Oteplující se klima a rostoucí využívání umělého sněhu činí závodění na zimních olympijských hrách nebezpečnějším a náročnějším. V italských Dolomitech se v příštích dvou týdnech připravují stroje, které vyprodukují celkem 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Tato snaha má zajistit ideální podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny na blížících se hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Přestože Cortina leží v nadmořské výšce 1 816 metrů a sněhové srážky jsou zde běžné, organizátoři potvrdili, že umělý sníh bude tvořit 85 % celkového povrchu. Hlavním důvodem je snaha garantovat sportovcům nejvyšší možnou kvalitu a zajistit spravedlivé i bezpečné podmínky po celou dobu trvání akce. Mnozí trenéři a výzkumníci však vyjadřují obavy, že tato technologie dělá zimní sporty nepředvídatelnými.
Umělý sníh se na olympiádě poprvé objevil před téměř padesáti lety v Lake Placid, ale v posledním desetiletí se na něj pořadatelé spoléhají stále více. Celosvětový úbytek přírodního sněhu a zkracující se sezóny nutí organizátory k extrémním řešením, jako tomu bylo v Pekingu v roce 2022. Tehdy šlo o první hry v historii, které závisely výhradně na uměle vytvořeném povrchu.
Britská paralympionička Menna Fitzpatrick uvádí, že umělý sníh hraje klíčovou roli v udržení konzistence závodního kalendáře. Pro lyžaře je podle ní spolehlivost podmínek velmi důležitá, zejména z pohledu plánování závodů. Zároveň však vědecké studie varují, že technický sníh je mnohem tvrdší, ledovější a hustší než ten přírodní, protože ve své struktuře zadržuje méně vzduchu.
Rozdíl v dopadu na oba typy povrchů přirovnává profesorka sportovní ekologie Madeleine Orr k pádu na chodník oproti pádu do trávy. Její výzkumy naznačují, že lidé sice na umělém sněhu nepadají častěji, ale když už k pádu dojde, riziko vážného zranění je kvůli tvrdému podkladu mnohem vyšší. Tento fakt potvrzují i sportovci z freestylových disciplín, kteří popisují stěny ramp jako pevný svislý led.
Výroba sněhu má také nezanedbatelný dopad na životní prostředí, jelikož se při ní spotřebuje obrovské množství vody. Pro letošní hry to bude zhruba 27 000 metrů krychlových vody, což odpovídá objemu jedenácti olympijských bazénů. Pozitivní zprávou je, že organizátoři využívají k provozu strojů stoprocentně obnovitelnou energii a Mezinárodní olympijský výbor deklaroval, že do sněhu nebudou přidávány žádné chemikálie.
Kromě samotných závodů se klimatické změny podepisují také na tréninkových možnostech sportovců, kteří musí za sněhem cestovat stále dál. Kanadský trenér Philippe Marquis uvádí, že jeho tým musel v posledních dvou letech opustit domácí ledovce kvůli jejich tání. Místo tréninku v Kanadě tak musí létat do Jižní Ameriky, což pro sportovce představuje značnou finanční i psychickou zátěž.
Marquis si také všímá nárůstu zranění kolen a zad, což přičítá právě tvrdosti umělého povrchu při vysokých rychlostech. Lyžaři v boulích se řítí dolů rychlostí až 120 km/h a manévrovací prostor na zledovatělém podkladu je minimální. Podle odborníků může tento vývoj vést k ekonomické spirále, kdy vysoké náklady na údržbu tratí a cestování sníží počet lidí, kteří si tyto sporty mohou dovolit.
Budoucnost zimních her je ohrožena také úbytkem vhodných lokalit pro jejich pořádání. Ze všech míst, která hostila olympiádu od roku 1924, bude mít podle vědců do roku 2050 dostatek přírodního sněhu pouze deset z nich. Studie naznačují, že při současné klimatické politice zůstane pro olympiády spolehlivých jen 52 lokalit z původně zvažovaných devadesáti tří.
Možným řešením pro budoucnost je model rotujících hostitelských měst nebo dřívější termín konání her. Experti se však shodují, že bez technického sněhu by zimní sportovní akce v podstatě zanikly. Podle analýz existují na celém světě pouze čtyři střediska, která by dokázala hostit hry bez umělého zasněžování, a to v Japonsku, Rusku a Francii.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.