popularity u německé veřejnosti.
Specifickou roli hraje italská premiérka Giorgia Meloniová, která se stylizuje do pozice prostředníka. Na rozdíl od svých kolegů v Paříži a Berlíně si Meloniová udržuje vysokou podporu voličů, kteří její přístup ke Washingtonu schvalují. Snaha o management konfliktu namísto přímé konfrontace však dále prohlubuje nejednotnost evropského bloku.
Tuto nečitelnost umocňují lídři jako Viktor Orbán nebo Robert Fico, kteří se vyhýbají otevřené kritice Trumpových hrozeb vůči dánské suverenitě. Jejich soustředění na bilaterální kanály s Bílým domem signalizuje rozkol v momentě, kdy je jednota nejvíce zapotřebí. Pokud bude tento vzorec pokračovat, hrozí, že se Trumpovy územní ambice začnou jevit jako nevyhnutelné téma k jednání, nikoliv jako nepřípustné porušení mezinárodního práva.
Evropská veřejnost přitom od svých vlád očekává jasné slovo. Hostilita vůči Trumpovi je mezi obyvateli rozšířená a neschopnost politického středu bránit základní principy bezpečnosti nahrává krajní pravici. Ta zatím k situaci v Grónsku povětšinou mlčí, což je strategický tah – na jedné straně stojí její důraz na národní suverenitu, na druhé touha po požehnání z Washingtonu.
Zatímco se politický střed tříští, jasnou rétoriku nabízejí některé levicové strany napříč kontinentem. V Británii zaznívají hlasy po stažení amerických sil ze základen, v Německu Die Linke volá po aktivním odporu a ve Francii se dokonce otevírá otázka vystoupení z NATO. Tyto postoje, ač radikální, představují čitelnou politickou odpověď na imperiální ambice Spojených států.
Čas pro Evropu se krátí a podceňování hrozeb z Bílého domu jako pouhého blafování rizika nesnižuje. Pokud tradiční lídři nenaleznou společnou řeč a neodváží se pojmenovat Trumpovy kroky jako přímé ohrožení poválečného bezpečnostního uspořádání, riskují ztrátu vlastní legitimity i stability celého kontinentu.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.