Dění v zákulisí, které vedlo k suspendaci show Jimmyho Kimmela, nebylo tak ukvapené, jak by se mohlo na první pohled zdát. Problém eskaloval už celý týden, a to od chvíle, kdy se komik ve svém pondělním monologu vyjádřil k podezřelému z vraždy Charlieho Kirka.
Dění v zákulisí, které vedlo k suspendaci show Jimmyho Kimmela, nebylo tak ukvapené, jak by se mohlo na první pohled zdát. Problém eskaloval už celý týden, a to od chvíle, kdy se komik ve svém pondělním monologu vyjádřil k podezřelému z vraždy Charlieho Kirka.
Kimmelovy poznámky si vysloužily kritiku z pravicového tábora. Kauza se dostala až k vedení společnosti Disney, pod kterou spadá televizní stanice ABC. Ve středu odpoledne se situace vyhrotila, když předseda Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr na konzervativním podcastu pohrozil, že odebere licence pobočkám ABC. Následně skupina stanic Nexstar, která vysílá show Jimmy Kimmel Live! ve zhruba dvaceti lokalitách, oznámila, že pořad vysílat nebude.
Podle zdroje CNN, který je s celou situací obeznámen, představovala Carrův veřejný výrok vážnou hrozbu pro celou stanici. „Nejde jen o show Jimmyho Kimmela, ale o celou ABC,“ uvedl jiný zdroj. Podle televizního producenta, který není zaměstnancem ABC, neexistuje pro vysílatele horší okolnost, než je hrozba pokuty od FCC, nebo dokonce odebrání licencí.
Kimmel se ve svém středečním monologu chystal ostře kritizovat pravicovou reakci na své dřívější poznámky, které se týkaly politizace Kirkovy vraždy. Zdroj popsal, že Kimmelův plánovaný monolog byl „velmi horký“ a cílil na stoupence hnutí MAGA.
Vedení Disney se rozhodlo situaci řešit a jednalo s Kimmlem o „snížení teploty“ monologu. Ve stejné době Nexstar oznámil, že pořad nebude vysílat. Generální ředitel Disney Bob Iger a předsedkyně Disney Entertainment Dana Walden se pak rozhodli show na neurčito stáhnout z vysílání. Cílem bylo ochránit Kimmela i celou značku Disney před eskalací kontroverze.
Waldenová, která má s Kimmlem dlouhodobě dobrý vztah, mu zavolala. Chtěla probrat, jak dál postupovat. Podle zdrojů si ho v ABC velmi váží a chtějí, aby se vrátil. „Musí ale snížit teplotu,“ dodal zdroj. Ačkoliv měl Kimmel vždy svobodu vyjadřovat se na téma Donalda Trumpa, vážné hrozby ze strany FCC přiměly společnost k obchodnímu rozhodnutí.
Někteří zaměstnanci Jimmyho Kimmela i Disney začali po Carrových poznámkách dostávat výhrůžky smrtí. Jejich telefonní čísla a e-mailové adresy se objevily na sociálních sítích. Pro Disney už nešlo jen o Kimmela, ale i o bezpečnost zaměstnanců a inzerentů.
O budoucnosti show ještě nebylo rozhodnuto. Zdroj ale doufá, že se show vrátí. Kimmelova smlouva vyprší na konci současné sezony, tedy v květnu 2026. Už několik let zvažuje, zda s moderováním pokračovat. V roce 2022, když oznamoval prodloužení smlouvy, vtipkoval, že se těší na „tři roky takzvaného tichého odchodu“. Kimmel se k pozastavení show zatím veřejně nevyjádřil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.