Podle aktuálního bulletinu o teplotě oceánů, který zveřejnila organizace Mercator Ocean International, byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření globálního oceánu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.), a zároveň i ve Středozemním moři. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v dubnu 2024.
Globální průměrná teplota mořské hladiny (SST) dosáhla v dubnu hodnoty 20,95 ± 0,05 °C, zatímco v loňském roce to bylo ještě vyšších 21,11 ± 0,07 °C. Ve Středozemním moři činil průměr 17,11 ± 0,31 °C, a i tam šlo o druhý nejteplejší duben v historii. V severním Atlantiku byl duben čtvrtým nejteplejším, po letech 2020, 2023 a 2024.
Z dat vyplývá, že 75 % světových oceánů mělo v dubnu teplotu nad dlouhodobým průměrem, přičemž více než 10 % oceánského povrchu vykazovalo odchylku nejméně +1 °C oproti normálu (1993–2022). V Pacifiku byly v některých oblastech zaznamenány až +2 °C, zejména v mírných zeměpisných šířkách obou polokoulí.
Mořské vlny veder (Marine Heatwaves – MHW) v dubnu 2025 zasáhly 20 % oceánského povrchu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.). Většina těchto jevů byla nová – 15 % oblasti bylo postiženo méně než měsíc starými událostmi. Dalších 5 % pokrývaly vlny veder, které začaly mezi březnem a únorem.
Mořské vlny veder představují extrémní zvýšení teploty mořské hladiny po dobu delší než pět dnů a mají vážné důsledky pro mořské ekosystémy i lidské činnosti – od úbytku biodiverzity až po kolaps rybolovu. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC AR6 SYR) povede oteplení planety o 1,5 °C k častějším a závažnějším MHW událostem.
Od května 2024 do dubna 2025 byly MHW zaznamenávány každý měsíc. V dubnu 2025 došlo k poklesu rozsahu z 23 % na 20 % globálního oceánu, přičemž 18 % tvořily mírné a 2 % silné vlny.
Pro srovnání – v dubnu 2024 pokrývaly mořské vlny veder asi 36 % oceánského povrchu, z toho 10 % silné intenzity.
Zvláštní pozornost si zaslouží evropský region, tedy Středozemní moře a východní pobřeží severního Atlantiku. Zde MHW zasáhly až 45 % mořského povrchu v první polovině měsíce, což je dosud nejvyšší hodnota letošního roku. Do konce měsíce podíl poklesl na 27 %, avšak celkově zůstalo 34 % oblasti nad normálem.
Nejvíce byly zastoupeny mírné a silné kategorie, přičemž silné MHW dosáhly vrcholu nad 10 % oblasti.
Celkově bylo 11 % mořské plochy vystaveno alespoň jeden den silné, velmi silné či extrémní vlně veder. Mezi nejvíce postižené oblasti patří region jihovýchodní Asie a severní Evropa, konkrétně oblast kolem Spojeného království.
Duben 2025 se stal 5. nejextrémnějším dubnem v historii měření MHW, a to podle souhrnných údajů o délce trvání, intenzitě, rozsahu a aktivitě. Před ním jsou pouze dubny z let 2024, 2016, 1998 a 2023.
Ve Středozemním moři obsadil duben 2025 také 5. příčku v žebříčku extrémních případů MHW. Oproti minulému roku byl severní Atlantik v dubnu 2025 pouze mírně nad průměrem, co se týče aktivity mořských veder.
Zpráva z dubna 2025 opět potvrzuje trend zrychlujícího se oteplování oceánů a stále častější výskyt mořských vln veder, které jsou přímým důsledkem změny klimatu. Dopady těchto jevů nejsou jen ekologické, ale mají i zásadní socioekonomické důsledky, především pro rybolov, akvakulturu a pobřežní komunity.
Zvýšené teploty moří, zejména ve Středomoří a v severovýchodním Atlantiku, ovlivňují atmosférické proudění a mohou vést ke vzniku stabilních tlakových výší. Ty zabraňují pronikání chladnějších a vlhčích front z oceánu do vnitrozemí, což často vede k dlouhodobým epizodám bez srážek a s intenzivním slunečním zářením. Meteorologové tak již nyní varují, že léto 2025 může být v mnoha evropských regionech extrémně horké a suché, podobně jako například v roce 2022 nebo 2003.
Zejména jižní Evropa – tedy Itálie, Španělsko, Řecko, jih Francie a Balkán – bude velmi pravděpodobně čelit dlouhým vlnám veder, během nichž mohou teploty trvale překračovat 35 °C, s maximy přesahujícími 40 °C. Nedostatek deště a vysoké výpary pak mohou způsobit nejen vážné sucho, ale i narůstající riziko požárů v přírodě. Taková situace by mohla výrazně zasáhnout zemědělství i energetiku.
Střední a východní Evropa se oproti tomu bude pravděpodobně potýkat s jiným typem extrémního počasí. Teplé moře uvolňuje do atmosféry značné množství vodní páry, která ve spojení s vysokými teplotami nad pevninou vytváří ideální podmínky pro vznik silných bouřek, přívalových dešťů a krupobití. Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko či Rakousko tak mohou zažít bouřkové série s lokálně ničivými projevy – od zatopených ulic po poničené úrody.
