Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Mitchell uvádí, že setkání s Ruskem pomáhá zmírnit hlavní nebezpečí pro Spojené státy, kterým je možnost války na více frontách. Upozorňuje na to, že USA a Evropa v posledních čtyřech letech nezvýšily obrannou produkci tak, jako to udělalo Rusko a Čína. Proto je americký arzenál klíčové munice, zaslaný na Ukrajinu, vyčerpaný a jeho doplnění potrvá tři až osmnáct let. Tím, že se USA ujímají iniciativy v mírovém procesu na Ukrajině, získávají více prostoru pro svou politiku v Asii.
Setkání v Anchorage je nutné vnímat v kontextu Trumpovy celkové strategie, jejímž cílem je omezit Putinův geopolitický manévrovací prostor. Před samotným setkáním Trumpův tým strategicky jednal s arabskými státy, které udržují vysoké dodávky ropy, což snižuje příjmy Ruska.
Také přesvědčil evropské země, aby zvýšily své výdaje na obranu z dvou na pět procent HDP. Kromě toho zprostředkoval mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem, čímž oslabil vliv Ruska v jeho vlastním sousedství. Tento přístup, který na jedné straně vyvíjí tlak a na druhé nabízí jednání, je podle Mitchella mnohem účinnější než přístupy předchozích prezidentů, kteří dělali předem ústupky.
Trumpova diplomacie také nutí všechny zúčastněné strany v ukrajinském konfliktu přehodnotit své postoje. Tlak na Putina ho donutil jednat s USA, a vystavil ho tak riziku, že se dostane do nevýhodné pozice. Stejně tak nátlak na Ukrajinu ji donutila přemýšlet o tom, co je ochotna obětovat, a donutila lídry NATO vystoupit z jejich komfortní zóny, kde se spoléhají na pomoc Spojených států.
Mitchell přirovnává možný konec konfliktu na Ukrajině k situaci v Korejské válce, kde také trvalo dva roky, než se obě strany dohodly na příměří, aniž by došlo ke kompletnímu politickému urovnání. Nezávisle na výsledku však Mitchell považuje Trumpovy metody za zlepšení oproti předchozím přístupům USA, které se snažily doufat v lepší výsledek bez jasné strategie.
Mitchell na závěr zdůrazňuje, že diplomacie není kapitulace a rozhovory s protivníkem nejsou odměnou za jeho dobré chování. Cílem strategie je ovlivnit motivaci soupeře, aby dělal to, co chceme, z důvodů jeho vlastního zájmu. Podle Mitchella je to přesně to, o co se Trump s Putinem pokouší, a je velká šance, že uspěje.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.