Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
„Nezmění to Palestinu na Katar nebo Singapur, ale alespoň by měli vlastní příjem,“ řekl pro The Guardian Barron, autor knihy The Gaza Marine Story, která se zaměřuje na zablokovaný plynový projekt. Ten má za sebou téměř třicetiletou historii, během níž ho neustále brzdily právní spory o vlastnictví a oprávnění k průzkumu.
Právníci palestinských lidskoprávních organizací nedávno upozornili italskou firmu ENI, že nemá právo těžit v oblasti známé jako Zóna G, kterou Izrael licencoval pro těžbu. Tvrdí, že 62 % této oblasti spadá do vod, které si Palestina nárokuje, a proto Izrael neměl právo tyto licence udělit.
Palestina již v roce 2015 vstoupila do Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a v roce 2019 vymezila své námořní hranice. Izrael tuto úmluvu nepodepsal. Barron tvrdí, že uznání Palestiny ze strany zemí s významnými ropnými firmami by znamenalo konec právní nejistoty a poskytlo PA stabilní zdroj energie nezávislý na Izraeli.
Po výzvě právníků ENI odpověděla, že zatím neudělila žádné licence ani neprovádí žádné průzkumné práce. Organizace Global Witness navíc tvrdí, že plynovod East Mediterranean Gas, který vede podél pobřeží Gazy z izraelského Aškelonu do egyptského Aríše, je nelegální, protože prochází palestinskými vodami, aniž by z něj PA měla jakýkoli příjem.
Barron připomněl, že podle dohod z Osla z roku 1993 má Palestinská samospráva pravomoc nad svými teritoriálními vodami, včetně regulace těžby ropy a plynu. Tato kontrola přírodních zdrojů byla klíčovým bodem při budování palestinského státu už za Jásira Arafata. Izraelská těžba palestinských přírodních zdrojů tak stále zůstává jedním z hlavních bodů konfliktu.
Plynové pole Gaza Marine bylo objeveno v roce 2000 jako společný projekt britské firmy BG Group a palestinské CCC. Plyn měl původně sloužit k zásobování jediné elektrárny v Gaze, která dlouhodobě čelí energetické krizi. Projekt však narazil na právní problémy a rozsudek izraelského soudu, který označil vodní oblast za „ničí“, protože PA nebyla uznána jako suverénní entita. Oslo dohody nikdy nevymezily palestinské výlučné ekonomické zóny, které podle mezinárodního práva mohou sahat až 200 námořních mil od pobřeží.
Po převzetí Gazy hnutím Hamás v roce 2007 Izrael projekt blokoval, aby příjmy z těžby nezískal Hamás. BG Group nakonec z projektu odstoupila. V červnu 2023 schválil Izrael plán na těžbu plynu firmou EGAS, ale po eskalaci konfliktu v Gaze byl projekt opět zastaven.
I když Gaza Marine obsahuje pouze 30 miliard krychlových metrů plynu, což je ve srovnání s izraelskými ložisky malé množství, je to stále největší známý palestinský přírodní zdroj.
Barron upozornil, že dokud nebude Palestina uznána jako stát, Izrael bude mít motivaci bránit rozvoji tohoto ložiska. Pokud však Palestina bude uznána, Izrael podle něj nebude mít žádnou právní ani faktickou oporu, aby těžbě bránil.
Téma těžby a soukromých investic v okupovaných palestinských územích znovu otevřela nedávná zpráva zvláštní zpravodajky OSN Francescy Albanese, která firmy vyzvala, aby se zdržely spolupráce s Izraelem v těchto oblastech. Albanese zdůraznila, že jakákoli spolupráce by měla podporovat palestinské právo na sebeurčení. Izrael tyto závěry odmítl.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.