Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Mitchell uvádí, že setkání s Ruskem pomáhá zmírnit hlavní nebezpečí pro Spojené státy, kterým je možnost války na více frontách. Upozorňuje na to, že USA a Evropa v posledních čtyřech letech nezvýšily obrannou produkci tak, jako to udělalo Rusko a Čína. Proto je americký arzenál klíčové munice, zaslaný na Ukrajinu, vyčerpaný a jeho doplnění potrvá tři až osmnáct let. Tím, že se USA ujímají iniciativy v mírovém procesu na Ukrajině, získávají více prostoru pro svou politiku v Asii.
Setkání v Anchorage je nutné vnímat v kontextu Trumpovy celkové strategie, jejímž cílem je omezit Putinův geopolitický manévrovací prostor. Před samotným setkáním Trumpův tým strategicky jednal s arabskými státy, které udržují vysoké dodávky ropy, což snižuje příjmy Ruska.
Také přesvědčil evropské země, aby zvýšily své výdaje na obranu z dvou na pět procent HDP. Kromě toho zprostředkoval mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem, čímž oslabil vliv Ruska v jeho vlastním sousedství. Tento přístup, který na jedné straně vyvíjí tlak a na druhé nabízí jednání, je podle Mitchella mnohem účinnější než přístupy předchozích prezidentů, kteří dělali předem ústupky.
Trumpova diplomacie také nutí všechny zúčastněné strany v ukrajinském konfliktu přehodnotit své postoje. Tlak na Putina ho donutil jednat s USA, a vystavil ho tak riziku, že se dostane do nevýhodné pozice. Stejně tak nátlak na Ukrajinu ji donutila přemýšlet o tom, co je ochotna obětovat, a donutila lídry NATO vystoupit z jejich komfortní zóny, kde se spoléhají na pomoc Spojených států.
Mitchell přirovnává možný konec konfliktu na Ukrajině k situaci v Korejské válce, kde také trvalo dva roky, než se obě strany dohodly na příměří, aniž by došlo ke kompletnímu politickému urovnání. Nezávisle na výsledku však Mitchell považuje Trumpovy metody za zlepšení oproti předchozím přístupům USA, které se snažily doufat v lepší výsledek bez jasné strategie.
Mitchell na závěr zdůrazňuje, že diplomacie není kapitulace a rozhovory s protivníkem nejsou odměnou za jeho dobré chování. Cílem strategie je ovlivnit motivaci soupeře, aby dělal to, co chceme, z důvodů jeho vlastního zájmu. Podle Mitchella je to přesně to, o co se Trump s Putinem pokouší, a je velká šance, že uspěje.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.