Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Rozpor mezi osudy obou státníků odráží jejich aktuální politickou sílu. Zatímco Starmerova pozice je po sérii vnitřních krizí v Labouristické straně vnímána jako existenčně slabá, Trump těží z pevné kontroly nad ministerstvem spravedlnosti i republikánským Kongresem. Tato situace ukazuje na funkčnost britských institucí odpovědných za vyvozování odpovědnosti, které na rozdíl od těch amerických vystavují premiéra tvrdému drobnohledu.
Skandál se však neomezuje pouze na premiéra, ale zasahuje i do nejvyšších pater britské královské rodiny. Král Karel III. v reakci na neutuchající hněv veřejnosti zbavil svého bratra Andreje královských titulů a donutil ho opustit sídlo Royal Lodge ve Windsoru. Bývalý princ, nyní známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, byl kvůli svým vazbám na Epsteina vykázán do mnohem skromnějšího ubytování na panství Sandringham.
Ve Spojených státech k podobně radikálním krokům u vysoce postavených postav nedošlo, ačkoliv se v nových spisech objevují jména jako bývalý ministr financí Larry Summers. Ten sice odstoupil z některých veřejných funkcí a vyjádřil hlubokou hanbu nad svou e-mailovou korespondencí s Epsteinem, ale politické dopady v USA zdaleka nedosahují britské intenzity. Jednou z mála výjimek byla rezignace Brada Karpa, předsedy vlivné právní firmy Paul Weiss.
Karp odstoupil ze své vedoucí funkce poté, co uniklé e-maily odhalily jeho častou komunikaci s Epsteinem až do roku 2019. Přestože v rámci firmy zůstává partnerem, jeho odchod z vedení byl vynucen tlakem, který vyvolalo zveřejnění dokumentů. Firma ve svém prohlášení uvedla, že Karp se sice účastnil několika společných večeří, ale nikdy nebyl svědkem žádného nevhodného chování, což nyní on sám hluboce lituje.
Mezitím prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně důrazně odmítl další otázky týkající se Epsteina. V ostrém střetu s novinářkou CNN Kaitlan Collinsovou prohlásil, že je načase, aby se země posunula k jiným tématům, jako je zdravotnictví. Trump trvá na tom, že spisy neobsahují žádné důkazy o jeho pochybení, a celou záležitost označuje za spiknutí, které proti němu vedl samotný Epstein a další lidé.
V Británii je však situace pro Starmera mnohem dramatičtější. Jeho premiérský post visí na vlásku po vzpouře vlastních poslanců, kterou vyvolalo jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Starmer se musel ve čtvrtek veřejně omluvit obětem Jeffreyho Epsteina a přiznat, že Mandelsonův vztah s finančníkem byl mnohem hlubší a temnější, než původně věděl.
Mandelson, přezdívaný „princ temnot“, byl ze své funkce odvolán a nyní čelí trestnímu vyšetřování kvůli podezření, že během finanční krize v roce 2008 vynášel Epsteinovi citlivé vládní informace. Podle nových spisů mohl Epstein tyto market-sensitive údaje využít pro své obchody na Wall Street. Mandelson v reakci na skandál rezignoval na své členství v Labouristické straně i na své místo ve Sněmovně lordů.
Starmerova frustrace pramení z pocitu zrady, o které mluví i ministr zdravotnictví Wes Streeting. Premiér se nyní snaží zachránit svou politickou budoucnost tím, že slibuje plnou transparentnost a vyšetření všech okolností. Přestože vyhrál volby drtivým vítězstvím, po necelých dvou letech čelí spekulacím o svém sesazení, což je v britské politice posledních let, poznamenané častým střídáním premiérů, reálnou hrozbou.
Zatímco Trump se může opřít o loajální Kongres, který odmítá jeho předvolání k výpovědi, Starmer musí čelit pravidelnému tlaku v parlamentu, kde každé jeho zaváhání posiluje narativ o lídrovi na pokraji pádu. Skandál kolem Epsteina se tak v Británii stal katalyzátorem pro hlubší politickou krizi, která kombinuje nedůvěru ve vládu, tragický pád politické legendy Mandelsona a pokračující napětí uvnitř královské rodiny.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
Ekonomické analytické centrum CMACP, které má blízko k ruským vládním kruhům, oficiálně potvrdilo začátek systémové bankovní krize v Rusku. Podle expertů již byly naplněny formální parametry pro tento stav, kterému předcházelo dřívější zachycení krize špatných dluhů. Systémy včasného varování ukazují na vysoké riziko masivního vybírání vkladů, které by mohlo vyplout na povrch při dalším vyhrocení ekonomických procesů.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.
Leden přinesl jeden zlom ve vztahu mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem, kteří se dohodli na péči o dceru Rozárku. Nedávno už se ale mezi nimi objevilo nové napětí. Byl to Soukup, který ho svými vyjádřeními vyvolal. Hanychová se zatím snaží zůstat nad věcí.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.