Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Mitchell uvádí, že setkání s Ruskem pomáhá zmírnit hlavní nebezpečí pro Spojené státy, kterým je možnost války na více frontách. Upozorňuje na to, že USA a Evropa v posledních čtyřech letech nezvýšily obrannou produkci tak, jako to udělalo Rusko a Čína. Proto je americký arzenál klíčové munice, zaslaný na Ukrajinu, vyčerpaný a jeho doplnění potrvá tři až osmnáct let. Tím, že se USA ujímají iniciativy v mírovém procesu na Ukrajině, získávají více prostoru pro svou politiku v Asii.
Setkání v Anchorage je nutné vnímat v kontextu Trumpovy celkové strategie, jejímž cílem je omezit Putinův geopolitický manévrovací prostor. Před samotným setkáním Trumpův tým strategicky jednal s arabskými státy, které udržují vysoké dodávky ropy, což snižuje příjmy Ruska.
Také přesvědčil evropské země, aby zvýšily své výdaje na obranu z dvou na pět procent HDP. Kromě toho zprostředkoval mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem, čímž oslabil vliv Ruska v jeho vlastním sousedství. Tento přístup, který na jedné straně vyvíjí tlak a na druhé nabízí jednání, je podle Mitchella mnohem účinnější než přístupy předchozích prezidentů, kteří dělali předem ústupky.
Trumpova diplomacie také nutí všechny zúčastněné strany v ukrajinském konfliktu přehodnotit své postoje. Tlak na Putina ho donutil jednat s USA, a vystavil ho tak riziku, že se dostane do nevýhodné pozice. Stejně tak nátlak na Ukrajinu ji donutila přemýšlet o tom, co je ochotna obětovat, a donutila lídry NATO vystoupit z jejich komfortní zóny, kde se spoléhají na pomoc Spojených států.
Mitchell přirovnává možný konec konfliktu na Ukrajině k situaci v Korejské válce, kde také trvalo dva roky, než se obě strany dohodly na příměří, aniž by došlo ke kompletnímu politickému urovnání. Nezávisle na výsledku však Mitchell považuje Trumpovy metody za zlepšení oproti předchozím přístupům USA, které se snažily doufat v lepší výsledek bez jasné strategie.
Mitchell na závěr zdůrazňuje, že diplomacie není kapitulace a rozhovory s protivníkem nejsou odměnou za jeho dobré chování. Cílem strategie je ovlivnit motivaci soupeře, aby dělal to, co chceme, z důvodů jeho vlastního zájmu. Podle Mitchella je to přesně to, o co se Trump s Putinem pokouší, a je velká šance, že uspěje.
Podle zprávy výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením bylo od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, v Gaze trvale postiženo nejméně 21 000 dětí.
Gigantická vojenská přehlídka v Pekingu, která se konala u příležitosti osmdesátého výročí konce druhé světové války, ukázala světu nejen modernizovaný arzenál čínské armády, ale také sjednocenou frontu Číny, Ruska a Severní Koreje. Prezidenti Si Ťin-pching a Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un se na veřejnosti objevili poprvé společně, což je podle BBC vnímáno jako jasný signál Západu.
Kreml doufá, že prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém tvrdí, že se Vladimir Putin, Kim Čong-un a Si Ťin-pching spiknuli proti Spojeným státům, bylo myšleno metaforicky.
Říjnové volby mohou postavit demokratické strany před zásadní dilema. Pokud hnutí ANO vyhraje, ale nebude schopno sestavit většinu bez extremistických sil, může být jedinou cestou k ochraně demokratického rámce nepohodlný kompromis. Spolupráce s Andrejem Babišem, ač politicky nákladná, se může stát pověstným menším zlem ve srovnání s návratem komunistické ideologie do exekutivy.
Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Působivá vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína má vojenskou sílu, která podporuje vizi prezidenta Si Ťin-pchinga o novém světovém řádu. Přehlídka, která se konala v centru Pekingu, byla promyšlenou ukázkou nejnovějších a high-tech zbraní. Podle analytiků oslovených CNN Čína v některých oblastech dokonce předstihuje své rivaly.
Vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína ve své vojenské strategii sází na umělou inteligenci a drony.
Většina západních lídrů se rozhodla neúčastnit se čínské přehlídky „Dne vítězství“. Jedinými, kdo se akce zúčastnili, byli Robert Fico ze Slovenska a Aleksandar Vučić ze Srbska. Oba sice vyvolávají kontroverze, ale jejich důvody pro účast jsou podle BBC velmi odlišné.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se po vojenské přehlídce v Pekingu sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během rozhovorů, které proběhly vřelém duchu, slíbil, že bude Rusko podporovat v jakékoli situaci.
Na masivní vojenské přehlídce, která se konala v Pekingu u příležitosti osmdesátého výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce, představila Čína arzenál nových zbraní. Mezi nimi se objevily například laserové zbraně, hypersonické střely, gigantické podvodní drony a mezikontinentální balistické střely. Celá akce byla velkolepou demonstrací síly a jednoty Číny s jejími spojenci.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes setkal v Pekingu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich jednání se soustředilo na válku proti Ukrajině, vztahy se západními zeměmi a ekonomickou spolupráci. Fico se v Číně účastní akcí k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce, čímž se Slovensko stalo jedinou zemí EU, která je na těchto oslavách zastoupena.
Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.