Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Rozpor mezi osudy obou státníků odráží jejich aktuální politickou sílu. Zatímco Starmerova pozice je po sérii vnitřních krizí v Labouristické straně vnímána jako existenčně slabá, Trump těží z pevné kontroly nad ministerstvem spravedlnosti i republikánským Kongresem. Tato situace ukazuje na funkčnost britských institucí odpovědných za vyvozování odpovědnosti, které na rozdíl od těch amerických vystavují premiéra tvrdému drobnohledu.
Skandál se však neomezuje pouze na premiéra, ale zasahuje i do nejvyšších pater britské královské rodiny. Král Karel III. v reakci na neutuchající hněv veřejnosti zbavil svého bratra Andreje královských titulů a donutil ho opustit sídlo Royal Lodge ve Windsoru. Bývalý princ, nyní známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, byl kvůli svým vazbám na Epsteina vykázán do mnohem skromnějšího ubytování na panství Sandringham.
Ve Spojených státech k podobně radikálním krokům u vysoce postavených postav nedošlo, ačkoliv se v nových spisech objevují jména jako bývalý ministr financí Larry Summers. Ten sice odstoupil z některých veřejných funkcí a vyjádřil hlubokou hanbu nad svou e-mailovou korespondencí s Epsteinem, ale politické dopady v USA zdaleka nedosahují britské intenzity. Jednou z mála výjimek byla rezignace Brada Karpa, předsedy vlivné právní firmy Paul Weiss.
Karp odstoupil ze své vedoucí funkce poté, co uniklé e-maily odhalily jeho častou komunikaci s Epsteinem až do roku 2019. Přestože v rámci firmy zůstává partnerem, jeho odchod z vedení byl vynucen tlakem, který vyvolalo zveřejnění dokumentů. Firma ve svém prohlášení uvedla, že Karp se sice účastnil několika společných večeří, ale nikdy nebyl svědkem žádného nevhodného chování, což nyní on sám hluboce lituje.
Mezitím prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně důrazně odmítl další otázky týkající se Epsteina. V ostrém střetu s novinářkou CNN Kaitlan Collinsovou prohlásil, že je načase, aby se země posunula k jiným tématům, jako je zdravotnictví. Trump trvá na tom, že spisy neobsahují žádné důkazy o jeho pochybení, a celou záležitost označuje za spiknutí, které proti němu vedl samotný Epstein a další lidé.
V Británii je však situace pro Starmera mnohem dramatičtější. Jeho premiérský post visí na vlásku po vzpouře vlastních poslanců, kterou vyvolalo jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Starmer se musel ve čtvrtek veřejně omluvit obětem Jeffreyho Epsteina a přiznat, že Mandelsonův vztah s finančníkem byl mnohem hlubší a temnější, než původně věděl.
Mandelson, přezdívaný „princ temnot“, byl ze své funkce odvolán a nyní čelí trestnímu vyšetřování kvůli podezření, že během finanční krize v roce 2008 vynášel Epsteinovi citlivé vládní informace. Podle nových spisů mohl Epstein tyto market-sensitive údaje využít pro své obchody na Wall Street. Mandelson v reakci na skandál rezignoval na své členství v Labouristické straně i na své místo ve Sněmovně lordů.
Starmerova frustrace pramení z pocitu zrady, o které mluví i ministr zdravotnictví Wes Streeting. Premiér se nyní snaží zachránit svou politickou budoucnost tím, že slibuje plnou transparentnost a vyšetření všech okolností. Přestože vyhrál volby drtivým vítězstvím, po necelých dvou letech čelí spekulacím o svém sesazení, což je v britské politice posledních let, poznamenané častým střídáním premiérů, reálnou hrozbou.
Zatímco Trump se může opřít o loajální Kongres, který odmítá jeho předvolání k výpovědi, Starmer musí čelit pravidelnému tlaku v parlamentu, kde každé jeho zaváhání posiluje narativ o lídrovi na pokraji pádu. Skandál kolem Epsteina se tak v Británii stal katalyzátorem pro hlubší politickou krizi, která kombinuje nedůvěru ve vládu, tragický pád politické legendy Mandelsona a pokračující napětí uvnitř královské rodiny.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.