Plánoval převrat? Svět zkoumá, co vedlo k pádu nejvyššího čínského generála

Situace v Ústřední vojenské komisi, která má pod kontrolou miliony vojáků, je nyní bezprecedentní, neboť z původních sedmi členů v ní zůstali aktivní pouze dva lidé. Vedle samotného prezidenta Si Ťin-pchinga je to již jen generál Čang Šeng-min, zatímco všichni ostatní členové byli postupně odstraněni v rámci probíhajících čistek. Tento stav podle vojenských analytiků vytvořil ve vedení armády značné vakuum a uvrhl ozbrojené síly do stavu nejistoty a rozvratu.

Ačkoliv oficiální zdroje hovoří o korupci, v mezinárodním tisku a mezi experty koluje celá řada dalších teorií o příčinách Čangova pádu. Některé zprávy naznačují, že by mohl být zapleten do úniku jaderných tajemství do Spojených států, nebo dokonce do plánování převratu či vnitrostranických bojů o moc. Oficiální deník čínské armády však zdůrazňuje politický aspekt zásahu a píše o „nulové toleranci“ strany vůči komukoliv, kdo podkopává její autoritu, bez ohledu na výši postavení.

Generál Čang byl přitom dlouhá léta považován za jednoho z nejbližších spojenců současného prezidenta. Jejich rodinné vazby sahají až k otcům obou mužů, kteří byli revolučními spolubojovníky, a sám Čang byl jedním z mála aktivních velitelů s reálnými bojovými zkušenostmi. Skutečnost, že Si Ťin-pching nechal zasáhnout proti takto blízkému spolupracovníkovi, vysílá do vojenských řad jasný signál, že absolutní loajalita je nadřazena jakýmkoliv osobním přátelstvím.

Odstranění armádních špiček vyvolává otázky ohledně akceschopnosti čínských sil v případných regionálních konfliktech, zejména v souvislosti s ambicemi Pekingu vůči Tchaj-wanu. Podle některých odborníků může rozvrat ve velení oslabit čínskou hrozbu v krátkodobém horizontu, protože armáda je paralyzována podezřívavostí a slabým rozhodováním. Jiní se však domnívají, že tyto kroky dlouhodobě upevní prezidentovu kontrolu a povedou k vytvoření ještě loajálnějšího vojenského sboru.

Atmosféra uvnitř lidové armády je nyní poznamenána strachem, kdy se nižší důstojníci mohou obávat přijímání povýšení, aby se sami neocitli v hledáčku disciplinárních komisí. Tato strategie vládnutí, založená na neustálých čistkách, sice upevňuje pozici Si Ťin-pchinga, ale zároveň může být kontraproduktivní pro efektivní řízení moderních ozbrojených sil. Vytváří totiž prostředí, kde je bezpečnější neprojevovat iniciativu a pouze slepě následovat instrukce z centra.

Výsledkem těchto událostí je nejagresivnější obměna vojenského vedení od dob Mao Ce-tunga, která soustřeďuje veškerou vojenskou moc do rukou jediného muže. Analytici upozorňují, že bez profesionálních vojenských oponentů, kteří by dokázali korigovat prezidentovy vize, se budoucí rozhodování o eskalaci napětí v regionu stává mnohem nepředvídatelnějším. Vše se nyní odvíjí pouze od preferencí a sklonů nejvyššího čínského vůdce.

Osud generálů Čanga a Lioua je podle všeho zpečetěn a je vysoce pravděpodobné, že vyšetřování skončí dlouholetými tresty odnětí svobody. Čínská státní média o nich již hovoří jako o vinících, kteří zradili důvěru strany a poškodili politické základy armády. Tento nejnovější zásah tak potvrzuje, že v současné Číně neexistuje žádná hodnost, která by zaručovala bezpečí před neúprosným antikorupčním tažením.