Podle aktuálního bulletinu o teplotě oceánů, který zveřejnila organizace Mercator Ocean International, byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření globálního oceánu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.), a zároveň i ve Středozemním moři. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v dubnu 2024.
Globální průměrná teplota mořské hladiny (SST) dosáhla v dubnu hodnoty 20,95 ± 0,05 °C, zatímco v loňském roce to bylo ještě vyšších 21,11 ± 0,07 °C. Ve Středozemním moři činil průměr 17,11 ± 0,31 °C, a i tam šlo o druhý nejteplejší duben v historii. V severním Atlantiku byl duben čtvrtým nejteplejším, po letech 2020, 2023 a 2024.
Z dat vyplývá, že 75 % světových oceánů mělo v dubnu teplotu nad dlouhodobým průměrem, přičemž více než 10 % oceánského povrchu vykazovalo odchylku nejméně +1 °C oproti normálu (1993–2022). V Pacifiku byly v některých oblastech zaznamenány až +2 °C, zejména v mírných zeměpisných šířkách obou polokoulí.
Mořské vlny veder (Marine Heatwaves – MHW) v dubnu 2025 zasáhly 20 % oceánského povrchu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.). Většina těchto jevů byla nová – 15 % oblasti bylo postiženo méně než měsíc starými událostmi. Dalších 5 % pokrývaly vlny veder, které začaly mezi březnem a únorem.
Mořské vlny veder představují extrémní zvýšení teploty mořské hladiny po dobu delší než pět dnů a mají vážné důsledky pro mořské ekosystémy i lidské činnosti – od úbytku biodiverzity až po kolaps rybolovu. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC AR6 SYR) povede oteplení planety o 1,5 °C k častějším a závažnějším MHW událostem.
Od května 2024 do dubna 2025 byly MHW zaznamenávány každý měsíc. V dubnu 2025 došlo k poklesu rozsahu z 23 % na 20 % globálního oceánu, přičemž 18 % tvořily mírné a 2 % silné vlny.
Pro srovnání – v dubnu 2024 pokrývaly mořské vlny veder asi 36 % oceánského povrchu, z toho 10 % silné intenzity.
Zvláštní pozornost si zaslouží evropský region, tedy Středozemní moře a východní pobřeží severního Atlantiku. Zde MHW zasáhly až 45 % mořského povrchu v první polovině měsíce, což je dosud nejvyšší hodnota letošního roku. Do konce měsíce podíl poklesl na 27 %, avšak celkově zůstalo 34 % oblasti nad normálem.
Nejvíce byly zastoupeny mírné a silné kategorie, přičemž silné MHW dosáhly vrcholu nad 10 % oblasti.
Celkově bylo 11 % mořské plochy vystaveno alespoň jeden den silné, velmi silné či extrémní vlně veder. Mezi nejvíce postižené oblasti patří region jihovýchodní Asie a severní Evropa, konkrétně oblast kolem Spojeného království.
Duben 2025 se stal 5. nejextrémnějším dubnem v historii měření MHW, a to podle souhrnných údajů o délce trvání, intenzitě, rozsahu a aktivitě. Před ním jsou pouze dubny z let 2024, 2016, 1998 a 2023.
Ve Středozemním moři obsadil duben 2025 také 5. příčku v žebříčku extrémních případů MHW. Oproti minulému roku byl severní Atlantik v dubnu 2025 pouze mírně nad průměrem, co se týče aktivity mořských veder.
Zpráva z dubna 2025 opět potvrzuje trend zrychlujícího se oteplování oceánů a stále častější výskyt mořských vln veder, které jsou přímým důsledkem změny klimatu. Dopady těchto jevů nejsou jen ekologické, ale mají i zásadní socioekonomické důsledky, především pro rybolov, akvakulturu a pobřežní komunity.
Zvýšené teploty moří, zejména ve Středomoří a v severovýchodním Atlantiku, ovlivňují atmosférické proudění a mohou vést ke vzniku stabilních tlakových výší. Ty zabraňují pronikání chladnějších a vlhčích front z oceánu do vnitrozemí, což často vede k dlouhodobým epizodám bez srážek a s intenzivním slunečním zářením. Meteorologové tak již nyní varují, že léto 2025 může být v mnoha evropských regionech extrémně horké a suché, podobně jako například v roce 2022 nebo 2003.
Zejména jižní Evropa – tedy Itálie, Španělsko, Řecko, jih Francie a Balkán – bude velmi pravděpodobně čelit dlouhým vlnám veder, během nichž mohou teploty trvale překračovat 35 °C, s maximy přesahujícími 40 °C. Nedostatek deště a vysoké výpary pak mohou způsobit nejen vážné sucho, ale i narůstající riziko požárů v přírodě. Taková situace by mohla výrazně zasáhnout zemědělství i energetiku.
Střední a východní Evropa se oproti tomu bude pravděpodobně potýkat s jiným typem extrémního počasí. Teplé moře uvolňuje do atmosféry značné množství vodní páry, která ve spojení s vysokými teplotami nad pevninou vytváří ideální podmínky pro vznik silných bouřek, přívalových dešťů a krupobití. Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko či Rakousko tak mohou zažít bouřkové série s lokálně ničivými projevy – od zatopených ulic po poničené úrody.
Vývoj v Severním Atlantiku navíc ukazuje na možnost narušení běžných proudových systémů, což by mohlo vést k tzv. „zablokovaným“ situacím. To jsou dlouhotrvající počasové vzorce, kdy se například nad Britskými ostrovy nebo Skandinávií drží stabilní tlakové níže či výše. Takové blokády mohou přinést buď velmi suché a teplé podmínky, nebo naopak dlouhé období chladnějšího a deštivého počasí, v závislosti na jejich poloze.
Zatímco globální teploty mořské hladiny se oproti loňsku mírně snížily, podíl oceánů zasažených mořskými vlnami veder je stále vysoký. Konkrétně 20 % oceánské plochy mezi 60°S a 60°N bylo na konci dubna zasaženo těmito extrémními jevy, přičemž většina z nich se rozvinula v posledních 30 dnech. Evropská oblast, zahrnující jak Atlantik, tak i Středozemní moře, zažila v první polovině dubna nejvyšší letošní výskyt mořských veder – zasáhla téměř polovinu této mořské oblasti.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
