Dění v zákulisí, které vedlo k suspendaci show Jimmyho Kimmela, nebylo tak ukvapené, jak by se mohlo na první pohled zdát. Problém eskaloval už celý týden, a to od chvíle, kdy se komik ve svém pondělním monologu vyjádřil k podezřelému z vraždy Charlieho Kirka.
Dění v zákulisí, které vedlo k suspendaci show Jimmyho Kimmela, nebylo tak ukvapené, jak by se mohlo na první pohled zdát. Problém eskaloval už celý týden, a to od chvíle, kdy se komik ve svém pondělním monologu vyjádřil k podezřelému z vraždy Charlieho Kirka.
Kimmelovy poznámky si vysloužily kritiku z pravicového tábora. Kauza se dostala až k vedení společnosti Disney, pod kterou spadá televizní stanice ABC. Ve středu odpoledne se situace vyhrotila, když předseda Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr na konzervativním podcastu pohrozil, že odebere licence pobočkám ABC. Následně skupina stanic Nexstar, která vysílá show Jimmy Kimmel Live! ve zhruba dvaceti lokalitách, oznámila, že pořad vysílat nebude.
Podle zdroje CNN, který je s celou situací obeznámen, představovala Carrův veřejný výrok vážnou hrozbu pro celou stanici. „Nejde jen o show Jimmyho Kimmela, ale o celou ABC,“ uvedl jiný zdroj. Podle televizního producenta, který není zaměstnancem ABC, neexistuje pro vysílatele horší okolnost, než je hrozba pokuty od FCC, nebo dokonce odebrání licencí.
Kimmel se ve svém středečním monologu chystal ostře kritizovat pravicovou reakci na své dřívější poznámky, které se týkaly politizace Kirkovy vraždy. Zdroj popsal, že Kimmelův plánovaný monolog byl „velmi horký“ a cílil na stoupence hnutí MAGA.
Vedení Disney se rozhodlo situaci řešit a jednalo s Kimmlem o „snížení teploty“ monologu. Ve stejné době Nexstar oznámil, že pořad nebude vysílat. Generální ředitel Disney Bob Iger a předsedkyně Disney Entertainment Dana Walden se pak rozhodli show na neurčito stáhnout z vysílání. Cílem bylo ochránit Kimmela i celou značku Disney před eskalací kontroverze.
Waldenová, která má s Kimmlem dlouhodobě dobrý vztah, mu zavolala. Chtěla probrat, jak dál postupovat. Podle zdrojů si ho v ABC velmi váží a chtějí, aby se vrátil. „Musí ale snížit teplotu,“ dodal zdroj. Ačkoliv měl Kimmel vždy svobodu vyjadřovat se na téma Donalda Trumpa, vážné hrozby ze strany FCC přiměly společnost k obchodnímu rozhodnutí.
Někteří zaměstnanci Jimmyho Kimmela i Disney začali po Carrových poznámkách dostávat výhrůžky smrtí. Jejich telefonní čísla a e-mailové adresy se objevily na sociálních sítích. Pro Disney už nešlo jen o Kimmela, ale i o bezpečnost zaměstnanců a inzerentů.
O budoucnosti show ještě nebylo rozhodnuto. Zdroj ale doufá, že se show vrátí. Kimmelova smlouva vyprší na konci současné sezony, tedy v květnu 2026. Už několik let zvažuje, zda s moderováním pokračovat. V roce 2022, když oznamoval prodloužení smlouvy, vtipkoval, že se těší na „tři roky takzvaného tichého odchodu“. Kimmel se k pozastavení show zatím veřejně nevyjádřil.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.