Oteplující se klima a rostoucí využívání umělého sněhu činí závodění na zimních olympijských hrách nebezpečnějším a náročnějším. V italských Dolomitech se v příštích dvou týdnech připravují stroje, které vyprodukují celkem 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Tato snaha má zajistit ideální podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny na blížících se hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Přestože Cortina leží v nadmořské výšce 1 816 metrů a sněhové srážky jsou zde běžné, organizátoři potvrdili, že umělý sníh bude tvořit 85 % celkového povrchu. Hlavním důvodem je snaha garantovat sportovcům nejvyšší možnou kvalitu a zajistit spravedlivé i bezpečné podmínky po celou dobu trvání akce. Mnozí trenéři a výzkumníci však vyjadřují obavy, že tato technologie dělá zimní sporty nepředvídatelnými.
Umělý sníh se na olympiádě poprvé objevil před téměř padesáti lety v Lake Placid, ale v posledním desetiletí se na něj pořadatelé spoléhají stále více. Celosvětový úbytek přírodního sněhu a zkracující se sezóny nutí organizátory k extrémním řešením, jako tomu bylo v Pekingu v roce 2022. Tehdy šlo o první hry v historii, které závisely výhradně na uměle vytvořeném povrchu.
Britská paralympionička Menna Fitzpatrick uvádí, že umělý sníh hraje klíčovou roli v udržení konzistence závodního kalendáře. Pro lyžaře je podle ní spolehlivost podmínek velmi důležitá, zejména z pohledu plánování závodů. Zároveň však vědecké studie varují, že technický sníh je mnohem tvrdší, ledovější a hustší než ten přírodní, protože ve své struktuře zadržuje méně vzduchu.
Rozdíl v dopadu na oba typy povrchů přirovnává profesorka sportovní ekologie Madeleine Orr k pádu na chodník oproti pádu do trávy. Její výzkumy naznačují, že lidé sice na umělém sněhu nepadají častěji, ale když už k pádu dojde, riziko vážného zranění je kvůli tvrdému podkladu mnohem vyšší. Tento fakt potvrzují i sportovci z freestylových disciplín, kteří popisují stěny ramp jako pevný svislý led.
Výroba sněhu má také nezanedbatelný dopad na životní prostředí, jelikož se při ní spotřebuje obrovské množství vody. Pro letošní hry to bude zhruba 27 000 metrů krychlových vody, což odpovídá objemu jedenácti olympijských bazénů. Pozitivní zprávou je, že organizátoři využívají k provozu strojů stoprocentně obnovitelnou energii a Mezinárodní olympijský výbor deklaroval, že do sněhu nebudou přidávány žádné chemikálie.
Kromě samotných závodů se klimatické změny podepisují také na tréninkových možnostech sportovců, kteří musí za sněhem cestovat stále dál. Kanadský trenér Philippe Marquis uvádí, že jeho tým musel v posledních dvou letech opustit domácí ledovce kvůli jejich tání. Místo tréninku v Kanadě tak musí létat do Jižní Ameriky, což pro sportovce představuje značnou finanční i psychickou zátěž.
Marquis si také všímá nárůstu zranění kolen a zad, což přičítá právě tvrdosti umělého povrchu při vysokých rychlostech. Lyžaři v boulích se řítí dolů rychlostí až 120 km/h a manévrovací prostor na zledovatělém podkladu je minimální. Podle odborníků může tento vývoj vést k ekonomické spirále, kdy vysoké náklady na údržbu tratí a cestování sníží počet lidí, kteří si tyto sporty mohou dovolit.
Budoucnost zimních her je ohrožena také úbytkem vhodných lokalit pro jejich pořádání. Ze všech míst, která hostila olympiádu od roku 1924, bude mít podle vědců do roku 2050 dostatek přírodního sněhu pouze deset z nich. Studie naznačují, že při současné klimatické politice zůstane pro olympiády spolehlivých jen 52 lokalit z původně zvažovaných devadesáti tří.
Možným řešením pro budoucnost je model rotujících hostitelských měst nebo dřívější termín konání her. Experti se však shodují, že bez technického sněhu by zimní sportovní akce v podstatě zanikly. Podle analýz existují na celém světě pouze čtyři střediska, která by dokázala hostit hry bez umělého zasněžování, a to v Japonsku, Rusku a Francii.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.