Podle aktuálního bulletinu o teplotě oceánů, který zveřejnila organizace Mercator Ocean International, byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření globálního oceánu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.), a zároveň i ve Středozemním moři. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v dubnu 2024.
Globální průměrná teplota mořské hladiny (SST) dosáhla v dubnu hodnoty 20,95 ± 0,05 °C, zatímco v loňském roce to bylo ještě vyšších 21,11 ± 0,07 °C. Ve Středozemním moři činil průměr 17,11 ± 0,31 °C, a i tam šlo o druhý nejteplejší duben v historii. V severním Atlantiku byl duben čtvrtým nejteplejším, po letech 2020, 2023 a 2024.
Z dat vyplývá, že 75 % světových oceánů mělo v dubnu teplotu nad dlouhodobým průměrem, přičemž více než 10 % oceánského povrchu vykazovalo odchylku nejméně +1 °C oproti normálu (1993–2022). V Pacifiku byly v některých oblastech zaznamenány až +2 °C, zejména v mírných zeměpisných šířkách obou polokoulí.
Mořské vlny veder (Marine Heatwaves – MHW) v dubnu 2025 zasáhly 20 % oceánského povrchu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.). Většina těchto jevů byla nová – 15 % oblasti bylo postiženo méně než měsíc starými událostmi. Dalších 5 % pokrývaly vlny veder, které začaly mezi březnem a únorem.
Mořské vlny veder představují extrémní zvýšení teploty mořské hladiny po dobu delší než pět dnů a mají vážné důsledky pro mořské ekosystémy i lidské činnosti – od úbytku biodiverzity až po kolaps rybolovu. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC AR6 SYR) povede oteplení planety o 1,5 °C k častějším a závažnějším MHW událostem.
Od května 2024 do dubna 2025 byly MHW zaznamenávány každý měsíc. V dubnu 2025 došlo k poklesu rozsahu z 23 % na 20 % globálního oceánu, přičemž 18 % tvořily mírné a 2 % silné vlny.
Pro srovnání – v dubnu 2024 pokrývaly mořské vlny veder asi 36 % oceánského povrchu, z toho 10 % silné intenzity.
Zvláštní pozornost si zaslouží evropský region, tedy Středozemní moře a východní pobřeží severního Atlantiku. Zde MHW zasáhly až 45 % mořského povrchu v první polovině měsíce, což je dosud nejvyšší hodnota letošního roku. Do konce měsíce podíl poklesl na 27 %, avšak celkově zůstalo 34 % oblasti nad normálem.
Nejvíce byly zastoupeny mírné a silné kategorie, přičemž silné MHW dosáhly vrcholu nad 10 % oblasti.
Celkově bylo 11 % mořské plochy vystaveno alespoň jeden den silné, velmi silné či extrémní vlně veder. Mezi nejvíce postižené oblasti patří region jihovýchodní Asie a severní Evropa, konkrétně oblast kolem Spojeného království.
Duben 2025 se stal 5. nejextrémnějším dubnem v historii měření MHW, a to podle souhrnných údajů o délce trvání, intenzitě, rozsahu a aktivitě. Před ním jsou pouze dubny z let 2024, 2016, 1998 a 2023.
Ve Středozemním moři obsadil duben 2025 také 5. příčku v žebříčku extrémních případů MHW. Oproti minulému roku byl severní Atlantik v dubnu 2025 pouze mírně nad průměrem, co se týče aktivity mořských veder.
Zpráva z dubna 2025 opět potvrzuje trend zrychlujícího se oteplování oceánů a stále častější výskyt mořských vln veder, které jsou přímým důsledkem změny klimatu. Dopady těchto jevů nejsou jen ekologické, ale mají i zásadní socioekonomické důsledky, především pro rybolov, akvakulturu a pobřežní komunity.
Zvýšené teploty moří, zejména ve Středomoří a v severovýchodním Atlantiku, ovlivňují atmosférické proudění a mohou vést ke vzniku stabilních tlakových výší. Ty zabraňují pronikání chladnějších a vlhčích front z oceánu do vnitrozemí, což často vede k dlouhodobým epizodám bez srážek a s intenzivním slunečním zářením. Meteorologové tak již nyní varují, že léto 2025 může být v mnoha evropských regionech extrémně horké a suché, podobně jako například v roce 2022 nebo 2003.
Zejména jižní Evropa – tedy Itálie, Španělsko, Řecko, jih Francie a Balkán – bude velmi pravděpodobně čelit dlouhým vlnám veder, během nichž mohou teploty trvale překračovat 35 °C, s maximy přesahujícími 40 °C. Nedostatek deště a vysoké výpary pak mohou způsobit nejen vážné sucho, ale i narůstající riziko požárů v přírodě. Taková situace by mohla výrazně zasáhnout zemědělství i energetiku.
Střední a východní Evropa se oproti tomu bude pravděpodobně potýkat s jiným typem extrémního počasí. Teplé moře uvolňuje do atmosféry značné množství vodní páry, která ve spojení s vysokými teplotami nad pevninou vytváří ideální podmínky pro vznik silných bouřek, přívalových dešťů a krupobití. Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko či Rakousko tak mohou zažít bouřkové série s lokálně ničivými projevy – od zatopených ulic po poničené úrody.
Vývoj v Severním Atlantiku navíc ukazuje na možnost narušení běžných proudových systémů, což by mohlo vést k tzv. „zablokovaným“ situacím. To jsou dlouhotrvající počasové vzorce, kdy se například nad Britskými ostrovy nebo Skandinávií drží stabilní tlakové níže či výše. Takové blokády mohou přinést buď velmi suché a teplé podmínky, nebo naopak dlouhé období chladnějšího a deštivého počasí, v závislosti na jejich poloze.
Zatímco globální teploty mořské hladiny se oproti loňsku mírně snížily, podíl oceánů zasažených mořskými vlnami veder je stále vysoký. Konkrétně 20 % oceánské plochy mezi 60°S a 60°N bylo na konci dubna zasaženo těmito extrémními jevy, přičemž většina z nich se rozvinula v posledních 30 dnech. Evropská oblast, zahrnující jak Atlantik, tak i Středozemní moře, zažila v první polovině dubna nejvyšší letošní výskyt mořských veder – zasáhla téměř polovinu této mořské oblasti.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
