Podle aktuálního bulletinu o teplotě oceánů, který zveřejnila organizace Mercator Ocean International, byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření globálního oceánu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.), a zároveň i ve Středozemním moři. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v dubnu 2024.
Globální průměrná teplota mořské hladiny (SST) dosáhla v dubnu hodnoty 20,95 ± 0,05 °C, zatímco v loňském roce to bylo ještě vyšších 21,11 ± 0,07 °C. Ve Středozemním moři činil průměr 17,11 ± 0,31 °C, a i tam šlo o druhý nejteplejší duben v historii. V severním Atlantiku byl duben čtvrtým nejteplejším, po letech 2020, 2023 a 2024.
Z dat vyplývá, že 75 % světových oceánů mělo v dubnu teplotu nad dlouhodobým průměrem, přičemž více než 10 % oceánského povrchu vykazovalo odchylku nejméně +1 °C oproti normálu (1993–2022). V Pacifiku byly v některých oblastech zaznamenány až +2 °C, zejména v mírných zeměpisných šířkách obou polokoulí.
Mořské vlny veder (Marine Heatwaves – MHW) v dubnu 2025 zasáhly 20 % oceánského povrchu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.). Většina těchto jevů byla nová – 15 % oblasti bylo postiženo méně než měsíc starými událostmi. Dalších 5 % pokrývaly vlny veder, které začaly mezi březnem a únorem.
Mořské vlny veder představují extrémní zvýšení teploty mořské hladiny po dobu delší než pět dnů a mají vážné důsledky pro mořské ekosystémy i lidské činnosti – od úbytku biodiverzity až po kolaps rybolovu. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC AR6 SYR) povede oteplení planety o 1,5 °C k častějším a závažnějším MHW událostem.
Od května 2024 do dubna 2025 byly MHW zaznamenávány každý měsíc. V dubnu 2025 došlo k poklesu rozsahu z 23 % na 20 % globálního oceánu, přičemž 18 % tvořily mírné a 2 % silné vlny.
Pro srovnání – v dubnu 2024 pokrývaly mořské vlny veder asi 36 % oceánského povrchu, z toho 10 % silné intenzity.
Zvláštní pozornost si zaslouží evropský region, tedy Středozemní moře a východní pobřeží severního Atlantiku. Zde MHW zasáhly až 45 % mořského povrchu v první polovině měsíce, což je dosud nejvyšší hodnota letošního roku. Do konce měsíce podíl poklesl na 27 %, avšak celkově zůstalo 34 % oblasti nad normálem.
Nejvíce byly zastoupeny mírné a silné kategorie, přičemž silné MHW dosáhly vrcholu nad 10 % oblasti.
Celkově bylo 11 % mořské plochy vystaveno alespoň jeden den silné, velmi silné či extrémní vlně veder. Mezi nejvíce postižené oblasti patří region jihovýchodní Asie a severní Evropa, konkrétně oblast kolem Spojeného království.
Duben 2025 se stal 5. nejextrémnějším dubnem v historii měření MHW, a to podle souhrnných údajů o délce trvání, intenzitě, rozsahu a aktivitě. Před ním jsou pouze dubny z let 2024, 2016, 1998 a 2023.
Ve Středozemním moři obsadil duben 2025 také 5. příčku v žebříčku extrémních případů MHW. Oproti minulému roku byl severní Atlantik v dubnu 2025 pouze mírně nad průměrem, co se týče aktivity mořských veder.
Zpráva z dubna 2025 opět potvrzuje trend zrychlujícího se oteplování oceánů a stále častější výskyt mořských vln veder, které jsou přímým důsledkem změny klimatu. Dopady těchto jevů nejsou jen ekologické, ale mají i zásadní socioekonomické důsledky, především pro rybolov, akvakulturu a pobřežní komunity.
Zvýšené teploty moří, zejména ve Středomoří a v severovýchodním Atlantiku, ovlivňují atmosférické proudění a mohou vést ke vzniku stabilních tlakových výší. Ty zabraňují pronikání chladnějších a vlhčích front z oceánu do vnitrozemí, což často vede k dlouhodobým epizodám bez srážek a s intenzivním slunečním zářením. Meteorologové tak již nyní varují, že léto 2025 může být v mnoha evropských regionech extrémně horké a suché, podobně jako například v roce 2022 nebo 2003.
Zejména jižní Evropa – tedy Itálie, Španělsko, Řecko, jih Francie a Balkán – bude velmi pravděpodobně čelit dlouhým vlnám veder, během nichž mohou teploty trvale překračovat 35 °C, s maximy přesahujícími 40 °C. Nedostatek deště a vysoké výpary pak mohou způsobit nejen vážné sucho, ale i narůstající riziko požárů v přírodě. Taková situace by mohla výrazně zasáhnout zemědělství i energetiku.
Střední a východní Evropa se oproti tomu bude pravděpodobně potýkat s jiným typem extrémního počasí. Teplé moře uvolňuje do atmosféry značné množství vodní páry, která ve spojení s vysokými teplotami nad pevninou vytváří ideální podmínky pro vznik silných bouřek, přívalových dešťů a krupobití. Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko či Rakousko tak mohou zažít bouřkové série s lokálně ničivými projevy – od zatopených ulic po poničené úrody.
Vývoj v Severním Atlantiku navíc ukazuje na možnost narušení běžných proudových systémů, což by mohlo vést k tzv. „zablokovaným“ situacím. To jsou dlouhotrvající počasové vzorce, kdy se například nad Britskými ostrovy nebo Skandinávií drží stabilní tlakové níže či výše. Takové blokády mohou přinést buď velmi suché a teplé podmínky, nebo naopak dlouhé období chladnějšího a deštivého počasí, v závislosti na jejich poloze.
Zatímco globální teploty mořské hladiny se oproti loňsku mírně snížily, podíl oceánů zasažených mořskými vlnami veder je stále vysoký. Konkrétně 20 % oceánské plochy mezi 60°S a 60°N bylo na konci dubna zasaženo těmito extrémními jevy, přičemž většina z nich se rozvinula v posledních 30 dnech. Evropská oblast, zahrnující jak Atlantik, tak i Středozemní moře, zažila v první polovině dubna nejvyšší letošní výskyt mořských veder – zasáhla téměř polovinu této mořské oblasti.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
