Populista Andrej Babiš a jeho hnutí ANO sice drtivě zvítězili v českých parlamentních volbách, jejich cesta k sestavení vlády a postu premiéra však nebude vůbec jednoduchá. Hnutí ANO dosáhlo s 35 procenty hlasů historicky nejvyššího zisku pro samostatnou stranu v českých sněmovních volbách, čímž výrazně předstihlo dosavadní koalici Spolu premiéra Petra Fialy, která získala 23 procent. Server Politico se podíval na pět klíčových bodů českých voleb.
1. Formování vlády se protáhne
Hnutí ANO nezískalo většinu ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně, což znamená, že Andrej Babiš bude potřebovat parlamentní podporu. Vzhledem k tomu, že všechny mainstreamové strany předem vyloučily spolupráci s ANO, celý proces může být zdlouhavý. Politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity odhaduje, že formování vlády se může táhnout i několik měsíců.
Babiš v sobotu večer oznámil, že usiluje o vytvoření jednobarevné menšinové vlády ANO, kterou by podporovalo SPD Tomia Okamury a hnutí Motoristé sobě. Vládní spolupráci se zástupci těchto uskupení by se tak pokusil dohodnout v průběhu nadcházejících jednání.
2. Oslabení extremisté a menší ústupky
Analytici se shodují, že Babišovi nahrává slabý výsledek extremistických stran. Koalice Stačilo!, která prosazuje vystoupení z NATO a EU a přiklání se k Rusku, se nedostala do parlamentu, i když její preference byly v průzkumech poměrně vysoké. Euroskeptické SPD získalo jen 8 procent, tedy mnohem méně než očekávaných 13 procent, čímž se snižuje jeho vyjednávací síla.
Podle expertky na politický marketing Anny Shavit by Babiš mohl sestavit vládu, aniž by musel přistoupit na výrazné anti-evropské dohody. Politolog Kaniok považuje slabší výsledek nejradikálnějších uskupení za „dobrou zprávu“ pro budoucí českou a evropskou politiku. Oslabení extremistů by mohlo vést k tomu, že výsledná vláda nebude ve svých postojích tak radikální.
3. Prezident a jeho diskreční pravomoci
Prezident Petr Pavel má v ústavě diskreci při jmenování premiéra a v neděli se setká se všemi stranami, které se dostaly do Sněmovny. Tradičně dostává pověření k sestavení vlády lídr vítězné strany. Pavel již dříve prohlásil, že nejmenuje ministry, kteří by usilovali o vystoupení Česka z NATO nebo EU.
Tato hrozba je nyní méně pravděpodobná, jelikož anti-NATO a euroskeptické Stačilo! neuspělo a SPD výrazně oslabilo. Stále však přetrvává otázka střetu zájmů Andreje Babiše kvůli jeho agrárnímu holdingu Agrofert. Český zákon úředníkům zakazuje vlastnit nebo kontrolovat podnik, který by vyvolával konflikt s výkonem veřejné funkce. Pavel má ústavní možnost odmítnout Babiše jmenovat premiérem, pokud by navrhované řešení konfliktu zájmů považoval za nedostatečné. Babiš sice slíbil střet zájmů „vyřešit“, ale neuvedl, jakým způsobem to provede.
4. Omezení podpory Ukrajiny
Během kampaně Babiš sliboval snížit podporu Ukrajině a klást větší důraz na potřeby České republiky. Dříve se vyjádřil proti členství Ukrajiny v EU a kritizoval českou muniční iniciativu, kterou chce zrušit. Namísto toho navrhl, aby tuto iniciativu řídilo NATO.
Politický analytik Kaniok sice zdůraznil, že hnutí ANO není „otevřeně na straně Ruska“, ale je „mnohem více nakloněno Rusku, mnohem méně Ukrajině“. Evropští představitelé sledují Babiše s obavami, že by se mohl po boku maďarského Viktora Orbána a slovenského Roberta Fica stát další destruktivní postavou v EU. Babiš to popírá s tím, že jeho hnutí je „jasně proevropské a pro-NATO“. Po zveřejnění výsledků mu k vítězství blahopřál například i maďarský premiér Orbán.
5. Probíhající obvinění z podvodu
Andrej Babiš stále očekává rozsudek Městského soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo. Jedná se o obvinění z podvodu, kdy měl zneužít dotace EU ve výši 2 milionů eur určené pro střední podniky ve prospěch Agrofertu. Případ se týká formálního vyčlenění farmy Čapí hnízdo z holdingu Agrofert. Vzhledem k tomu, že Vrchní soud v Praze v červnu zrušil dřívější zprošťující rozsudek, bude muset Poslanecká sněmovna pravděpodobně znovu hlasovat o vydání Babiše k trestnímu stíhání, pokud nebudou nalezeny nové důkazy.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.