Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
„Nezmění to Palestinu na Katar nebo Singapur, ale alespoň by měli vlastní příjem,“ řekl pro The Guardian Barron, autor knihy The Gaza Marine Story, která se zaměřuje na zablokovaný plynový projekt. Ten má za sebou téměř třicetiletou historii, během níž ho neustále brzdily právní spory o vlastnictví a oprávnění k průzkumu.
Právníci palestinských lidskoprávních organizací nedávno upozornili italskou firmu ENI, že nemá právo těžit v oblasti známé jako Zóna G, kterou Izrael licencoval pro těžbu. Tvrdí, že 62 % této oblasti spadá do vod, které si Palestina nárokuje, a proto Izrael neměl právo tyto licence udělit.
Palestina již v roce 2015 vstoupila do Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) a v roce 2019 vymezila své námořní hranice. Izrael tuto úmluvu nepodepsal. Barron tvrdí, že uznání Palestiny ze strany zemí s významnými ropnými firmami by znamenalo konec právní nejistoty a poskytlo PA stabilní zdroj energie nezávislý na Izraeli.
Po výzvě právníků ENI odpověděla, že zatím neudělila žádné licence ani neprovádí žádné průzkumné práce. Organizace Global Witness navíc tvrdí, že plynovod East Mediterranean Gas, který vede podél pobřeží Gazy z izraelského Aškelonu do egyptského Aríše, je nelegální, protože prochází palestinskými vodami, aniž by z něj PA měla jakýkoli příjem.
Barron připomněl, že podle dohod z Osla z roku 1993 má Palestinská samospráva pravomoc nad svými teritoriálními vodami, včetně regulace těžby ropy a plynu. Tato kontrola přírodních zdrojů byla klíčovým bodem při budování palestinského státu už za Jásira Arafata. Izraelská těžba palestinských přírodních zdrojů tak stále zůstává jedním z hlavních bodů konfliktu.
Plynové pole Gaza Marine bylo objeveno v roce 2000 jako společný projekt britské firmy BG Group a palestinské CCC. Plyn měl původně sloužit k zásobování jediné elektrárny v Gaze, která dlouhodobě čelí energetické krizi. Projekt však narazil na právní problémy a rozsudek izraelského soudu, který označil vodní oblast za „ničí“, protože PA nebyla uznána jako suverénní entita. Oslo dohody nikdy nevymezily palestinské výlučné ekonomické zóny, které podle mezinárodního práva mohou sahat až 200 námořních mil od pobřeží.
Po převzetí Gazy hnutím Hamás v roce 2007 Izrael projekt blokoval, aby příjmy z těžby nezískal Hamás. BG Group nakonec z projektu odstoupila. V červnu 2023 schválil Izrael plán na těžbu plynu firmou EGAS, ale po eskalaci konfliktu v Gaze byl projekt opět zastaven.
I když Gaza Marine obsahuje pouze 30 miliard krychlových metrů plynu, což je ve srovnání s izraelskými ložisky malé množství, je to stále největší známý palestinský přírodní zdroj.
Barron upozornil, že dokud nebude Palestina uznána jako stát, Izrael bude mít motivaci bránit rozvoji tohoto ložiska. Pokud však Palestina bude uznána, Izrael podle něj nebude mít žádnou právní ani faktickou oporu, aby těžbě bránil.
Téma těžby a soukromých investic v okupovaných palestinských územích znovu otevřela nedávná zpráva zvláštní zpravodajky OSN Francescy Albanese, která firmy vyzvala, aby se zdržely spolupráce s Izraelem v těchto oblastech. Albanese zdůraznila, že jakákoli spolupráce by měla podporovat palestinské právo na sebeurčení. Izrael tyto závěry odmítl.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.