Paradox Epsteinových spisů: Nepotopí Trumpa, ale jiného světového lídra

Rozpor mezi osudy obou státníků odráží jejich aktuální politickou sílu. Zatímco Starmerova pozice je po sérii vnitřních krizí v Labouristické straně vnímána jako existenčně slabá, Trump těží z pevné kontroly nad ministerstvem spravedlnosti i republikánským Kongresem. Tato situace ukazuje na funkčnost britských institucí odpovědných za vyvozování odpovědnosti, které na rozdíl od těch amerických vystavují premiéra tvrdému drobnohledu.

Skandál se však neomezuje pouze na premiéra, ale zasahuje i do nejvyšších pater britské královské rodiny. Král Karel III. v reakci na neutuchající hněv veřejnosti zbavil svého bratra Andreje královských titulů a donutil ho opustit sídlo Royal Lodge ve Windsoru. Bývalý princ, nyní známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, byl kvůli svým vazbám na Epsteina vykázán do mnohem skromnějšího ubytování na panství Sandringham.

Ve Spojených státech k podobně radikálním krokům u vysoce postavených postav nedošlo, ačkoliv se v nových spisech objevují jména jako bývalý ministr financí Larry Summers. Ten sice odstoupil z některých veřejných funkcí a vyjádřil hlubokou hanbu nad svou e-mailovou korespondencí s Epsteinem, ale politické dopady v USA zdaleka nedosahují britské intenzity. Jednou z mála výjimek byla rezignace Brada Karpa, předsedy vlivné právní firmy Paul Weiss.

Karp odstoupil ze své vedoucí funkce poté, co uniklé e-maily odhalily jeho častou komunikaci s Epsteinem až do roku 2019. Přestože v rámci firmy zůstává partnerem, jeho odchod z vedení byl vynucen tlakem, který vyvolalo zveřejnění dokumentů. Firma ve svém prohlášení uvedla, že Karp se sice účastnil několika společných večeří, ale nikdy nebyl svědkem žádného nevhodného chování, což nyní on sám hluboce lituje.

Mezitím prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně důrazně odmítl další otázky týkající se Epsteina. V ostrém střetu s novinářkou CNN Kaitlan Collinsovou prohlásil, že je načase, aby se země posunula k jiným tématům, jako je zdravotnictví. Trump trvá na tom, že spisy neobsahují žádné důkazy o jeho pochybení, a celou záležitost označuje za spiknutí, které proti němu vedl samotný Epstein a další lidé.

V Británii je však situace pro Starmera mnohem dramatičtější. Jeho premiérský post visí na vlásku po vzpouře vlastních poslanců, kterou vyvolalo jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Starmer se musel ve čtvrtek veřejně omluvit obětem Jeffreyho Epsteina a přiznat, že Mandelsonův vztah s finančníkem byl mnohem hlubší a temnější, než původně věděl.

Mandelson, přezdívaný „princ temnot“, byl ze své funkce odvolán a nyní čelí trestnímu vyšetřování kvůli podezření, že během finanční krize v roce 2008 vynášel Epsteinovi citlivé vládní informace. Podle nových spisů mohl Epstein tyto market-sensitive údaje využít pro své obchody na Wall Street. Mandelson v reakci na skandál rezignoval na své členství v Labouristické straně i na své místo ve Sněmovně lordů.

Starmerova frustrace pramení z pocitu zrady, o které mluví i ministr zdravotnictví Wes Streeting. Premiér se nyní snaží zachránit svou politickou budoucnost tím, že slibuje plnou transparentnost a vyšetření všech okolností. Přestože vyhrál volby drtivým vítězstvím, po necelých dvou letech čelí spekulacím o svém sesazení, což je v britské politice posledních let, poznamenané častým střídáním premiérů, reálnou hrozbou.

Zatímco Trump se může opřít o loajální Kongres, který odmítá jeho předvolání k výpovědi, Starmer musí čelit pravidelnému tlaku v parlamentu, kde každé jeho zaváhání posiluje narativ o lídrovi na pokraji pádu. Skandál kolem Epsteina se tak v Británii stal katalyzátorem pro hlubší politickou krizi, která kombinuje nedůvěru ve vládu, tragický pád politické legendy Mandelsona a pokračující napětí uvnitř královské rodiny.