Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
„Nezmění to Palestinu na Katar nebo Singapur, ale alespoň by měli vlastní příjem,“ řekl pro The Guardian Barron, autor knihy The Gaza Marine Story, která se zaměřuje na zablokovaný plynový projekt. Ten má za sebou téměř třicetiletou historii, během níž ho neustále brzdily právní spory o vlastnictví a oprávnění k průzkumu.
Právníci palestinských lidskoprávních organizací nedávno upozornili italskou firmu ENI, že nemá právo těžit v oblasti známé jako Zóna G, kterou Izrael licencoval pro těžbu. Tvrdí, že 62 % této oblasti spadá do vod, které si Palestina nárokuje, a proto Izrael neměl právo tyto licence udělit.
Palestina již v roce 2015 vstoupila do Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a v roce 2019 vymezila své námořní hranice. Izrael tuto úmluvu nepodepsal. Barron tvrdí, že uznání Palestiny ze strany zemí s významnými ropnými firmami by znamenalo konec právní nejistoty a poskytlo PA stabilní zdroj energie nezávislý na Izraeli.
Po výzvě právníků ENI odpověděla, že zatím neudělila žádné licence ani neprovádí žádné průzkumné práce. Organizace Global Witness navíc tvrdí, že plynovod East Mediterranean Gas, který vede podél pobřeží Gazy z izraelského Aškelonu do egyptského Aríše, je nelegální, protože prochází palestinskými vodami, aniž by z něj PA měla jakýkoli příjem.
Barron připomněl, že podle dohod z Osla z roku 1993 má Palestinská samospráva pravomoc nad svými teritoriálními vodami, včetně regulace těžby ropy a plynu. Tato kontrola přírodních zdrojů byla klíčovým bodem při budování palestinského státu už za Jásira Arafata. Izraelská těžba palestinských přírodních zdrojů tak stále zůstává jedním z hlavních bodů konfliktu.
Plynové pole Gaza Marine bylo objeveno v roce 2000 jako společný projekt britské firmy BG Group a palestinské CCC. Plyn měl původně sloužit k zásobování jediné elektrárny v Gaze, která dlouhodobě čelí energetické krizi. Projekt však narazil na právní problémy a rozsudek izraelského soudu, který označil vodní oblast za „ničí“, protože PA nebyla uznána jako suverénní entita. Oslo dohody nikdy nevymezily palestinské výlučné ekonomické zóny, které podle mezinárodního práva mohou sahat až 200 námořních mil od pobřeží.
Po převzetí Gazy hnutím Hamás v roce 2007 Izrael projekt blokoval, aby příjmy z těžby nezískal Hamás. BG Group nakonec z projektu odstoupila. V červnu 2023 schválil Izrael plán na těžbu plynu firmou EGAS, ale po eskalaci konfliktu v Gaze byl projekt opět zastaven.
I když Gaza Marine obsahuje pouze 30 miliard krychlových metrů plynu, což je ve srovnání s izraelskými ložisky malé množství, je to stále největší známý palestinský přírodní zdroj.
Barron upozornil, že dokud nebude Palestina uznána jako stát, Izrael bude mít motivaci bránit rozvoji tohoto ložiska. Pokud však Palestina bude uznána, Izrael podle něj nebude mít žádnou právní ani faktickou oporu, aby těžbě bránil.
Téma těžby a soukromých investic v okupovaných palestinských územích znovu otevřela nedávná zpráva zvláštní zpravodajky OSN Francescy Albanese, která firmy vyzvala, aby se zdržely spolupráce s Izraelem v těchto oblastech. Albanese zdůraznila, že jakákoli spolupráce by měla podporovat palestinské právo na sebeurčení. Izrael tyto závěry odmítl.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.