Oteplující se klima a rostoucí využívání umělého sněhu činí závodění na zimních olympijských hrách nebezpečnějším a náročnějším. V italských Dolomitech se v příštích dvou týdnech připravují stroje, které vyprodukují celkem 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Tato snaha má zajistit ideální podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny na blížících se hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Přestože Cortina leží v nadmořské výšce 1 816 metrů a sněhové srážky jsou zde běžné, organizátoři potvrdili, že umělý sníh bude tvořit 85 % celkového povrchu. Hlavním důvodem je snaha garantovat sportovcům nejvyšší možnou kvalitu a zajistit spravedlivé i bezpečné podmínky po celou dobu trvání akce. Mnozí trenéři a výzkumníci však vyjadřují obavy, že tato technologie dělá zimní sporty nepředvídatelnými.
Umělý sníh se na olympiádě poprvé objevil před téměř padesáti lety v Lake Placid, ale v posledním desetiletí se na něj pořadatelé spoléhají stále více. Celosvětový úbytek přírodního sněhu a zkracující se sezóny nutí organizátory k extrémním řešením, jako tomu bylo v Pekingu v roce 2022. Tehdy šlo o první hry v historii, které závisely výhradně na uměle vytvořeném povrchu.
Britská paralympionička Menna Fitzpatrick uvádí, že umělý sníh hraje klíčovou roli v udržení konzistence závodního kalendáře. Pro lyžaře je podle ní spolehlivost podmínek velmi důležitá, zejména z pohledu plánování závodů. Zároveň však vědecké studie varují, že technický sníh je mnohem tvrdší, ledovější a hustší než ten přírodní, protože ve své struktuře zadržuje méně vzduchu.
Rozdíl v dopadu na oba typy povrchů přirovnává profesorka sportovní ekologie Madeleine Orr k pádu na chodník oproti pádu do trávy. Její výzkumy naznačují, že lidé sice na umělém sněhu nepadají častěji, ale když už k pádu dojde, riziko vážného zranění je kvůli tvrdému podkladu mnohem vyšší. Tento fakt potvrzují i sportovci z freestylových disciplín, kteří popisují stěny ramp jako pevný svislý led.
Výroba sněhu má také nezanedbatelný dopad na životní prostředí, jelikož se při ní spotřebuje obrovské množství vody. Pro letošní hry to bude zhruba 27 000 metrů krychlových vody, což odpovídá objemu jedenácti olympijských bazénů. Pozitivní zprávou je, že organizátoři využívají k provozu strojů stoprocentně obnovitelnou energii a Mezinárodní olympijský výbor deklaroval, že do sněhu nebudou přidávány žádné chemikálie.
Kromě samotných závodů se klimatické změny podepisují také na tréninkových možnostech sportovců, kteří musí za sněhem cestovat stále dál. Kanadský trenér Philippe Marquis uvádí, že jeho tým musel v posledních dvou letech opustit domácí ledovce kvůli jejich tání. Místo tréninku v Kanadě tak musí létat do Jižní Ameriky, což pro sportovce představuje značnou finanční i psychickou zátěž.
Marquis si také všímá nárůstu zranění kolen a zad, což přičítá právě tvrdosti umělého povrchu při vysokých rychlostech. Lyžaři v boulích se řítí dolů rychlostí až 120 km/h a manévrovací prostor na zledovatělém podkladu je minimální. Podle odborníků může tento vývoj vést k ekonomické spirále, kdy vysoké náklady na údržbu tratí a cestování sníží počet lidí, kteří si tyto sporty mohou dovolit.
Budoucnost zimních her je ohrožena také úbytkem vhodných lokalit pro jejich pořádání. Ze všech míst, která hostila olympiádu od roku 1924, bude mít podle vědců do roku 2050 dostatek přírodního sněhu pouze deset z nich. Studie naznačují, že při současné klimatické politice zůstane pro olympiády spolehlivých jen 52 lokalit z původně zvažovaných devadesáti tří.
Možným řešením pro budoucnost je model rotujících hostitelských měst nebo dřívější termín konání her. Experti se však shodují, že bez technického sněhu by zimní sportovní akce v podstatě zanikly. Podle analýz existují na celém světě pouze čtyři střediska, která by dokázala hostit hry bez umělého zasněžování, a to v Japonsku, Rusku a Francii.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.