Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
„Nezmění to Palestinu na Katar nebo Singapur, ale alespoň by měli vlastní příjem,“ řekl pro The Guardian Barron, autor knihy The Gaza Marine Story, která se zaměřuje na zablokovaný plynový projekt. Ten má za sebou téměř třicetiletou historii, během níž ho neustále brzdily právní spory o vlastnictví a oprávnění k průzkumu.
Právníci palestinských lidskoprávních organizací nedávno upozornili italskou firmu ENI, že nemá právo těžit v oblasti známé jako Zóna G, kterou Izrael licencoval pro těžbu. Tvrdí, že 62 % této oblasti spadá do vod, které si Palestina nárokuje, a proto Izrael neměl právo tyto licence udělit.
Palestina již v roce 2015 vstoupila do Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a v roce 2019 vymezila své námořní hranice. Izrael tuto úmluvu nepodepsal. Barron tvrdí, že uznání Palestiny ze strany zemí s významnými ropnými firmami by znamenalo konec právní nejistoty a poskytlo PA stabilní zdroj energie nezávislý na Izraeli.
Po výzvě právníků ENI odpověděla, že zatím neudělila žádné licence ani neprovádí žádné průzkumné práce. Organizace Global Witness navíc tvrdí, že plynovod East Mediterranean Gas, který vede podél pobřeží Gazy z izraelského Aškelonu do egyptského Aríše, je nelegální, protože prochází palestinskými vodami, aniž by z něj PA měla jakýkoli příjem.
Barron připomněl, že podle dohod z Osla z roku 1993 má Palestinská samospráva pravomoc nad svými teritoriálními vodami, včetně regulace těžby ropy a plynu. Tato kontrola přírodních zdrojů byla klíčovým bodem při budování palestinského státu už za Jásira Arafata. Izraelská těžba palestinských přírodních zdrojů tak stále zůstává jedním z hlavních bodů konfliktu.
Plynové pole Gaza Marine bylo objeveno v roce 2000 jako společný projekt britské firmy BG Group a palestinské CCC. Plyn měl původně sloužit k zásobování jediné elektrárny v Gaze, která dlouhodobě čelí energetické krizi. Projekt však narazil na právní problémy a rozsudek izraelského soudu, který označil vodní oblast za „ničí“, protože PA nebyla uznána jako suverénní entita. Oslo dohody nikdy nevymezily palestinské výlučné ekonomické zóny, které podle mezinárodního práva mohou sahat až 200 námořních mil od pobřeží.
Po převzetí Gazy hnutím Hamás v roce 2007 Izrael projekt blokoval, aby příjmy z těžby nezískal Hamás. BG Group nakonec z projektu odstoupila. V červnu 2023 schválil Izrael plán na těžbu plynu firmou EGAS, ale po eskalaci konfliktu v Gaze byl projekt opět zastaven.
I když Gaza Marine obsahuje pouze 30 miliard krychlových metrů plynu, což je ve srovnání s izraelskými ložisky malé množství, je to stále největší známý palestinský přírodní zdroj.
Barron upozornil, že dokud nebude Palestina uznána jako stát, Izrael bude mít motivaci bránit rozvoji tohoto ložiska. Pokud však Palestina bude uznána, Izrael podle něj nebude mít žádnou právní ani faktickou oporu, aby těžbě bránil.
Téma těžby a soukromých investic v okupovaných palestinských územích znovu otevřela nedávná zpráva zvláštní zpravodajky OSN Francescy Albanese, která firmy vyzvala, aby se zdržely spolupráce s Izraelem v těchto oblastech. Albanese zdůraznila, že jakákoli spolupráce by měla podporovat palestinské právo na sebeurčení. Izrael tyto závěry odmítl.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.