Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Mitchell uvádí, že setkání s Ruskem pomáhá zmírnit hlavní nebezpečí pro Spojené státy, kterým je možnost války na více frontách. Upozorňuje na to, že USA a Evropa v posledních čtyřech letech nezvýšily obrannou produkci tak, jako to udělalo Rusko a Čína. Proto je americký arzenál klíčové munice, zaslaný na Ukrajinu, vyčerpaný a jeho doplnění potrvá tři až osmnáct let. Tím, že se USA ujímají iniciativy v mírovém procesu na Ukrajině, získávají více prostoru pro svou politiku v Asii.
Setkání v Anchorage je nutné vnímat v kontextu Trumpovy celkové strategie, jejímž cílem je omezit Putinův geopolitický manévrovací prostor. Před samotným setkáním Trumpův tým strategicky jednal s arabskými státy, které udržují vysoké dodávky ropy, což snižuje příjmy Ruska.
Také přesvědčil evropské země, aby zvýšily své výdaje na obranu z dvou na pět procent HDP. Kromě toho zprostředkoval mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem, čímž oslabil vliv Ruska v jeho vlastním sousedství. Tento přístup, který na jedné straně vyvíjí tlak a na druhé nabízí jednání, je podle Mitchella mnohem účinnější než přístupy předchozích prezidentů, kteří dělali předem ústupky.
Trumpova diplomacie také nutí všechny zúčastněné strany v ukrajinském konfliktu přehodnotit své postoje. Tlak na Putina ho donutil jednat s USA, a vystavil ho tak riziku, že se dostane do nevýhodné pozice. Stejně tak nátlak na Ukrajinu ji donutila přemýšlet o tom, co je ochotna obětovat, a donutila lídry NATO vystoupit z jejich komfortní zóny, kde se spoléhají na pomoc Spojených států.
Mitchell přirovnává možný konec konfliktu na Ukrajině k situaci v Korejské válce, kde také trvalo dva roky, než se obě strany dohodly na příměří, aniž by došlo ke kompletnímu politickému urovnání. Nezávisle na výsledku však Mitchell považuje Trumpovy metody za zlepšení oproti předchozím přístupům USA, které se snažily doufat v lepší výsledek bez jasné strategie.
Mitchell na závěr zdůrazňuje, že diplomacie není kapitulace a rozhovory s protivníkem nejsou odměnou za jeho dobré chování. Cílem strategie je ovlivnit motivaci soupeře, aby dělal to, co chceme, z důvodů jeho vlastního zájmu. Podle Mitchella je to přesně to, o co se Trump s Putinem pokouší, a je velká šance, že uspěje.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.