Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Rozpor mezi osudy obou státníků odráží jejich aktuální politickou sílu. Zatímco Starmerova pozice je po sérii vnitřních krizí v Labouristické straně vnímána jako existenčně slabá, Trump těží z pevné kontroly nad ministerstvem spravedlnosti i republikánským Kongresem. Tato situace ukazuje na funkčnost britských institucí odpovědných za vyvozování odpovědnosti, které na rozdíl od těch amerických vystavují premiéra tvrdému drobnohledu.
Skandál se však neomezuje pouze na premiéra, ale zasahuje i do nejvyšších pater britské královské rodiny. Král Karel III. v reakci na neutuchající hněv veřejnosti zbavil svého bratra Andreje královských titulů a donutil ho opustit sídlo Royal Lodge ve Windsoru. Bývalý princ, nyní známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, byl kvůli svým vazbám na Epsteina vykázán do mnohem skromnějšího ubytování na panství Sandringham.
Ve Spojených státech k podobně radikálním krokům u vysoce postavených postav nedošlo, ačkoliv se v nových spisech objevují jména jako bývalý ministr financí Larry Summers. Ten sice odstoupil z některých veřejných funkcí a vyjádřil hlubokou hanbu nad svou e-mailovou korespondencí s Epsteinem, ale politické dopady v USA zdaleka nedosahují britské intenzity. Jednou z mála výjimek byla rezignace Brada Karpa, předsedy vlivné právní firmy Paul Weiss.
Karp odstoupil ze své vedoucí funkce poté, co uniklé e-maily odhalily jeho častou komunikaci s Epsteinem až do roku 2019. Přestože v rámci firmy zůstává partnerem, jeho odchod z vedení byl vynucen tlakem, který vyvolalo zveřejnění dokumentů. Firma ve svém prohlášení uvedla, že Karp se sice účastnil několika společných večeří, ale nikdy nebyl svědkem žádného nevhodného chování, což nyní on sám hluboce lituje.
Mezitím prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně důrazně odmítl další otázky týkající se Epsteina. V ostrém střetu s novinářkou CNN Kaitlan Collinsovou prohlásil, že je načase, aby se země posunula k jiným tématům, jako je zdravotnictví. Trump trvá na tom, že spisy neobsahují žádné důkazy o jeho pochybení, a celou záležitost označuje za spiknutí, které proti němu vedl samotný Epstein a další lidé.
V Británii je však situace pro Starmera mnohem dramatičtější. Jeho premiérský post visí na vlásku po vzpouře vlastních poslanců, kterou vyvolalo jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Starmer se musel ve čtvrtek veřejně omluvit obětem Jeffreyho Epsteina a přiznat, že Mandelsonův vztah s finančníkem byl mnohem hlubší a temnější, než původně věděl.
Mandelson, přezdívaný „princ temnot“, byl ze své funkce odvolán a nyní čelí trestnímu vyšetřování kvůli podezření, že během finanční krize v roce 2008 vynášel Epsteinovi citlivé vládní informace. Podle nových spisů mohl Epstein tyto market-sensitive údaje využít pro své obchody na Wall Street. Mandelson v reakci na skandál rezignoval na své členství v Labouristické straně i na své místo ve Sněmovně lordů.
Starmerova frustrace pramení z pocitu zrady, o které mluví i ministr zdravotnictví Wes Streeting. Premiér se nyní snaží zachránit svou politickou budoucnost tím, že slibuje plnou transparentnost a vyšetření všech okolností. Přestože vyhrál volby drtivým vítězstvím, po necelých dvou letech čelí spekulacím o svém sesazení, což je v britské politice posledních let, poznamenané častým střídáním premiérů, reálnou hrozbou.
Zatímco Trump se může opřít o loajální Kongres, který odmítá jeho předvolání k výpovědi, Starmer musí čelit pravidelnému tlaku v parlamentu, kde každé jeho zaváhání posiluje narativ o lídrovi na pokraji pádu. Skandál kolem Epsteina se tak v Británii stal katalyzátorem pro hlubší politickou krizi, která kombinuje nedůvěru ve vládu, tragický pád politické legendy Mandelsona a pokračující napětí uvnitř královské rodiny.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.