Populista Andrej Babiš a jeho hnutí ANO sice drtivě zvítězili v českých parlamentních volbách, jejich cesta k sestavení vlády a postu premiéra však nebude vůbec jednoduchá. Hnutí ANO dosáhlo s 35 procenty hlasů historicky nejvyššího zisku pro samostatnou stranu v českých sněmovních volbách, čímž výrazně předstihlo dosavadní koalici Spolu premiéra Petra Fialy, která získala 23 procent. Server Politico se podíval na pět klíčových bodů českých voleb.
1. Formování vlády se protáhne
Hnutí ANO nezískalo většinu ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně, což znamená, že Andrej Babiš bude potřebovat parlamentní podporu. Vzhledem k tomu, že všechny mainstreamové strany předem vyloučily spolupráci s ANO, celý proces může být zdlouhavý. Politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity odhaduje, že formování vlády se může táhnout i několik měsíců.
Babiš v sobotu večer oznámil, že usiluje o vytvoření jednobarevné menšinové vlády ANO, kterou by podporovalo SPD Tomia Okamury a hnutí Motoristé sobě. Vládní spolupráci se zástupci těchto uskupení by se tak pokusil dohodnout v průběhu nadcházejících jednání.
2. Oslabení extremisté a menší ústupky
Analytici se shodují, že Babišovi nahrává slabý výsledek extremistických stran. Koalice Stačilo!, která prosazuje vystoupení z NATO a EU a přiklání se k Rusku, se nedostala do parlamentu, i když její preference byly v průzkumech poměrně vysoké. Euroskeptické SPD získalo jen 8 procent, tedy mnohem méně než očekávaných 13 procent, čímž se snižuje jeho vyjednávací síla.
Podle expertky na politický marketing Anny Shavit by Babiš mohl sestavit vládu, aniž by musel přistoupit na výrazné anti-evropské dohody. Politolog Kaniok považuje slabší výsledek nejradikálnějších uskupení za „dobrou zprávu“ pro budoucí českou a evropskou politiku. Oslabení extremistů by mohlo vést k tomu, že výsledná vláda nebude ve svých postojích tak radikální.
3. Prezident a jeho diskreční pravomoci
Prezident Petr Pavel má v ústavě diskreci při jmenování premiéra a v neděli se setká se všemi stranami, které se dostaly do Sněmovny. Tradičně dostává pověření k sestavení vlády lídr vítězné strany. Pavel již dříve prohlásil, že nejmenuje ministry, kteří by usilovali o vystoupení Česka z NATO nebo EU.
Tato hrozba je nyní méně pravděpodobná, jelikož anti-NATO a euroskeptické Stačilo! neuspělo a SPD výrazně oslabilo. Stále však přetrvává otázka střetu zájmů Andreje Babiše kvůli jeho agrárnímu holdingu Agrofert. Český zákon úředníkům zakazuje vlastnit nebo kontrolovat podnik, který by vyvolával konflikt s výkonem veřejné funkce. Pavel má ústavní možnost odmítnout Babiše jmenovat premiérem, pokud by navrhované řešení konfliktu zájmů považoval za nedostatečné. Babiš sice slíbil střet zájmů „vyřešit“, ale neuvedl, jakým způsobem to provede.
4. Omezení podpory Ukrajiny
Během kampaně Babiš sliboval snížit podporu Ukrajině a klást větší důraz na potřeby České republiky. Dříve se vyjádřil proti členství Ukrajiny v EU a kritizoval českou muniční iniciativu, kterou chce zrušit. Namísto toho navrhl, aby tuto iniciativu řídilo NATO.
Politický analytik Kaniok sice zdůraznil, že hnutí ANO není „otevřeně na straně Ruska“, ale je „mnohem více nakloněno Rusku, mnohem méně Ukrajině“. Evropští představitelé sledují Babiše s obavami, že by se mohl po boku maďarského Viktora Orbána a slovenského Roberta Fica stát další destruktivní postavou v EU. Babiš to popírá s tím, že jeho hnutí je „jasně proevropské a pro-NATO“. Po zveřejnění výsledků mu k vítězství blahopřál například i maďarský premiér Orbán.
5. Probíhající obvinění z podvodu
Andrej Babiš stále očekává rozsudek Městského soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo. Jedná se o obvinění z podvodu, kdy měl zneužít dotace EU ve výši 2 milionů eur určené pro střední podniky ve prospěch Agrofertu. Případ se týká formálního vyčlenění farmy Čapí hnízdo z holdingu Agrofert. Vzhledem k tomu, že Vrchní soud v Praze v červnu zrušil dřívější zprošťující rozsudek, bude muset Poslanecká sněmovna pravděpodobně znovu hlasovat o vydání Babiše k trestnímu stíhání, pokud nebudou nalezeny nové důkazy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.