Oteplující se klima a rostoucí využívání umělého sněhu činí závodění na zimních olympijských hrách nebezpečnějším a náročnějším. V italských Dolomitech se v příštích dvou týdnech připravují stroje, které vyprodukují celkem 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Tato snaha má zajistit ideální podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny na blížících se hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Přestože Cortina leží v nadmořské výšce 1 816 metrů a sněhové srážky jsou zde běžné, organizátoři potvrdili, že umělý sníh bude tvořit 85 % celkového povrchu. Hlavním důvodem je snaha garantovat sportovcům nejvyšší možnou kvalitu a zajistit spravedlivé i bezpečné podmínky po celou dobu trvání akce. Mnozí trenéři a výzkumníci však vyjadřují obavy, že tato technologie dělá zimní sporty nepředvídatelnými.
Umělý sníh se na olympiádě poprvé objevil před téměř padesáti lety v Lake Placid, ale v posledním desetiletí se na něj pořadatelé spoléhají stále více. Celosvětový úbytek přírodního sněhu a zkracující se sezóny nutí organizátory k extrémním řešením, jako tomu bylo v Pekingu v roce 2022. Tehdy šlo o první hry v historii, které závisely výhradně na uměle vytvořeném povrchu.
Britská paralympionička Menna Fitzpatrick uvádí, že umělý sníh hraje klíčovou roli v udržení konzistence závodního kalendáře. Pro lyžaře je podle ní spolehlivost podmínek velmi důležitá, zejména z pohledu plánování závodů. Zároveň však vědecké studie varují, že technický sníh je mnohem tvrdší, ledovější a hustší než ten přírodní, protože ve své struktuře zadržuje méně vzduchu.
Rozdíl v dopadu na oba typy povrchů přirovnává profesorka sportovní ekologie Madeleine Orr k pádu na chodník oproti pádu do trávy. Její výzkumy naznačují, že lidé sice na umělém sněhu nepadají častěji, ale když už k pádu dojde, riziko vážného zranění je kvůli tvrdému podkladu mnohem vyšší. Tento fakt potvrzují i sportovci z freestylových disciplín, kteří popisují stěny ramp jako pevný svislý led.
Výroba sněhu má také nezanedbatelný dopad na životní prostředí, jelikož se při ní spotřebuje obrovské množství vody. Pro letošní hry to bude zhruba 27 000 metrů krychlových vody, což odpovídá objemu jedenácti olympijských bazénů. Pozitivní zprávou je, že organizátoři využívají k provozu strojů stoprocentně obnovitelnou energii a Mezinárodní olympijský výbor deklaroval, že do sněhu nebudou přidávány žádné chemikálie.
Kromě samotných závodů se klimatické změny podepisují také na tréninkových možnostech sportovců, kteří musí za sněhem cestovat stále dál. Kanadský trenér Philippe Marquis uvádí, že jeho tým musel v posledních dvou letech opustit domácí ledovce kvůli jejich tání. Místo tréninku v Kanadě tak musí létat do Jižní Ameriky, což pro sportovce představuje značnou finanční i psychickou zátěž.
Marquis si také všímá nárůstu zranění kolen a zad, což přičítá právě tvrdosti umělého povrchu při vysokých rychlostech. Lyžaři v boulích se řítí dolů rychlostí až 120 km/h a manévrovací prostor na zledovatělém podkladu je minimální. Podle odborníků může tento vývoj vést k ekonomické spirále, kdy vysoké náklady na údržbu tratí a cestování sníží počet lidí, kteří si tyto sporty mohou dovolit.
Budoucnost zimních her je ohrožena také úbytkem vhodných lokalit pro jejich pořádání. Ze všech míst, která hostila olympiádu od roku 1924, bude mít podle vědců do roku 2050 dostatek přírodního sněhu pouze deset z nich. Studie naznačují, že při současné klimatické politice zůstane pro olympiády spolehlivých jen 52 lokalit z původně zvažovaných devadesáti tří.
Možným řešením pro budoucnost je model rotujících hostitelských měst nebo dřívější termín konání her. Experti se však shodují, že bez technického sněhu by zimní sportovní akce v podstatě zanikly. Podle analýz existují na celém světě pouze čtyři střediska, která by dokázala hostit hry bez umělého zasněžování, a to v Japonsku, Rusku a Francii.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.