Populista Andrej Babiš a jeho hnutí ANO sice drtivě zvítězili v českých parlamentních volbách, jejich cesta k sestavení vlády a postu premiéra však nebude vůbec jednoduchá. Hnutí ANO dosáhlo s 35 procenty hlasů historicky nejvyššího zisku pro samostatnou stranu v českých sněmovních volbách, čímž výrazně předstihlo dosavadní koalici Spolu premiéra Petra Fialy, která získala 23 procent. Server Politico se podíval na pět klíčových bodů českých voleb.
1. Formování vlády se protáhne
Hnutí ANO nezískalo většinu ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně, což znamená, že Andrej Babiš bude potřebovat parlamentní podporu. Vzhledem k tomu, že všechny mainstreamové strany předem vyloučily spolupráci s ANO, celý proces může být zdlouhavý. Politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity odhaduje, že formování vlády se může táhnout i několik měsíců.
Babiš v sobotu večer oznámil, že usiluje o vytvoření jednobarevné menšinové vlády ANO, kterou by podporovalo SPD Tomia Okamury a hnutí Motoristé sobě. Vládní spolupráci se zástupci těchto uskupení by se tak pokusil dohodnout v průběhu nadcházejících jednání.
2. Oslabení extremisté a menší ústupky
Analytici se shodují, že Babišovi nahrává slabý výsledek extremistických stran. Koalice Stačilo!, která prosazuje vystoupení z NATO a EU a přiklání se k Rusku, se nedostala do parlamentu, i když její preference byly v průzkumech poměrně vysoké. Euroskeptické SPD získalo jen 8 procent, tedy mnohem méně než očekávaných 13 procent, čímž se snižuje jeho vyjednávací síla.
Podle expertky na politický marketing Anny Shavit by Babiš mohl sestavit vládu, aniž by musel přistoupit na výrazné anti-evropské dohody. Politolog Kaniok považuje slabší výsledek nejradikálnějších uskupení za „dobrou zprávu“ pro budoucí českou a evropskou politiku. Oslabení extremistů by mohlo vést k tomu, že výsledná vláda nebude ve svých postojích tak radikální.
3. Prezident a jeho diskreční pravomoci
Prezident Petr Pavel má v ústavě diskreci při jmenování premiéra a v neděli se setká se všemi stranami, které se dostaly do Sněmovny. Tradičně dostává pověření k sestavení vlády lídr vítězné strany. Pavel již dříve prohlásil, že nejmenuje ministry, kteří by usilovali o vystoupení Česka z NATO nebo EU.
Tato hrozba je nyní méně pravděpodobná, jelikož anti-NATO a euroskeptické Stačilo! neuspělo a SPD výrazně oslabilo. Stále však přetrvává otázka střetu zájmů Andreje Babiše kvůli jeho agrárnímu holdingu Agrofert. Český zákon úředníkům zakazuje vlastnit nebo kontrolovat podnik, který by vyvolával konflikt s výkonem veřejné funkce. Pavel má ústavní možnost odmítnout Babiše jmenovat premiérem, pokud by navrhované řešení konfliktu zájmů považoval za nedostatečné. Babiš sice slíbil střet zájmů „vyřešit“, ale neuvedl, jakým způsobem to provede.
4. Omezení podpory Ukrajiny
Během kampaně Babiš sliboval snížit podporu Ukrajině a klást větší důraz na potřeby České republiky. Dříve se vyjádřil proti členství Ukrajiny v EU a kritizoval českou muniční iniciativu, kterou chce zrušit. Namísto toho navrhl, aby tuto iniciativu řídilo NATO.
Politický analytik Kaniok sice zdůraznil, že hnutí ANO není „otevřeně na straně Ruska“, ale je „mnohem více nakloněno Rusku, mnohem méně Ukrajině“. Evropští představitelé sledují Babiše s obavami, že by se mohl po boku maďarského Viktora Orbána a slovenského Roberta Fica stát další destruktivní postavou v EU. Babiš to popírá s tím, že jeho hnutí je „jasně proevropské a pro-NATO“. Po zveřejnění výsledků mu k vítězství blahopřál například i maďarský premiér Orbán.
5. Probíhající obvinění z podvodu
Andrej Babiš stále očekává rozsudek Městského soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo. Jedná se o obvinění z podvodu, kdy měl zneužít dotace EU ve výši 2 milionů eur určené pro střední podniky ve prospěch Agrofertu. Případ se týká formálního vyčlenění farmy Čapí hnízdo z holdingu Agrofert. Vzhledem k tomu, že Vrchní soud v Praze v červnu zrušil dřívější zprošťující rozsudek, bude muset Poslanecká sněmovna pravděpodobně znovu hlasovat o vydání Babiše k trestnímu stíhání, pokud nebudou nalezeny nové důkazy.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.