Podle aktuálního bulletinu o teplotě oceánů, který zveřejnila organizace Mercator Ocean International, byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření globálního oceánu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.), a zároveň i ve Středozemním moři. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v dubnu 2024.
Globální průměrná teplota mořské hladiny (SST) dosáhla v dubnu hodnoty 20,95 ± 0,05 °C, zatímco v loňském roce to bylo ještě vyšších 21,11 ± 0,07 °C. Ve Středozemním moři činil průměr 17,11 ± 0,31 °C, a i tam šlo o druhý nejteplejší duben v historii. V severním Atlantiku byl duben čtvrtým nejteplejším, po letech 2020, 2023 a 2024.
Z dat vyplývá, že 75 % světových oceánů mělo v dubnu teplotu nad dlouhodobým průměrem, přičemž více než 10 % oceánského povrchu vykazovalo odchylku nejméně +1 °C oproti normálu (1993–2022). V Pacifiku byly v některých oblastech zaznamenány až +2 °C, zejména v mírných zeměpisných šířkách obou polokoulí.
Mořské vlny veder (Marine Heatwaves – MHW) v dubnu 2025 zasáhly 20 % oceánského povrchu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.). Většina těchto jevů byla nová – 15 % oblasti bylo postiženo méně než měsíc starými událostmi. Dalších 5 % pokrývaly vlny veder, které začaly mezi březnem a únorem.
Mořské vlny veder představují extrémní zvýšení teploty mořské hladiny po dobu delší než pět dnů a mají vážné důsledky pro mořské ekosystémy i lidské činnosti – od úbytku biodiverzity až po kolaps rybolovu. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC AR6 SYR) povede oteplení planety o 1,5 °C k častějším a závažnějším MHW událostem.
Od května 2024 do dubna 2025 byly MHW zaznamenávány každý měsíc. V dubnu 2025 došlo k poklesu rozsahu z 23 % na 20 % globálního oceánu, přičemž 18 % tvořily mírné a 2 % silné vlny.
Pro srovnání – v dubnu 2024 pokrývaly mořské vlny veder asi 36 % oceánského povrchu, z toho 10 % silné intenzity.
Zvláštní pozornost si zaslouží evropský region, tedy Středozemní moře a východní pobřeží severního Atlantiku. Zde MHW zasáhly až 45 % mořského povrchu v první polovině měsíce, což je dosud nejvyšší hodnota letošního roku. Do konce měsíce podíl poklesl na 27 %, avšak celkově zůstalo 34 % oblasti nad normálem.
Nejvíce byly zastoupeny mírné a silné kategorie, přičemž silné MHW dosáhly vrcholu nad 10 % oblasti.
Celkově bylo 11 % mořské plochy vystaveno alespoň jeden den silné, velmi silné či extrémní vlně veder. Mezi nejvíce postižené oblasti patří region jihovýchodní Asie a severní Evropa, konkrétně oblast kolem Spojeného království.
Duben 2025 se stal 5. nejextrémnějším dubnem v historii měření MHW, a to podle souhrnných údajů o délce trvání, intenzitě, rozsahu a aktivitě. Před ním jsou pouze dubny z let 2024, 2016, 1998 a 2023.
Ve Středozemním moři obsadil duben 2025 také 5. příčku v žebříčku extrémních případů MHW. Oproti minulému roku byl severní Atlantik v dubnu 2025 pouze mírně nad průměrem, co se týče aktivity mořských veder.
Zpráva z dubna 2025 opět potvrzuje trend zrychlujícího se oteplování oceánů a stále častější výskyt mořských vln veder, které jsou přímým důsledkem změny klimatu. Dopady těchto jevů nejsou jen ekologické, ale mají i zásadní socioekonomické důsledky, především pro rybolov, akvakulturu a pobřežní komunity.
Zvýšené teploty moří, zejména ve Středomoří a v severovýchodním Atlantiku, ovlivňují atmosférické proudění a mohou vést ke vzniku stabilních tlakových výší. Ty zabraňují pronikání chladnějších a vlhčích front z oceánu do vnitrozemí, což často vede k dlouhodobým epizodám bez srážek a s intenzivním slunečním zářením. Meteorologové tak již nyní varují, že léto 2025 může být v mnoha evropských regionech extrémně horké a suché, podobně jako například v roce 2022 nebo 2003.
Zejména jižní Evropa – tedy Itálie, Španělsko, Řecko, jih Francie a Balkán – bude velmi pravděpodobně čelit dlouhým vlnám veder, během nichž mohou teploty trvale překračovat 35 °C, s maximy přesahujícími 40 °C. Nedostatek deště a vysoké výpary pak mohou způsobit nejen vážné sucho, ale i narůstající riziko požárů v přírodě. Taková situace by mohla výrazně zasáhnout zemědělství i energetiku.
Střední a východní Evropa se oproti tomu bude pravděpodobně potýkat s jiným typem extrémního počasí. Teplé moře uvolňuje do atmosféry značné množství vodní páry, která ve spojení s vysokými teplotami nad pevninou vytváří ideální podmínky pro vznik silných bouřek, přívalových dešťů a krupobití. Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko či Rakousko tak mohou zažít bouřkové série s lokálně ničivými projevy – od zatopených ulic po poničené úrody.
Vývoj v Severním Atlantiku navíc ukazuje na možnost narušení běžných proudových systémů, což by mohlo vést k tzv. „zablokovaným“ situacím. To jsou dlouhotrvající počasové vzorce, kdy se například nad Britskými ostrovy nebo Skandinávií drží stabilní tlakové níže či výše. Takové blokády mohou přinést buď velmi suché a teplé podmínky, nebo naopak dlouhé období chladnějšího a deštivého počasí, v závislosti na jejich poloze.
Zatímco globální teploty mořské hladiny se oproti loňsku mírně snížily, podíl oceánů zasažených mořskými vlnami veder je stále vysoký. Konkrétně 20 % oceánské plochy mezi 60°S a 60°N bylo na konci dubna zasaženo těmito extrémními jevy, přičemž většina z nich se rozvinula v posledních 30 dnech. Evropská oblast, zahrnující jak Atlantik, tak i Středozemní moře, zažila v první polovině dubna nejvyšší letošní výskyt mořských veder – zasáhla téměř polovinu této mořské oblasti.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
