Tříletý chlapec byl vyproštěn živý z trosek šest dní po ničivém zemětřesení ve Venezuele, jak oznámil jordánský záchranný tým. Batole jménem Klieber Morán objevili záchranáři v troskách ve státě La Guaira, což prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za obrovský zdroj naděje pro celý národ.
Podle předsedy venezuelského parlamentu Jorgeho Rodríguezka dostal chlapec na místě první pomoc a byl převezen do nemocnice v hlavním městě Caracasu, přičemž jeho životní funkce jsou stabilní. K záchraně došlo dlouho po uplynutí kritických prvních tří dnů, které odborníci považují za klíčové pro přežití pod sutinami.
K úspěšné operaci dochází v době, kdy Organizace spojených národů varovala, že desítky tisíc lidí naléhavě potřebují jídlo a přístřeší. Počet obětí minulotýdenních otřesů o síle 7,2 a 7,5 stupně vzrostl na 1 943, dalších více než 10 000 osob utrpělo zranění a desítky tisíc lidí se stále pohřešují.
Podle prvotního vyhodnocení satelitních dat agentury NASA otřesy pravděpodobně poškodily nebo zcela zničily 58 870 budov. Stát La Guaira patří k nejhůře zasaženým oblastem, přičemž místní obyvatelé se často pokoušejí o záchranné práce vlastními silami. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvedl, že v regionu panuje plošný nedostatek potravin, došlo ke kolapsu základních služeb a k téměř úplnému přerušení komunikace.
V postižených komunitách roste napětí kvůli omezenému přístupu k pomoci. Osmnáctiletá prodejkyně Daniela Armasová popsala, že zásoby se sice distribuují, ale lidé jsou kvůli nedostatku jídla zoufalí a dochází k potyčkám.
UNHCR prohlásil, že na okamžité posílení ochrany, zajištění základních potřeb a provizorního ubytování pro 30 000 zasažených lidí na příštích šest měsíců potřebuje 15 milionů dolarů. Světová zdravotnická organizace zároveň upozornila, že zdravotnické služby čelí extrémnímu tlaku. Mluvčí organizace Christian Lindmeier varoval před zvýšeným rizikem šíření chorob, jako jsou spalničky a záškrt, což komplikuje nízká proočkovanost v zemi.
Jorge Rodríguez zdůraznil, že záchrana malého Kliebera dává naději na nalezení dalších přeživších, a domácí i mezinárodní týmy tak pokračují v prohledávání trosek. V La Guaiře a dalších státech se již otevřela nouzová ubytování. Na místě operují zahraniční záchranáři z USA, Mexika a desítek dalších zemí se speciálně vycvičenými psy a těžkou technikou.
Do země začíná proudit první mezinárodní pomoc, přičemž mluvčí OSN potvrdil úterní přílet zásilky 47 tun humanitárního materiálu, který obsahuje zdravotnické sady pro urgentní péči, pomůcky pro bezpečné porody, péči o novorozence a prevenci nemocí. Mezitím Venezuelané začali pohřbívat první nalezené oběti, zatímco mnoho dalších stále čeká u provizorní márnice v přístavu La Guaira na identifikaci pozůstatků svých příbuzných.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.