Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Lídři evropských mocností vysílají podle expertů výrazně rozporuplné signály. Francouzský prezident Emmanuel Macron zaujal nejtvrdší postoj, když Trumpovo chování označil za „nový koloniální přístup“ a odmítl politiku založenou na zastrašování. Tato rozhodnost může pramenit i z jeho nízké popularity doma, kde se snaží profilovat jako silný proevropský vůdce schopný čelit vnějším hrozbám.
Naproti tomu německý kancléř Friedrich Merz dává přednost deeskalaci. Varuje před spirálou odvetných opatření, přestože naznačuje, že Evropa by na stupňující se nátlak mohla odpovědět. Merzova opatrnost odráží jeho snahu stabilizovat vlastní pozici po náročném roce od vítězství ve volbách v roce 2025, které mu zatím nepřineslo očekávaný nárůst popularity u německé veřejnosti.
Specifickou roli hraje italská premiérka Giorgia Meloniová, která se stylizuje do pozice prostředníka. Na rozdíl od svých kolegů v Paříži a Berlíně si Meloniová udržuje vysokou podporu voličů, kteří její přístup ke Washingtonu schvalují. Snaha o management konfliktu namísto přímé konfrontace však dále prohlubuje nejednotnost evropského bloku.
Tuto nečitelnost umocňují lídři jako Viktor Orbán nebo Robert Fico, kteří se vyhýbají otevřené kritice Trumpových hrozeb vůči dánské suverenitě. Jejich soustředění na bilaterální kanály s Bílým domem signalizuje rozkol v momentě, kdy je jednota nejvíce zapotřebí. Pokud bude tento vzorec pokračovat, hrozí, že se Trumpovy územní ambice začnou jevit jako nevyhnutelné téma k jednání, nikoliv jako nepřípustné porušení mezinárodního práva.
Evropská veřejnost přitom od svých vlád očekává jasné slovo. Hostilita vůči Trumpovi je mezi obyvateli rozšířená a neschopnost politického středu bránit základní principy bezpečnosti nahrává krajní pravici. Ta zatím k situaci v Grónsku povětšinou mlčí, což je strategický tah – na jedné straně stojí její důraz na národní suverenitu, na druhé touha po požehnání z Washingtonu.
Zatímco se politický střed tříští, jasnou rétoriku nabízejí některé levicové strany napříč kontinentem. V Británii zaznívají hlasy po stažení amerických sil ze základen, v Německu Die Linke volá po aktivním odporu a ve Francii se dokonce otevírá otázka vystoupení z NATO. Tyto postoje, ač radikální, představují čitelnou politickou odpověď na imperiální ambice Spojených států.
Čas pro Evropu se krátí a podceňování hrozeb z Bílého domu jako pouhého blafování rizika nesnižuje. Pokud tradiční lídři nenaleznou společnou řeč a neodváží se pojmenovat Trumpovy kroky jako přímé ohrožení poválečného bezpečnostního uspořádání, riskují ztrátu vlastní legitimity i stability celého kontinentu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.