Populista Andrej Babiš a jeho hnutí ANO sice drtivě zvítězili v českých parlamentních volbách, jejich cesta k sestavení vlády a postu premiéra však nebude vůbec jednoduchá. Hnutí ANO dosáhlo s 35 procenty hlasů historicky nejvyššího zisku pro samostatnou stranu v českých sněmovních volbách, čímž výrazně předstihlo dosavadní koalici Spolu premiéra Petra Fialy, která získala 23 procent. Server Politico se podíval na pět klíčových bodů českých voleb.
1. Formování vlády se protáhne
Hnutí ANO nezískalo většinu ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně, což znamená, že Andrej Babiš bude potřebovat parlamentní podporu. Vzhledem k tomu, že všechny mainstreamové strany předem vyloučily spolupráci s ANO, celý proces může být zdlouhavý. Politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity odhaduje, že formování vlády se může táhnout i několik měsíců.
Babiš v sobotu večer oznámil, že usiluje o vytvoření jednobarevné menšinové vlády ANO, kterou by podporovalo SPD Tomia Okamury a hnutí Motoristé sobě. Vládní spolupráci se zástupci těchto uskupení by se tak pokusil dohodnout v průběhu nadcházejících jednání.
2. Oslabení extremisté a menší ústupky
Analytici se shodují, že Babišovi nahrává slabý výsledek extremistických stran. Koalice Stačilo!, která prosazuje vystoupení z NATO a EU a přiklání se k Rusku, se nedostala do parlamentu, i když její preference byly v průzkumech poměrně vysoké. Euroskeptické SPD získalo jen 8 procent, tedy mnohem méně než očekávaných 13 procent, čímž se snižuje jeho vyjednávací síla.
Podle expertky na politický marketing Anny Shavit by Babiš mohl sestavit vládu, aniž by musel přistoupit na výrazné anti-evropské dohody. Politolog Kaniok považuje slabší výsledek nejradikálnějších uskupení za „dobrou zprávu“ pro budoucí českou a evropskou politiku. Oslabení extremistů by mohlo vést k tomu, že výsledná vláda nebude ve svých postojích tak radikální.
3. Prezident a jeho diskreční pravomoci
Prezident Petr Pavel má v ústavě diskreci při jmenování premiéra a v neděli se setká se všemi stranami, které se dostaly do Sněmovny. Tradičně dostává pověření k sestavení vlády lídr vítězné strany. Pavel již dříve prohlásil, že nejmenuje ministry, kteří by usilovali o vystoupení Česka z NATO nebo EU.
Tato hrozba je nyní méně pravděpodobná, jelikož anti-NATO a euroskeptické Stačilo! neuspělo a SPD výrazně oslabilo. Stále však přetrvává otázka střetu zájmů Andreje Babiše kvůli jeho agrárnímu holdingu Agrofert. Český zákon úředníkům zakazuje vlastnit nebo kontrolovat podnik, který by vyvolával konflikt s výkonem veřejné funkce. Pavel má ústavní možnost odmítnout Babiše jmenovat premiérem, pokud by navrhované řešení konfliktu zájmů považoval za nedostatečné. Babiš sice slíbil střet zájmů „vyřešit“, ale neuvedl, jakým způsobem to provede.
4. Omezení podpory Ukrajiny
Během kampaně Babiš sliboval snížit podporu Ukrajině a klást větší důraz na potřeby České republiky. Dříve se vyjádřil proti členství Ukrajiny v EU a kritizoval českou muniční iniciativu, kterou chce zrušit. Namísto toho navrhl, aby tuto iniciativu řídilo NATO.
Politický analytik Kaniok sice zdůraznil, že hnutí ANO není „otevřeně na straně Ruska“, ale je „mnohem více nakloněno Rusku, mnohem méně Ukrajině“. Evropští představitelé sledují Babiše s obavami, že by se mohl po boku maďarského Viktora Orbána a slovenského Roberta Fica stát další destruktivní postavou v EU. Babiš to popírá s tím, že jeho hnutí je „jasně proevropské a pro-NATO“. Po zveřejnění výsledků mu k vítězství blahopřál například i maďarský premiér Orbán.
5. Probíhající obvinění z podvodu
Andrej Babiš stále očekává rozsudek Městského soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo. Jedná se o obvinění z podvodu, kdy měl zneužít dotace EU ve výši 2 milionů eur určené pro střední podniky ve prospěch Agrofertu. Případ se týká formálního vyčlenění farmy Čapí hnízdo z holdingu Agrofert. Vzhledem k tomu, že Vrchní soud v Praze v červnu zrušil dřívější zprošťující rozsudek, bude muset Poslanecká sněmovna pravděpodobně znovu hlasovat o vydání Babiše k trestnímu stíhání, pokud nebudou nalezeny nové důkazy.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.