Vývoj v Severním Atlantiku navíc ukazuje na možnost narušení běžných proudových systémů, což by mohlo vést k tzv. „zablokovaným“ situacím. To jsou dlouhotrvající počasové vzorce, kdy se například nad Britskými ostrovy nebo Skandinávií drží stabilní tlakové níže či výše. Takové blokády mohou přinést buď velmi suché a teplé podmínky, nebo naopak dlouhé období chladnějšího a deštivého počasí, v závislosti na jejich poloze.
Zatímco globální teploty mořské hladiny se oproti loňsku mírně snížily, podíl oceánů zasažených mořskými vlnami veder je stále vysoký. Konkrétně 20 % oceánské plochy mezi 60°S a 60°N bylo na konci dubna zasaženo těmito extrémními jevy, přičemž většina z nich se rozvinula v posledních 30 dnech. Evropská oblast, zahrnující jak Atlantik, tak i Středozemní moře, zažila v první polovině dubna nejvyšší letošní výskyt mořských veder – zasáhla téměř polovinu této mořské oblasti.
Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.
Nový portrét Kate, princezny z Walesu, zveřejněný na červnové obálce prestižního britského magazínu Tatler, rozpoutal na sociálních sítích i v médiích vášnivou debatu. Obraz nigerijsko-britské malířky Hannah Uzor měl být symbolickým gestem podpory princezně, která se kvůli léčbě rakoviny stáhla z veřejného života. Místo toho ale vzbudil silnou kritiku – především kvůli tomu, že podle mnohých zobrazená postava princeznu příliš nepřipomíná.
Po devatenácti měsících tvrdé vojenské kampaně v Gaze čelí Izrael rostoucímu tlaku ze strany svých tradičně nejbližších západních spojenců. Jejich trpělivost došla zejména kvůli pokračující ofenzivě, plánům na úplné „dobytí“ Pásma Gazy a blokádě humanitární pomoci, která trvala jedenáct týdnů.
Errol Musk, otec známého miliardáře Elona Muska, promluvil o děsivém incidentu z roku 1998, při kterém ve svém pronajatém domě v Johannesburgu zastřelil tři muže. Tvrdí, že tím zabránil brutálnímu útoku na svou tehdy šestiletou dceru Ali, kterou se podle jeho slov vetřelci chystali zavraždit, uvařit a zkonzumovat jako součást rituálního kanibalismu.
V 70. letech 20. století se Sovětský svaz pustil do projektu, který svým rozsahem a ambicemi neměl obdoby – chtěl změnit směr toku některých svých největších řek. Voda ze sibiřských toků měla místo přirozeného směru k Severnímu ledovému oceánu proudit na jih, do vyprahlých oblastí Střední Asie a jižního Ruska. Aby Sověti tuto monumentální myšlenku uskutečnili, neváhali použít ani jaderné zbraně.
Případ muže, jehož sperma bylo použito k početí nejméně 67 dětí napříč Evropou, opět otevírá diskusi o neexistujících mezinárodních limitech na počet rodin, kterým může jeden dárce pomoci k početí. Alarmující je, že tento dárce nesl vzácnou genetickou mutaci spojenou s predispozicí k rakovině, přičemž u deseti dětí už byla tato nemoc diagnostikována.
Svět byl v pátek svědkem historického momentu, když Ukrajina a Rusko zahájily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Dohromady si mají během tří dnů vyměnit až 1 000 osob, přičemž první vlna zahrnovala 270 ukrajinských vojáků a 120 civilistů. Ačkoliv Kyjev chtěl celý proces držet v přísném utajení kvůli bezpečnosti zajatců, americký prezident Donald Trump vše předčasně zveřejnil na sociálních sítích.
Jaromír Soukup (55) hned v premiérovém díle svého nového pořadu „Pozor Soukup!“ spustil nečekaně ostrou kanonádu na svou expartnerku Agátu Hanychovou (39). V emotivní zpovědi odkryl zákulisí rozpadu vztahu, naznačil zákulisní intriky s Miroslavem Dopitou a bez servítek přiznal: „Mrzí mě, že jsem ji kdy poznal!“
Hudební svět zažil tento týden zemětřesení, jaké málokdo čekal. Renomovaná rocková biografka Lesley-Ann Jonesová ve své nové knize Love, Freddie odhalila, že legendární zpěvák kapely Queen, Freddie Mercury, měl tajnou dceru. A co víc, udržoval s ní podle knihy velmi blízký a láskyplný vztah až do své smrti v roce 1991. Informace vycházejí z Mercuryho osobních deníků, které byly dosud utajeny před veřejností.
Prezident Spojených států Donald Trump v pátek výrazně vystupňoval tlak na technologické giganty Apple a Samsung, když oznámil plán uvalit 25% clo na všechny chytré telefony prodávané v USA, pokud nebudou vyráběny na americkém území. Tato výhrůžka okamžitě otřásla trhem – hodnota akcií Applu se po Trumpově oznámení propadla o 2,6 %, což odpovídá ztrátě přibližně 70 miliard dolarů.
Podle aktuálního bulletinu o teplotě oceánů, který zveřejnila organizace Mercator Ocean International, byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření globálního oceánu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.), a zároveň i ve Středozemním moři. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v dubnu 2024.
Federální soudkyně Allison Burroughs pozastavila rozhodnutí vlády prezidenta Donalda Trumpa, která zabránila Harvardově univerzitě přijímat studenty ze zahraničí. Reagovala tak na páteční žalobu univerzity, která tvrdí, že odebrání oprávnění v rámci programu Student and Exchange Visitor Program (SEVP) je trestem za to, že Harvard odmítl splnit politické požadavky vlády.
