Pět klíčových bodů českých voleb: Babiš triumfoval, cesta k vládě ale může trvat měsíce, píše Politico

1. Formování vlády se protáhne

Hnutí ANO nezískalo většinu ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně, což znamená, že Andrej Babiš bude potřebovat parlamentní podporu. Vzhledem k tomu, že všechny mainstreamové strany předem vyloučily spolupráci s ANO, celý proces může být zdlouhavý. Politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity odhaduje, že formování vlády se může táhnout i několik měsíců.

Babiš v sobotu večer oznámil, že usiluje o vytvoření jednobarevné menšinové vlády ANO, kterou by podporovalo SPD Tomia Okamury a hnutí Motoristé sobě. Vládní spolupráci se zástupci těchto uskupení by se tak pokusil dohodnout v průběhu nadcházejících jednání. 

2. Oslabení extremisté a menší ústupky

Analytici se shodují, že Babišovi nahrává slabý výsledek extremistických stran. Koalice Stačilo!, která prosazuje vystoupení z NATO a EU a přiklání se k Rusku, se nedostala do parlamentu, i když její preference byly v průzkumech poměrně vysoké. Euroskeptické SPD získalo jen 8 procent, tedy mnohem méně než očekávaných 13 procent, čímž se snižuje jeho vyjednávací síla.

Podle expertky na politický marketing Anny Shavit by Babiš mohl sestavit vládu, aniž by musel přistoupit na výrazné anti-evropské dohody. Politolog Kaniok považuje slabší výsledek nejradikálnějších uskupení za „dobrou zprávu“ pro budoucí českou a evropskou politiku. Oslabení extremistů by mohlo vést k tomu, že výsledná vláda nebude ve svých postojích tak radikální.

3. Prezident a jeho diskreční pravomoci 

Prezident Petr Pavel má v ústavě diskreci při jmenování premiéra a v neděli se setká se všemi stranami, které se dostaly do Sněmovny. Tradičně dostává pověření k sestavení vlády lídr vítězné strany. Pavel již dříve prohlásil, že nejmenuje ministry, kteří by usilovali o vystoupení Česka z NATO nebo EU.

Tato hrozba je nyní méně pravděpodobná, jelikož anti-NATO a euroskeptické Stačilo! neuspělo a SPD výrazně oslabilo. Stále však přetrvává otázka střetu zájmů Andreje Babiše kvůli jeho agrárnímu holdingu Agrofert. Český zákon úředníkům zakazuje vlastnit nebo kontrolovat podnik, který by vyvolával konflikt s výkonem veřejné funkce. Pavel má ústavní možnost odmítnout Babiše jmenovat premiérem, pokud by navrhované řešení konfliktu zájmů považoval za nedostatečné. Babiš sice slíbil střet zájmů „vyřešit“, ale neuvedl, jakým způsobem to provede. 

4. Omezení podpory Ukrajiny

Během kampaně Babiš sliboval snížit podporu Ukrajině a klást větší důraz na potřeby České republiky. Dříve se vyjádřil proti členství Ukrajiny v EU a kritizoval českou muniční iniciativu, kterou chce zrušit. Namísto toho navrhl, aby tuto iniciativu řídilo NATO.

Politický analytik Kaniok sice zdůraznil, že hnutí ANO není „otevřeně na straně Ruska“, ale je „mnohem více nakloněno Rusku, mnohem méně Ukrajině“. Evropští představitelé sledují Babiše s obavami, že by se mohl po boku maďarského Viktora Orbána a slovenského Roberta Fica stát další destruktivní postavou v EU. Babiš to popírá s tím, že jeho hnutí je „jasně proevropské a pro-NATO“. Po zveřejnění výsledků mu k vítězství blahopřál například i maďarský premiér Orbán.

5. Probíhající obvinění z podvodu 

Andrej Babiš stále očekává rozsudek Městského soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo. Jedná se o obvinění z podvodu, kdy měl zneužít dotace EU ve výši 2 milionů eur určené pro střední podniky ve prospěch Agrofertu. Případ se týká formálního vyčlenění farmy Čapí hnízdo z holdingu Agrofert. Vzhledem k tomu, že Vrchní soud v Praze v červnu zrušil dřívější zprošťující rozsudek, bude muset Poslanecká sněmovna pravděpodobně znovu hlasovat o vydání Babiše k trestnímu stíhání, pokud nebudou nalezeny nové důkazy.